Vliv Výškových Budov z Ekologického Hlediska

Budovy a stavební průmysl jsou dohromady odpovědné za 39 % globálních emisí. Zhruba 28 % připadá na provoz budov po celou dobu jejich existence, 11 % pak na stavební proces a zapracované materiály. Obvykle se soustředíme na ty první. Proč bychom měli pozornost věnovat těm, které jsou spjaty se stavbou? „Protože pak bychom spoustu věcí dělali jinak, anebo je nedělali vůbec,“ píše Lloyd Alter, který v uhlíku vázaném ve stavbách (embodied carbon) přikládá zásadní váhu.

Tak moc, že by nejraději celý zažitý koncept vázaného uhlíku přejmenoval na UCE (Upfront Carbon Emissions), tedy emise předcházející vzniku. Například staveb. Jak to? „Pokud opravdu chceme snížit globální emise do roku 2030 o 45 %, možná bychom měli přestat stavět budovy, které koneckonců možná ani nepotřebujeme,“ tvrdí.

Pro příklad nejde daleko, stačí se prý podívat na londýnskou Burry Street, které měl vévodit 305 metrů vysoký Tulip, tulipán. Přijít měla až na 700 milionů liber, což se starostovi Londýna možná zdálo až příliš, za novou dominantu oblohy nad městem. Projekt byl nakonec v červenci 2019 zrušen, a to navzdory příslibu nejmodernější a energeticky nejefektivnějšímu pojetí projektu i minimální zastavěné ploše. Naštěstí.

Oficiálně proto, že by objekt narušil panorama Toweru, ale nejspíš taky proto, že o restaurace, přednáškové sály a vyhlídkové plošiny Londýn zase takovou nouzi nemá. Stavba by se totiž stala jen přehlídkou marnivosti a demonstrací toho, že spoustu objektů stavíme jen proto, že můžeme. A ne že by byly nutně zapotřebí.

„Když započítáte ty emise předcházející vzniku stavby, možná byste pak nechtěli všechno pohřbívat do betonových rour,“ pokračuje Alter. Na mysli má konkrétně projekt metra, rozšiřující se do předměstí v Torontu. Místo nadzemky se sedmi zastávkami (a obslužností 47 000 lidí za cenu 1,8 miliardy dolarů) tu radnice vsadila na podzemní trať. S třemi zastávkami, obslužností 24 000 a s náklady přes 2,8 miliardy. „Někde dávají podzemní stavby, vyložené betonovým korpusem, absolutní smysl. Ale tohle je doslova jen tunel na beton.“ S třemi metráky emisí CO2 na každý kubík betonu se to tak opravdu jeví.

Čtěte také: Odpadová firma Vyškov: hodnocení a recenze

„Někdy mi přijde, že projekty metra nejhlasitěji podporují lidé, kteří jím nikdy neplánují i jezdit. A jen doufají, že se tak pročistí ulice pro jejich auta.“ A dál? Ekologická stavba? „Možná by se vyplatilo nebourat perfektně fungující stojící budovy,“ říká Alter. Třeba centrálu společnosti JP Morgan Chase v New Yorku. Ta existovala od kolaudace k demolici 7 let (mimochodem, dosáhla platinového hodnocení LEED, tedy nejvyššího stupně certifikace ekologické stavitelství) a k zemi šla proto, aby na jejím místě mohla vzniknout nová, lepší a vyšší budova.

„Bavíme se tu ale o demolici a následné stavbě, která přinesla do ovzduší kolem 64 000 tun emisí CO2, naprosto zbytečně. Její autoři i provozovatelé se přitom zaštiťují nejvyšším environmentálním standardem a tvrdí, že jejich byznys hraje zásadní roli v ochraně životního prostředí.“ Znovu postavená budova pochopitelně opět aspiruje na nejvyšší příčky udržitelnosti.

Dřevo? „Kdyby nás skutečně trápili emise a snaha o omezení jejich vzniku, stavili bychom všude, kde je to aspoň trochu možné, místo oceli a betonu ze dřeva,“ říká Alter. „Ale netlačili bychom se zbytečně do rekordů, protože dřevo jako stavební materiál funguje nejlépe ve středních hustotách a výškách.“ Mrakodrapy z CLT hranolů a panelů totiž nejsou zrovna eko. Problematická je také otázka izolace budov. Dokud totiž budou izolační materiály, pěny a fólie z plastů a produktů petrochemického průmyslu, valný rozdíl na emisích to neudělá.

Typický starší rodinný dům z Ontaria, podle stávajících stavebních vyhlášek, v sobě váže 84,8 tun CO2. Pokud ale přistoupíme na moderní trend izolace, bude bilance uhlíku takového domu v roce 2050 dosahovat 118,8 tun. Právě díky uhlíku daném vznikem izolace. Snaha o energetickou efektivitu a zateplení budov není špatná, chybné je ale ignorovat užitý materiál.

Podle Lloyda Altera se stavba nestane ekologickou/udržitelnou jen tím, že dosahuje perfektní provozní bilance, pokud vznikla zbytečně a z rozmaru; nahradila jinou stále plně funkční budovu; případně byla vybudována z neekologických materiálů.

Čtěte také: Vyškov: Čištění kanalizace

Zelené Budovy a Udržitelný Rozvoj

U nás se termín zelené domy ustálil především pro domy se zahradou na střeše, respektive domy zapuštěné do země, jen minimálně ubírající prostor zeleni. Ve světě se však na klasifikaci "Green House" kladou podstatně větší nároky a zahrnují celkové dopady stavby a jejího užívání na životní prostředí. Jde tedy také o efektivitu využívání zdrojů (energie a vody) a stavebních materiálů s respektem k lidskému zdraví a k přírodě. V úvahu se přitom bere celá životnost stavby od volby místa přes provoz, údržbu po případnou likvidaci stavby.

Zelená stavba představuje koncept budování usilující o minimalizaci dopadu stavby na životní prostředí a o zlepšení kvality života pro její uživatele. Energetická efektivita, respektive ekonomická stránka bydlení je důležitá pro každého z nás, nesmí však vést k extrémům, kdy se v dokonale izolovaných a utěsněných stavbách šíří vlhkosti, plísně a další zdraví škodlivé vlivy.

Zelené nemusí být pouze střechy, ale i celé stavby. Zelená střecha je typ střechy, která je pokrytá rostlinami. Těmito rostlinami mohou být trávníky, keře nebo stromy, které se pěstují na vrstvě zeminy nebo substrátu na střeše budovy. Zelené střechy pomáhají snižovat emise skleníkových plynů a nasávají dešťovou vodu, kterou by jinak absorbovala kanalizace.

Nízkoemisní Stavební Materiály a Cirkulární Ekonomika

Stavebnictví v současnosti generuje nejvíce emisí CO2. Až 11 procent světových emisí tohoto plynu pochází z výroby stavebních materiálů. Prioritou stavebního průmyslu je tedy zvýšit podíl stavebních materiálů, jejichž výroba by tolik nezatěžovala životní prostředí. První způsob, jak omezit emise CO2, je využívat nízkoemisní stavební materiály. Takovými jsou například dusaná hlína, u níž jsou emise CO2 pouhých 48 kilogramů na metr krychlový, nebo dřevo se 110 kilogramy CO2 na metr krychlový. Oba tyto materiály, které jsou ve stavebnictví známy již od starověku, se opět dostávají na výsluní.

Emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů při výrobě stavebních hmot však nejsou jediná věc, které by měla být věnována pozornost. Významný vliv na životní prostředí mají totiž také rekonstrukce budov nebo jejich odstraňování. Asi 37 procent stavebních materiálů se stává odpadem. Je možné stavební materiály recyklovat a použít pro výstavbu opakovaně?

Čtěte také: Ekotermex Spalovna: Co potřebujete vědět

Výroba skla sice není nízkoemisní, přesto má tento materiál oproti jiným velkou výhodu - lze ho recyklovat a je průhledné. Budoucnost stavebnictví představuje tvrzené ohnivzdorné sklo s nízkou hmotností a vysokou rázovou odolností, které je transparentní a umožňuje realizovat velkorozměrové konstrukce.

Dalším materiálem, který se pyšní výjimečnými recyklačními možnostmi, je hliník. Ten je možné recyklovat ze 100 procent, a to donekonečna. Jeho opětovné využití znamená obrovské úspory energie. Zpracování použitého hliníku umožňuje ušetřit až 95 procent energie v porovnání s výrobou primární suroviny. Hliník je nízkoemisní a odolný materiál, který nachází uplatnění jak při výstavbě nových budov, tak při rekonstrukcích a revitalizacích budov starších. S úspěchem je také možné používat ho u pasivních staveb.

Pokud chceme uvažovat o snižování emisí CO2, jsou nízkoemisní či recyklovatelné stavební materiály nutností. Stavebníci a projektanti mohou stále ve větší míře využívat řešení, která jsou v souladu se zásadami cirkulární ekonomiky a zároveň umožňují realizovat odolné, atraktivní, komfortní a ekologické stavby.

V oblasti revitalizace budov lze cirkulární přístup použít například tak, že se využije co největší část stávajícího materiálu a zařízení a nahradí se pouze nefunkční a jinak nevyhovující části. Cirkulární ekonomika však může pomoci také při výstavbě nových budov, kdy se dbá na využití trvale udržitelných materiálů a technologií. Revitalizace budov je označení pro komplexní opravu všech důležitých funkčních částí budovy, které vlivem času a opotřebení nemusí již dále vyhovovat současným požadavkům na bydlení.

Dekarbonizace Budov

Dekarbonizace budov a staveb je proces, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů a přispět tak k boji proti změnám klimatu. To znamená, že je řešena energetická účinnost, aby se snížila uhlíková stopa budov, a využívání zelených řešení při modernizaci. Budovy tak prodlužují svou životnosti.

Jak vyplývá ze studie Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030, kterou zpracovala poradenská společnost Deloitte, má naše republika v rámci energetické transformace mnoho možností, jak reálně dosáhnout plánované klimatické neutrality. Zahájení cesty vedoucí k udržitelnému rozvoji je v Česku možno považovat za úspěšné. Již v současnosti pochází podstatná část energie vyráběné v tuzemsku z obnovitelných strojů - solárních panelů a větrných elektráren. Zvětšení jejího podílu v celkové produkci elektrické energie bude mít pro českou ekonomiku i obyvatele ještě více hmatatelných přínosů.

Ve společnosti Holcim se snažíme přinášet více přírody do měst a městských částí. Cílem je jednak posílit biologickou diverzitu, jednak čelit městským tepelným ostrovům, jejichž oslabením se města stávají více obyvatelnými.

Příklady řešení:

• Hydromedia, vodohospodářský systém sloužící k rychlé absorpci dešťové vody z ulic, parkovacích ploch, příjezdových cest a chodníků.
• Artevia Boreal, dlažby naší značky vyrobené z recyklovaných materiálů a využívané především pro venkovní a komunální povrchy. Tyto dlažby minimalizují potřebu pouličního osvětlení, neboť během dne absorbují sluneční UV záření a v noci jej uvolňují jako umělé světlo.

Příklady Ekologických Staveb

• La Vela (svíčka) - budova ředitelství banky BBVA bank ve madridské čtvrti "Las Tablas" (Španělsko) získala certifikaci LEED Gold.
• Sara Kulturhus, Skellefteå, Švédsko. Použité systémy: MB-86 SI, MB-SR50N, MB-SR50N OW
• Vinařství Lahofer, Dobšice, Česko.
• Hotel The Bridge, Vratislav, Polsko.

tags: #vliv #vyskovych #budov #z #ekologickeho #hlediska

Oblíbené příspěvky:

• Vše o adaptérech a hadicích pro spotřebiče
• Tvořivé objevování přírody
• WC kombi Jika Lyra Plus – instalace
• Shrnutí povídek Dvojčata v ohrožení
• Likvidace odpadu Dolní Bousov a okolí