ZAMG a Výzkum Klimatu: Co to Znamená?

Extrémní počasí, především dlouho trvající období horka, představuje pro města velkou výzvu. ZAMG má model městského klimatu, jehož validace může být vylepšena právě hustší sítí měřících míst.

Signalizační dopravní systém ve městech je, podle Günthera Tschabuschniga, vedoucího oddělení informatiky a komunikačních technologií při ZAMG, svou hustou dopravní sítí ve městech ideálním prostředkem pro sběr dat o počasí a životním prostředí.

Díky tomu mohou být ve městě například detekována místa s vysokou okolní teplotou a s pomocí inteligentní regulace provozu dojde k okamžitému zlepšení stavu ovzduší, jelikož se při brždění a akceleraci uvolňuje výrazně více škodlivých látek než za plynulého provozu.

Cílem je vybavit světelné signalizační zařízení kvalitními senzory, jejichž data budou online okamžitě zpracovávána a vyhodnocována. V první fazi budou semafory vybaveny čidly pro měření teploty a vlhkosti, v další fázi měřiči CO2, SO2 a hluku. Systém je podle ZAMG udržitelný a koncipován pro připojení jakéhokoli čidla.

V průběhu let 2017 a 2018 byly v povodí řeky Dyje jak na rakouském, tak na českém státním území pozorovány významné dopady změny klimatu na vodní režim Dyje. Ty byly způsobeny chybějícím množstvím sněhu a srážek v povodí, což následně vedlo k nižším průtokům v Dyji a jejích přítocích.

Čtěte také: Jak platit poplatek za komunální odpad v Brně?

Na řešení bilaterálního projektu „Vlivy změny klimatu na povodí řeky Dyje“ podpořeného z prostředků Evropské unie (INTERREG V-A Rakousko - Česká republika) z Fondu pro regionální rozvoj se na rakouské straně podílelo vodohospodářské oddělení dolnorakouské zemské vlády (Abteilung Wasserwirtschaft des Amtes der NÖ- Landesregierung), Technická univerzita ve Vídni a Ústřední ústav pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG).

Na české straně byli do týmu zapojeni experti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka a Povodí Moravy, s. p. Řešitelský tým se v uplynulých třech letech zaměřil na zkoumání dopadů změny klimatu v příhraničních oblastech povodí Dyje.

Experti z obou zemí rovněž sestavili dva nezávislé srážkoodtokové modely, které na jedné straně zobrazují uplynulé období, ale v rámci technických možností dokáží zobrazit také budoucí vodní bilanci. Pro účely prognózy byly stávající nadregionální klimatické modely přepočteny na dané povodí a sloučeny s modely vodní bilance.

Z hlediska vodohospodářské situace v oblasti Dyje lze konstatovat, že pozorovaný setrvalý nárůst teploty má stále patrnější vliv na vodní bilanci. Výsledky projektu byly prezentovány 19. prosince 2022 na závěrečné konferenci v St. Pöltenu.

Vzhledem k ukončení dalšího třicetiletého období ČHMÚ v současnosti přechází na nový klimatický normál 1991-2020. Přechod je opožděn z důvodu nutných a poměrně náročných příprav staničních dat pro výpočet nových normálů.

Čtěte také: Pracovní náplň vedoucího v ochraně životního prostředí

Pro hodnocení daného období z klimatologického hlediska či pro popis průměrných hodnot klimatických prvků v daném místě jsou používány klimatické normály. Standardní klimatické normály dle Světové meteorologické organizace (WMO, z angl. World Meteorological Organization) jsou počítány jako 30leté průměry z homogenizovaných a doplněných řad klimatických prvků.

Dle doporučení WMO byly dříve tyto normály aktualizovány každých 30 let. S ohledem na rychle probíhající změny klimatu WMO v červnu 2015 resolucí Resolution 4.1(4)/2 (Cg-17) nově doporučilo provádět klimatologické hodnocení aktuálního období vzhledem k nejblíže skončenému třicetiletí. Na základě tohoto doporučení bylo používané normálové období 1961-1990 nahrazeno obdobím 1981-2010. Toto normálové období bylo používáno do současnosti až do přípravy nových normálů 1991-2020.

Normál 1961-1990 dle doporučení WMO zůstává platným měřítkem pro hodnocení dlouhodobých změn klimatu. Za účelem výpočtu hodnot nových normálů jsou na ČHMÚ připravovány technické řady (tj. řady měření homogenizované a doplněné o chybějící hodnoty) jednotlivých klimatologických prvků. Technické řady jsou zatím připraveny pro základní klimatické prvky teplota vzduchu a srážkové úhrny v lokalitách vybraných stanic s dostatečně dlouhou řadou pozorování.

Přestože dosud užívané normálové období 1981-2010 a nové období 1991-2020 se 20 let překrývají, je u teploty vzduchu dobře patrný nárůst. Normál průměrné roční teploty vzduchu za období 1991-2020 pro území ČR (8,3 °C) je o 0,4 °C vyšší než normál 1981-2010 (7,9 °C). V jednotlivých krajích činí změna ročního normálu teploty vzduchu většinou 0,4-0,5 °C.

Ve většině krajů normál 1991-2020 představuje 98-102 % normálu 1981-2010. O něco znatelnější snížení nastalo pouze v Libereckém a Královéhradeckém kraji (o 4-5 % vůči normálu 1981-2020). Rozdíly však pozorujeme v rozložení srážek v průběhu roku. Srážkový normál 1991-2020 pro území ČR je o více než 5 % nižší oproti normálu 1981-2010 v měsících duben, listopad a prosinec.

Čtěte také: Pracovníci oddělení ochrany přírody

Od letošního roku se mezi tyto stanice se řadí i 6 stanic ležících na území České republiky. Stanice Opava a Praha-Klementinum získaly certifikát již v roce 2017 a 2018, v letošním roce k nim přibyly stanice Klatovy, Milešovka, Šumperk a Přerov.

V letošním roce si připomínáme 60 let měření ozonu na Solární a ozonové observatoři v Hradci Králové, v budově hvězdárny. Monitoring ozonové vrstvy nad územím ČR zde byl zahájen pravidelným měřením pomocí Dobsonova spektrofotometru č. 074.

Projekt Sunlighthouse představuje milník v dalším vývoji energeticky efektivních budov. Rozsáhlým procesem monitoringu se podařilo získat cenné poznatky pro budoucí výstavbu a bydlení.

Sunlighthouse byl podroben rozsáhlému a podrobnému monitorovacímu procesu. Aby bylo možno učinit reprezentativní výroky s ohledem na spotřebu energie za reálných podmínek bydlení, hledala se testující rodina, která bude v Sunlighthouse bydlet po dobu jednoho roku.

Hodnoty zjištěné v souvislosti s monitoringem potvrzují prognózy kvantitativního vstupu denního světla, vypracované ve fázi plánování pomocí laboratorních pokusů a počítačové simulace.

Ludwig Dorfstetter: Byl jsem příjemně překvapený. Celý minulý týden jsem byl v Německu na zasedání, a jak jsem se vracel, říkal jsem si, že dům bude extrémně vyhřátý. V den, kdy jsem se vracel, také bylo přes 30 stupňů, ale byl jsem příjemně překvapený, že dům vydržel přece jen relativně chladný. Myslím, že nejteplejší pokoje jsou dětské, jsou menší než ostatní, tak si prostě domýšlím, že tam bylo z celého domu nejtepleji. V noci se taky docela dobře ochlazuje.

Potěšitelné je, že provedené hodnocení mohlo potvrdit avizované silné stránky projektu: vysokou kvalitu denního světla, nejlepší energetickou efektivitu, vynikající výsledky v celkové ekologické bilanci i výjimečně dobrou kvalitu vzduchu vnitřního prostředí díky odpovídající volbě stavebních materiálů.

Celkově vzato lze z pohledu hodnotících pracovníků hovořit o velmi vysoké spokojenosti obyvatel domu Sunlighthouse. Obyvatelé byli po dobu jednoho roku dotazováni formou telefonických a osobních rozhovorů a měli řadu možností pro poskytnutí zpětné vazby.

Dům funguje podle hodnocení obyvatel velmi dobře, řada problémů - které se vyskytují u jiných energeticky inovativních budov - zde nebyla zaznamenána.

Shrnutí: budovy zítřka existují již dnes. Arch.

tags: #zamg #oddeleni #pro #vyzkum #klimatu #co

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální problémy Rakouska
• Tipy pro třídění odpadu
• Nakládání s komunálním odpadem v ČR
• Cíle EU pro snížení emisí
• Tipy na výlety v okolí Doubravy