Klimatické podmínky ve Vestci u Prahy a jejich budoucí vývoj

Podle aplikace Future Urban Climates se může podnebí českých měst podobat za šedesát let podmínkám, jaké dnes panují ve městech v Bulharsku, Srbsku nebo severní Itálii.

Jak klimatická změna promění naše města? O kolik teplejší v nich budou léta za 60 let? A jaké budou zimy? Stroj času nemáme. Přesto můžeme získat konkrétnější představu o tom, jaké bude asi panovat podnebí v roce 2080 v jednotlivých částech světa.

Pokud se podaří státům snížit emise tak, jak se k tomu zavázaly v rámci Pařížské dohody o klimatu, očekává se, že průměrná teplota v českých městech naroste „jen“ asi o 2 °C.

„Za 50 let se města severní polokoule na severu stanou mnohem podobnějším městům na jihu. Všechno se v podmínkách přicházejících změn klimatu posouvá směrem k rovníku,“ říká profesor Matthew Fitzpatrick, autor aplikace.

Podnebí v New Yorku se bude v budoucnu podobat klimatu, jaké je dnes v severní Mississippi. Čím blíže však leží město k rovníku, tím méně lze pro něj najít dobrých klimatických shod.

Čtěte také: Bydlení v přírodě: Detailní článek

První scénář, který mohou uživatelé prozkoumat, je podobný naší současné trajektorii a očekává nadále velmi vysoké emise skleníkových plynů. Předpokládá, že v tomto případě se Země do konce tohoto století ohřeje o asi o 5 °C.

Druhý scénář přibližuje situaci, kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské dohody a emise skleníkových plynů způsobené člověkem se dramaticky snížily.

Zajímavé je, že za posledních 5000 let tu bylo na severní polokouli několik dlouhých chladných a teplých období které se střídali. Teplé obdobia sa nazývajú optimá - mali sme tu minojské optimum, rímske , stredoveké. Každé trvalo 400-500 rokov. Chladné obdobia trvali obvykle dlhšie. Posledné chladné - tzv malá doba ľadová skončilo pred 150 rokmi. Taraz sme v prechode do teplejšieho obdobia, tentokrát za celú zemeguľu. CO2 a metán teploty ešte zosilnia.

Je také důležité si uvědomit, že objektivně bylo známo, že vše na planetě je v pohybu a v této souvislosti není jediný den stejný. Ono ani ten ledovec na polu neodtává stejnoměrně. Proudící vzduch propadává ze severu na jih a pohybuje se na západ, východ.

V Praze se kumulují ty energie, není náhoda, že jedno z nejteplejších míst v Praze je ohyb řeky v Holešovicích, kde se setkává vše, co popsal níže pan Macháček, ale taky rozpálená krajina po intenzivním zemědělství a obří obchodní centra silnice. Vše v Praze slouží ke kumulací tepla. V Praze v podstatě nenajdete skoro nic, co nekumuluje teplo, tedy mimo pár parčíků, který toho moc nezachrání.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

Politika tohoto státu co se týká adaptace krajiny je jeden krok do předu a dva do zádu.

Když se někde na zemi otepluje, neznamená to, že se jinde musí ochlazovat, pokud klimatický systém není v energetické rovnováze. A to není. Navíc tady nejde o kontakt teplého a studeného vzduchu, ten vzduch se dost intenzivně promíchává (i horizontálně). to záleží jak si představujete klima...jako lineární systém nebo jako volatilní. Ani to oteplování nefunguje všude stejně v intenzitě, protože v zásadě ani nemůže. Vzdušné proudění a tepelný přepravník v mořích je zásadní.

Nikdy klimatický systém nebyl v rovnováze, vždy se nějak projevoval, teď je to jen více intenzivní ale i to, že lidi svým dílem k oteplování přispěli ale ne kvůli uhlíku, který tu je miliony let ale to, co vše odlesnil jaký tepelný ostrovy vytvořil, co zlikvidoval.

Jaderné elektrárny fungují jako teplelný ostrov a je to o tom, jakým způsobem chladíme, tím, že teplo odvádíme "komínem".

Města jsou tepelné ostrovy díky vysokému podílu zastavěných ploch, ale i díky jejich obyvatelům, kteří svým odpadním teplem ohřívají své okolí.

Čtěte také: Výlety do přírody z Prahy

Beton a asfalt se v noci nevychladí díky akumulaci v asfaltu a betonu ani v noci. Města nemají průvan a přistup chladivému větru.

Dokonce stačí obyčejné mraky a už je o mnoho chladněji, než za zcela jasné oblohy.

Věnujme raději úsilí se přizpůsobit a nejít hlavou proti zdi. Nebo chránit zemědělskou produkci před rozmary počasí skleníky a zasíťováním proti kroupám.

Vidím že vy stále čakáte návrat ladovských zím, aby sa vám nenarušila doktrína smrekových lesov v ČR až na veky. Takže pre vás - studenšie a teplejšie obdobia, kde teplota variuje o stupeň aj dva bývajú dlhé. V holocéne každé také obdobie trvalo 4-5 storočí. Nedávno skončila dlhá tz.v malá doba ľadová, nasleduje dlhé teplé obdobie. S tými mestami ako tepelnými ostrovmi máte pravdu. A robí sa čo ? Vysušuje sa, betonuje povrch, zastavuje, vyrezávajú stromy, kanalizujú a občas aj zatrubňujú sa potoky.

tags: #Vestec #u #Prahy #klimatické #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Programy České televize
• Ekologické leštidlo – srovnání
• Čisticí prostředky šetrné k přírodě
• Průvodce výběrem malého koše s víkem
• Vliv oxidu rtuťnatého na lidské zdraví