Pro obyvatele města máme dobrou zprávu, ostravské ovzduší bylo v roce 2024 jedním z nejčistších v historii monitorování. Jestliže bychom chtěli najít ‚zdravější‘ vzduch, museli bychom se přesunout do horských oblastí, jako je např. Karlova Studánka, Zlaté Hory a další.
Důvodem jsou mj. zimy bez extrémně nízkých teplot, dlouhé a teplé podzimy, méně častý výskyt inverzního charakteru počasí, nízký počet smogových situací.
„Stanice v Radvanicích a Bartovicích dosáhla nejnižších průměrných ročních hodnot v historii měření. Porovnáme-li hodnoty z let 2023 a 2024, pokles je zřetelný. Stejně jako porovnání roční průměrné hodnoty polétavého prachu velikosti PM10 před deseti lety: v roce 2015 to bylo 42 µg/m3, vloni 21 µg/m3. Roční průměr PM2,5 pak poklesl z 35 µg/m3 (2015) na 16 µg/m3 (2024). Také na řadě dalších míst v Ostravě došlo k poměrně razantnímu snížení roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu.
Pokud jde o překročení průměrného denního imisního limitu PM10 na území Ostravy, na pěti stanicích se v roce 2024 jejich počet pohyboval v rozpětí 10 až 18, tolerance 35 možných nadlimitních dnů za rok tak byla dodržena.
„Za poledních 10 let došlo na námi provozovaných stanicích ke snížení průměrných koncentrací prachu PM10 o 30 až 40 %, v Radvanicích a Bartovicích dokonce o 50 %. U PM2,5 je situace na všech stanicích neměnná, pouze v Radvanicích byl zaznamenán pokles o 50 %. Pokud jde o benzo(a)pyren, pokles je 40 % na všech stanicích ve městě kromě Radvanic, kde činí zhruba 75 %,“ dodává Lucie Hellebrandová.
Čtěte také: Životní prostředí
Monitoring a hodnocení stavu ovzduší je s ohledem na fakt, že statutární město Ostrava patří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, klíčovým zdrojem informací, zejména ke vztahu možnosti informování občanů. Občané požadují informace jak o průběžném stavu, tak především při mimořádných událostech.
Stanice jsou umístěny tak, aby monitorovaly různé zdroje znečišťování ovzduší např. průmysl: AMS v Ostravě-Radvanicích - ul. Nad Obcí, dopravu: AMS v Ostravě-Porubě - ul. Opavská, lokální topeniště: AMS v Ostravě-Radvanicích - ul. Poláškova.
Výsledky z měření, jsou využívány také jako podklad pro strategické dokumenty města, např. strategický plán města Ostravy a akční plán, tak také k jednání s průmyslovými podniky o jejich ekologizaci, viz uzavření dodatku dobrovolné dohody se společností OKK Koksovny, který byl podepsán ve čtvrtek 13. 02. 2025 a týkal se dodatečného odprášení koksárenských baterií a modernizace systému hašení koksu.
Připomenout mohu také kotlíkové dotace a příspěvek města, přičemž Ostrava již podpořila 2000 domácností částkou přesahující 18,2 miliony korun.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě měří kvalitu ovzduší napříč Moravskoslezským krajem už od roku 1985. Na území města provozuje celkem pět stacionárních stanic - dvě v obvodě Radvanice a Bartovice, jednu v Porubě, která se bude během jara stěhovat do obvodu Ostrava-Jih, dále v Mariánských Horách a v Hrušově.
Čtěte také: Vše o Dluhopisech Republiky
Aritmetický průměr/počet překročení 24hod.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě byl zřízen v roce 2003 transformací hygienických stanic, kdy došlo ke sloučení odborného laboratorního a podpůrného hodnotitelského zázemí pro podporu činností v oblasti ochrany veřejného zdraví. Součástí ZÚ jsou všechny původní odborné laboratorní činnosti, které i v současné době slouží jako expertní zázemí pro hygienu. ZÚ Ostrava má nyní již více než 20 pracovišť v pěti krajích ČR a je největší institucí svého druhu v České republice. Svým obrovským rozsahem poskytovaných činností, důrazem na kvalitu a efektivnost se stal významným poskytovatelem služeb pro ochranu zdraví a životního prostředí.
Více než pět desítek milionů korun z evropských fondů získala Ostrava na projekt CLAIRO, který pomůže zlepšit ovzduší ve městě. Stává se tak prvním městem v republice, které získalo grant z komunitárního programu Evropské unie.
Projekt s názvem CLAIRO (z anglického názvu: CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava and other cities) má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů.
První část výzkumu začala již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích NAINSTALOVALI MĚŘÍCÍ SENZORY monitorující stav ovzduší. Senzory umožňují sledování naměřených koncentrací prachových částic, ozonu a oxidů dusíku online bez složité analýzy v laboratoři.
Čtěte také: Výlety za poznáním autem
Senzory budou v lokalitách měřit průběžně téměř osm let, umožní tak posoudit, jak se změnily koncentrace znečišťujících látek v ovzduší před, při i po výsadbě nové zeleně.
Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů byly vytvořeny modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň.
Podle výsledků měření vědci ze Slezské univerzity v Opavě vybrali pro výsadbu takové druhy dřevin, které jsou odolnější a jsou schopny dlouhodobě zachytávat více prachových částic.
Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na EXPERIMENTÁLNÍ OŠETŘENÍ vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky něj se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší.
Díky aplikaci ošetřujícího přípravku s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažku z mořských řas mohou sledovat, jak se rostlinám daří překonat negativní vlivy vnějšího prostředí, zejména vysychání nebo výrazné výkyvy teplot.
Vědci předpokládají, že stromy a keře budou po aplikaci ošetření v lepším zdravotním stavu, budou lépe fotosyntetizovat a tvořit hustší a kvalitnější listovou plochu.
Základní principy výzkumu vědci shrnuli v tzv. Inovativním návrhu zeleně. Ten se spolu s dalšími vzniklými podklady promítne do metodiky, odborné publikace, jejíž součástí budou podrobnosti o měření, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně.
Metodika je jedním z hlavních výstupů projektu a bude sloužit jako „návod“ pro výsadbu zeleně ve městech.
Dalším důležitým aspektem projektu je osvěta, zapojení obyvatel a šíření know-how.
Organizace SOBIC a RSTS zpracovaly STUDII zabývající se vztahem veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, do které se zapojilo více než 1 200 respondentů. V průběhu dubna 2021 proběhlo také několik webinářů pro veřejnost a střední školy. V posledním roce realizace Ostrava plánuje ve spolupráci s projektovými partnery uspořádat workshopy pro experty a zástupce měst a organizaci konference na mezinárodní úrovni.
První část výzkumu byla zahájena již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující aktuální stav ovzduší.
Univerzita pro měření využila nejmodernější technologie umožňující sledování nejen nejvýznamnějších znečišťujících látek (NO2, O3), ale i velmi malých prachových částic (PM10, PM2.5, PM1).
Měření je pro projekt klíčové, protože díky němu jsou vědci schopni posoudit, jak se změnilo množství škodlivin v ovzduší před, během a po výsadbě nové zeleně. Všechna data z měření univerzita zpřístupnila také online, a to na datovém portálu AIRSENS.EU.
Výzkumné lokality pro výsadbu nebyly vybrány náhodně, ale za odborného dohledu vědců, protože bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají dostatečnou velikost, jsou zatížené silným znečištěním a zároveň disponují odlišnými půdními vlastnostmi.
To se nakonec povedlo a při pečlivém zvážení všech kritérií vědci pro výsadbu vybrali dva pozemky na území obvodu Radvanice a Bartovice.
Území v Radvanicích je ornou půdou se solitérně rostoucími dřevinami, naopak lokalita v Bartovicích bývala skládkou průmyslových odpadů s vysokou mírou půdního znečištění.
Data o ovzduší, získaná z průběžných měření, jsou důležitá nejen pro sledování jeho kvality, ale i pro následné modelování výsadby zeleně.
Model výsadby se zastoupením odolnějších druhů rostlin schopných dlouhodobě zachytávat více prachových částic navrhli odborníci ze Slezské Univerzity. Jejich cílem bylo navrhnout takovou kombinaci listnatých a jehličnatých druhů dřevin, která by dokázala zajistit účinný záchyt škodlivin celoročně a zároveň byla tolerantní k danému typu znečištění ovzduší a půdním podmínkám.
Nejen samotná struktura a kompozice zeleně a výběr konkrétních druhů dřevin rozhoduje o efektivitě záchytu škodlivin z ovzduší. Aby zeleň ve stresových podmínkách lépe prosperovala, je zalévána speciálním, ekologicky šetrným ošetřením.
Inovativní přípravek na přírodní bázi je výsledkem víc než 20tiletého výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvané „chytré“ hnojivo obsahuje kromě kompletní výživy, tedy všech potřebných makro a mikroprvků, další aktivní látky, fytohormony a biostimulanty, které pomáhají rostlinám překonat různé formy stresu, hnojivo je tak vhodné k ošetření zeleně v extrémních podmínkách.
Odborně zpracovaný model se stal podkladem pro výsadbu, která proběhla na jaře 2021. Vysázeno bylo celkem 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku, a to na území o rozloze 20 tisíc m².
Mezi zastoupenými druhy se objevil převážně dub zimní, tis červený, javor babyka, topol černý, jedle bělokorá nebo borovice lesní.
Z výsledků měření jednoznačně vyplývá, že navržený postup výsadby dřevin má pozitivní vliv na záchyt škodlivin z ovzduší. Přestože byla zeleň vysázena teprve na jaře 2021 a nemá za sebou ani jedno celé vegetační období, lze již pozorovat první pozitivní výsledky.
Prozatímní výsledky také potvrzují, že ošetření má významný efekt na fyziologický stav rostlin, a to zejména na extrémní lokalitě v Bartovicích, kde i přes nepříznivé podmínky okolního prostření byl úhyn zeleně minimální.
Na základě měření stavu listů vědci zjistili, že kondice zeleně v této lokalitě odpovídá zdravé vegetaci nezatížené stresem.
Aplikace ošetření má tedy skutečně pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin a navržený způsob ošetření lze tak doporučit městům v průmyslových regionech k ošetření jak stávajících, tak i nových výsadeb.
Současně s tím je však nutné podotknout, že se jedná o výsledky z prvního roku po výsadbě a vliv extrémních podmínek v Bartovicích se naplno projeví až v následujících letech.
Snaha o větší informovanost o nových přístupech v zakládání zeleně tvoří nedílnou součást projektu. K tomuto účelu výzkumný tým zpracoval dvě odborné publikace, manuál a metodiku, které představují konkrétní závěry z výzkumu v projektu.
Dalším významným výstupem projektu je databáze rostlin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění z ovzduší. Databáze obsahuje více než 150 druhů dřevin a jsou v ní zahrnuty nejen původní druhy, ale i ty cizokrajné, často využívané při výsadbách zeleně v zahradách a na veřejných prostranstvích.
Kromě druhů dřevin je databáze doplněná o osvědčené příklady dobré praxe z jiných evropských měst.
Jedním z výstupů projektu je také odborná studie, kterou zpracovaly společnosti SOBIC a RSTS. Dokument se opírá o výsledky rozsáhlého dotazníkového průzkumu realizovaného v letech 2019-2020, který zkoumal vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotu měnit vlastní chování.
Podrobná studie, založená na odpovědích více než 1 200 respondentů, odhalila, že informovanost občanů k danému tématu je relativně nízká a že část obyvatel pociťuje v oblasti kvality ovzduší zhoršení, ačkoliv objektivní data potvrzují opak.
Na druhou stranu šetření ukázalo, že občané jsou ochotni se na změně podílet, ať už výsadbou stromů nebo finančním příspěvkem.
O výsledky výzkumu a naše zkušenosti s realizací projektu jsme se podělili na workshopech a dvou konferencích pro odbornou i laickou veřejnost a zástupce měst. Především odborníci z měst a obcí projevili největší zájem o implementaci našich poznatků z výzkumu.
Díky individuálním konzultacím s odborným projektovým týmem se zájemci mohli podrobně seznámit se všemi specifiky výběru vhodné zeleně, a to včetně konkrétních doporučení k ošetření zeleně ekologickým přípravkem. Tyto konzultace využilo hned několik měst v Moravskoslezském kraji, a to např. Bohumín, Opava, Bruntál a Havířov.
A jaká jsou tedy nejvýznamnější doporučení pro města k výsadbě zeleně v průmyslových oblastech? Funkční a dobře udržovaná zeleň odolná vůči vnějším klimatickým podmínkám je pro dnešní města extrémně důležitá.
tags: #kvalita #ovzduší #Ostrava