Žák ohrožený školním neúspěchem: Informace a řešení

V Česku začne poprvé ve školním roce 2025/2026 ministerstvo školství sledovat počty absencí jednotlivých žáků od mateřské po střední školy. Na tato data lze navázat opatření pro řešení vzdělávacího neúspěchu.

Sledování absencí v českém kontextu

Mateřské, základní a střední školy budou poprvé ve školním roce 2025/2026 zveřejňovat počty zameškaných hodin jednotlivých žáků. Doteď se jednalo o data, která existovala v třídních knihách, ale nebyla dostupná pro sledování a analýzu ze strany OSPOD, státu, školní inspekce nebo jiných stran. Školy budou data vykazovat formou matrik (systém uchovávání informací za jednotlivé žáky).

Jedná se o důležitý krok, protože vysoké počty absencí lze legislativně propojit s opatřeními pro řešení vzdělávacího neúspěchu: navýšení financování, intenzivnější sociální práce ve škole i v rodinách, odstraňování překážek pro účast ve výuce apod.

Absence jsou klíčovým ukazatelem pro včasné zachycení vzdělávacího neúspěchu (Gubbels et al. 2019, Rogers, Feller, 2018, Eklund et al. 2020). Sledování absencí tyto problémy může pomoci odhalit. Zároveň, když chybí dítě ve škole, nemohou na něj působit učitelé ani podpůrní pracovníci, kteří by mu mohli s těžkou životní situací pomoci.

Většina lidí si pod pojmem absence představí dny, kdy je dítě nemocné nebo na dovolené, ale může se jednat o složitější důvody: absence podpory v rodině, úzkosti, péče o mladší sourozence, nedostatek prostředků na dopravu či stravu apod.

Čtěte také: Jak pomáhá portfolio žákům?

Rostoucí absence v Česku

Žáci nechodí do školy čím dál častěji. Potvrzuje to i řada dalších zemí (OECD, 2024, s. 14). V období před pandemií byl průměr zameškaných hodin na žáka 87,5 hodiny a v období pandemie a po ní to bylo 103 hodin (data ČŠI v DataPAQ). Nejvyšší počty absencí mají Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

I tato hrubá data naznačují souvislost se sociálním znevýhodněním, jehož znaky jsou v těchto krajích nejvyšší v zemi. V Ústeckém kraji se zvýšil počet absencí během pandemie o třetinu.

Data pochází od České školní inspekce, která se tímto způsobem pokouší sledovat statistiku absencí, ale nejedná se o každoroční celoplošný sběr, pouze o údaje získané během inspekční činnosti, která má šestiletý cyklus. zdroj, DataPAQ, Česká školní inspekce

Absence jako varovný signál

Častá absence žáků ve škole přirozeně škodí jejich vzdělání. Dopady se však mohou lišit podle sociálního zázemí. Sociálně znevýhodněné děti se však nemohou vždy na rodinné zázemí spolehnout a důvody absencí jsou u nich složitější. Dlouhodobá nemoc u žákyně z rodiny střední nebo vyšší třídy se pravděpodobněji vykompenzuje díky doučování a podpoře rodičů.

Patří mezi ně například (ASZ, 2022):

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

• nízký zájem rodičů o vzdělávání,
• nízké kompetence rodičů (ranní příprava, pomoc s úkoly),
• vrstevnická skupina s patologickými jevy,
• časté stěhování rodiny,
• deprese, úzkosti, důsledky dlouhodobého stresu nebo závislosti,
• zvýšená míra nemocnosti z důvodu nevyhovujícího bydlení,
• vztah s konkrétním učitelem, atmosféra ve třídě a nízká sounáležitost se třídou (Marlow. Rehman, 2021).

Vzhledem k výše uvedeným důvodů je nutné brát absence nejen jako “sociální”, ale také zdravotnický problém, který nám může napovědět, že dítě není v dobré psychické nebo fyzické kondici. Nízký zájem rodičů o vzdělávání nebo deprese a úzkosti vedou k opakování ročníku a zaostávání v učivu patří mezi rizikové faktory pro nedokončení školy podle meta-studie zkoumající 75 vědeckých výstupů (Gubbels et al. 2019).

V Česku bohužel existuje pouze výraz „záškoláctví”, v zahraničí pro neúčast ve škole z důvodů úzkostí používají „school refusal” - odmítání účasti ve škole (Ulaş, Seçer, 2024).

Absence a chybějící závazné postupy

V Česku má zřizovatel na starosti výběr ředitele a provoz škol. Odpovědnost za řešení absencí se rozmělňuje mezi více aktérů, což může způsobovat problémy. V Česku neexistují závazné postupy pro řešení absencí. Máme pouze doporučení.

Zanedbání školní docházky řeší OSPOD dané obce s rozšířenou působností, který vytváří plán podpory. Problémem v českém systému je, že se OSPOD čeká na hlášení problémů ze strany škol, která mohou přicházet moc brzy nebo moc pozdě, a nejsou navíc zákonně vymezené lhůty neomluvených hodin, pouze je doporučuje metodika.

Zaměřme se na postupy při zachycení neomluvené absence:

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

• Neomluvená absence (v zákoně není stanoveno jaké množství, podíl) je přestupkem na úseku školství a upravuje ji Školský zákon § 182a, proto ji v první fázi řeší zpravidla spádový odbor školství.
• Přestupek se většinou oznamuje také na spádový OSPOD, který vyhodnotí situaci dítěte a jeho rodiny.
• Pokud dítě vyhodnotí jako ohrožené dle §6 Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, vypracuje OSPOD individuální plán ochrany dítěte a začne s rodinou intenzivně spolupracovat, aby snížil míry ohrožení dítěte a podpořil rodinu.
• Když OSPOD dítě nevyhodnotí jako ohrožené, zůstává podpora žáka povinností školy.

Díky novým datům přicházejícím od škol každý den by se mohla situace zpřehlednit. OSPOD podle podle zákona vypracuje individuální plán podpory a musí koordinovat jeho podporu napříč aktéry (sociální služby, škola, úřad práce apod.). Dalším problémem, který ale data nevyřeší, je mezera v odpovědnosti za řešení absencí.

Konkrétní čísla nebo podíly omluvených i neomluvených hodin stanovená zákonem/vyhláškou by aspoň nastavila, kdy mají začít jednotlivý aktéři (škola, OSPOD) jednat. Jak by taková koordinace měla vypadat, ale už žádný zákon neuvádí, tudíž může docházet k nízké i vysoké aktivitě všech aktérů.

Složitější řešení má tzv. skrytá absence, označující zameškané hodiny omluvené s vědomím rodičů. V zahraničí se označuje jako parentally condoned absence (absence tolerovaná rodiči). V Česku metodika MŠMT opravňuje školy při řešení absence vyžádat si potvrzení o vyšetření u lékaře na základě zákona o zdravotním pojištění, mezi školami a lékaři ale stále panují spory, zda je tento postup oprávněný (Edu.cz, Heroine, Školaprofi, coneviteoskole.cz).

Pravidla pro odhalování skryté absence v zahraničí:

• Anglie: Škola vyžaduje lékařskou důkazní dokumentaci na podporu absence pouze v případě, že škola má skutečné a oprávněné pochybnosti o pravosti nemoci (DoE, 2024, s. 87).
• Německo (Berlín): V případě odůvodněných pochybností o nepřítomnosti ze zdravotních důvodů může škola požádat o lékařské potvrzení. Nepředloží-li rodiče požadované potvrzení včas, považuje se nepřítomnost za neomluvenou, pokud se nepřítomnost nezakládá na věrohodně doložitelných důvodech, za které student neodpovídá (2024, s. 9, bod 5). Podobná pravidla platí i v Severním Porýní-Vestfálsku.

Výzkumy: neexistuje jedno řešení absencí, největší přínos má jakákoliv aktivita

Metaanalýza 28 studií zaměřených na chronické záškoláky (Maynard et al., 2013) zjistila celkově středně silný efekt intervencí na zlepšení docházky, ale při hledání nejúčinnějšího postupu žádný výrazně nevyčníval. Opatření ve školách, v komunitách mimo školu nebo nařízená soudem měla podobné výsledky.

Pro praxi to znamená, že klíčové je zaměřit se na včasnou podporu docházky obecně - jakoukoli formou, která vyhovuje místním podmínkám - a často je třeba řešit více aspektů (rodinné, školní, individuální) zároveň.

Konkrétním opatřením, které podporují výzkumy a zapadá do českého kontextu, je zapojení sociálních pracovníků ve školách. V Česku se jedná o sociální pedagogy, nově hrazené státem podle novely školského zákona nebo prostřednictvím indexového financování.

Studie programu Check & Connect přisuzuje vlivu mentorů (sociálních pracovníků) snížení celkových absencí o pětinu (Guryan et al. 2017). Sociální pedagogové mají za úkol sledovat odstraňování bariér docházky a intenzivně komunikovat s rodiči o absencích žáků. Identifikace bariér i informování rodičů studie označují za efektivní přístupy (Rogers, 2018, EEF, 2022, s. 15, s. 22).

Ředitelka ZŠ Bečov, Mgr. Ing. Marcela Kynclová, web Dobrá praxe: „Hlavním úkolem sociální pedagožky je mapovat žáky ohrožené školním neúspěchem. Nesmí se stát, že je konec pololetí a zjistíme, že má někdo pětku. Mapuje se to na pravidelných poradách na 2. stupni, protože tam se střídají učitelé a není to lehké podchytit. Při problému následuje konzultace s rodiči, podpora formou doučování nebo podpora v rámci školního klubu. Ten funguje po výuce a žáci si zde mohou například pouštět hudbu, jít na kroužek 3D tisku, ale zároveň je tu prostor pro doučování s kvalitní vychovatelkou.“

Zahraniční přístupy ke sledování absencí

V zahraničí absence sledují a detailně analyzují. V přehledu věnujeme pozornost nejen práci s daty, ale hlavně zdrojům a odpovědnosti jednotlivých aktérů (stát, zřizovatel/obec, škola) pro řešení vysokých absencí. Česká republika začne se sběrem dat od školního roku 2025/2026, stejně jako již činí například Skotsko, Austrálie, Dánsko, Anglie, Nizozemsko, Norsko, Chile nebo Japonsko.

Nejpodrobněji zveřejňují data ve Skotsku, Dánsku, Anglii, Chile nebo Nizozemsku. Pro představu, ve Skotsku se u sbíraných absencí žáků uvádí:

• důvod absence,
• pohlaví,
• speciální vzdělávací potřeby,
• etnicita (Irové, Poláci, Romové, Indové apod.),
• Skotský index vícenásobné deprivace: vládní index zahrnující příjem; zaměstnání; zdraví; vzdělání; geografická dostupnost služeb; kriminalita; bydlení
• správní oblast (okres),
• dlouhodobá absence nad 10 % ročních vyučovacích hodin.

Podrobnost při uvádění důvodu absencí se nesmí přehánět a kolik důvodů absence se bude v systému sledovat, není jednoduché rozhodnutí. Realita Anglie nebo USA naznačuje, že příliš mnoho důvodů absence (z náboženských důvodů, pohovor na střední školu, nemoc apod.) může učitele přehltit. V Českém kontextu by nejspíš stačilo sledovat kategorie: rodinné důvody, nemoc, nemoc potvrzená doktorem, neomluvená absence v řešení (lhůta tří dnů), neomluvená absence a útržkovitá absence (dítě nechodí pravidelně na tělocvik nebo konkrétní den).

Předpokladem pro sledování důvodů absencí je spolupráce s dodavateli současných školních systémů (Bakaláři, ŠkolaOnline apod.), protože z nich se data propisují do státních matrik žáků. Bez propojení se školními systémy by školám vznikala práce navíc. Z těchto kategorií lze rozeznat i sklony ke skrytému záškoláctví. Systém by se samozřejmě mohl neustále rozvíjet na základě dat a zkušeností z terénu.

Česká republika by se měla inspirovat u Skotska, Estonska nebo Dánska a uvádět nejen počty, ale také podíly absencí z vyučovaných hodin. Počty odučených hodin není nutné vzhledem k administrativní zátěži uvádět přesně. Postačí podíl zameškaných hodin z počtu hodin uvedených ve školním vzdělávacím plánu (§ 26 školského zákona).

Inspirace v legislativě zahraničních států

Inspirativní státy se mohou v řešení absencí opřít o jasně dané zákony a nařízení.

• Belgie: V Belgii stanoví zákon, že pokud žák chybí 5 dnů (francouzská část) nebo 9 dnů (Vlámský region), informuje škola Generální ředitelství pro povinnou školní docházku (Direction générale de l’enseignement obligatoire) nebo Studentské poradenské centrum (Centrum voor leerlingenbegeleiding - CLB). Škola a příslušný orgán vyšetřují příčinu záškoláctví a Spolupracují s rodiči a studentem na nalezení řešení. Škola a CLB často poskytují studentovi a případně i rodičům dodatečnou podporu nebo najímají externí podpůrné služby.
• Francie: Francie má ve školském zákoně článek R. 131-7: „Pokud dítě zamešká v průběhu měsíce nejméně čtyři půldny vyučování bez oprávněného důvodu, svolá ředitel školy příslušné členy pedagogického sboru, aby zjistili příčinu chování žáka a navrhli opatření k nápravě. S osobami odpovědnými za žáka se podepíše dokument shrnující tato opatření, aby se tento závazek formalizoval. V případě přetrvávající neúčasti svolá ředitel školy schůzku s dotčenými členy pedagogické komunity, aby společně s osobami odpovědnými za dítě vypracovali vhodný plán podpory obsahující veškerá další opatření, která mohou vést k obnovení docházky dítěte.
• Lotyšsko: V Lotyšsku se řešení absencí řídí nařízením vlády č.89 z roku 2011 pokud chybí dítě v MŠ více než tři dny nebo žák v ZŠ více než 20 vyučovacích hodin za pololetí a jeho absence není omluvena, zadá škola do Státního vzdělávacího informačního systému (Valsts izglītības informācijas sistēmā - VIIS) informace o nepřítomnosti žáka a jejich důvodech (pokud jsou známy), jakož i o opatřeních k jejich předcházení. Zřizovatel na základě informací z systému spolupracuje se školou a dalšími aktéry, včetně sociálních služeb: zjišťuje příčiny neúčasti ve vzdělávací instituci a koordinuje jejich prevenci.
• Nizozemsko: V Nizozemsku vymezuje počet rizikových absencí ministerstvo školství a školský inspektorát. Neoprávněnou absenci v délce 16 hodin vyučování nebo praxe během čtyřtýdenního období školy povinně hlásí obci prostřednictvím digitálního systému absencí DUO (Eurydice, 2023, onderwijsinspectie.nl). Po nahlášení začne jednat obecní úředník pro školní docházku. Úředník zkoumá, zda existují nějaké základní překážky (obavy, nesplněné základní potřeby, finanční bariéry). V takovém případě odkáže studenta na dobrovolné nebo povinné podpůrné služby, jako je například sousedský tým s různými zdravotnickými pracovníky (rijksoverheid.nl).

Inkluzivní vzdělávání a podpůrné aktivity

Inkluzivní vzdělávání znamená nabídnout dětem a žákům adekvátní vyučování bez ohledu na jejich individuální rozdíly a zařadit všechny děti a žáky do běžných škol. Škola musí být na takové vzdělávání připravena z hlediska uzpůsobení prostředí, pomůcek či využívání asistentů.

V jedné třídě se vzdělávají děti nadané, zdravotně postižené, děti cizinců a jiného etnika. Všem rovnocenně se věnuje pedagog. Děti a žáci ohroženi školním neúspěchem jsou pak v péči logopedů, psychologů, speciálních pedagogů.

Podpůrné aktivity pro děti a žáky ohrožené školním neúspěchem:

• doučování i mimoškolní doučování,
• spolupráce s rodiči,
• školní kluby,
• další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti speciální pedagogiky a psychologie.

Program Doučování žáků škol

Program Doučování žáků škol navazuje na Národní plán podpory návratu do škol a je nadále realizován pedagogickými pracovníky školy od září 2022 do konce školního roku. Investice reaguje na potřebu podpory vzdělávání žáků ohrožených školním neúspěchem.

Do programu jsou zařazeni především žáci, kterým absence prezenční výuky ve školách během pandemie covid-19 zhoršila možnost jejich vzdělávání. Cílem programu je zajistit přednostní doučování těm žákům, kterým hrozí školní neúspěch či v extrémním případě vypadnutí ze vzdělávání (s důrazem na žáky s odlišným mateřským jazykem).

U některých došlo k vážnému zhoršení výsledků vzdělávání nebo přerušení kontinuity, která by mohla působit problém v dalším vzdělávacím období. Vytipovaným žákům je vhodné dlouhodoběji věnovat zvýšenou pozornost a podporovat je při dosahování úspěchů ve škole.

Pedagogická činnost cílená na ohrožené žáky je realizována individuálním nebo skupinovým doučováním, které povede k vyrovnání vzdělávacích ztrát. Učitelé budou žákům pomáhat s přípravou na vyučování, s doplněním a procvičením učiva a průběžně vyhodnocovat dopad doučování na jejich prospěch, psychický stav a motivaci k dalšímu vzdělávání.

tags: #zak #ohrozeny #skolnim #neuspechem #informace

Oblíbené příspěvky:

• Expedice příroda – naše hodnocení vzdělávací hry
• Montáž odpadu sprchového koutu krok za krokem
• Harmonogram svozu odpadu Frýdek-Místek
• Kontrola znečištění vod
• Dopad kyselých dešťů