Zprávy o plánovaném zákazu topení dřevem se neustále vrací jako bumerang. Není tak divu, že se lidé začali obávat toho, že už si v krbových kamnech nebo krbové vložce doma nezatopí. Lavina poplašných zpráv ohledně topení dřevem zasáhla mediální svět nečekanou silou a rychlostí. Mnoho lidí tak začalo věřit tomu, že topením v krbové vložce a kamnech bezohledně ničí ovzduší nebo přispívají k obrovskému drancování lesů. V návaznosti na to se začali bát, že kvůli těmto prohřeškům bude topení v krbových kamnech a vložkách zakázáno a budou se tak muset svého topidla vzdát. Tento strach je však zcela zbytečný.
Lesní strategie EU do roku 2030 mluví o ochraně, obnově, udržitelném užívání a obhospodařování lesních ploch a nutnosti bojovat s odlesňováním, znehodnocováním půdy, úbytkem rozmanitosti lesů. To mohlo být pro mnohé matoucí a vyložili si to jako zákaz těžby stromů za účelem vytápění. Je však třeba také zmínit, že strategie doslova vyzdvihuje význam lesů v energetické oblasti pro nahrazení fosilních paliv. Zmiňuje dřevo jako důležitý obnovitelný zdroj vytápění.
S fámou o zákazu topení dřevem přišlo ruku v ruce tvrzení o zákazu topidel. Zde je sice zákaz plánován, nicméně ten se bude vztahovat pouze na málo účinná a neekologická zařízení. Pravděpodobně už každý zaregistroval zprávu o zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy, který začne platit od 1. září 2024. Zařízení, která využívají dřevo, však stále jednoznačně patří do podporovaných zdrojů. Emisní parametry se řídí jednak Nařízením komise EU 2015/1185, tedy směrnicí ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva u průmyslových výrobků nebo výpočtem nutností dimenzovat spalinovou cestu dle normy ČSN EN 15544 u individuálně stavěných topidel.
Pod vlivem nejrůznějších matoucích článků a dezinformací se stále častěji mluví o potencionální škodlivosti topení dřevem. Kritici krbových kamen a vložek tvrdí, že se během něho uvolňují škodlivé látky do ovzduší. Pokud se bavíme o škodlivosti topení v krbových kamnech a vložkách, samozřejmě záleží na typu topidla. Nezáleží však pouze na tom, v čem topíme, ale také čím. Mnoho lidí přikládá do kamen mokré dřevo a v horším případě dokonce předměty, které tam vůbec nepatří.
Topení dřevem je často spojováno s konceptem uhlíkové neutrality, což je jeden z hlavních argumentů podporovatelů krbových kamen a vložek. Uhlíková neutralita znamená, že při spalování dřeva se uvolní stejné množství CO2, jaké bylo absorbováno během růstu stromu. I když Národní inventarizační zpráva udává emisní faktor dřeva jako nulu, existuje řada lidí, kteří s tímto tvrzením nesouhlasí. Kritici argumentují, že při těžbě a spalování dřeva se uvolní více CO2, než kolik bylo absorbováno za dobu jeho růstu.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a vytápění
Pojďme se nejprve podívat na dřevo z hlediska, na které je v dnešní době kladen důraz - ekologie a uhlíková stopa. Považuji za nutné zdůraznit, že dřevo není fosilní palivo. Je to obnovitelný zdroj energie - biomasa. Spalováním dřeva nevznikají žádné nadbytečné emise uhlíku ani škodlivých látek. Na rozdíl od uhlí, plynu či ropy se spalováním dřeva uvolňují do vzduchu jen ty látky, které rostoucí strom do sebe ze vzduchu navázal. Dřevo je v podstatě naakumulovaná sluneční energie.
Pomocí fotosyntézy vzniká dřevo ze slunečního svitu, vody a oxidu uhličitého. Chemicky jej slunce přeměňuje na lignin a celulózu. A při spalování dřeva se zpět do okolí uvolňuje vodní pára, oxid uhličitý a pochopitelně tepelná energie. Množství uvolněného oxidu uhličitého je úplně stejné jako množství, které si strom při svém růstu z ovzduší vzal. A také je stejné, jaké by se uvolnilo při rozkladu stromu při tlení, pokud by strom nebyl pokácen a spálen. A nové stromy opět na sebe uvolněný CO2 vážou a z atmosféry ho stahují. Jde o uzavřený uhlíkový cyklus.
Spalování dřeva a lisovaných briket ze štěpky či pilin je tedy z pohledu ekologie CO2 neutrální a pokud se nebudou zmenšovat zalesněné plochy, nenapomáháte spalováním dřeva nijak k oteplování planety či k jiným klimatickým změnám. V naší zemi se od poloviny 20. století objem dřevní hmoty trvale zvyšuje a od roku 1930 je dnes více než dvojnásobný.
Často dostáváme otázku, jaké druhy dřeva jsou pro spalování nejlepší. Správná odpověď je jen tato - SUCHÉ! Tady je nutné si uvědomit, že všechny druhy dřeva obsahují na 1kg hmoty stejné množství energie. V čem se ale liší, to je objem v závislosti na hmotnosti, tedy hustota (objemová hmotnost). Obecně jehličnany jsou více porézní a tedy na jednotku objemu lehčí a některé listnaté stromy zase naopak jsou těžší, mají tedy vyšší hustotu. Opět zdůrazňuji, že na 1kg jsou oba typy víceméně energeticky stejně výhřevné.
Přesto se ve spalovací komoře chovají jinak. Jehličnany a měkké dřeviny (smrk, borovice, lípa, topol, bříza) jsou vhodnější na zatápění, na první dávku dokážou rychle dosáhnout optimální spalovací teploty. Mnohem více ovlivňuje kvalitu spalování velikost polen, jejich rozmístění ve spalovací komoře a především vlhkost. Ta je velmi důležitá pro správnou teplotu spalování, množství uvolněné energie a čistotu. Dřevo, které jsme letos porazili a naštípali, obsahuje zhruba 50% vody, která samozřejmě nehoří.
Čtěte také: Instalace vody, odpadů a topení: Časový rámec
V praxi to znamená, že přibližně polovina energie obsažená ve dřevě se spotřebuje na výpar vody a tedy dřevo moc netopí. Kvůli nízké teplotě spalování se vám navíc bude zanášet sklo, povrchy spalovací komory a také kouřovod a komín. Doporučená maximální vlhkost pro topení je 15-18%. Toho dosáhnete skladováním naštípaného dřeva v suchém a dobře větraném přístřešku po dobu dvou let. Ještě po roce je obsah vody ve dřevě až 30% a obzvláště větší polena vám dobře neshoří. Bonusem jsou pak zvýšené nároky na údržbu a čištění. Sežeňte si dřevo včas a buďte trpěliví.
Kromě vlhkosti ovlivňuje čistotu ohně také velikost a tvar polen. Dřevo se musí naštípat na polena silná jako pěst (7-10cm max.) a skládat do ohniště tak, aby vzduch mohl mezi poleny volně proudit. Jen tak zajistíte jak dostatečnou plochu pro zplynování (pyrolýzu), tak i prostor pro odvod zápalného plynu a přívod kyslíku nutného k hoření. Příliš silná polena mají malou plochu pro odvod těkavých látek (špatně se uvolňují) a tím klesá teplota spalování. Menší polena uložená na dotek vedle sebe mají stejný problém.
Pokud není jiná možnost a musíte topit s nedostatečně vysušeným dřevem, pomozte si briketami ze štěpky či pilin. Pokud stále váháte, nebojte se nám zavolat či napsat, kamnářskému řemeslu se věnujeme od roku 1998 a zkušeností máme dostatek.
Čtěte také: Studie o topení
tags: #topení #dřevem #emise #uzavřený #cyklus #informace