Výzkumná stanice travního ekosystému: Historie, současnost a výzkum

Výzkumná stanice luk a pastvin v Liberci si připomíná své 59. výročí založení (1967). U této příležitosti se konala mezinárodní konference Ekologie travního porostu X.

Konference Ekologie travního porostu X

Katedra biologie a ekologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL spolu s Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu pořádají tuto konferenci, která navazuje na tradici konferencí, které pořádal Výskumný ústav lúk a pasienkov v Banské Bystrici na Slovensku.

Tématem konference je obhospodařování a jeho vliv na různé složky travního ekosystému, a to nejen ze zemědělského hlediska, ale i z pohledu ochrany přírody. Přednášet budou přední odborníci z Česka, Slovenska a Polska.

Datum konání konference: 20.1.

Vložné: 2000 Kč. V ceně vložného bude zahrnuto veškeré občerstvení (oběd dne 20. 1. 2026, večeře dne 20. 1. 2026, oběd dne 21. 1. 2026 a drobné občerstvení v průběhu setkání). Součástí vložného je také účast na společenském večeru dne 20. 1. Sborník abstraktů bude pouze elektronicky.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v České republice

Návrhy názvů přednášek včetně abstraktů vložte nejpozději do 7. 1. 2026 prostřednictvím odkazu na registraci (viz výše). Návrhy posterů včetně abstraktů vložte nejpozději do 11. 1. 2026 prostřednictvím odkazu na registraci (viz výše). Přihlášení bez příspěvku je možné do 15. 1. 2026.

Výzkumná stanice Jevíčko

Nacházíte se na původních stránkách Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.. Tyto stránky nejsou aktualizovány. Na výzkumné stanici Jevíčko je důraz kladen na uplatnění výsledků v provozní praxi i v časopisech v databázi Web of Science (WoS).

Meteorologická stanice je určena pro získávání klimatologických dat na základě měření a sledování meteorologických prvků a jevů, za účelem zajištění porovnatelnosti získávaných klimatologických dat v rámci celé České republiky. Automatizovaná klimatologická stanice ČHMÚ (pobočka Ostrava) se nachází na VS Jevíčko.

Zaměření výzkumu

Výzkumná stanice se zaměřuje na:

• Pěstování kukuřice seté s podsevovými plodinami.
• Vliv vápnění na kvalitu organické hmoty v půdě na travních porostech.
• Frakcionace půdní organické hmoty na labilní a stabilní frakce.
• Účinnost Pythium oligandrum na zlepšení výnosu vojtěšky, vývoje kořenů a hodnocení chorob v polních podmínkách.
• Stanovení kvalitativních parametrů půdy pomocí blízké infračervené spektroskopie v česko-bavorském pohraničí.
• Systém pro měření teploty a vlhkosti vzduchu a půdy s bezdrátovým přenosem dat a metoda jeho výroby.
• Vývoj kalibračních rovnic k predikci půdní reakce (pH) pomocí NIRS v půdách trvalých travních porostů (TTP) v oblasti Boskovické brázdy.
• Vývoj kalibračních rovnic k predikci obsahu a kvality půdní organické hmoty (SOM) pomocí NIR spektroskopie v půdách v oblasti Boskovické brázdy (Malé Hané) a Drahanské vrchoviny.
• Protierozně účinný způsob pěstování kukuřice seté na výrazně sklonitých pozemcích.

Případové studie a monografie

• Rizikové prvky v aluviálních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice.
• Produkční, kvalitativní a porostové změny trvalého lučního společenstva ve vztahu k intenzitě využívání a úrovni hnojení v oblasti Malé Hané.
• Pěstování kukuřice seté půdoochrannými technologiemi - příkladová studie Boskovická brázda a Středočeská pahorkatina.

Technologie pěstování kukuřice

Cílem studie je vyhodnotit výnosové charakteristiky, kvalitu píce a protierozní účinnost zakládání kukuřice do travních porostů (TP) na orné půdě, určené pro výrobu siláže. Byly testovány varianty: zakládání kukuřice do pásově zpracovaného TP (Strip-Till /ST/) s šířkou kypřeného pásku 15 cm, hloubkou zpracování 20-25 cm; bezorebné přímé /DS/ setí do TP a konvenční orebná technologie (kontrola /CT/) v lokalitách Jevíčko /JEV/ Boskovická brázda a Skoupý /SKO/ Středočeská pahorkatina.

Čtěte také: Kolín: Emisní stanice - informace

Byl navržen systém pěstování kukuřice bez eroze. Případová studie z oblasti Boskovické brázdy a Středočeské pahorkatiny je příspěvkem ke zdůvodnění smysluplnosti, ekologického i ekonomického přínosu pěstování kukuřice půdoochrannými technologiemi pro fungování agroekosystémů v současných měnících se podmínkách prostředí (předpokládaná změna klimatu) zemědělské výroby v České republice.

Výživa a hnojení travních porostů

Intenzivní (vícesečné) využívání hnojených TTP je dobrým předpokladem pro zajištění dostatečného množství kvalitní objemné píce, využitelné jak ve výkrmu skotu, tak i pro vysoko-užitkové dojnice se zvýšenými nároky na potřebu živin (i v případě méně nepříznivých klimatických podmínek u variant hnojených statkovými a organickými hnojivy). Potvrdily se předpoklady o pozitivním vlivu hnojení statkovými hnojivy (hnůj + močůvka, kejda) na výnosy a kvalitu píce, ale především na stav a kvalitu půdy (udržení, resp. zvýšení půdní úrodnosti) pro současné zemědělské hospodaření v zájmových oblastech, ale i ostatních územích s obdobnými přírodními poměry ve smyslu udržitelného obhospodařování zemědělské půdy v podmínkách ČR, potažmo střední a východní Evropy.

Studie potvrdila smysluplnost vícesečného obhospodařování TTP a hnojení statkovými, resp. organickými hnojivy (digestát), z pohledu ekologické stability i ekonomických přínosů.

Obnova travních porostů

Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů na luční a pastevní stanoviště. Při klasické obnově zařazujeme dočasně dvou až tříletý osevní postup rozorání travního porostu a zařazení polního období (kukuřice na siláž, krmná řepa, ozimý ječmen na GPS). Při rychloobnově provádíme výsev následně po rozorávce.

Nejlepší zakládání obnovených porostů je čistosevem, tj. výsev pastevní či luční směsky bez krycí plodiny na jaře, popřípadě po první seči. Na oratelných stanovištích s mocností ornice nejméně 150 - 200 mm a svažitostí do 10 - 12° a s nízkou kamenitostí provádíme obnovu orbou.

Čtěte také: Stanice STOP – Česká republika

Před orbou se zpravidla podle potřeby vápní, zejména na kyselejší půdě. Vápenatá hnojiva se aplikují v dávce 1 - 6 t.ha-1 CaO v závislosti na pH/KCl, půdním typu a ročním úhrnu srážek. K orbě používáme otočné pluhy s předradličkou se šroubovitými plužními tělesy, která dokonale zaklopí drn a omezí regeneraci plevelů. Výhodné je zařadit před orbou diskování, popřípadě mělké povrchové zpracování rotačním kypřičem do hloubky 50 - 70 mm. Tak je rozpracován drn, který se potom lépe zaklopí.

Na neoratelných stanovištích, zejména v horských a podhorských oblastech, s mělkou půdou (s mocností ornice menší než 150 mm) a na kamenité půdě a svazích nad 12° používáme k likvidaci původního travního společenstva diskové brány a diskové podmítače. Operaci provádíme opakovaně křížem, aby byl dokonale rozřezán drn a byl promísen s půdou. U obou způsobů obnovy lze k lepšímu odplevelovacímu účinku použít systemický herbicid.

Předseťová příprava spočívá v opakovaném smykování a vláčení pozemku po aplikaci živin a válení Pokračujeme výsevem na hloubku 10 - 30 mm. zavláčením osiva a válením nejlépe rýhovanými a kotoučovými vály cambridge anebo Crosskill Ringe, které zanechávají povrch nerovný a brání vytvoření souvislého škraloupu v případě následných dešťů. Po zapojení porostu následuje odplevelovací seč a přihnojení porostu a další sečné či pastevní využití obnovených travních porostů.

Rychloobnova travních porostů

Rychloobnovu travních porostů lze nyní provádět i rotační frézou s výsevní lištou. Je to stroj pro minimální povrchové zpracování půdy s vyloučením zásahů pod hloubku setí. Konstrukčně je založený na horizontální půdní fréze, která plochými noži odřezává do nastavené hloubky půdní vrstvu a intenzívním zpracováním vytváří směs půdy a rostlinných zbytků, které vrhá směrem dozadu za stroj v pořadí podle hmotnosti. K osivu tedy padá jemnozem a postupně k povrchu větší části skývy, kameny a rostlinné zbytky. Stroj je výkonný a odolný vůči povrchovým kamenům i neodstranitelným kamenům. Odpadá tedy sběr kamenů.

Jetelotravní směsky

Navrhování jetelotravních směsí pro obnovu vychází z konkrétních požadavků uživatele, agroekologických podmínek stanoviště, způsobu a délky využívání a limitů vznášených v rámci národních parků, PHO a CHKO. V našich rozmanitých geografických podmínkách, rozdílném klimatu a rozložení srážek je třeba volit vhodné druhové složení směsek. Výsledky dlouhodobých pokusů ukazují, že výnosově jsou stabilnější směsky s vytrvalými a produkčními druhy.

Dlouhodobé pokusy s lučními jetelovinotravními směskami na stanovišti Jevíčko byly založeny v roce 1990 obnovou původního travního porostu. Před zasetím bylo pokusné stanoviště hnojili 60 kg N.ha-1 ve formě LAV (27,5 % N), 95 kg P2O5.ha-1 a 95 kg K2O.ha-1. Dusíkem jsme v prvních dvou užitkových letech nehnojili. Od třetího užitkového roku hnojíme dávkou 120 kg N.ha-1, dělenou pro luční využití dvakrát 60 kg, aplikovanou na jaře a po první seči.

O vytrvalosti obnovených jetelovinotravních směsek rozhodují použité travní druhy. Z pratotechnického hlediska řadíme k nejprodukčnějším a vytrvalým (více než 10 let) travním druhům kostřavu rákosovitou a festucoidní mezirodové hybridy, srhu říznačku, ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný, psárku luční, lipnici bahenní a luční, psineček výběžkatý a lesknici rákosovitou; k vytrvalým, ale méně produkčním travním druhům se řadí kostřava červená, sveřep sitkanský a psineček tenký. Ke středně vytrvalým (5 - 10 let) a produkčním v prvních 3 - 4 letech řadíme bojínek luční; středně vytrvalý, ale málo produkční je trojštět žlutavý. Nejméně vytrvalý, ale produkční jsou jílek vytrvalý (3 - 5 let), kostřava luční a loloidní mezirodové hybridy (2 - 3 roky).

Zcela nevytrvalá a velmi málo produkční je poháňka hřebenitá. Z jetelovin je nejvytrvalejší a nejprodukčnější vojtěška setá (vytrvalost až 8 let). Je však vhodná pouze do půdy s neutrálním pH a na TTP s nižší hladinou spodní vody. Nosnou jetelovinou je na loukách jetel luční s vytrvalostí v provozních podmínkách 2 - 3 roky a velmi dobrou produkční schopností. Pro pastviny je nosnou jetelovinou jetel plazivý, který má nižší produkční schopnost, snáší však velmi dobře sešlapávání. Jetel plazivý zařazujeme i do lučních směsí na lepší zapojení prázdných míst vzniklých v důsledku obhospodařování. Doplňkovými jetelovinami jsou jetel zvrhlý, štírovník růžkatý a v sušších oblastech s dostatkem vápníku vičenec ligrus.

V našich podmínkách dodávají jeteloviny porostům 120 - 150 kg.ha-1 rhizobiálního dusíku, o který je možné snížit dusíkaté hnojení. O vytrvalosti, produkční schopnosti a dobrém zápoji nerozhoduje až tolik počet druhů ve směsce, jak se tradovalo, ale přítomnost produkčních a stanovišti odpovídajících druhů, jako jsou srha říznačka, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, bojínek luční, částečně i trojštět žlutavý, a dále přítomnost druhů s rychlým vývojem v prvních třech letech, jako jsou kostřava luční a jílek vytrvalý.

Cílem obnov je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího travního porostu u silně zdegradovaných luk a patvin.

Výzkum planých trav

V roce 1995-96 bylo na pozemcích Výzkumné stanice travinářské pokusně přemnožováno celkem 10 druhů trav z přírodních sběrů, z nichž osm pocházelo z polopřirozených lučních porostů v Bílých Karpatech a dva z Moravskoslezských Beskyd. S výjimkou ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), trojštětu žlutavého (Trisetum flavescens) a poháňky hřebenité (Cynosurus cristatus), od nichž jsou v ČR povoleny odrůdy, se jednalo o plané druhy trav: tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), sveřep vzpřímený (Bromopsis erecta), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) a lipnice úzkolistá (Poa angustifolia).

Způsob založení semenářských parcel, výsevná množství, ošetřování porostů, způsob sklizně a posklizňová úprava byla v pokusech odvozena od semenářských technologií příbuzných druhů, které se provozně množí. Jsou uvedeny výnosové výsledky ze dvou užitkových let, které ukázaly, že i mezi planými druhy lze najít trávy s velmi dobrou semenářskou produkcí a poměrně snadnějším pěstováním (např. sveřep vzpřímený), ale i s vyššími technologickými nároky (jemnosemenné druhy).

Založení porostů

Pole, ponechané přes zimu v hrubé brázdě, bylo přihnojeno NPK (400 kg/ha) a připraveno vláčením a válením. Přímý jarní výsev bez krycí plodiny byl proveden maloparcelkovým závěsným secím strojem Oyord, do hloubky 0,5 - 4 cm podle travního druhu. U osinatých druhů (např. tomka vonná, ovsíky) je nebezpečí ucpávání výsevného ústrojí, a proto je nutná zvýšená pozornost a průběžná kontrola při setí. U všech druhů byl zvolen spon řádků 25 cm, neboť úzkořádkové semenářské kultury vytvářejí poměrně brzy plně zapojený porost, který lépe odolává rozvoji polních plevelů. Po výsevu byl povrch pozemku utužen válením, což je u trav velmi důležitý agrotechnický zásah zlepšující vzcházení porostu.

Ošetřování porostů

V roce zásevu je nutno věnovat pozornost odplevelování vyvíjejících se porostů. Na menších plochách byly plevele odstraněny mechanicky meziřádkovou kultivací, na větších plochách byla nutná herbicidní ochrana proti dvouděložným plevelům. V době, kdy plevely začaly omezovat růst trav (za 4 - 6 týdnů po výsevu), byla provedena odplevelovací seč, při dalším zaplevelování je možno seč opakovat.

I když jsme v našem případě neaplikovali podzimní přihnojení porostů dusíkem, doporučujeme s přihlédnutím k zásobnímu hnojení při zakládání, stavu živin v půdě a vývoji porostů použít cca 50 kg N/ha. Toto přihnojení podporuje tvorbu základů fertilních odnoží. Před nástupem zimy byly porosty ještě jednou osečeny.

V prvním sklizňovém roce, který bývá většinou hlavním semenářským rokem, jsme aplikovali časně jarní přihnojení kombinovaným hnojivem (na úrovni 35 kg N/ha) a po objevení plevelů herbicidní ochranu. Ve fázi sloupkování trav bylo provedeno přihnojení dusíkem (50 kg N/ha), po plném vymetání byly cizí trávy odstraněny ruční selekcí.

Stanovení stupně zralosti semen a z toho vyplývající optimální doby sklizně jsme určovali individuálně podle travního druhu, stupně zralosti obilek a nebezpečí ztrát jejich vypadáním. Následovala semenářská sklizeň, posklizňové ošetření přírodního osiva a úklid slámy po kombajnu. U porostů, ponechávaných do druhého sklizňového roku následovalo časné podzimní přihnojení dusíkem (50 kg N/ha).

Sklizeň a posklizňová úprava semen

Konkrétní doba sklizně byla určována s přihlédnutím k praktickým zkušenostem se semenářstvím podobných pěstovaných druhů trav (podle barvy a vzhledu květenství, zralosti semen a nebezpečí jejich výdrolu, průběhu počasí aj.). Na plošně malých až středních parcelách byla provedena sklizeň celých rostlin, a to ručně srpem nebo pomocí lištové sekačky se sběrovým adaptérem do snopů. Pro dopravu z pole a vysušení rostlin byly snopy vloženy květenstvím dolů do velkých papírových pytlů, aby se zamezilo ztrátám výdrolem. Dosoušení mírně rozprostřených snopů proběhlo velmi rychle v nepoužívané části skleníku. Je možno využít též půdní prostory (zvláště pod tepelně neizolovanou plechovou střechou) nebo stodoly.

Výmlat suchých květenství byl uskutečněn na malé klasové mlátičce, v případě většího množství je možno použít stacionárně maloparcelní mlátičku. U lipnic a osinatých druhů následovalo použití drhlíku, na vlastní čištění osiva jsme použili laboratorních čistících zařízení (sítka, fukar, čistička).

Na středních a větších plochách byla pro sklizeň použita maloparcelní sklízecí mlátička. Zralé porosty byly sklizeny za suchého počasí přímou sklizní, po proschnutí slámy na pokose za několik dnů následovalo její přemlácení, což z ekonomického hlediska bylo vhodné zejména u sveřepu a medyňku. Po mechanizované sklizni a svozu z pole bezprostředně následovalo velmi důležité posklizňové ošetření přírodního osiva. Jde zejména o snižování teploty rychle se zahřívající hmoty a snižování její vlhkosti. Tato fáze rozhoduje o výsledné kvalitě osiva. V našich podmínkách jsme k tomuto účelu využili kontejnerů pro dosoušení osiv s aktivním provětráváním chladným vzduchem pomocí ventilátorů zapnutých po dobu nejméně 24 hodin podle vlhkosti sklizené hmoty. Výhodné je též použití prostorných roštových sušiček polních plodin, buďto s aktivním větráním nebo i bez něho - pro dosoušení osiva v nízké vrstvě. V případě, kdy není podobné zařízení k dispozici, je nutno zabezpečit ošetření osiva na zpevněné ploše, ve slabé vrstvě a s častým ručním přehazováním. V žádném případě není možno ponechat osivo po sklizni ve větší vrstvě bez ošetření, např. na vlečce, v zásobníku, na zemi ap.

tags: #výzkumná #stanice #travního #ekosystému

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace o svozu odpadu v Rakovníku
• České Švýcarsko: Environmentální výzvy
• Energetická transformace v Německu
• Nemrznoucí přísada
• Výzkum Ondřeje Sedláčka