Město Rožnov pod Radhoštěm se nachází v údolí řeky Rožnovská Bečva ve Zlínském kraji, v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. Území města leží v CHKO Beskydy. Město Rožnov pod Radhoštěm se rozkládá na třech katastrálních územích, a to: Hážovice (744 72), Rožnov pod Radhoštěm (742 93) a Tylovice (744 74).
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty. Okrsek Zašovská pahorkatina je členitá pahorkatina s rozlohou 69,57 km2. Je tvořená složitě zvrásněnými flyšovými komplexy pískovců, slepenců a jílovců. Nachází se zde erozně denundační georeliéf s tvrdoši a zbytky zarovnaných povrchů. Významným vrcholem pahorkatiny je Hradisko. Vrchol leží ve východní části území a měří 522 m n. m. Pahorkatina je středně zalesněná. Porost tvoří zejména smrky, místy společně s bukem, resp.
Okrsek Vigantická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 45,72 km2. Je tvořena složitě zvrásněným souvrství jílovců, slepenců a pískovců. Nachází se zde erozně denundační reliéf s tvrdoši, sečnými plošinami, náznaky mrazových srubů a strukturních teras. Dochází zde k rozsáhlým sesuvům. Významným bodem je Poskla s nadmořskou výškou 576,3 m. Pahorkatina je středně zalesněná smrkovými porosty místy s bukem, jedlí, modříem a borovicí. Kolem vrcholu Poskla se rozkládá stejnojmenná přírodní památka, která je tvořena třemi oddělenými částmi.
Geologické podloží je v oblasti rozmanité - v korytech vodních toků a jejich okolí se nachází nivní sedimenty, v rovinatějších částech se setkáváme s písčito-hlinitými sedimenty. Terén na území města Rožnov pod Radhoštěm je na severu velmi členitý, s hluboce zařezaným údolím, v nadmořské výšce od 450 do 875 m. Intravilán města se nachází v rovinatějším terénu (povrch se zvedá většinou pozvolně zvedá od koryt vodních toků), přičemž jeho nejnižší části jsou v nadmořské výšce 355 m a nejvyšší v 450 m. Na jihu území se terén opět výrazněji zvedá, a to až do nadmořské výšky 750 m na jižní hranici katastru. V území města se nachází několik významnějších vrcholů - Kyčera (875 m n. n.), Kamenárka (862 m n. m.), Zvonový (744 m n. m.), Myší hora (728 m n. m.) nebo Chumchálky (633 m n. m.).
V území města Rožnov pod Radhoštěm jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho subtypy. V korytech vodních toků se vyskytuje půdní typ fluvizem, na který navazuje pseudoglej a subtyp kambizemě ovlivněný vodou.
Čtěte také: Rozměry a ceny betonových košů
Klima v oblasti MT2 se vyznačují krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, mírně vlhkým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem. Klima v oblasti CH7 se vyznačuje velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Klima v oblasti CH6 se vyznačuje velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem.
Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. V rámci České republiky je nejvíce používanou klasifikací pro hodnocení klimatu (podnebí) s největší pravděpodobností Quittova klasifikace.
Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C. Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %).
Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7).
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá severní část území obce Prostřední Bečva do chladné podoblasti CH6, jižní část obce pak do chladné podoblasti CH7. Lokalita se tak vyznačuje krátkým až velmi krátkým, mírně chladným a vlhkým létem. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem.
Čtěte také: Jak pěstovat aukubu venku
Hostýnsko-vsetínská hornatina je po svých okrajích lemována většími obcemi: od jihu Zlínem a Vizovicemi, ze severu Valašským Meziříčím, od východu Vsetínem a od západu potom Bystřicí pod Hostýnem a Holešovem. Na východě se dostává až k hranici se Slovenskem, kde se „vkliňuje“ mezi Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Celá délka pohoří je přes 55 km, západní část tvoří Hostýnské vrchy, východní část je vyšší a nazývá se Vsetínské vrchy, které do SO ORP Rožnov zasahují. Hornatina je tvořená paleogénními flyšovými souvrstvími, pískovci a jílovci. Nejvyšším místem správního obvodu ORP je Čertův mlýn (1206 m n. m.).
Radhošťská hornatina se skládá ve sledovaném území z Hodslavického Javorníku, Radhošťského hřbetu a Mezivodské vrchoviny. Ve střední části území se nachází Rožnovská brázda. Ta představuje rozsáhlou sníženinu na severovýchodě Moravy mezi Moravskoslezskými Beskydami a Vsetínskými vrchy. Protéká jí řeka Rožnovská Bečva, která pramení na svazích Vysoké (1024 m n. m.) a po 38 km se za Valašským Meziříčím spojuje s Vsetínskou Bečvou. Rožnovská brázda má mírně zvlněný reliéf s celkovou plochou 109 km2. Její šířka kolísá od stovek metrů (na Horní Bečvě) do 7 km (západně od Rožnova). Nejvyšším bodem je Poskla, 576 m n. m. Z geologického hlediska tvoří zájmové území terciérní horniny alpinsky zvrásněné (pískovce, břidlice) západních Karpat na jihu obce, zatímco sever je tvořen staršími mezozoickými alpinský zvrásněnými horninami (pískovce, břidlice).
Co se týče využití půdy na území obce Prostřední Bečva, tak zde převažují lesy a zemědělská půda. Správní území obce náleží do CHKO Beskydy.
Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (1509,7 ha).
| Druh pozemku | Rozloha (ha) |
|---|---|
| Lesní půda | 1509,7 |
| Zemědělská půda | Převažuje |
Čtěte také: Rozměry venkovního dvojkoše
tags: #venkovni #klimaticke #podminky #roznov #pod #radhostem