Výpočet indexu kvality ovzduší: Vzorec a metodika

Index kvality ovzduší (IKO) představuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí lokalitě. Jedná se o komplexní ukazatel, který charakterizuje kvalitu ovzduší s ohledem na zdravotně podložená doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Výhoda indexu je jeho jednoduchost a přehlednost. Základní dělení je trojstupňové a odpovídá barvám semaforu:

• Zelená: Velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší - ideální podmínky pro pobyt venku.
• Oranžová: Přijatelná kvalita ovzduší - doporučeno omezení venkovních aktivit.
• Červená: Zhoršená až špatná kvalita ovzduší - venkovní aktivita se nedoporučuje.

Výpočet nového indexu je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých koncentrací oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a suspendovaných částic (PM10). V letním období (1. 4. - 30. 9.) se navíc hodnotí i 3hodinové klouzavé koncentrace přízemního ozonu (O3). Podmínkou výpočtu a zobrazení indexu je v zimním období (1. 10. - 31. 3.) měření PM10 na dané lokalitě, v letním období pak měření PM10 nebo O3.

Index kvality ovzduší vychází z dat naměřených v souladu s platnou národní legislativou (zákon č. 201/2012 Sb., v platném znění, a vyhláška č.

Legislativní rámec

K ochraně ovzduší se vztahují zákonná a normativní ustanovení, která jsou povinni dodržovat ty subjekty zodpovědné za provoz zdrojů, emitujících pachových látek do ovzduší. Ustanovení pro ochranu ovzduší je ošetřeno Zákonem č. 201/2012 Sb. a Vyhláškou MŽP č.

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, přistupuje k problematice pachových látek zcela odlišným způsobem, než předchozí zákon č. Podle nové právní úpravy tedy znečišťující látky v sobě zahrnují i látky, které obtěžují zápachem (tj. pachové látky). Na základě takto širokého vymezení se všechny nástroje zákona o ochraně ovzduší určené k regulaci znečišťujících látek vztahují i na regulaci zápachu. Obtěžování zápachem je možno regulovat především závaznými podmínkami provozu stanovených v povolení zdroje.

Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší jsou specifické emisní limity stanoveny buď pro jednotlivé typy stacionárních zdrojů vyhláškou č. 415/2012 Sb. nebo je může stanovit krajský úřad v povolení zdroje. Zákon tak umožňuje, aby krajský úřad v povolení zdroje stanovil i specifické emisní limity, které nejsou uvedeny ve vyhlášce, tedy i specifické emisní limity na pachové látky.

Pachové látky (Odoranty)

Zápach je nepříjemný čichový vjem, před kterým se lze těžko bránit. Pachovými látkami (odoranty) se rozumí látky anebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový vjem, charakterizované evropskou pachovou jednotkou, nazývanou EROM. Pachové látky zpravidla nebývají natolik zdraví škodlivé jako u znečišťujících látek a jejich přímé negativní působení na organismus je méně markantní, přesto však mohou způsobit vážné obtíže jako nauzea, bolesti hlavy, dýchací či psychické problémy.

Pachové látky je možné měřit čtyřmi způsoby, a to plynovou chromatografií, olfaktometrickým měřením, terénním průzkumem nebo statistickými metodami.

Vnímání pachových látek

Pachové látky vnímáme za podmínky, kdy pachové molekuly jsou dostatečně malé (menší než 300-400 relativní molekulové hmotnosti - Mr) a těkavé, takže mohou dosáhnout k nosu a tam se rozpustí v hlenu. Pach lze definovat jako lidský pocit, který vychází z recepce čichového podnětu smyslovým orgánem.

Čtěte také: Objem nádob a třídění odpadu

Mezi základní charakteristiky pachu patří:

• Intenzita: Subjektivní síla vjemu (od velmi slabého po nesnesitelný).
• Hedonický tón: Pach příjemný, nepříjemný (vůně vs. zápach).

Úroveň koncentrací pachových látek ovlivňuje rovněž počasí - teplota, vlhkost, srážky a vítr. Při vyšších teplotách a nízkém atmosférickém tlaku dochází k vyššímu uvolňování pachových látek, které jsou následně intenzivněji vnímány.

Koncentrace pachových látek a vnímání

• 1 ouE.m-3: Pach může být vnímán, ale nemůže být rozpoznán (identifikován).
• 3-5 ouE.m-3: Pach může být rozpoznán, v závislosti na hedonickém tónu.
• 5 ouE.m-3 a více: Pach může být pro respondenty obtěžující.

Specifické emisní limity

Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č. Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. Pro spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo střídavě spalovány dva nebo více druhů paliv, se hodnoty specifických emisních limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č.

Měření kvality života na regionální úrovni

Kvalita života je obtížně uchopitelný koncept, což potvrzuje i skutečnost, že ani v dnešní době neexistuje jeho jednoznačná nebo přesněji řečeno všeobecně akceptovaná významová interpretace. Kvalita života je determinována jak vnitřním, tak ale i vnějším prostředím a je tedy ovlivňována jak rozvojem země, v níž jedinec žije, jejím politickým a ekonomicko-sociálním prostředím, tak ale i psychickým a osobním rozvojem či materiálním a sociálním blahobytem.

Návrh měření kvality života na regionální úrovni vychází z modelu čtyř kvalit života (Veenhoven, 2000), kdy kvalitu života v určitém regionu chápeme ve smyslu vnější kvality dané životní úrovní prostředí.

Čtěte také: Emisní povolenky a paliva

Systém hodnocení kvality života na regionální úrovni SO ORP navazuje na národní strategii Česká republika 2030, resp. na výsledky aktivit Úřadu vlády směřujících k vytvoření indikátorových rámců pro měření kvality života v České republice.

Kvalita života na regionální úrovni SO ORP je hodnocena v rámci deseti dimenzí vycházejících z národního strategického rámce Česká republika 2030. Dimenze Osobní pohoda není do hodnocení zahrnuta, neboť na tuto dimenzi lze nahlížet jako na tzv. subjektivní pohodu, která není objektivní kvalitou života.

Systém indikátorů pro měření kvality života

Celkem bylo k měření kvality života na regionální úrovni využito 63 indikátorů rozdělených do 10 dimenzí.

Tabulka: Deset dimenzí pro hodnocení objektivní kvality života na regionální úrovni

Systém indikátorů pro měření kvality života na regionální úrovni byl tvořen tak, aby výsledné indikátory splňovaly následující požadavky:

• relevance z hlediska podchycení regionální diferenciace kvality života na úrovni SO ORP;
• vyváženost z pohledu naplnění jednotlivých dimenzí, resp. subdimenzí kvality života na regionální úrovni;
• dostupnost na regionální úrovni SO ORP;
• možnost aktualizace.

Souhrnné indexy kvality života

Složitost kvality života a snaha o její kvantitativní zachycení vyžaduje hledání indikátorů, jež by co nejlépe danou problematiku vystihovaly. Mnohorozměrný koncept kvality života vybízí k poptávce po souhrnu informací, které podávají rozsáhlé sady indikátorů. Z tohoto důvodu zaujímá kvalita života, která dnes prostupuje vědeckými disciplínami a politickými a právními dokumenty nejen v Evropě, ale po celém světě, v tvorbě kompozitních indikátorů (souhrnných indexů) důležité místo.

tags: #výpočet #indexu #kvality #ovzduší #vzorec

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro eko svatební oznámení
• Důl Turów: Kompenzace
• Dopady světelného znečištění
• Hotely v České republice a na Slovensku uprostřed přírody
• Produkce odpadu a životní prostředí