Výroba energie z obnovitelných zdrojů ve světě: Srovnání statistiky a postavení Česka

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 téměř na trojnásobek a v roce 2024 činil 25,2 %. V elektřině již EU atakuje 50% hranici, v dopravě se naopak stále drží kolem 10 %. Vyplývá to z dat zveřejněných statistickým úřadem EU Eurostatem.

Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie vzrostl v roce 2024 meziročně o 0,7 procentního bodu (p.b.) na 25,2 %. Nejvyššího podílu dosáhlo tradičně Švédsko, a to 62,8 % (meziročně o 3,6 p.b. méně). Nejnižšího naopak Belgie se 14,3 % (meziročně o 0,3 p.b. méně). Česká republika měla v roce 2024 podíl OZE na hrubé konečné spotřebě ve výši 19,2 %, a patřila tak tradičně mezi země s nižším podílem.

V elektřině se EU blíží 50% podílu. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny dosáhl v roce 2024 hodnoty 47,5 %, což představuje meziroční nárůst o více než 2 p.b. a nárůst na trojnásobek ve srovnání s rokem 2004. Více než 75% podíl vykázaly Rakousko (90,1 %), Švédsko (88,1 %) a Dánsko (79,7 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Malta (10,7 %), Česká republika (17,9 %) a Lucembursko (20,5 %).

Elektřina z větrných a vodních elektráren tvořila téměř dvě třetiny celkové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (38,0 %, respektive 26,4 %). Zbylá třetina připadá na solární elektrárny (23,4 %), pevná biopaliva (5,8 %) a další obnovitelné zdroje energie (6,1 %)," uvedl Eurostat s tím, že solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím zdrojem. V roce 2008 vyrobily pouze 7,4 TWh, v roce 2024 to bylo už 304 TWh.

Ve vytápění a chlazení měly v EU obnovitelné zdroje v roce 2024 téměř 27% podíl, což představuje nárůst o 15 p.b. ve srovnání s rokem 2004. Nejvyšší podíl vykázaly tradičně severské státy v čele se Švédskem (67,8 %). Mezi nejhorší patřily tradičně Irsko (7,9 %), Nizozemsko (11,3 %) a Belgie (také 11,3 %). K růstu přispěl rozvoj v průmyslovém sektoru, službách i domácnostech. Do statistiky je započítáno také teplo okolí využité v tepelných čerpadlech," dodal Eurostat.

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

Průměrný podíl OZE v dopravě v zemích EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 z pouhých 1,4 % na loňských 11,2 %. To sice představuje nárůst na osminásobek, avšak je stále daleko od cíle pro rok 2030, který činí 29 %. Jak nicméně připomněl Eurostat, členské státy EU mohou namísto splnění 29% cíle zvolit alternativu v podobě snížení emisní intenzity paliv využívaných v dopravě o 14,5 % do roku 2030.

Mezi země s největším podílem OZE v dopravě patří tradičně Švédsko (26,4 %) a Finsko (20,3 %). Na uvedené země se začalo v roce 2024 dotahovat Nizozemsko, které vykázalo 19,8% podíl, což představuje meziroční nárůst o více než 6 p.b. Česká republika patří s podílem ve výši 5,7 % mezi trojici nejhorších zemí v EU.

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.

Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.

Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %). Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %). Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).

Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků

V Česku pochází podle dat Eurostatu z obnovitelných zdrojů (OZE) méně než pětina vyrobené energie. Meziročně se tento podíl zvýšil o necelé půl procento na 18,59 %, což nám v unijním srovnání vyneslo podprůměrnou 19. příčku. Česko v produkci elektřiny z OZE dlouhodobě zaostává, jak uvádí článek na portálu Evropa v datech. Zatímco solární elektrárny zažívají v posledních letech poměrně dynamický rozvoj, výstavba větrných elektráren v předchozí dekádě stagnovala. V roce 2015 byl instalovaný výkon větrných turbín 0,28 gigawattu, a do roku 2024 se zvýšil jen mírně - na 0,35 gigawattu.

Naproti tomu v rámci celé EU došlo v roce 2023 k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu větrných elektráren. „Česko se v době energetické krize v roce 2022 probudilo a viděli jsme strmý nárůst počtu instalací solárních panelů, a to i v řádu stovek procent. Dlouhodobě ale zaostáváme v instalaci větrných elektráren. V některých letech dokonce nebyla instalována ani jedna nová turbína,“ uvádí analytička Evropy v datech a šéfredaktorka webu CSRD.cz Kateřina Novotná.

Z iniciativy ministerstva životního prostředí se začíná připravovat vytyčení takzvaných go-to zón, ve kterých panují příhodné podmínky pro výstavbu větrných elektráren. V nich by se měl usnadnit povolovací proces. V tomto roce má pod taktovkou české vlády rovněž vzniknout hned několik strategických dokumentů, mezi nimi i nová státní energetická koncepce. Z veřejně dostupných zdrojů však vyplývá, že vláda bohužel počítá především s rozvojem jaderných zdrojů. Podle východisek k novele Státní energetické koncepce, které zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo jít o výstavbu několika reaktorů v Dukovanech a Temelíně do roku 2046 a poté i budování malých modulárních reaktorů ve 30. letech.

Podle údajů Eurostatu z prvního čtvrtletí roku 2025 vzniklo 42,5 % vyrobené elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů energie. To znamená ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024 pokles o 4,3 procenta. Mezi zeměmi EU mělo v prvním čtvrtletí roku 2025 nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů na čisté vyrobené elektřině Dánsko s 88,5 %, následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). V 19 zemích EU se podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2025 snížil ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí. Souviselo to s poklesem výroby vodní a větrné energie.

Ze zemí mimo Evropskou unii je markantní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na Islandu a v Norsku, kde se blíží 100 %. V roce 2024 v USA poprvé v historii vyrobily vítr a solární energie dohromady více elektřiny než uhlí. Podíl větrné a solární energie zde vzrostl na 17 % z celkové výroby elektřiny. V Rusku se z obnovitelných zdrojů vyrábí jen procento veškeré elektřiny, což je výrazně méně oproti světovému průměru 15 %. Předpoklad je, že v roce 2035 bude tento podíl šest procent. Vedle toho vyrábí zhruba 18 % elektřiny v jaderných elektrárnách. Rusko se v roce 2024 spoléhalo na fosilní paliva pro 64 % výroby elektřiny. Emise na obyvatele činí 3,8 tun CO2, což je více než dvojnásobek celosvětového průměru.

Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle

„Nemáme-li komentovat meziroční pokles, který může být dán klimatickými výkyvy, ale opravdu naši pozici, tak je důvodem velmi nízká výroba elektřiny ve větrných elektrárnách. V rozvoji OZE totiž ČR prospalo dekádu. Například ve větrných elektrárnách získáváme jen jedno procento elektřiny. Sousední Polsko čtrnáct. Problémem je i stagnace rozvoje malých vodních elektráren či dramatický propad nových instalací domovních fotovoltaik. To, že Česko výrazně zaostává ve výrobě elektřiny z větrné energie chce vláda změnit díky novému zákonu o akceleračních zónách. Rozvoj větrných elektráren zákon podporuje zavedením povinného poplatku z elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Ten bude směřovat přímo obcím a nahradí, případně doplní - pokud dojde k úpravě - dosud nejčastěji využívané dohody s obcemi.

Výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů energie

Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody. V případě energie z biomasy je za významnou část spotřebované vody zodpovědná fáze pěstování plodin. Naopak nejméně náročné jsou na spotřebu vody větrné elektrárny, u nichž se mediánová hodnota pohybuje kolem 43 litrů vody na vyprodukovanou megawatthodinu elektřiny. Dobře si vede také fotovoltaika.

Z hlediska znečišťování ovzduší a při zohlednění výrobního a dodavatelského řetězce jsou na prvním místě uhelné elektrárny. Větrné, solární a vodní elektrárny s jadernými elektrárnami po boku jsou téměř bezemisní. Podle závěrů klimatické konference COP 28, které se účastní většina států světa včetně Česka, by do roku 2050 by měly být světové emise nulové. V tom budou hrát zásadní roli nízkoemisní či zelené technologie.

„Využití obnovitelných zdrojů energie má mnoho potenciálních benefitů včetně snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy (zejména na ropě a plynu). Růst obnovitelných zdrojů může také stimulovat zaměstnanost v EU díky vytvoření pracovních míst v oblasti nových "zelených" technologií, které představují jeden z pilířů Energetické unie a Dohody o čistém průmyslu," uvedl Eurostat.

tags: #výroba #energie #z #obnovitelných #zdrojů #ve

Oblíbené příspěvky:

• Řešení svítící kontrolky motoru Opel Agila
• Ekologické hry pro děti
• Škola v přírodě v Chatovém Středisku Boubín
• Témata prací UPOL
• Nová Kotelna a české emisní normy