V současné době čelí svět bezprecedentní klimatické krizi, která ovlivňuje všechny aspekty života na Zemi, včetně muslimských komunit. Islám klade velký důraz na rovnováhu (mizan) a správu životního prostředí. V Koránu a Hadithech jsou četné odkazy, které nabádají k ochraně přírody a udržitelnosti.
Islámská učení v Koránu a Hadithech obsahují mnoho odkazů, které podporují ochranu přírody a udržitelný životní styl. V Koránu, Surah Al-A’raf (7:31), je uvedeno: „Jezte a pijte, ale neplýtvejte; On (Bůh) nemá rád plýtvání.“ Tento verš zdůrazňuje význam umírněnosti a šetrnosti v konzumaci a používání zdrojů. Hadithy proroka Muhammada (mír s ním) rovněž podporují tuto myšlenku, například jeho slova: „Nepromrhávejte vodu, i když jste u řeky“ zdůrazňují důležitost zachování zdrojů vody, což je klíčový aspekt udržitelného přístupu k životnímu prostředí.
Muslimské komunity hrají klíčovou roli v globálním úsilí o klimatickou spravedlnost. Přestože jsou často opomíjeny v mezinárodních diskuzích, jejich příspěvek je zásadní, zejména vzhledem k tomu, že mnoho muslimských zemí se nachází v oblastech nejvíce zasažených klimatickou změnou. Muslimové jsou vyzýváni k aktivnímu zapojení do ochrany životního prostředí, což je v souladu s islámskými učeními o spravedlnosti a péči o Zemi.
Jedním z příkladů, jak islámské komunity přijímají ekologické principy, jsou udržitelné mešity po celém světě. Například Cambridge Central Mosque ve Velké Británii, známá jako první ekologická mešita v Evropě, je vzorem v oblasti udržitelného náboženského designu. Tento architektonický skvost využívá zelené střechy, energeticky úsporné systémy, maximálně využívá denního světla a má zařízení pro sběr dešťové vody, čímž značně snižuje svůj ekologický otisk. Dalším příkladem je Masjid Al-Noor v Kuvajtu, který se mimo jiné pyšní solárními panely a energeticky účinným osvětlením. V Dubaji se nachází Khalifa Al Tajer Mosque, označovaná za první „zelenou mešitu“ na Blízkém východě, s funkcemi, které zahrnují úsporu vody a energeticky účinnou izolaci.
Že barva islámu je zelená je všeobecně známo. Ale islám může být občas zelený i z jiných důvodů - například proto, že někteří jeho vyznavači dospěli k závěru, že i jejich víra musí být ekologičtější. Týká se to například pouti do Mekky, takzvaného hadždže, který by měl každý muslim vykonat alespoň jednou za život. A protože muslimů je na světě více než miliarda, každý rok do Mekky dorazí miliony lidí. Ti s sebou přivezou miliony umělohmotných lahví a dalších odpadků.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Jusif Osman, muslim britsko-saúdského původu, pracuje v reklamě a v zemích Perského zálivu je dnes známou osobností. Kvůli změnám na pouti do Mekky navázal kontakt se saúdskými úřady, a podle jeho líčení mu zodpovědní činitelé vyšli vstříc. Chce změnit to, jak se nakládá s odpady a odpadky, zejména plastovými lahvemi, a do budoucna plánuje velké změny, například používání biologicky odbouratelných materiálů, které by během milionových návštěv Mekky nezatěžovaly přírodu. Saúdská Arábie například plánuje, že mešity, hotely a další objekty bude zásobovat elektřinou vyráběnou solární energií.
Mohamed Sembiring, člen indonéské organizace na ochranu životního prostředí, navrhl stavět modlitebny z ekologicky šetrného materiálu. Na konferenci Mezinárodního islámského zeleného hnutí v Jakartě zazněly i další návrhy, včetně důrazu na výchovu dalších generací muslimů k větší zodpovědnosti za životní prostředí.
Islámští duchovní se v Indonésii připojili k vládní snaze omezit spotřebu plastových sáčků. Místní věřící budou k ekologickému chování nabádat také v pátečních kázáních. Nejde o žádnou banalitu: Indonésie je po Číně globálně druhým největším producentem plastového odpadu končícího ve světových mořích, který intenzivně devastuje životní prostředí.
V Indonésii došlo k dohodě: vláda se dohodla se dvěma největšími muslimskými organizacemi na společné ekologické kampani. Skupiny Nahdlatul Ulama (NU) a Muhammadiyah, které mají dohromady jistě přes 100 milionů členů, ve společném prohlášení uvedly, že ekologické chování „je součástí islámské kultury“.
Obě organizace sdružující tradniční a umírněné muslimy se také zavázaly, že při své činnosti nadále nebudou používat sáčky na jedno použití a nahradí je trvanlivějším materiálem.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Fitri Aryani, ekologická specialistka organizace NU, uvedla, že se stačí vrátit ke zdejší tradici, k chování, které bylo k přírodě šetrné. Její skupina, která sdružuje vyznavače tradiční, tolerantní formy indonéského islámu a podle nejvyšších odhadů má až přes 90 milionů stoupenců, vyučuje ekologii na svých internátních školách už několik let.
Muharram Athy Rasyadi z místní pobočky Greenpeace uvedl, že právě teď - během muslimého postního měsíce ramadánu - je správný čas na osvětu. V průběhu ramadánu mají lidé tendenci k větší spotřebě a v mešitách lidé dostávají po západu slunce jídlo v plastu, což ekologii také neprospívá.
Islám nabízí cenný rámec pro řešení klimatické krize. Zdůrazňuje potřebu péče o životní prostředí a podporuje akce vedoucí k udržitelnosti a spravedlnosti. Pro muslimské komunity je důležité, aby aktivně přispívaly k ochraně přírody a byly zastoupeny v globálních diskuzích o klimatu.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
tags: #islam #a #životní #prostředí