Ohrožení opylovačů a strategie jejich ochrany v České republice

Téma ochrany opylovačů se stává po právu důležitým, objevuje ho veřejnost i média. A to je dobře. Opylovači jsou rozsáhlou a různorodou skupinou hmyzu, v našich podmínkách jde zejména o čmeláky, pestřenky, mouchy, brouky, motýli nebo divoce žijící včely. A také včelu medonosnou, která hraje zásadní roli, je však přinejmenším pragmatické nespoléhat pouze na ni.

Pro čtenáře Ochrany přírody netřeba dlouze představovat všechny ekosystémové služby poskytované hmyzem, zejména opylovači. Vzájemnou interakci mezi rostlinami a hmyzem nelze ničím nahradit. Jejich význam přitom spočívá nejen v produkci potravin, ale opylování je nezbytnou podmínkou zachování stabilních a různorodých ekosystémů.

Úbytek opylovačů a jeho příčiny

Opylovačů v ČR i ostatních státech EU rapidně ubývá, mnohé druhy z nich jsou na pokraji vymření. Celosvětově hmyzu rapidně ubývá a více než 40 % druhů hrozí vyhubení (Sanchez-Bayo et al. 2019). Neexistuje jediná převažující příčina úbytku volně žijících opylovačů. Příčinou je kombinace změn ve využívání půdy, intenzivní hospodaření, používání pesticidů, environmentální a světelné znečištění, invazní druhy, patogeny a změna klimatu.

Je důležité si také uvědomit i nepřímé faktory, které přispívají k poklesu biodiverzity, tj. širší systémové otázky, jako je nárůst světové populace, ekonomický posun a technologický pokrok.

Důsledky ztráty opylovačů

Téměř 90 % planě rostoucích kvetoucích rostlin na světě je alespoň částečně závislých na opylování pomocí živočichů, 50 % rostlin je potom závislých úplně (Potts et al. 2016). Rostliny se nemohou naučit žít ve světě bez hmyzu, narušení dlouhodobé koevoluce rostlin a hmyzu je nevratné a má zásadní dopady nejen na tyto dvě skupiny organismů. Úplná ztráta opylovačů by snížila celosvětovou produkci ovoce o 23 %, zeleniny o 16 % a ořechů asi o 22 % (Smith et al.

Čtěte také: Ohrožený druh Vřetenuška mateřídoušková

Zásadní je zachovat vysokou diverzitu opylovačů tak, aby bylo opylování zajištěno po celou sezónu kvetení rostlin. Opylovači mimo všechny výše popsané výhody mají navíc také nepopiratelný přínos ekonomický při opylování sadů, zeleninových polí nebo zahrad: volně žijící opylovači zvyšují či přímo zajišťují produkci potravin, zejména plodin s vysokými výživovými hodnotami.

Evropský kontext ochrany opylovačů

Přestože byla již v roce 2018 přijata Iniciativa EU týkající se opylovačů, její naplňování vyhodnotil Evropský účetní dvůr ve své Zvláštní zprávě k ochraně volně žijících opylovačů v EU (2020) tak, že dosud nepřineslo výsledky. Nedávno proto Evropská komise vydala Revizi Iniciativy EU: Nová dohoda pro opylovače (2023) s hlavními prioritami:

1. Upřesnit poznatky o úbytku opylovačů, jeho příčinách a důsledcích,
2. Zlepšit ochranu opylovačů a řešit příčiny jejich úbytku a
3. Mobilizovat společnost a podporovat strategické plánování a spolupráci na všech úrovních.

Nová dohoda navrhuje mj. zavést komplexní monitorovací systém, zlepšit ochranu druhů a stanovišť opylovačů, obnovit stanoviště opylovačů v zemědělské krajině i zlepšit jejich stav v městských oblastech. Dále cílí na zmírnění dopadů používání pesticidů, šíření invazních nepůvodních druhů a změny klimatu. Míří i na zvyšování povědomí veřejnosti, podporu občanské vědy i zavádění opatření v podnikatelských odvětvích. Důležitým doporučením je vypracovat národní strategie pro opylovače, podporovat spolupráci i na mezinárodní úrovni.

Závěry Zvláštní zprávy byly využity při tvorbě Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (2020), která mezi klíčové závazky do roku 2030 začlenila zvrácení úbytku opylovačů, ale i velmi související cíle jako snížit rizika a používání chemických pesticidů o 50 % nebo zajistit, aby nejméně 10 % zemědělské plochy mělo velmi rozmanité krajinné prvky.

Strategie k ochraně opylovačů v České republice

V České republice, mluvíme-li za státní ochranu přírody, nám to si trochu trvalo, ale nyní se přístup k ochraně opylovačů dynamicky mění. V rámci přípravy Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR pro nové období 2026-2050 budou opylovači mezi prioritami ochrany přírody. K složité problematice aktuálně vzniká Národní strategie na ochranu opylovačů se širokým zapojením předních entomologů z akademické sféry i důležitých zástupců ochranářské veřejnosti.

Čtěte také: Vřetenuška obecná a její ohrožení

Je ustanovena odborná skupina MŽP, která se nyní koncentruje na jednotlivé tematické okruhy, jako je péče a obnova biotopů opylovačů, podpora konkrétních druhů, zajištění monitoringu, doplnění poznatků z výzkumu a další. Příprava strategie je zajištěna z projektu MŽP a AOPK ČR PROSPECTIVE LIFE. Benefitem pro opylovače je také časová i tematická synergie přípravy Národního plánu na obnovu přírody (Havel 2024) a Národní strategie, tedy spolupráce expertní skupiny pro čl. 10 a čl.

Pro českou strategii čerpáme zkušenosti z devíti současných národních strategií zpracovaných např. v Belgii, Nizozemsku, Francii, Finsku nebo Irsku. Přenositelné praktické zkušenosti s podporou opylovačů mají také velká německá města jako Berlín či Hannover, které v podobě vlastních strategií či iniciativ propagují přeměnu správy veřejných zelených ploch, doporučují vhodné rostliny pro opylovače nebo upravují použití pouličního osvětlení.

Vhodnou inspirací ze zahraničí je britský program pro monitorování opylovačů, který jako jediný na světě systematicky generuje data o početnosti a diverzitě hmyzích opylovačů na národní úrovni. Jeho cílem je poskytovat data o tom, jak se mění populace a společenstva volně žijících opylovačů, tak aby mohli efektivně informovat vládní politiky o zavedených krocích v rámci národních strategií pro opylovače v Anglii, Skotsku a Walesu. Program vedený akademiky je postaven na zapojení dobrovolníků a nevládních organizací.

Česká republika je do mezinárodních aktivit zapojena například skrze aktivitu Společnosti na ochranu motýlů v Evropském programu monitorování motýlů. Ten pokrývá 14 zemí v Evropě a je jediným mezinárodně koordinovaným programem na monitorování konkrétní skupiny opylovačů - denních motýlů.

Poslední v řadě novinek k ochraně opylovačů v ČR je začlenění tématu do novely druhové ochrany v zákoně o ochraně přírody a krajiny, která bude MŽP v letních měsících předložena vládě ke schválení. Cílem navrhované novely je zdůraznit ochranu opylovačů jako zásadní součásti obecné ochrany druhů a nastavit základní opatření a povinnosti z hlediska prevence významného poškozování biotopů opylovačů i reflektování významu této skupiny při zakládání a údržbě veřejné zeleně i v okolí staveb hrazených z veřejných prostředků.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Podpora opylovačů nemusí být zajištěna pouze vhodnou volbou travních směsí s dostatečným zastoupením bylin, ale také volbou vhodných dřevin nebo prvků, které poskytují úkryty, začleněním vodních prvků nebo jen ponecháním částí povrchu sukcesi. Záměrem MŽP je v budoucnu vytvořit katalog opatření, která jsou pro podporu opylovačů vhodná.

PROtect SPECies acTIVEly by LIFE (101104621 - LIFE22-IPN-CZ-PROSPECTIVE LIFE) je druhým integrovaným (nyní strategickým) projektem z Programu LIFE, který ČR získala za účelem zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a řešení degradace ekosystémů. Projekt začal k 1. 1. 2024 a slibuje připravit 44 nových záchranných programů, regionálních akčních plánů a programů péče pro vybrané druhy a ve spolupráci se zemědělci a lesníky a aktivní veřejností zajistit vhodnou péči o stovky lokalit ohrožených druhů. Součástí projektu je příprava Národní strategie k ochraně opylovačů, ale i aktualizace současné Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR.

Na ochraně opylovačů odvádí skvělou práci nestátní neziskové organizace, a to zejména v přímé péči o biotopy druhů a v osvětě veřejnosti. Příkladem vzpomeňme neotřelé managementové přístupy ochranářské skupiny JARO nebo komunitní aktivity Pražské pastviny. Dobrou praxí v osvětě je každoroční výběr hmyzu roku připravovaný Českou společností entomologickou - letošní skupinou jsou samotářské včely - nebo vyhlášení roku 2024 Rokem motýlů Českým svazem ochránců přírody. Stále větší popularitu také získává občanská věda, jmenujme třeba Najdije.cz aktuálně mapující invazi sršně asijské v ČR nebo první ročník Motýlí půlhodinky pořádaný skupinou JARO.

Vybrané projekty ukazují, že podílet se na ochraně a zlepšování stavu opylovačů může svým chováním skutečně každý, např. menší frekvencí sečení vlastní zahrady nebo ponecháním nesečených stonků rostlin po celé zimní období jako úkrytů pro široké spektrum opylovačů.

Výzkum opylovačů

Zásadní je všechny kroky, které plánujeme do strategií nebo zkoušíme v terénu, řádně podložit aplikovaným výzkumem a zejména daty, a to nejen z ČR. Tématu volně žijících opylovačů se věnují týmy z téměř všech předních českých univerzit. Odborníci z ČZU rozvíjí koncept racionalizace zemědělské krajiny, který hledá způsob zachování produkce plodin za současné podpory biodiverzity. Akademici z Jihočeské univerzity zkoumají polinační sítě nebo interakce rostlin a opylovačů v městském prostředí. Zástupci Univerzity Hradec Králové se podílí například na tvorbě Červeného seznamu včel Evropy.

Studii, jejíž využití v praxi ochrany přírody je zcela zřejmé, navrhli vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Ti si položili jednoduchou otázku: kdo opyluje plané rostliny? O rovnoměrnější pokrytí ČR včelími úly tak, aby se snižovala míra konkurence v dostupné potravě, usilují na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Zdeněk Janovský a Jakub Štenc (2023) analyzovali s využitím databáze FloViD (Floral Visitor Database) spektrum opylovačů pocházejících ze střední, severozápadní a severní Evropy na výběru rostlinných druhů, u nichž bylo zaznamenáno alespoň 25 jedinců opylovačů známých z území ČR. Celkově tedy studovali soubor 259 středoevropských druhů rostlin se záznamem přes 200 000 jedinců jejich opylovačů. Vypočítali relativní podíly 14 funkčních skupin opylovačů pro jednotlivé druhy rostlin s cílem zobecnit spektrum opylovačů středoevropských rostlin. Samotné autory překvapilo, že dvoukřídlý hmyz se podílel na téměř polovině zaznamenaných návštěv květů. Většina zkoumaných rostlinných druhů byla navštěvována v dostatečných počtech více skupinami opylovačů, nikoliv tedy konkrétním dominantním druhem či skupinou. Závěry studie lze shrnout jako vysokou převahu volně žijících opylovačů nad těmi hospodářskými u planě rostoucích druhů rostlin a zjištěnou vysokou míru flexibility opylovacího vztahu rostliny a hmyzu.

Role včelařů

I přesto, že popsanými novinkami primárně míříme spíše na volně žijící opylovače, jsou v odborné diskusi a snahách o změnu včelaři a výzkumníci, věnující se tomuto druhu, vítáni a jsou nezbytní. Role včelařské komunity v péči o biotopy opylovačů i osvětě veřejnosti, stejně jako spolupráce při začínající invazi sršně asijské nebo při kontrole vlivu pesticidů je zásadní.

Vřetenuška mateřídoušková

Vřetenuška mateřídoušková (Zygaena cf.) je motýl, který dává přednost lokalitám stepního charakteru, často s vápencovým podkladem. V naší přírodě se s ní můžeme setkat od června do srpna. Tento motýl s relativně variabilní kresbou i zabarvením obývá teplejší stanoviště jako jsou osluněné svahy, skalnaté stepi a lesostepi. Vřetenuška mateřídoušková má široké podélné pruhy, které jsou odděleny slabou černou žilkou. Tyto pruhy se mohou více či méně slévat a nebo vykazovat řadu nepravidelností, což činí z tohoto motýla skutečně nepřehlédnutelný druh.

Vzácnější druhy motýlů jsou vázané na xerotermní řídkou vegetaci. Postupující sukcese, tedy zarůstání ploch vysokostébelnými ruderálními bylinami však tyto biotopy postupně degraduje.

Při aktivním přístupu jednotlivce, dobré znalosti regionu a dobré komunikaci s příslušnými úředníky ochrany přírody a zájmovými sdruženími se i v dnešní době lze přičinit o vyhlášení a následnou péči o biologicky cenné území, které bylo státní ochranou přírody opomíjeno.

Výskyt a stanoviště

Vřetenuška mateřídoušková preferuje stepní lokality s vápencovým podkladem. Lokalita se nachází mezi obcemi Brod a Jerusalem. Současná vegetace je silně xerotermního typu s převahou krátkostébelných stepí, které místy přechází v ruderalizované vysokostébelné, druhově chudší porosty. Výjimečnost lokality spočívá v drobných stepních plochách zachovalých díky chudému podloží a narušování sukcesních procesů motokrosovými aktivitami.

Ochrana druhu

Principem péče o lokalitu by mělo být zamezení těchto pokračujících sukcesních procesů a podpora řídké, krátkostébelné, druhově bohaté vegetace.

• Mozaikovité kosení: Na celé lokalitě je zavedena mozaikovitá seč spočívající v postupném kosení malých ploch. Přednostně jsou koseny již od června plochy zarůstající ruderální vegetací a agresivnějšími typy trav. Nízkostébelné a řidší květnaté porosty jsou koseny až později v létě (konec srpna). V tuto dobu se provádí i druhé kosení ruderalizujících ploch. Veškeré kosení je prováděno ruční mechanizací, tj. s pomocí křovinořezů. Biomasa je ukládána mimo vlastní stepní plochu.
• Motokrosové aktivity: Motokrosové aktivity je nutno jednoznačně zachovat a využívat k péči o lokalitu. Velmi vhodné je přesun a uzavírání částí drah, což přispěje k vytváření různých stádií sukcesních ploch a celkově velmi pestré mozaiky vegetace různého charakteru.

Díky vhodnému managementu se daří brzdit přirozenou sukcesi a vegetace zůstává ve stavu krátkostébelných stepí. Tento stav vyhovuje mnoha cílovým druhům bezobratlých, ale i ptáků, jako např. koroptve polní nebo ťuhýka obecného. Výsledky ukazují, že dobrých výsledků je možné dosáhnout kombinací tradičních i netradičních postupů.

tags: #vretenuška #mateřídoušková #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Časopisy Ringier Axel Springer CZ
• Obaly kontaminované chemikáliemi: likvidace
• Rekordy neživé přírody
• O izolaci skládek odpadu
• Recenze čištění odpadu Zlín