Tipy na recyklaci PET lahví a jejich další využití

PET lahve jsou každodenní součástí našich životů. Jen se sami zamyslete, kolik jich týdně použijete a vyhodíte. Co když vám ale řekneme, že kromě recyklace můžete dát PET lahvi druhý život také jiným způsobem? Z obyčejného plastu se dá vytvořit spousta praktických, originálních i designových věcí, které dávají PET lahvi další význam. Život PET lahve nemusí skončit poté, co její obsah vypijete. Dají se z ní vytvořit velmi jednoduše a rychle další užitečné věci, které můžete použít na zahradě, ale i v domácnosti.

PET lahve a jejich vliv na životní prostředí

PET neboli polyethylentereftalát je lehký, pružný a odolný materiál, který je praktický pro výrobu mnohých věcí, které denně používáme. Bohužel se ale v přírodě rozkládá i 100 let. Právě to z něj dělá velký ekologický problém, protože se tento plastový odpad hromadí a často se dostává do vod a oceánů.

Možnosti využití PET lahví v domácnosti a zahradě

Z PET lahví se dá vyrobit hned několik užitečných věcí, které dají lahvím druhý smysl. Z PET lahve můžete vyrobit nejrůznější organizéry, boxy nebo kelímky na kosmetiku, make-up, nářadí nebo dekorace do domácnosti. Základem je čistá, suchá lahev. Stačí odříznout spodní část a vznikne malá miska na kancelářské potřeby, šroubky, make-up nebo hygienické potřeby. Je potřeba opracovat odřízlý a ostrý okraj. Plast můžete také přetřít balakrylem, polepit barevnými páskami, oblepit kamínky nebo třpytky.

PET lahve jsou skvělé a často používané při předpěstování sazenic. Stačí naplnit dno lahve substrátem, udělat do něj menší dírky na odvodnění. PET lahve se dají skvěle využít k zavlažování. Známé je třeba zavlažování rajčat pomocí PET lahve. Naplňte lahev vodou, udělejte malé dírky do víčka a zapíchněte ji hrdlem dolů do půdy. Zavlažování z PET lahve vyrobíte jednoduše tím, že uděláte do víčka několik dírek. Do PET lahve poté nalijete vodu, zavřete tímto víčkem a hrdlem směrem dolů vložíte do substrátu. Můžete také zkusit z lahví vytvořit závěsný vertikální záhon. Stačí pár provázků, pár lahví a trochu trpělivosti.

Pokud hledáte jednoduchou tvořící zábavu pro děti, proč nevyužít právě PET lahve? Tady se opět otevírají dveře vaší kreativitě. Z menších 0,5l lahví můžete hravě vyrobit rakety, lodě, autíčka, ale i zvířátka. Starší děti určitě ocení, že se z PET lahví dají vyrobit stylové světelné dekorace nebo vázičky. Kouzelný lampion z PET lahve budete mít připravený během chvilky. Stačí odříznout hrdlo PET lahve, aby vám zbylo pouze válcovité tělo. To můžete nazdobit třpytkami nebo různě pomalovat. Dovnitř válce poté umístěte LED světýlka nebo celý malý světelný řetěz.

Čtěte také: České přírodní krásy

Každá PET lahev, které dáme druhý život a neskončí jen tak bez přemýšlení na skládce, je krokem k šetrnějšími přístupu k naší přírodě. V ideálním případě se pokuste tvorbu a hromadění odpadu podpořit tím, že omezíte nakupování věcí v PET lahvích. Dejte petkám druhou šanci. Dejte přírodě najevo, že vám na ní záleží. Zajímejte se o udržitelnou módu jako my. Je toho spoustu, co se může díky vám změnit. Stačí se rozhodnout a zvolit.

Recyklace PET lahví a textilní průmysl

Znáte podrobné složení textilu, který používáte? Máte doma tričko vyrobené z ropy? Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Téměř polovina oblečení na světě je vyrobena z čistého polyesteru, který není přirozeně rozložitelný. Jedno tričko se tak může rozkládat i 200 let. Dost bylo ale negativních faktů. Pozitivní je, že můžete svojí volbou ledacos ovlivnit. Zaměřte se na udržitelnou módu a dejte přednost produktům z recyklovaného polyesteru. Začněte třeba v Happy Nature a vyzkoušejte náš oblíbený batoh z recyklovaných PET lahví. Praktický batoh vyrobený z recyklovaných PET lahví oceníte pro jeho lehkost a skladnost. Do boční kapsy vložíte láhev na pití, do speciální přihrádky noťas a můžete vyrazit. ☺ Líbí se vám hořčicová barva? Nebo raději preferujete černou klasiku? U nás v Happy Nature si můžete vybrat obojí. Příjemný minimalistický design skvěle doplní korková nášivka s podšívkou z bio bavlny na kapse batohu. Pokud si přejete být tvůrcem vlastního designu a změnit barvu nebo oželet nášivku, napište nám. Něco vymyslíme.

Recyklovaný batoh z Happy Nature je vyroben z udržitelného textilu, který obsahuje 100% recyklovaného polyesteru. Samotný textil bez úprav se může pochlubit mezinárodní certifikací GRS (Global Recycled Standard), která usiluje o minimalizaci škodlivých dopadů na životní prostředí. Tato certifikace mimo jiné zaručuje, že je textil vyroben z recyklovaných vláken a vždy etickým způsobem. S vědomím toho všeho se vám bude batoh nosit jedna radost.

Recyklovaný polyester neboli rPET se vyrábí z recyklovaných zdrojů, nejčastěji z PET lahví, starých rybářských sítí nebo vyhozeného polyesterového oblečení. Tento materiál se rozemele na malé granule nebo vločky, ze kterých se při vysoké teplotě vytahují textilní vlákna. Běžný polyester se vyrábí z derivátu ropy a kyseliny tereftalové. Při jeho výrobě se spotřebuje nejvíce energie ve srovnání s výrobou textilních vláken z přírodních materiálů. Spotřebuje se také extrémní množství vody na ochlazení výrobního procesu.

Pokud zvolíte recyklovaný polyester, příroda vám bude vděčná. Jeho výroba totiž může přispět ke snížení těžby ropy a zemního plynu. Navíc je na výrobu recyklovaného polyesteru potřeba o 59% méně energie než u čistého polyesteru, přitom je téměř stejně kvalitní. I proces recyklace má dopad na životní prostředí. Ten je ale stále menší než při výrobě čistého polyesteru. Navíc nelze recyklovat do nekonečna, protože se opakovanou recyklací ztrácí kvalita recyklovaného polyesteru. Další nevýhodou je spotřeba energie, která je stále vyšší než při výrobě textilu z konopí, vlny nebo organické či běžné bavlny. Velký problém představují také mikroskopická plastová vlákna, nechvalně známá jako mikroplasty. Ty se uvolňují během praní bez ohledu na to, zda se jedná o čistý, nebo recyklovaný polyester. Což lze zmírnit alespoň šikovnou síťkou na praní.

Čtěte také: Bydlení v souladu s přírodou

Čistý polyester snad brzy začne být tabu. PET lahve už nebudou strašit na skládkách. Zbytky rybářských sítí už nebudou noční můrou mořských živočichů. Díky recyklaci se stanou součástí stylových kousků udržitelné módy a promění se třeba ve stylový batoh. A když si ho pořídíte u nás v Happy Nature, přispějete na výsadbu 10 stromů. Co dáte, to se vám vrátí.

Zálohový systém v České republice

Odpady představují stále větší problém. Ať už proto, že svou přítomností znečišťují přírodu, ale i kvůli toxickým látkám, které jsou ve velkém přidávány například do plastů. Česká republika a další evropské státy si za účelem podpory třídění, recyklace a předcházení vzniku odpadů stanovily cíle, kterých chtějí postupně dosáhnout. Jedním z těchto cílů je i cíl do roku 2029 dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek.

Návrh novely zákona o obalech, který předložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a jehož výsledkem bude zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky, reaguje na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů. Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky má nejen uzavřít cirkulární smyčku nápojových obalů, ale také podstatně snížit množství odpadu končícího v přírodě, zajistit více materiálu k recyklaci a výrazně zvýšit míru vytříděných plechovek.

„Současný systém odděleného sběru do barevných kontejnerů, který je založen na dobrovolnosti, nefunguje efektivně. Daří se materiálově recyklovat jen 49 % PET lahví a 26 % hliníkových plechovek uvedených na trh. Jen zlomek materiálů se však vrací zpět jako nápojový obal. Pomocí zálohování je možné vybrat a recyklovat zpět do nápojových obalů více než 90 % PET lahví a plechovek udaných na trh.

„Díky zálohování zmizí PET lahve a plechovky z přírody, ze směsného odpadu a ze skládek. Zálohování podporuje nejen veřejnost a neziskové organizace orientované na životní prostředí, ale také Ministerstvo životního prostředí, o čemž svědčí předložený návrh novely zákona o obalech, a výrobci, kteří chtějí převzít větší zodpovědnost za vlastní produkované obaly a splnit recyklační cíle EU,“ doplňuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz.

Čtěte také: Jak žít ekologicky

Podle odhadů MŽP se v ČR pouhých 17 % použitých PET lahví použije pro výrobu nových PET lahví. Z použitých plechovek nová plechovka nevznikne žádná. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí, vyžaduje až o 95 % méně energie a produkuje až o 80 % nižší uhlíkovou stopu.

Čísla však jasně ukazují, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. „Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 %, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, narozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká. Jejich třídění v Česku vesměs vůbec nefunguje. V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za rok 2023 pouze 30 % nápojových plechovek. A ani z těch sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka.

Podle Havligerové však ani sběr tří čtvrtin plastových lahví ještě neznamená, že byly opětovně využité. Z toho, co se vytřídí, se zrecykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že v současném systému třídění vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. „Plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je často kontaminován. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země ani neexistuje infrastruktura. Zálohový systém v tomto Česku pomůže, podle odborníků i zahraničních zkušeností je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů. Z pohledu životního prostředí je právě uzavřená smyčka to nejlepší řešení. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá i v boji s litteringem. Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem. „Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě formou downcyclingu - jako dále už nezrecyklovatelný produkt (například dětské pleny či koberečky do auta), nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky.

Bez zavedení zálohového systému však Česká republika nemá příliš šancí tohoto cíle dosáhnout, alespoň se to dosud bez jeho zavedení v žádné jiné zemi nepovedlo. V Česku sice netřídíme špatně, i když 90 % nedosahujeme, s recyklací je to ale horší. Zavedením zálohového systému, který dokáže podle zkušeností ze zahraničí 90% míru třídění zajistit, a s navýšením míry recyklace plastů bychom mimo jiné ročně ušetřili i 500 milionů korun, které nyní Česká republika odvádí do rozpočtu EU proto, že není schopná zrecyklovat dostatečné množství plastů.

Bez zavedení zálohového systému se dosud žádné evropské zemi nepovedlo dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek, kterou jsme si stanovili jako cíl do roku 2029. Ani nám v Česku, ačkoli v třídění (na rozdíl od recyklace) jsme poměrně dobří, se to dlouhodobě nedaří. A to nejen v případě PET lahví, ale hlavně v případě plechovek - momentálně dokážeme vytřídit zhruba jen 1 nápojovou plechovku ze 3, zbytek buď skončí na skládce nebo ve spalovně nebo ještě hůř - v přírodě. Pokud bychom se přesto rozhodli o to usilovat, stálo by nás to nejen hodně práce, ale i peněz. Podle analýzy, kterou si nechalo udělat Ministerstvo životního prostředí, by to znamenalo investice do sběrného systému přes 2 miliardy korun, plus 3 miliardy ročně na provozních nákladech. Tyto náklady by musely platit obce, a tedy i jejich občané.

Sběr do žlutých kontejnerů na plast a šedých kontejnerů na kov není pro intenzivní recyklaci příliš vhodný i z dalšího důvodu - PET lahve a plechovky z nich jsou často znečištěné, což jejich recyklaci ztěžuje nebo přímo znemožňuje. Zvláště u plastových lahví určených k recyklaci je navíc potřeba hlídat jejich složení, tak, aby bylo vhodné pro styk s potravinami, jinými slovy je potřeba znát původ lahve (kým, kde a jak byla vyrobena).

Podle analýzy INICIEN obce v celkovém součtu výnosů a nákladů na zavedení zálohového systému ročně vydělají 120,7 milionů korun. Přijdou sice o tržby za prodej vytříděného materiálu, ale tyto ztráty by měl vyvážit příspěvek z nevybraných záloh, navýšení příspěvku, který obce již nyní dostávají od EKO-KOMu, a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpadu.

Pokud bychom zálohový systém nezavedli, podle analýzy INCIEN by to pro obce znamenalo nutnost investovat do vylepšení současného sběrného systému přes 2 miliardy korun, plus další 3 miliardy ročně na provozních nákladech. Bez těchto investic by totiž nebylo možné dosáhnout cíle našeho odpadového hospodářství do roku 2029 dosáhnout 90% míry třídění plastových lahví a nápojových plechovek. Zavedením zálohového systému by se navíc ulevilo i státnímu rozpočtu, protože bychom mimo jiné ročně ušetřili i 500 milionů korun, které nyní Česká republika odvádí do rozpočtu EU proto, že není schopná zrecyklovat dostatečné množství plastů.

Skladovat PET lahve a plechovky nepoškozené skutečně potřeba bude. Podobně to ale už dnes děláme se skleněnými lahvemi. Pokud budou lahve či plechovky na některých místech lehce zmáčknuté, vadit by to nicméně nemělo. Měly by ale stále připomínat původní tvar a mít čitelný identifikátor, aby je vratný automat rozpoznal. Lahve a plechovky budou následně slisovány a ze sběrných míst tak už poputují zmáčknuté, rozhodně tak nebude docházet k tomu, že budou svozová auta „vozit vzduch“.

PET lahve a plechovky bude možné odevzdávat ve všech prodejnách a čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních. Dohromady půjde o zhruba 11 tisíc míst, což je každopádně méně, než je po Česku žlutých kontejnerů na plast (pochopitelně). Aby bylo zajištěno, že sběrné místo bude snadno dostupné pro všechny, v obcích nad 300 obyvatel, kde žádná prodejna nebo čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních nestojí zřídí odběrné místo operátor. Menší prodejny se navíc do systému mohou zapojit dobrovolně a povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci.

Investiční náklady (tedy například náklady na pořízení čteček čárových kódů a automatů na vracení nápojových obalů nebo dokonce na stavební úpravy provozoven), stejně jako provozní náklady (na elektřinu, servis zařízení, proškolení personálu atd.) budou hrazeny operátorem celého systému, jehož provozovatelem budou výrobci nápojů. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.

Podle vyjádření některých svých představitelů mohou obce zavedením zálohového systému přijít o příjmy z PET lahví a zdraží se jim tak celkový svoz odpadu. Iniciativa Zálohujme.cz s touto námitkou nesouhlasí. „Když pomineme skutečnost, že PETky tvoří přibližně čtvrtinu obsahu žlutých popelnic a jejich vyjmutím ze systému se uvolní v kontejnerech místo a sníží počet celkových svozů, za které obce platí svozovým a odpadovým firmám, tak návrh MŽP počítá také s přímými kompenzacemi z výnosů zálohového systému,“ komentuje Lutfia Volfová. Připomínky k návrhu novely by ministerstvo mělo vypořádat do poloviny března.

Soubory cookie

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Tyto soubory cookie jsou nutné pro základní funkce stránky, a jsou proto vždy povolené. Mezi ně patří soubory cookie, které stránce umožňují si vás zapamatovat při procházení stránky v rámci jedné relace nebo, pokud o to požádáte, mezi relacemi. Soubory cookie nám pomáhají vylepšovat funkce stránek sledováním využití této webové stránky. V některých případech soubory cookie zrychlují zpracování vašeho požadavku a umožňují nám zapamatovat si vaše vybrané předvolby na stránce.

Díky souborům cookie sociálních médií se můžete připojit ke svým sociálním sítím a jejich prostřednictvím sdílet obsah z naší stránky. Reklamní soubory cookie (třetích stran) shromažďují informace pro lepší přizpůsobení reklamy vašim zájmům, a to na našich stránkách i mimo ně. V některých případech tyto soubory cookie zpracovávají vaše osobní údaje. Tento souhlas potřebujeme k odeslání vašich dat, čímž zabezpečíme plynulý běh stránek, sběr dat za účelem vyhodnocování návštěvnosti a dalších statistik a přizpůsobení reklam. Přijetím souborů cookie nám umožníte nakládat s vašimi kontaktními údaji, mimo jiné za pomoci služeb společnosti Google.

tags: #tipy #na #recyklace #pet #lahvi

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro focení přírody
• Průvodce pro ucpané záchody
• Vyhláška o komunálním odpadu v Brně
• Kódy odpadu dřeva
• Faktory neznečišťující atmosféru