Vliv znečištění ovzduší na výšku dětí a jejich zdraví

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

V infografice můžeme sledovat zdravotní dopady znečišťujících látek na lidský organismus. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění.

Čtěte také: Normy pro výšku umyvadla

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy.

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech.

Čtěte také: Sanitární vybavení a normy pro výšku odpadu

Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností.

Studie o vlivu znečištění ovzduší na zdraví dětí na Ostravsku

Vedení města Ostravy chce realizovat vlastní studii o tom, jaký vliv má znečištění ovzduší na zdraví dětí na Ostravsku. Studie, kterou provede Zdravotní ústav, má trvat 4 roky, zúčastnit by se jí mělo cca 1000 dětí a kolem 80 lékařů. Počítá se s tím, že ročně se náklady na její realizaci budou pohybovat okolo pěti milionů korun.

„Chceme znát skutečné a nezkreslené údaje,“ uvedl pro Moravskoslezský deník náměstek primátora pro životní prostředí Dalibor Madej (ODS). „Předpokládáme, že by se na jejím financování mohli podílet i největší znečišťovatelé.

„I když v současnosti probíhá studie vlivu znečištění ovzduší na zdraví pod vedením doktora Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, další studie, pokud bude dobře navržena, jistě není na škodu, naopak může přinést zajímavé poznatky,“ řekla Mgr. Vendula Kubačáková z ostravské pobočky Arniky.

„Budeme mít v ruce něco, aby mohl orgán ochrany veřejného zdraví činit. A aby věděl, co má činit, musí vycházet z nějakých relevantních podkladů,“ vyjádřil se k chystané studii pro Deník odborný garant za ovzduší Zdravotního ústavu Ostrava Jiří Bílek.

Čtěte také: Průvodce instalací kuchyně Ikea: odpad

Historické studie v severních Čechách

Pánevní oblasti severních Čech byly koncem osmdesátých let považovány za jednu z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Odumírání lesů koncem šedesátých let jako důsledek účinku exhalací, především oxidu siřičitého, doprovázely v sedmdesátých letech zprávy o změnách zdravotního stavu populace.

Za první signály poškození byly označovány zvýšený výskyt alergií, imunodeficiencí a onemocnění dýchacích cest u dětí. Nepříznivý vliv prostředí na těhotné ženy byl považován za příčinu výskytu vývojových vrozených vad u narozených dětí a velkého počtu dětí s nízkou porodní hmotností. Současně bylo pozorováno, že průměrná délka lidského života je v těchto oblastech kratší než celostátní průměr, zejména u mužů.

Proto iniciovalo Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR proto iniciovalo přípravu projektu, který měl analyzovat situaci, stanovit typ a závažnost poškození zdravotního stavu a odhalit jejich jmenovité příčiny. Protože některá taková šetření byla již v minulosti uskutečněna pracovníky hygienické služby v okrese Teplice, byl vybrán za modelovou oblast okres Teplice. Později byl za srovnávací oblast určen okres Prachatice.

Na základě usnesení české vlády z roku 1990 o řešení problémů pánevních oblastí severních Čech tak vznikl rozsáhlý výzkumný program "Důsledky znečištění životního prostředí na zdravotní stav populace (Program Teplice)". Smyslem programu bylo objektivně zjistit, jaký má vliv znečištění životního prostředí, v prvé řadě ovzduší, na zdravotní stav populace v pánevních oblastech.

Program sledoval původně pět cílů:

1. Ověřit, zda alarmující údaje o důsledcích znečištění životního prostředí na zdravotní stav populace v pánevních oblastech jsou skutečně věrohodné a tak závažné, jak se obecně předpokládá, a zhodnotit skutečný zdravotní stav populace na základě přísně objektivních a kvantitativních dat získaných mezinárodně přijatelným způsobem.
2. Vytvořit a ověřovat hypotézy o vztahu mezi nepříznivými účinky a projevy poškození zdraví.
3. Tímto postupem stanovit, do jaké míry je zdravotní stav obyvatel faktory životního prostředí ovlivněn přímo a do jaké míry se na nepříznivém zdravotním stavu podílejí lokální socioekonomické faktory.
4. Stanovit výši rizika jednotlivých faktorů i faktorových komplexů a na základě jejich pečlivého zhodnocení určit priority pro preventivní opatření.
5. Ověřit, zda tato preventivní opatření mají očekávaný účinek.

Program Teplice byl rozdělen na dvě části: Program Teplice I (1991 - 1996) a Program Teplice II (1997 - 1999). Spolupráce s US EPA byla intenzivní zejména v období 1991-96 (Šrám et al., 1996). V druhé etapě se rozsah řešených úkolů podstatně zúžil.

Výsledky Programu Teplice II

Monitorování ovzduší v rámci Programu Teplice II prokázalo, že odsíření a odprašnění elektráren, jakož i systematická likvidace lokálních topenišť vedly k poklesu koncentrací oxidu siřičitého a polétavého prachu ve frakcích PM2,5 a PM10 (respirabilní prachové částice, < 2,5 a < 10 µm). Koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a nitrovaných polycyklických aromatických uhlovodíků (nitro-PAU) klesají méně výrazně. Koncentrace oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého spíše stagnují, koncentrace oxidu dusnatého stoupají.

Velmi důležitou součástí úkolu bylo i sledování koncentrací ve vnitřním prostředí ve srovnání s prostředím vnějším (indoor/outdoor). Získané výsledky prokazují, že v našich klimatických podmínkách tráví obyvatelé převažující část života (90 - 95 %) ve vnitřním prostředí. Znečištění je výrazně ovlivňováno životním stylem členů domácnosti, zejména kouřením. Jak vyplývá z hodnocení expozice PM10, zátěž v nekuřáckém bytě představuje 60 - 80 % koncentrací zjišťovaných ve vnějším ovzduší, zatímco v kuřáckém bytě to mohou být i násobky těchto koncentrací.

Dýchací funkce u dětí

Během zimy a jara 1992 byly v pilotní studii vyšetřovány dýchací funkce u dětí z 8. tříd, u 235 dětí v každém okrese. U dětí z Teplic byly hodnoty vyšetřovaných parametrů sníženy. Dále byly na podzim 1992 a zimě 1993 vyšetřovány děti z 2., 5. a 8. tříd. Vitální kapacita byla významně snížena u teplických dětí ze všech ročníků.

Při analýze výskytu symptomů chorob dýchacího traktu (kašel, zahlenění, dušnost, sípání) byla zjištěna vyšší prevalence všech příznaků u dětí ze znečištěné oblasti, dále u dětí z kuřáckých rodin a u dětí, jejichž matka kouřila před těhotenstvím. U teplických dětí byl zjišťován i vyšší výskyt alergických onemocnění a chronických bronchitid.

Neuropsychické funkce u dětí

Předpokládali jsme, že expozice in utero znečišťujícím látkám v ovzduší indukuje funkční změny nervového systému, které se projevují jako poruchy vývoje CNS nebo poruchami chování. Proto jsme provedli několik studií na dětech (cca 2300 dětí) ve 2., 4., 7. a 8. třídách (Šrám et al., 1996). Cílem bylo ověřit neuropsychický vývoj a problémy s učením u dětí v různých okresech dle intenzity znečištění ovzduší (Teplice, Prachatice, Znojmo).

Výsledky reaktivity dětí z Teplic byly horší a častěji byly u nich zjišťovány poruchy učení než u dětí z Prachatic a Znojma. Rozdíly mezi okresy byly nejvýznamnější u dětí ze 7. a 8. tříd , a to i po standardizaci.

Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na populaci v exponovaných oblastech České republiky

V průběhu období 2010-2015 dochází na Ostravsku ke snížení koncentrací jemných prachových částic (PM2.5, < 2.5 mm), ale koncentrace prokázaného lidského karcinogenu benzo[a]pyrenu (B[a]P) se v Ostravě-Bartovicích nesnižuje.

Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7-9 let. U dospělé populace byl popsán vliv znečištěného ovzduší na zvýšení výskytu depresivních onemocnění, demence a Parkinsonovy choroby.

Důsledkem znečištění ovzduší v pánevních okresech Ústeckého kraje v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století je trvale snížená střední délka života mužů i žen, trvale zvýšená úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění. U dětí narozených v tomto období je nutné v dospělosti očekávat zvýšený výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu 2.

Kateřina Hoňková (ÚEM) informovala o studii o vlivu znečištěného ovzduší na expresi genů u novorozenců. Zjistila významné ovlivnění biochemických drah ve vztahu k imunitě, drah, které ovlivňují metabolismus škodlivých látek v játrech a ovlivnění neurotrofinové dráhy, která působí na vývoj nervových buněk v mozku. Novým poznatkem je snížení exprese BDNF (brain-derived neurotrophin factor), který kóduje proteiny ovlivňující diferenciaci a růst neuronů. Podle současné literatury se snížená exprese BDNF spojuje s výskytem neurodegenerativních onemocnění.

Miroslav Dostál (ÚEM) hodnotil nemocnost dětí do dvou let v okresech Karviná (121 dětí) a České Budějovice (179 dětí). Informace pocházely od 28 pediatrů z okresu Karviná a 48 z Českých Budějovic. U dětí žijících v Karviné byl zjištěn vyšší výskyt onemocnění urogenitálního systému, dermatitid, virových onemocnění, onemocnění gastrointestinálního systému a zejména onemocnění horních dýchacích cest.

Jana Pulkrabová (VŠCHT) přednášela o výsledcích stanovení biomarkerů expozice PAU u dětské populace a využití pro hodnocení rizik. V moči novorozenců byly analyzovány monohydroxylované metabolity PAU. V zimním období byly v Karviné vyšší cca 1,5krát než v létě, a 3,3krát vyšší než v zimním období v Českých Budějovicích. Mateřské PAU byly analyzovány rovněž v mateřském mléku. Vyšší koncentrace metabolitů PAU byly v obou lokalitách pozorovány v zimním období. Dále bylo zjišťováno, zda převažuje příjem PAU inhalací kontaminovaného ovzduší nebo zda je zdrojů strava. U novorozenců přispívá mateřské mléko 20-50 % celkovému příjmu PAU. Při analýze PAU ve stravě se podílí příjem PAU z diety v letních měsících na 60-90 %, v zimních je zejména v Karviné nejvýznamnější příjem PAU z ovzduší.

tags: #vliv #znečištění #ovzduší #na #výšku #dětí

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zemědělství: Co to znamená?
• Životní cyklus Epoxidu
• Význam živlů
• Emise Teplice: Prohlídka STK JUKR
• Budoucnost energetiky v kontextu klimatu