Zahraniční politika a ekologická témata v Evropě a ve světě

Právě ekologická témata poutají v současnosti více pozornosti než kdykoliv od konce 90. let.

Co je to ekologie?

Ekologie je věda zabývající se studiem interakcí mezi živými systémy a mezi živými systémy a prostředím. Jedním z prvních vědců, který definoval pojem ekologie, byl Ernst Haeckel, jenž již v roce 1866 hovořil o ekologii jako o nauce o ekonomii přírody. Současné definici pak předcházela ještě řada dalších, například ekologie jako věda o historii přírody (Elton, 1927) nebo ekologie jako vědecké studium výskytu a hojnosti organismů (Andrewartha, 1961).

Ekologie se zabývá celou řadou procesů odehrávajících se ve všech skupinách organismů, v různých typech prostředí a v různém časovém a prostorovém měřítku. Využívá poznatků z téměř všech přírodovědných oborů.

Můžeme jí rozdělit podle hlavního zaměření na ekologii obecnou, aplikovanou, speciální, ekologickou technologii. Podle studovaného objektu pak rozlišujeme například ekologii hub, ekologii člověka nebo synekologii (ekologie společenstev). V současnosti je také často zmiňován pojem environmentalistika, která je také často používána jako synonymum ekologie.

Jde však o obor, jenž využívá poznatků ekologie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů. Kromě jiného se věnuje také prevenci znečišťování životního prostředí a nápravou vzniklých škod. Environmentální výchova je také zařazena jako jedno z průřezových témat ve vzdělávacím programu.

Čtěte také: Ekologické organizace v zahraničí

Jedním ze základních pojmů ekologie je ekosystém, jde o soustavu biotických a abiotických složek prostředí, které se vzájemně ovlivňují a jsou spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací. Jako abiotický faktor je označováno například proudění větru, teplo, světlo nebo srážky. V případě biotických faktorů pak mluvíme o společenstvech rostlin, živočichů a dalších.

Také v ekologii se setkáváme s několika ekologickými zákony, se kterými věda pracuje. Mezi nejdůležitější patří zákon minima a s tím související limitující faktor, nebo zákon tolerance.

Globální oteplování a klimatické změny

"Globální oteplování" znamená, že se průměrná teplota na Zemi dlouhodobě zvyšuje. Globální však nemusí nutně znamenat, že se tak děje rovnoměrně po celé Zemi. Některé části Země se mohou oteplovat více, jiné pomaleji, přičemž nelze ani vyloučit teplotní výkyvy.

Čím se současné globální oteplování liší od předchozích?

Vlivem různých faktorů, které způsobují kolísání teploty na Zemi, se v průběhu historie Země střídala teplá a chladná období. Průměrná globální teplota se tak pohybovala vysoko nad i pod současnou průměrnou teplotou. Velké klimatické změny, jako jsou ty, které probíhají v současnosti, jsou však pro život na Zemi vždy nebezpečné, čehož je v historii Země mnoho příkladů. Kromě toho je klima inertní a citlivý systém.

Pokud je například v klimatickém systému dosažen nebo překročen bod zvratu (např. Golfský proud nebo permafrost), je tato změna nevratná, tj. nelze ji zvrátit. Jiné části klimatického systému (např. hladina moří) reagují na změny koncentrace CO2 pomalu a projevují se s velkým časovým zpožděním.

Čtěte také: Výše a sazba daně z dividend

Je globální změna klimatu skutečně způsobená člověkem?

Současná klimatická krize se od dřívějších klimatických změn liší především svou rychlostí. Nikdy předtím nebylo v tak krátké době vypuštěno tolik skleníkových plynů jako dnes. Dokonce i emise CO2 ze sopek v době jejich největší aktivity jsou nesrovnatelně nižší. Důvodem zvyšování teploty je to, že my lidé od dob industrializace svým způsobem života vypouštíme příliš mnoho skleníkových plynů, a tím zvyšujeme skleníkový efekt.

To způsobuje, že se v zemské atmosféře zachycuje více tepla než obvykle, a průměrná globální teplota se zvyšuje, neboli dochází ke globálnímu oteplování.

Dopady globální změny klimatu na člověka

Při oteplení o 2 stupně se důsledky změny klimatu, z nichž některé pociťujeme již dnes, budou postupně zhoršovat. Důsledkem jsou smrtící vlny veder, jako například "léto století" v roce 2003, které si v Evropě vyžádalo přibližně 70 000 životů. Navíc zvýšení globálního teplotního průměru o 2 °C znamená pro většinu pevninských oblastí oteplení o 3 až 4 °C.

K tomu se přidává častější výskyt extrémních klimatických jevů jako např. povodní v důsledku extrémních srážek, tornád ap. Nebo na druhou stranu rostoucí problémy se suchem a nedostatkem vody, jako tomu bylo v posledních letech v celé střední Evropě.

Mezinárodní dohody o ochraně klimatu

• V roce 1979 se v Ženevě, sídle Světové meteorologické organizace (WMO), uskutečnila První světová klimatická konference.
• V roce 1988 zakládají Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).
• V roce 1992 se pak v Rio de Janeiru konala Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Summit Země) a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC).
• Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu.
• Pařížská dohoda o klimatu byla sjednána v prosinci 2015.

Synergické účinky mezi teplotou a znečištěním ovzduší globální změnu klimatu ještě více urychlují. Například tající permafrost na Sibiři vede k uvolnění ještě většího množství skleníkových plynů. Navíc se tak odhalují viry, bakterie a plísně z dob, kdy člověk ještě neobýval zemi a které by jinak zůstaly ukryty pod ledovým příkrovem. Jaká nebezpečí na nás ještě číhají, nikdo netuší.

Čtěte také: Pojmy spojené s emisí dluhopisů

Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu umožňuje konečně razantní kroky proti odlesňování. Na české lesy půjdou evropské miliardy a kácení deštných pralesů by se nemělo vyplácet. Dnes večer se odehraje další dějství evropské snahy o uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050.

Premiéři a prezidenti států EU se na červencovém summitu domluvili, že obnova evropské ekonomiky po pandemii COVID-19 by měla zároveň pomoci přírodě a planetě. Další kroky ve středu 16. září 2020 zveřejnila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie, když vyhlásila návrh na nový cíl v oblasti snižování emisí, který by měl být o 55% do roku 2030.

Členské státy si mezi sebe z nového záchranného fondu na obnovu ekonomik rozdělí 750 miliard eur, přičemž České republice připadne 8,7 miliardy eur, téměř 230 miliard korun. Jedna třetina těchto prostředků má jít na ekologická řešení.

Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů.

Zahraniční politika a ekologie: Příklad Vietnamu

S narůstajícím celosvětovým povědomím o důležitosti zelené politiky Vietnam nezůstává pozadu a uvědomuje si svou roli a stává se tak stále aktivnějším v oblasti energetiky, vodohospodářství, ekonomiky a ekoturistiky. Přestože nebývale rychlý ekonomický růst Vietnamu v minulosti vedl k některým environmentálním problémům, nyní je země rozhodnuta tuto situaci změnit.

Vietnam si je vědom důležitosti ochrany a udržitelnosti životního prostředí a je odhodlán naplnit své závazky v oblasti ekologického fungování a udržitelného rozvoje ekonomiky. Důkazem tohoto odhodlání je jeho velká aktivita na mezinárodní i národní úrovni.

Na národní úrovni se Vietnam rozhodnutím č. 450 z dubna 2022 zavázal k rozvoji oběhového hospodářství s udržitelnou výrobou a spotřebou, směřujíc k nulové uhlíkové stopě do roku 2050 při výrazném snížení ekologických stop do roku 2030.

Vietnam je dnes cílem mnoha investic a projektů financovaných ze zahraničních zdrojů, které mění jeho podobu. Nejvýznamnějším z těchto dohod je bezesporu JETP (Just Energy Transition Partnership) z 14. prosince 2022. Tato dohoda bude v podobě grantů, nízko-úrokových půjček a investic rozdělovat celkových 15,5 miliard USD do projektů, které se zaměřují na snížení objemu emisí produkovaných v odvětví elektrické energie, snížení počtu uhelných elektráren ve Vietnamu a rozvíjet více obnovitelných zdrojů energie a efektivnější energetickou infrastrukturu.

V souvislosti s ekologickými závazky Vietnamu vzniká vysoká poptávka po alternativních zdrojích energie, a to především po technologii solárních a větrných elektráren. Vietnam jako jedna ze zemí s nejrychleji probíhající urbanizací na světě se potýká také s problémem fungujícího vodohospodářství, především znečištění vod.

Minimálně 80 % odpadních vod není před vypuštěním žádným způsobem šetřeno, a to s ohledem na primárně zemědělsky zaměřený Vietnam představuje velký problém do budoucna a poptávka po mezinárodních partnerech s know-how v této oblasti je značná. Konkrétně modernizace kanalizace je nejvyšší prioritou vlády Vietnamu, která si uvědomuje vážnost problému a možné důsledky pro obyvatele i pro životní prostředí.

V otázce využívání půdy se vláda Vietnamu soustředí na dekontaminaci půdy a zastavení rozsáhlého odlesňování. Pro tento cíl se zde prioritně modernizují zastaralé technologie, které tvoří většinu vietnamských zemědělských technologií a revitalizují kontaminované půdní oblasti.

Další nezanedbatelnou oblastí související se stále více do popředí se dostávající ekologií je kvalita ovzduší. V roce 2021 se Vietnam umístil na 36. místě ze 118 zemí s nejzávažněji znečištěným ovzduším.

tags: #zahraniční #politika #ekologie #témata

Oblíbené příspěvky:

• Dopad freonů na planetu
• Třídění Odpadu v ČR
• Pěstování jahod: Ideální podmínky
• Přírodní dětské hřiště
• Proplach kanalizace Havlíčkův Brod