Typy Zahradních Stanovišť a Jejich Charakteristika

Zahradní stanoviště se liší svými podmínkami, které ovlivňují růst a prosperitu rostlin. Pochopení těchto podmínek je klíčové pro úspěšné zahradničení.

Nároky na Slunce

Rostliny se liší v nárocích na sluneční světlo. Rozlišujeme tři základní typy stanovišť:

• Slunce: Místo, kde slunce svítí většinu dne.
• Polostín: Místo, kde svítí slunce zhruba půl dne (4-6 hodin). Polostinná místa patří k těm, u kterých nejvíce majitelé váhají, jaké rostliny použít a jak vůbec výsadbu pojmout.
• Stín: Plocha, na kterou slunce svítí méně než tři hodiny denně (ne přes poledne).

Vzhledem k tomu, že je záhon více ve stínu, doporučujeme využívat světlé barvy květů, které místo rozzáří. Záhon do polostinné zahrady obsahuje převážně trvalky světlých barev, které plochu prozáří. Do polostínu vybírejte cibuloviny, které toto stanoviště snesou. Vyhýbejte se cibulovinám, které mají sklony vyhnívat. Malé cibuloviny sázejte do hnízd po 10, zbytek cibulovin můžete, ale nemusíte sázet po více kusech. Trvalkový záhon se vysazuje bez osazovacího plánu.

Mokrá Stanoviště

Mokro - trvale vlhká až zamokřená stanoviště například v pobřežních zónách.

Lesní Zahrada

S lesními zahradami se dnes setkáte mnohem méně než třeba na začátku 20. století. Ve městech bývají mnohdy zachovány v prvorepublikových vilových čtvrtích, na venkově jako takové běžné nejsou. Častěji zde ale les tvoří kulisu v pozadí zahrady. Lesní zahradou se tedy nerozumí pouze pozemek s lesními porosty, ale také zahrada sousedící s okolními společenstvy lesního charakteru. Vzrostlé stromy přitom vytvářejí dominantní kostru celé zahrady, odvíjí se od nich celkový styl a charakter ostatních výsadeb doplňkových rostlin.

Čtěte také: Ochrana ještěrek

Pro klasické lesní zahrady je typická jejich blízkost k přírodě. Běžně se zde nacházejí porosty, v nichž si stromy a bylinný podrost žijí vlastním životem. Blíže k domu na tuto mírně zdivočelou zahradu navazují především keřové a trvalkové okrasné výsadby. Nejbližší část u domu obvykle nebývá hustě osázena, je naopak vzdušnější a světlejší, což přináší dobré podmínky pro pěstování trávníku s rekreační funkcí. Pokud to prostor nebo přírodní podmínky umožňují, bývá na zahradě často vytvořen vodní prvek, např. přírodní potůček nebo uměle vytvořený rybníček či jezírko.

Pokud je nějaké místo v zahradě silně zamokřené, bude jistě lepší ho ponechat přírodě nebo ho přetvořit na přírodní mokřad poskytující útočiště obojživelníkům a bahenním rostlinám. Suchý stín pod stromy, v němž je navíc půda silně prokořeněná stávajícími rostlinami, je mnohdy opravdovým oříškem. S takovým stanovištěm si hravě poradí třeba žlutě kvetoucí mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata) a mochnička kuklíková (W. geoides). Tvrdé podmínky zvládnou škornice (Epimedium sp.), které nabídnou zajímavé květy a na podzim barevné listy. Ideálními druhy do vlhkého polostínu jsou pupkovec jarní (Omphalodes verna) nebo květem podobný pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla). Pokud nemáte malé děti, u kterých by hrozila otrava jedovatými trvalkami, můžete vyzkoušet náprstník červený (Digitalis purpurea), konvalinku vonnou (Convallaria majalis) nebo třeba brzy kvetoucí sasanku hajní (Anemone nemorosa). Do vlhkého stínu se úžasně hodí kapradiny a některé okrasné trávy.

Výběr Trvalek Podle Nároků na Vláhu a Slunce

Výběrem trvalek podle nároků na vláhu a slunce můžeme reagovat na změnu klimatu. Čím dál tím častější jsou období s řadou dnů či týdnů s vyššími teplotami, kdy se střídají občasné, velmi intenzivními, ale krátké deště. Bohužel podle řady prognóz se s tímto stavem v oblasti střední Evropy asi budeme muset v budoucnu naučit žít.

Také pro rostliny tolerující sucho však platí, že jsou schopny se vyrovnat s nižší mírou půdní vlhkosti pouze v případě, že jsou dobře zakořeněné. To předpokládá jejich výsadbu spíše na podzim nebo časně na jaře, kdy ještě bývá v půdě většinou více vláhy.

Příklady Trvalek Tolerujících Sucho

• Hlaváček jarní (Adonis vernalis) - jde o nakvetlou trvalku s jasně žlutými květy.
• Koniklec (Pulsatilla sp.) - je oblíbenou nízkou trvalkou i skalničkou.
• Třemdava bílá (Dictamnus albus) - vyšší, trsnatá trvalka. Okrasná, s bělavě růžovými květy i suchými plodenstvími.
• Šanta hroznovitá Gros (Nepeta racemosa) - častě kvetoucí odrůda s modrofialovými květy.
• Mák východní (Papaver orientale) - často pěstovaná, dlouhověká, zahradní trvalka s nápadnými, velkými, jasně oranžovými či růžovými a bílými květy.
• Pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma) - trsnatě rostoucí pryšec s výrazně zbarvenými, zelenožlutými listeny.
• Řebříček (Achillea millefolium, A. filipendulina) - oblíbené zahradní trvalky s pastelově zbarvenými květenstvími.
• Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata) - je vytrvalý a dlouhověký druh krásnoočka. Vyniká jemným olistěním a jasně žlutými květy.
• Máčka (Eryngium) - atraktivní jsou zejména druhy a odrůdy s modře zbarvenými listeny a květenstvími (E. bourgatii, E. planum aj.).
• Šanta (Nepeta racemosa, N. × faassenii) - patří mezi velmi významné, dlouhověké a zcela nenáročné trvalky.
• Hvězdnice (Aster) - z hlediska odolnosti vůči suchu jsou významné především stepní druhy jako hvězdice chlumní (A. amellus) či hvězdice zlatovlásek (A. linosyris).
• Třapatkovka bledá (Echinacea pallida) - vyšší, prérijní druh s kůlovitým kořenem.
• Pupalka velkoplodá (Oenothera macrocarpa) - nízká, dlouhověká a nenáročná trvalka s polehlými lodyhami a jasně žlutě zbarvenými květy. Velmi dobře snáší i chudé, silně štěrkovité půdy.
• Rozchodníky (Sedum spectabile, S. telephium a jejich odrůdy) - rostliny jsou zajímavé jak svým habitem a barvou listů, tak i svými květy. Nakvétají obvykle v srpnu a hezké vydrží až do prvních mrazíků na podzim.

Zimolez (Lonicera)

Zimolez, známý také jako Lonicera, je rod rostlin čítající asi 180 druhů, které se vyskytují v Evropě, Asii, severní Africe a Severní Americe. Jsou to keře, liány, nebo i nízké stromy s vstřícnými jednoduchými listy a nápadnými, často vonnými květy v různých barvách, jako je bílá, žlutá, růžová nebo červená. Zimolezy jsou oblíbené okrasné rostliny, ale některé druhy plodí i jedlé plody, které jsou bohaté na vitamíny a minerály. Tyto plody se konzumují čerstvé, sušené, nebo se z nich zpracovávají džemy, sirupy a vína. Existuje mnoho druhů zimolezů, které se liší vzrůstem, barvou květů i plodů. Zimolez (Lonicera) je rod rostlin z čeledi zimolezovitých (Caprifoliaceae), který zahrnuje přibližně 180 druhů keřů a popínavých rostlin. Pro popínavé druhy je důležité zajistit oporu, po které se mohou pnout.

Čtěte také: Klimatické typy ve třídě

Zimolez má dlouhou historii využití v tradiční medicíně. Zimolez není náročný na hnojení, ale pro dosažení bohaté úrody je vhodné hnojit na jaře a na podzim. Zimolez se řeže na jaře před rašením. Odstraňují se suché, poškozené a staré větve. Řízky se sází na jaře nebo na podzim. Jsou chutné a bohaté na vitamíny a minerály. Zimolezy jsou krásné a nenáročné rostliny, které se hodí do každé zahrady. Mají okrasnou hodnotu a některé druhy plodí chutné a zdravé plody.

Péče o Zimolez

• Hnojení na podzim: Po sklizni úrody je vhodné zimolez přihnojit kompostem nebo jiným organickým hnojivem.
• Nepřehánějte s hnojením: Nadměrné hnojení může rostlině ublížit.
• Hnojte vlhkou půdu: Hnojivo nejlépe působí, když je půda vlhká.

Výběr a Výsadba Řízků

• Výběr řízků: Ideální doba pro odběr řízků je na jaře (květen až červen) nebo na podzim (září až říjen). Vyberte zdravé a silné výhony z mateřské rostliny.
• Výsadba řízků: Řízky zasaďte do vlhké, propustné zeminy. Můžete použít zakořeňovací substrát nebo směs písku a rašeliny.
• Péče o řízky: Řízky umístěte na světlé místo s nepřímým slunečním světlem.
• Zakořenění: Zakořenění řízků trvá obvykle 4-6 týdnů.
• Sběr semen: Semena se sbírají z dozrávajícího ovoce zimolezu.
• Péče o sazenice: Sazenice umístěte na světlé místo s nepřímým slunečním světlem.

Nejvhodnější doba pro řez zimolezu je na jaře, před rašením nových listů.

Druhy Zimolezu a Řez

• Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica): Tento druh zimolezu vyžaduje pouze lehký průřezový řez.
• Zimolez tatarský (Lonicera tatarica): Tento druh zimolezu snese i hlubší řez.
• Zimolez Henryho (Lonicera henryi): Tento druh zimolezu je popínavá rostlina a je nutné upravovat jeho růst.

Vlastnosti Různých Druhů Zimolezu

• Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica): Plody jsou velmi chutné a bohaté na vitamíny a minerály.
• Zimolez tatarský (Lonicera tatarica): Plody jsou sladké a mírně kyselé.

Jedovatost Zimolezu

Jedovatost Zimolezu závisí na druhu.

• Zimolez obecný (Lonicera xylosteum): Plody a listy této rostliny obsahují saponiny a další toxické látky, které mohou způsobit otravu.
• Zimolez japonský (Lonicera japonica): Plody a květy této rostliny obsahují saponiny a další toxické látky, které mohou způsobit otravu.
• Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica): Plody této rostliny jsou velmi chutné a bohaté na vitamíny a minerály.

Před konzumací plodů zimolezu se vždy ujistěte, že se jedná o jedlý druh.

Zimolez Kamčatský (Lonicera kamtschatica)

Zimolez kamčatský je nenáročná rostlina, která snese různé typy půdy a klimatické podmínky. Zimolez kamčatský preferuje propustnou, humózní půdu. Zimolez kamčatský potřebuje dostatek slunečního světla pro optimální růst. Zimolez kamčatský se vysazuje na jaře nebo na podzim. Zimolez kamčatský vyžaduje pravidelnou zálivku, zvláště v suchých obdobích. Zimolez kamčatský se řeže na jaře před rašením. Zimolez kamčatský je poměrně odolný vůči škůdcům a chorobám.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

Zimolez Henryho (Lonicera henryi)

• Listy: Oválné až eliptické, tmavě zelené, s pilovitým okrajem.
• Květy: Oranžovo-červené, trubkovitého tvaru, uspořádané v párech nebo ve třech květech v úžlabí listů.
• Plody: Kulaté bobule, zpočátku zelené, po dozrání červené až tmavě modré.
• Stanoviště a půda: Zimolez Henryův preferuje slunná až polostinná stanoviště. Roste dobře v různých typech půd, ale nejlepší výsledky dosahuje v dobře propustné, humózní a mírně kyselé půdě.
• Výsadba: Ideální čas pro výsadbu je na jaře nebo na podzim. Rostliny by měly být vysazeny ve vzdálenosti přibližně 1 až 2 metry od sebe, aby měly dostatek prostoru pro růst.
• Zalévání a hnojení: Zimolez Henryův vyžaduje pravidelné zalévání, zvláště během prvního roku po výsadbě, aby se dobře zakořenil.
• Prořezávání: Pravidelné prořezávání je důležité pro udržení tvaru a zdraví rostliny. Nejlepší čas pro prořezávání je na konci zimy nebo brzy na jaře, před začátkem vegetačního období.
• Podpěry a vedení: Jako popínavá rostlina potřebuje zimolez Henryův vhodné podpěry, po kterých se může pnout. Může být veden po pergolách, plotech, mřížích nebo stěnách.

Zimolez Japonský (Lonicera japonica)

Zimolez japonský je ceněn především pro své dekorativní vlastnosti. Zimolez japonský je nenáročná rostlina, která se snadno pěstuje a rychle roste.

• Listy: Oválné až eliptické, tmavě zelené, s lesklým povrchem.
• Květy: Bílé nebo růžové, trubkovitého tvaru, silně vonné.
• Stanoviště a půda: Zimolez japonský preferuje slunná až polostinná stanoviště. Dobře roste v různých typech půd, ale nejlépe se mu daří v dobře propustné, humózní a mírně kyselé půdě.
• Výsadba: Ideální čas pro výsadbu je na jaře nebo na podzim. Rostliny by měly být vysazeny ve vzdálenosti přibližně 1,5 až 2 metry od sebe, aby měly dostatek prostoru pro růst.
• Zalévání a hnojení: Zimolez japonský vyžaduje pravidelné zalévání, zvláště během prvního roku po výsadbě, aby se dobře zakořenil.
• Prořezávání: Pravidelné prořezávání je důležité pro udržení tvaru a zdraví rostliny. Nejlepší čas pro prořezávání je na konci zimy nebo brzy na jaře, před začátkem vegetačního období.
• Podpěry a vedení: Jako popínavá rostlina potřebuje zimolez japonský vhodné podpěry, po kterých se může pnout. Může být veden po pergolách, plotech, mřížích nebo stěnách.

Zimolez Lesklý (Lonicera nitida)

Zimolez lesklý (Lonicera nitida) je stálezelený keř pocházející z Číny. Tato rostlina je ceněna pro své husté a lesklé listy, které dodávají zahradě elegantní a upravený vzhled. Zimolez lesklý je oblíbený zejména pro tvorbu živých plotů, ale také jako solitérní keř nebo půdopokryvná rostlina. Má drobné, vejčité, tmavě zelené listy, které jsou velmi lesklé, což dodává rostlině elegantní vzhled.

• Stanoviště a půda: Zimolez lesklý preferuje slunná až polostinná stanoviště. Roste dobře v různých typech půd, ale nejlépe se mu daří v dobře propustné, humózní a mírně kyselé půdě.
• Výsadba: Ideální čas pro výsadbu je na jaře nebo na podzim. Rostliny by měly být vysazeny ve vzdálenosti přibližně 30 až 50 centimetrů od sebe, pokud jsou určeny pro živý plot.
• Zalévání a hnojení: Zimolez lesklý vyžaduje pravidelné zalévání, zvláště během prvního roku po výsadbě, aby se dobře zakořenil.
• Prořezávání: Pravidelné prořezávání je důležité pro udržení tvaru a zdraví rostliny. Zimolez lesklý snáší dobře řez, což ho činí ideálním pro tvarování a úpravu.
• Škůdci a choroby: Zimolez lesklý je obecně odolný vůči škůdcům a chorobám. Přesto může být někdy napaden mšicemi nebo plísněmi.

Zimolez Obecný (Lonicera xylosteum)

Je ideální pro tvorbu nízkých živých plotů díky své husté a kompaktní struktuře. Její listy jsou oválné, tmavě zelené na horní straně a světlejší na spodní. Květy jsou trubkovité, obvykle bílé až žluté s nádechem růžové nebo červené, a velmi vonné.

• Květy: Žlutobílé, trubkovité, uspořádané vždy po dvou v paždí listů.
• Stanoviště a půda: Zimolez obecný preferuje slunná až polostinná stanoviště. Roste dobře v různých typech půd, ale nejlépe se mu daří v dobře propustné, humózní a mírně kyselé půdě.
• Výsadba: Ideální čas pro výsadbu je na jaře nebo na podzim. Rostliny by měly být vysazeny ve vzdálenosti přibližně 1 až 2 metry od sebe, aby měly dostatek prostoru pro růst.
• Zalévání a hnojení: Zimolez obecný vyžaduje pravidelné zalévání, zvláště během prvního roku po výsadbě, aby se dobře zakořenil.
• Prořezávání: Pravidelné prořezávání je důležité pro udržení tvaru a zdraví rostliny. Nejlepší čas pro prořezávání je na konci zimy nebo brzy na jaře, před začátkem vegetačního období.
• Podpěry a vedení: Jako popínavá rostlina potřebuje zimolez obecný vhodné podpěry, po kterých se může pnout. Může být veden po pergolách, plotech, mřížích nebo stěnách.

Zimolez obecný je ceněn především pro své dekorativní a voňavé květy. Je ideální pro pokrytí nevzhledných ploch, plotů, pergol a altánů. Jeho hustý růst poskytuje výborný stín a ochranu soukromí. Tato rostlina je také vhodná pro vytváření vertikálních zahrad a zelených stěn, což je trend, který se stále více prosazuje v moderním zahradnictví.

Zimolez Ovíjivý

Zimolez ovíjivý je opadavá popínavá rostlina, která může dorůst délky až 6 metrů. Kvetou od června do srpna a jejich sladká vůně láká opylovače, jako jsou včely a motýli.

• Listy: Oválné až eliptické, tmavě zelené, s lesklým povrchem.
• Květy: Bílé nebo růžové, trubkovitého tvaru, silně vonné. Květy se otevírají večer a zavírají se během dne.
• Stanoviště a půda: Zimolez ovíjivý preferuje slunná až polostinná stanoviště. Roste dobře v různých typech půd, ale nejlépe se mu daří v dobře propustné, humózní a mírně kyselé půdě.
• Výsadba: Ideální čas pro výsadbu je na jaře nebo na podzim. Rostliny by měly být vysazeny ve vzdálenosti přibližně 1 až 2 metry od sebe, aby měly dostatek prostoru pro růst.
• Zalévání a hnojení: Zimolez ovíjivý vyžaduje pravidelné zalévání, zvláště během prvního roku po výsadbě, aby se dobře zakořenil.
• Prořezávání: Pravidelné prořezávání je důležité pro udržení tvaru a zdraví rostliny. Nejlepší čas pro prořezávání je na konci zimy nebo brzy na jaře, před začátkem vegetačního období.
• Podpěry a vedení: Jako popínavá rostlina potřebuje zimolez ovíjivý vhodné podpěry, po kterých se může pnout. Může být veden po pergolách, plotech, mřížích nebo stěnách.

Zimolez ovíjivý je ceněn především pro své dekorativní a voňavé květy. Je ideální pro pokrytí nevzhledných ploch, plotů, pergol a altánů. Jeho hustý růst poskytuje výborný stín a ochranu soukromí. Tato rostlina je také vhodná pro vytváření vertikálních zahrad a zelených stěn, což je trend, který se stále více prosazuje v moderním zahradnictví. Kvete od května do července a jeho květy jsou velmi vonné, což přitahuje včely a motýly.

Zimolez Kozí List

• Listy: Vstřícné, eliptické, široce eliptické, široce vejčité až obvejčité.
• Květy: Krátce stopkaté, až přisedlé, zpravidla rostou v šesti-květých lichopřeslenech, v úžlabí nejvyšších srostlých listů. Koruna dvoupyská, 4-5 cm dlouhá. Barva květu zprvu bělavá až krémová, postupně tmavne od růžové až po červenou a fialovou.

Může růst i na chudších půdách, ale nejlépe se mu daří v půdách bohatých na živiny. Při pěstování zimolezu je důležité zajistit mu oporu, pokud ho chcete využít jako popínavou rostlinu. Může se plazit po plotech, pergolách nebo stěnách. Zimolez kozí list je ceněn především pro svou okrasnou hodnotu. Jeho větve se ovíjejí kolem podpěr a rychle se šíří. Zimolez popínavý je poměrně nenáročná rostlina. Je odolný vůči mrazu a dobře snáší i sušší období.

Zimolez Tatarský (Lonicera tatarica)

Zimolez tatarský je opadavý keř, který může dorůst výšky až 3 metry. Jeho větve jsou hustě porostlé listy, které jsou oválné, tmavě zelené a na podzim se zbarvují do různých odstínů žluté a oranžové. Jednou z největších ozdob zimolezu jsou jeho květy. Po odkvětu se na keři objevují drobné plody, které jsou sice jedovaté, ale pro zahradu mají dekorativní hodnotu.

• Květy: Vzácně jednotlivé, obvykle ve vrcholových květenstvích.
• Domov: Východní Asie, do Evropy zavlečen v 19.
• Ekologie: Roste na slunci i v polostínu, preferuje vlhkou, propustnou půdu.
• Využití: Pěstovaný pro okrasné účely, kvetoucí keř s vonnými květy. Plody jsou jedlé, ale bez chuti.

Zimolez tatarský je nenáročný na půdu, ale nejlépe roste v dobře propustné, mírně vlhké půdě. Snáší i sušší podmínky, což je výhoda v období letních veder. Tento keř je také vhodný pro rekultivaci a zpevnění svahů, protože jeho kořenový systém pomáhá zabránit erozi půdy.

tags: #typy #zahradních #stanovišť #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Investice v Číně a NÚKIB
• Udržitelné cestování Středočeský kraj
• Slon indický v divočině
• Mack LR Electric: Podrobná recenze
• Výroba dřevěných stanovišť na odpad