Výroba elektřiny z uhlí a její ekologické dopady v kontextu transformace energetiky

26.12.2025

Světový energetický mix se mění rychleji než kdy dříve. V první polovině roku 2025 jsme svědky historického obratu: obnovitelné zdroje energie (OZE) poprvé vyrobily celosvětově více elektřiny než uhlí. Podle analýzy energetického think-tanku Ember dosáhly OZE podílu 34,3 procenta na globální výrobě elektřiny, zatímco uhlí kleslo na 33,1 procenta.

Globální trendy a role obnovitelných zdrojů

Dlouhá desetiletí dominovalo uhlí - zejména v zemích jako Čína, Indie nebo USA, kde tvořilo páteř průmyslu i domácností. Od roku 2010 však obnovitelné zdroje - především solární a větrná energie - zažily raketový růst díky poklesu cen technologií a mezinárodním klimatickým závazkům po Pařížské dohodě z roku 2015. V první polovině roku 2025 vzrostla solární výroba o 31 procent oproti předchozímu roku. Čína zde hraje roli giganta - instalovala více nových kapacit než zbytek světa dohromady a přispěla k 55 procentům globálního nárůstu solární energie.

Tento posun není náhodný. Zvyšující se náklady na uhlí - včetně emisních povolenek a regulačních opatření - tlačí fosilní paliva do ústraní. Naopak OZE, tedy zdroje, které se přirozeně obnovují (solární panely, větrné turbíny, vodní a geotermální energie), nabízejí čistou alternativu. V Evropě vede Dánsko s 88,5% podílem OZE, následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (68 %). Pro srovnání: v roce 2010 tvořily OZE méně než 20 procent globální elektřiny.

Situace v České republice

V Česku jsme v tomto závodě zatím spíše na chvostu. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny činí v roce 2025 pouze 13,4 procenta, což nás řadí mezi nejpomaleji postupující státy v EU. Přesto se věci hýbou. V prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostla výroba z fotovoltaiky o 42 procent oproti roku 2024. Větrná energie zatím pokrývá méně než jedno procento spotřeby, ale říjen 2025 přinesl místní referenda o výstavbě nových větrných parků, v nichž obyvatelé částečně souhlasili.

Na podporu rozvoje přispívá i politika: novela energetického zákona „Lex OZE III“ a zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů ze srpna 2025 zavádějí tzv. akcelerační oblasti pro rychlejší povolování projektů. Cílem je do roku 2030 dosáhnout 30,1% podílu OZE na spotřebě energie, přičemž by měly pokrývat 37 % výroby elektřiny, jak stanovuje Národní energetický a klimatický plán (NKEP 2030).

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

Výhody a výzvy přechodu na OZE

Přechod na OZE není bez překážek ale přináší i významné přínosy. Na jedné straně obnovitelné zdroje snižují emise CO₂, posilují energetickou soběstačnost a vytvářejí nová pracovní místa v moderních technologiích. Ekologické organizace v tom vidí cestu k záchraně klimatu a udržitelné budoucnosti. Na druhé straně je tu však i řada problémů. Nestabilita výroby ze solárních a větrných zdrojů vyžaduje drahé akumulátory, například lithium-železo-fosfátové baterie, a rozsáhlou modernizaci přenosových sítí. V Česku navíc patří ceny elektřiny mezi nejvyšší v Evropě, což zvyšuje riziko energetické chudoby.

Do roku 2030 se očekává zdvojnásobení globálních kapacit OZE, přičemž až 80 % nových instalací připadne na solární fotovoltaiku. Její podíl by mohl dosáhnout 45 % světové výroby elektřiny. V Česku se plánuje ambiciózní nárůst větrných elektráren na 1 500 až 2 000 MW, podporovaný evropskými fondy. Globální cíl ztrojnásobit kapacitu OZE však podle IEA nejspíš nebude splněn kvůli regulačním překážkám a pomalým povolovacím procesům.

Pro nás je klíčové vyvážit růst OZE s energetickou bezpečností - možná i dočasným využitím plynu jako přechodného zdroje.

Solární energie v EU a Česku

V roce 2024 solární energie vyrobila 11 % elektřiny v EU, čímž poprvé v historii překonala podíl uhlí. Napříč Evropou zažívá solární energie raketový vzestup. Pouze v roce 2024 vzrostla výroba elektřiny ze solární energie o 22 %, což znamenalo 66 GW nové kapacity. To odpovídá instalaci 450 000 solárních panelů každý den. Ve 12 zemích EU pokryla solární energie během alespoň jedné hodiny roku 2024 více než 80 % celkové poptávky po elektřině. V Nizozemsku a Maďarsku dokonce solární zdroje během více než 70 dnů pokryly přes 80 % denní špičkové poptávky.

Pro Česko jsou tato čísla jak inspirací, tak výzvou. Solární energie u nás loni dosáhla 5,5 % energetického mixu, což je nárůst ze 4 % v roce 2023, zatímco výroba elektřiny z uhlí klesla na historické minimum 37 %. Solární energie také poprvé vyrobila více elektřiny v Česku než plyn (5,1 %).

Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků

„Více bezemisní energie z obnovitelných zdrojů přinese Česku nezávislost na dovozu fosilních paliv, levnou energii pro dekarbonizaci ekonomiky i výhodná řešení pro energetickou soběstačnost domácností. Jsme však stále na počátku celkové proměny energetiky. Výstavbu velkých solárních elektráren lze více podpořit pomocí rozdílových smluv soutěžených v aukcích tak, aby měl stát jasnou kontrolu nad ročními přírůstky a současně spotřebitelé mohli těžit ze zvyšujícího se objemu levné zelené elektřiny. Je také třeba přijmout opatření, která zkrátí lhůty pro povolování nových solárních a větrných elektráren. Pro efektivní využití zelené energie je pak třeba rozběh akumulace energie nebo propojení elektroenergetiky a teplárenství. Bez takových kroků reálně hrozí, že Česko bude mít dražší energii než jeho sousedé,“ uvádí k výsledkům Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Větrná energie a celkový podíl OZE v EU

Větrná energie je druhým největším zdrojem energie v EU za jadernou energií a zvýšila svůj náskok před plynem (stanovený v roce 2023). Větrná a solární energie dosáhly v roce 2024 společně rekordního podílu 29 % na energetickém mixu EU. To pomohlo posunout podíl obnovitelných zdrojů na téměř polovinu (47 %) celkové výroby elektřiny v EU.

Pět let Zelené dohody pro Evropu

Rok 2024 znamenal pětileté výročí Zelené dohody pro Evropu. Za toto období se EU podařilo dosáhnout výrazných změn, které ukazují, že hluboká transformace energetiky je možná.

V roce 2019 obnovitelné zdroje tvořily třetinu (34 %, 979 TWh) elektřiny v EU, zatímco fosilní paliva pokrývala 39 % (1130 TWh). Do konce roku 2024 vzrostl podíl obnovitelných zdrojů téměř na polovinu (47 %, 1300 TWh), zatímco fosilní energie poklesla na historické minimum 29 % (793 TWh).

Od roku 2019 do roku 2024 se obnovitelná energie rozšířila napříč EU. Počet zemí, kde obnovitelné zdroje převážily fosilní paliva, vzrostl z 12 na 20. Výroba elektřiny z fosilních zdrojů v EU v roce 2024 klesla o 75 TWh (-9 %) oproti roku 2023, a to i přes mírný nárůst poptávky po elektřině (+1 %) a zvýšení vývozu do zemí mimo EU. Výroba elektřiny z uhlí se snížila o 16 % a z plynu o 6 %. Tento vývoj přispěl k poklesu emisí CO2 z energetiky o 9 % na odhadovaných 585 milionů tun, což je méně než v roce 2020.

Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle

Kromě snížení emisí přinesl růst větrné a solární energie EU obrovské výhody v podobě snížení nákladů na energii a zvýšení bezpečnosti. Bez navýšení větrné a solární kapacity během prvních pěti let platnosti evropské Zelené dohody by EU vynaložila dalších 59 miliard eur na dovoz fosilních paliv pro výrobu energie: 53 miliard eur na fosilní plyn a 6 miliard eur na černé uhlí. Jen v roce 2024 by bez větrné a solární energie instalované od předchozího roku byla spotřeba plynu i uhlí v energetice EU o 11 % vyšší.

Posun v energetice nebyl náhodný; byl poháněn jasnými cíli, zjednodušením povolování a investicemi do technologií čisté flexibility, jako jsou baterie a řízení poptávky. Pro zajištění energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti pro další generace jsou zapotřebí politiky, které podpoří růst větrné a solární energie, čistou flexibilitu a elektrifikaci.

„Fosilním palivům klesá vliv na energetiku v EU,“ řekl Dr. Chris Rosslowe, senior analytik a hlavní autor zprávy.

„Na začátku evropské Zelené dohody v prosinci 2019 si málokdo myslel, že by energetická transformace v EU mohla být tam, kde je dnes; větrná a solární energie vytlačují uhlí na okraj a vytlačují plyn do strukturálního úpadku. Přestože se přechod na elektřinu v EU za posledních pět let posunul rychleji, než kdokoli očekával, další pokrok nelze považovat za samozřejmost. Realizace musí být urychlena zejména v odvětví větrné energie, které se potýká s jedinečnými problémy a prohlubujícími se problémy s dodávkami. V období do roku 2030 se musí roční přírůstky větrné energie více než zdvojnásobit ve srovnání s rokem 2024. Úspěchy posledních pěti let by však měly vzbudit důvěru, že s pokračujícím úsilím a odhodláním lze výzvy překonat a dosáhnout bezpečnější energetické budoucnosti,“ dodal Rosslowe.

Uhelné elektrárny v Česku a jejich budoucnost

Dvě uhelné elektrárny by podle jejich majitele Pavla Tykače měly skončit už napřesrok. Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice chce Skupina Sev.en odstavit zjara 2025 a současně ukončit provoz dvou hnědouhelných lomů Vršany a ČSA. Je toto vyjádření jen pověstným pokusným balónkem a apelem na vládu? Má být pro ni výzvou, aby představila konkrétní plán řízeného odchodu od uhlí, který bude řešit ekonomickou rentabilitu konvenční výroby elektřiny, než budou k dispozici dostatečné kapacity obnovitelných zdrojů? Jednotlivé uhelné elektrárny měly být podle státní energetické koncepce nahrazovány jinými zdroji a vyřazovány z provozu postupně až do roku 2033.

Ekologické a ekonomické aspekty uhelné energetiky

Hlavní důvody celoevropské dekarbonizace jsou přitom ekologické. Nyní se zdá, že tento proces urychlí transformace energetiky a její ekonomické dopady. Výroba 1 MWh elektřiny v uhelné elektrárně přitom znamená emise v objemu 0,8 až 1 tuny oxidu uhličitého (CO2) a je na ni tedy třeba přibližně jedna emisní povolenka. Ta opravňuje znečišťovatele vypustit do ovzduší právě jednu tunu CO2 nebo její ekvivalent jiné škodliviny. Cena emisní povolenky se aktuálně pohybuje kolem 60 € (1 522 Kč), ale vloni se dostala i nad 100 € (2 536 Kč). Cena elektřiny byla v předchozích kvartálech výrazně vyšší a uhelné elektrárny, stejně jako ty ostatní, obvykle prodávají svou produkci v předstihu, ale je zřejmé, že nyní rychle ztrácejí konkurenceschopnost.

Relativně nízká cena elektřiny a případně i tepla z uhlí přitom ještě donedávna i přes nespornou ekologickou zátěž, kterou jejich provoz přináší, byla jedním z argumentů, proč uhelné elektrárny i nadále zachovat. Jejich důležitou rolí je rovněž poskytování podpůrné služby pro přenosovou soustavu, čímž se podílejí na celkové stabilizaci sítě.

Princip fungování uhelné elektrárny

Uhelné elektrárny patří do skupiny tepelných elektráren. Uhelné elektrárny chemickou energii vázanou v palivu jeho spalováním mění na tepelnou, která se s využitím turbíny následně transformuje na mechanickou, aby z ní pomocí generátoru mohla vzniknout elektrická energie. Obvyklé uspořádání uhelné elektrárny je do takzvaných výrobních bloků, přičemž nejběžnější jsou bloky o výkonu 200 MW, objevují se ale menší a výjimečně i větší. Každý výrobní blok představuje nezávislou jednotku vytvořenou z několika účinně propojených zařízení.

Kotel spaluje uhelný prach, vniklé teplo ohřívá vodu vedenou potrubím ve vnitřních stěnách kotle a mění ji na páru o běžné teplotě 530 až 550 °C. Pára proudí do turbíny a roztáčí její lopatky až do rychlosti 3 000 otáček za minutu, a protože je turbína společnou hřídelí pevně spojena s generátorem, roztočí se i on, takže elektromagnetickou indukcí vzniká elektrické napětí a proud. Z turbíny pára pokračuje do kondenzátoru, kde zkondenzuje znovu na vodu a směřuje zpět do kotle a celý cyklus se opakuje.

Pro několik bloků elektrárny slouží společné provozy, jako je zauhlování sestávající ze zásobníku paliva, odkud se uhlí pásovým dopravníkem dostává do mlýna, kde se suší a mele na jemný uhelný prach, který proud vzduchu vhání do kotlů jednotlivých výrobních bloků. Vodní hospodářství představuje přivaděče, čerpadla a chemickou úpravnu vody obvykle z povrchového nebo podzemního zdroje.

Spotřebu paliva a množství spalin každé uhelné elektrárny do značné míry ovlivňuje druh uhlí a jeho výhřevnost. Vysoce kvalitní černé uhlí dosahuje výhřevnosti až 25 MJ/kg, u hnědého uhlí se pohybuje kolem 9 MJ/kg.

Výše zmíněná Elektrárna Počerady funguje od roku 1970, stojí v katastru obce Volevčice v Ústeckém kraji, prošla sérií modernizací, její instalovaný výkon je 1 000 MW a roční výroba přibližně 6 terawatthodin (TWh). Uhlím ji zásobuje blízký lom Vršany a v roce 2007 činila spotřeba uhlí kolem 6,2 milionů tun.