Úklid odpadků v Česku: Legislativa a povinnosti

Účinnost a úroveň řešení problémů s odpadem je odrazem úrovně, vyspělosti a kulturnosti společnosti, a proto je čistota otevřených prostranství v současnosti jednou z nejdůležitějších výzev, jež ovlivňují vzhled měst, obcí a veřejných míst. V České republice se problematika volně pohozeného odpadu (litteringu) řeší pomocí přenesené pravomoci, to znamená, že řešení problému spadá do působnosti obcí.

Nezákonně odhozený odpad, tzv. Littering je činnost, při níž zůstává odpad - litter - volně pohozený či ponechaný na místě, které pro něj není vyhrazeno, ať už v přírodě, nebo na veřejném prostranství. Jedná se, stejně jako např. u černých skládek, o nelegální aktivitu a nelegální nakládání s odpady, což vede k významnému znečišťování životního prostředí. Tento jev úzce souvisí s činností člověka, která je jen velmi těžce kontrolovatelná a prakticky nepostižitelná.

Vzhledem k tomu, že odpad souvisí s běžnými činnostmi, jde nejčastěji o pohozené obaly od jídla z rychlého občerstvení, žvýkačky, cigaretové nedopalky, kapesníky, kelímky atd. Obecně ve společnosti převládá přesvědčení, že za nepořádkem na veřejných prostranstvích stojí nedostatečný počet odpadkových košů nebo jejich nedostatečná kapacita. Vzhledem k podstatě samotného jevu, jež tkví v chování jedinců, je velmi obtížné omezit či úplně zastavit tento způsob nakládání s odpady.

V České republice se o litteringu příliš nemluví, třebaže se jedná o velice rozšířený problém, který se v lidské společnosti vyskytuje od samého jejího počátku. V naší legislativě se vyskytuje označení uliční smetky, jež lze považovat za ekvivalent slova litter. Uliční smetky jsou odpady, které pocházejí z čištění veřejných prostranství, a odpady uložené do uličních košů.

Legislativa a zákony

Problematika volně pohozeného odpadu je v České republice upravena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na základě zákona o odpadech jsou zpracovány koncepční dokumenty, které navrhují konkrétní cíle a způsoby, jak předcházet vzniku odpadu a jak s ním zacházet.

Čtěte také: Recenze hadru na úklid

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech má - v souladu s legislativními předpisy Evropské unie - za úkol chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadu z obalů, a to snižováním jejich hmotnosti, objemu, škodlivosti a obsahu chemických látek. Obalem se rozumí jakýkoli výrobek zhotovený z materiálu libovolné povahy určený k ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku, který je určen spotřebiteli nebo jinému koncovému uživateli.

Dále byl schválen Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a Zákon č. 244/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů

Povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů mají podle zákona osoby (podnikající právnické a fyzické osoby), které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu, tzn.:

1. Zajistit, aby odpady z obalů uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v míře stanovené v příloze č.
2. Osoba zapsaná do seznamu osob (§ 14) je povinna:
   • vést průběžně evidenci;
   • ohlašovat údaje nejpozději do 15.

Zákon o obalech neukládá povinnost značit obaly uvedené na trh nebo do oběhu.

Povinnosti výrobce vybraných plastových výrobků

Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v částech B až D přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízení obsahujících plast je povinen vést evidenci množství těchto vybraných plastových výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách.

Čtěte také: Uklízejte šetrně k přírodě

Dále je povinen:

1. ohlašovat údaje z evidence za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15.
2. zaslat ministerstvu údaje, lze-li po výrobci získání takových údajů spravedlivě požadovat, o množství odpadu z těchto vybraných plastových výrobků soustřeďovaného v rámci obecních systémů odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad v obcích, s nimiž má uzavřenu smlouvu, za uplynulý kalendářní rok do 30.

Kolektivní systém

Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby, která splní podmínky pro vydání tohoto oprávnění. Pro podmínky vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se použije obdobně § 35 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 35 odst. 2 písm. b) a h).

Provozovatel kolektivního systému je povinen uzavřít s každou obcí, která o uzavření projeví zájem, smlouvu o úhradě nákladů podle odstavce 4 písm. a) nebo b) za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi; za uzavření smlouvy nesmí provozovatel kolektivního systému požadovat od obce, s níž je smlouva uzavírána, žádnou formu úhrady.

Provozovatel kolektivního systému vypracuje způsob výpočtu úhrady nákladů obcí na zajišťování činností uvedených v odstavci 4 písm. a) a b) na základě průměrných skutečných a účelně vynakládaných nákladů zjišťovaných podle odstavce 5 tak, aby odpovídala skutečným a účelně vynakládaným nákladům obcí na tyto činnosti.

Ekonomické aspekty litteringu

Náklady obcí na odpadové hospodářství v posledních letech rostou. Jelikož součástí celkových nákladů jsou i náklady spojené s litteringem a černými skládkami, jsou obce nuceny neustále zdokonalovat systém sběru odpadu a navyšovat v souvislosti s nárůstem litteringu počet odpadkových košů.

Čtěte také: Ikona ochrany přírody

Za zobrazené období jsou náklady spojené s údržbou odpadkových košů na úrovni cca 4 %, což je téměř 400 mil. korun z rozpočtu obcí v ČR v roce 2012. Při pohledu na celkové náklady na hospodaření s odpady je zřejmé, že pokud obce doplácejí z vlastních zdrojů přibližně 30 % ročně na boj s odpadem, zmíněný 13% podíl litteringu na této částce není zanedbatelný.

Možnosti řešení litteringu

V případě, že se obec rozhodne řešit problém s litteringem, může se s pomocí několika nástrojů pokusit změnit chování obyvatel a návštěvníků problematických oblastí. Ekonomické nástroje mohou napravit situaci, v níž tržní procesy nepřinášejí uspokojivé výsledky. Stát se pomocí těchto nástrojů snaží zastoupit tržní nabídku v podobě ceny a tím docílit optimální situace.

Další způsob, jak lze snížit výskyt litteringu, je používat obaly z rozložitelných materiálů, což je žádoucí i s ohledem na fakt, že 10 % obalů zůstává odloženo v přírodě. Cílem osvěty by mělo být zvýšení povědomí občanů o tom, že odhazování odpadu v přírodě nebo na veřejném prostranství je nepřijatelné.

V případě neefektivní osvětové kampaně lze přistoupit k udělování finančních postihů. V problematice litteringu lze sdílet a využívat informace z dalších vyspělých zemí. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nejvíce využívané nástroje jsou dobrovolné, ekonomické a v menší míře sankce.

Coby řešení volně pohozených odpadů se v USA nejvíce osvědčil zálohovací systém pro jednorázové obaly. Díky zálohovacímu systému nastalo výrazné snížení pohozeného litteru. Systém zálohování vybraných nápojových obalů je zaveden ve více než 30 státech světa a v USA je používán v 11 státech.

Závěr

Littering je celosvětový problém, a to nejen ekologický a estetický, ale i ekonomický. Negativně ovlivňuje turistickou přitažlivost a kvalitu života rezidentů míst znečištěných odpadky. Snižuje cenu nemovitostí a v konečném důsledku náklady na jeho odstranění zaplatíme my všichni v podobě zvýšených poplatků za odvoz odpadů.

tags: #úklid #odpadků #Česko #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Jednorázové ekologické lahve
• Hotel Příroda Pohraničí – Recenze
• Ochrana přírody a krajiny: Typy staveb
• Koše na tříděný odpad – srovnání modelů
• Efektivní třídění odpadu