Vesmírná Geometrie, Příroda a Vztah

Když obdivujeme expozice na umělecké výstavě nebo stromy v přírodě, má to na nás uklidňující účinek. Podle dřívějších studií to souvisí s tím, jak vidíme a vnímáme přirozené vzory. Podle nové studie máme tuto vlastnost již od svých tří let.

Termín fraktál vznikl v roce 1975, když jej jako první použil matematik Benoît Mandelbrot. Vyjadřuje geometrický objekt, který je soběpodobný, přičemž má určitý opakující se tvar. Ten se na první pohled může zdát složitý. Výsledně je ovšem repetitivním užitím jednoduchých pravidel. Rozvětvení stromu, spirála v ulitě, prsty řeky, pás hor, sněhové vločky.

"Naše preference pro fraktály jsou jsou nastaveny před našimi třetími narozeninami, což naznačuje, že náš vizuální systém je vyladěn tak, aby tyto vzorce, které jsou v přírodě časté, lépe zpracoval," říká psycholožka Kelly Roblesová z Oregonské univerzity.

Děti dnes většinou vyrůstají v lese budov než stromů. „Protože děti nejsou vystaveny těmto přirozeným fraktálním vzorům nízké až střední složitosti, musí tato preference pocházet z něčeho dřívějšího ve vývoji. Nebo je možná vrozená,“ dodává Roblesová.

„Příroda tyto výhody poskytuje zdarma, ale stále častěji jsme obklopeni městskou krajinou bez fraktálů.

Čtěte také: Řešení pro oceán

Trojúhelník jako Posvátný Symbol

Trojúhelník je posvátný symbol, představuje dokonalý obraz překonání duality, vymezuje a stabilizuje prostor. Odkazuje na trojjedinost: tělo, mysl, Duch. Nebo minulost, přítomnost, budoucnost. Je to princip celistvosti a aktivního tvoření.

Trojúhelník vznikne spojením tří bodů, čímž symbolizuje první akt tvoření z chaosu, z neprojeveného do projeveného. Metafyzicky ukazuje, jak se éter (beztvará energie) manifestuje do formy. Jakákoli stvořená realita (sféra) musí být držena pohromadě minimálně třemi vzájemně se podporujícími silami, aby byla stabilní.

Číslo tři představuje princip Akáši, astrálního světa, který existuje paralelně se světem fyzickým. Symbolizuje vše minulé, přítomné i budoucí. Život, smrt, znovuzrození.

• Trojúhelník s vrcholem nahoru symbolizuje oheň a vůli (mužský, aktivní princip), směřující vzhůru k duchovní rovině.
• Trojúhelník s vrcholem dolů symbolizuje vodu a přijetí, hmotnou manifestaci (ženský, pasivní princip).

Spojení obou trojúhelníků je nejvyšším vyjádřením harmonie. Slova „Jak nahoře, tak dole“ jsou vyjádřením hermetického principu, kde se Duch a hmota prolínají a tvoří celek. Harmonie na úrovni mikro a makro kosmu je možná jen tehdy, když je dosaženo rovnováhy mezi všemi energetickými sférami.

Mikrokosmos (člověk, země) a makrokosmos (vesmír) jsou propojeny a odrážejí se v sobě. Znamená to, že principy, které platí ve velkém vesmírném měřítku, platí i v malém měřítku světa a naopak. Je to podobné myšlence: „Jak uvnitř, tak venku“. Zde je naznačeno, že vnitřní stav člověka (myšlenky, pocity) se odráží v jeho vnější realitě a naopak.

Čtěte také: Vliv vesmírných lodí na životní prostředí

Jakýkoli magický nebo mystický akt vyžaduje tři síly: záměr, energii vůle a manifestaci. Trojúhelník slouží jako vizuální mapa pro vědomé použití těchto sil k manifestaci nové reality. Působí jako geometrie vědomí, která nám neustále připomíná, že každá část vesmíru - od potenciálu spočívajícím ve svém prastavu po tvořivý intelekt, od nejmenší vesmírné částice po největší galaxii - je postavena na principu tří sil v dokonalé, dynamické rovnováze.

Rovnoramenný trojúhelník představuje obraz třetího oka, jedná se o takzvané „vševidoucí boží oko“. Je symbolem všeho, co se odehrává pod i nad prahem vědomé mysli. Odkazuje k božské Jednotě, na úrovni hmotné struktury třetí dimenze představuje tři v jednom: poznávající = poznávání = poznávané.

Spojení trojúhelníku a růže představuje vrchol mystického procesu. Trojúhelník symbolizuje zákon a růže zjevení. Tajemství mystického procesu se týká způsobu, jakým se naše vnitřní krása (růže) manifestuje skrze strukturu a řád (trojúhelník).

Z mystického pohledu (od kabaly přes hermetismus až po súfismus), je stvoření kosmu strukturovaným procesem, který nemůže vzniknout náhodou. Aby mohl být stvořen svět, je zapotřebí dynamické trojice sil, které se navzájem vyvažují a doplňují, tvoří základní „geometrii vědomí“ - mystický trojúhelník. Tato trojice je odpovědná za přechod z neprojeveného Bytí do projevené, strukturované reality.

Kosmická Trinita Stvoření

Kosmická Trinita Stvoření vypovídá o tom, že každá úroveň existence (sféra) je v podstatě trojúhelníkem sil. Nic nemůže existovat pouze jako Jedno, ani jako Dvě.

Čtěte také: Geometrie v přírodě: Historický přehled

• První aspekt posvátné Trojice je neprojevený potenciál.
• Druhá síla je princip přijímání a reflexe.
• Třetí síla je mostem, syntézou a stabilizátorem mezi prvními dvěma, spojuje první a druhý princip, uvádí je do pohybu a udržuje princip Universa.

Aby mohl být svět stvořen, musí být v neustálém, dynamickém vztahu: vůle (aktivní) - moudrost (pasivní) - harmonie (vyrovnávací). Je to trojúhelník, který se projevuje na všech úrovních existence - v atomu, v duši i v kosmu - a neustále udržuje a tvoří naši realitu.

Květ Života

Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření - geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. „Květ života“ je považován za symbol obsahující veškerou geometrii života, tak jak jej známe na planetě Zemi. Je to univerzální symbol energie, života a spojení mezi vším existujícím.

Představuje okamžik, ve kterém Bůh zaktivoval svoji vůli, aby stvořil vesmír, kdy opustil stav klidu, neexistence, nebytí, prázdnoty a temnoty. Když se květ života zrodil, vše začalo a zahájilo svůj první koloběh. Můžeme jej definovat jako „Bůh“ - „ všechno co je“.

Symbol má schopnost prokázat, jak všechny věci pocházejí z jednoho zdroje a že jsou úzce a trvale propojeny. Dívat se do okna Květu Života nás vyzývá ke sjednocení naší mysli, srdce a duše. Má obrovské množství skrytých potenciálů. Člověk potřebuje otevřenou mysl a nekonečnou pokoru s cílem odhalit jeho tajemství.

Působení energie Květu života je možné využít také v praktickém životě. Je vhodný třeba na očistu a harmonizaci vody a v dřívějších dobách byl vkládán pod potraviny, aby prodloužil jejich životnost.

Prvotní myšlenka prvního dne stvoření. Expanze božského vědomí do zjevené reality, aktivace božského světla, sedm vesmírných, vzájemně se dotýkajících posvátných kruhů, a sedm základních čaker lidského těla. Bod, který existuje a zároveň neexistuje - to je dokonalá boží dichotomie.

Výtrysk prvotní energie posvátné geometrie, (posvátné první slovo), představuje širokou expanzi božského vědomí do reality stvoření. Světlo prvotní informace se šíří vlnovitě do všech stran, tak se vesmírem od okamžiku stvoření šíří mandala vesmíru a základní mandala života.

Geometrie a Vnímání

Schopnost člověka rozlišovat geometrické útvary je možná něco, co ho odlišuje od ostatních primátů, kteří si nejsou schopni tento systém symbolů osvojit. Naznačuje to studie francouzských výzkumníků na poli neurovědy, kteří porovnávali geometrické vnímání u lidí a paviánů.

Obliba pravidelných geometrických forem je pro lidi univerzální napříč epochami, což se ukazuje na nejstarší rytině připisované druhu homo sapiens - na rovnoběžných čarách vyrytých na kousku kamene před 73 tisíci lety - i na domečcích, které malují odmala dnešní děti.

Lidé nacházeli rozdílný útvar téměř vždy, pokud byl ve skupině čtverců. U nepravidelných čtyřúhelníků pak jejich chybovost dosahovala až 40 procent.

Přestože předškolní děti a žáci první třídy byli při řešení stejných zadání méně úspěšní než dospělí, i u nich byl pozorován smysl pro geometrickou pravidelnost.

Tvar Vesmíru

Teď zpět k úvahám o tvaru vesmíru. Je třeba rozlišovat mezi geometrií a topologií. Geometrie - to jsou ony tři modely vyplývající z obecné teorie relativity, které se od sebe liší svojí křivostí (vesmír plochý, hyperbolický a sférický). V tomto případě jde o "lokální vlastnosti prostoru".

Topologie naproti tomu popisuje celkový tvar vesmíru. Pokud uvažujeme variantu konečného vesmíru bez hranic, hran i stěn, nejlepší představu nám dává ztotožnění jednotlivých hran ve 2/3 D - konec se pak stává začátkem. Můžeme smotat papír do ruličky a pak spojit dva konce "hadice" - vznikne nám pak "kroužek" podobný tomu pro posilování rukou.

Poměrně nová disciplína označovaná někdy jako kosmická krystalografie pak na základě všech těchto a dalších úvah došla k závěru, že počet mnohostěnů, které u našeho vesmíru připadají v úvahu, je menší než 20. No a analýza nehomogenit v reliktním záření, oněch "obrazů sebe sama", vede k tomu, že naměřeným výsledkům dnes skutečně nejlépe odpovídá pravidelný dvanáctistěn.

tags: #vesmirna #geometrie #priroda #vztah

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace aut Žamberk
• Kam do přírody u Berouna
• Zemědělská výroba Impro
• Drcení odpadu v ČR
• Život žiraf v divočině