Dopady Zastavěné Plochy na Přírodu v České Republice

Sucho a extrémní teploty už dávno nejsou jen problémem zemědělců, klimatické změny stále častěji pociťují i města a obce. S dlouhými obdobími sucha se města a obce potýkají stále častěji.

Vliv Zastavěných Ploch na Klimatické Změny

Zatravněné plochy se tolik nerozpálí jako beton nebo asfalt. Přináší do městských oblastí zeleň a otevřené prostory. Běžné vozovky brání dostupnosti vody a vzduchu pro kořenové systémy stromů, což vyžaduje zřízení průchodných oblastí na chodnících a parkovištích. V hustě zastavěných městských oblastech může být realizace takových řešení náročná.

PERVIA: Řešení pro Propustné Povrchy

PERVIA nabízí řešení, které umožňuje průchodnost vody z deště nebo zavlažování k kořenům stromů bez toho, aby byla omezena komunikační plocha. Tento propustný beton akumuluje méně tepla než tradiční kompaktní povrchy, a díky své porézní struktuře propouští chlad z půdy. Spolu s odpařováním vlhkosti dochází k ochlazení povrchu a okolí. Systém PERVIA filtruje a čistí tuto povrchovou vodu pomocí přirozených mikrobiálních procesů. Znečištění z parkovišť a cest, včetně uhlovodíků a těžkých kovů, se při dešti splachuje do kanalizace a odtud do vodních toků.

Problémy se skládáním velkých ploch řeší PERVIA tím, že umožňuje odtok vody přímo do podloží nebo skrze jednoduchý systém drenáží. To znamená, že cyklostezky, chodníky a podobné plochy zůstávají suché a bez kaluží, což zvyšuje jejich komfortní používání. Porézní struktura zajišťuje na vozovkách rychlejší tání ledu a sněhu ve srovnání s nepropustnými povrchy. Tání sněhu se odvádí z vozovky, což zabraňuje tvorbě ledových plání. V zimním období je také snížena potřeba posypových materiálů až o 70 %.

Zatravňovací Dlažba: Kompromis Mezi Designem a Funkčností

Dostupný způsob, jak pomoci vodě vracet se zpět do přírody, je zatravňovací dlažba. Zatravňovací dlažba umožní vodě přirozené vsakování do půdy na místě, kde naprší. Údržba ploch opatřených zatravňovací dlažbou je snadná. Lze zatravnit i plochy, které se udržují travní sekačkou. Je to kompromis mezi designem a funkčností.

Čtěte také: Technologie pro ekologii

Pro obce jsou k dispozici zvýhodněné ceny, včetně dopravy a složení.

Legislativní Aspekty a Ochrana Přírody

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č. 114/1992 Sb.

• Národní přírodní rezervace (NPR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby.
• Přírodní rezervace (PR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO) - zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny.

Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území obvykle omezují stavební činnost individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK.

Územní Plánování a Zastavěná Plocha

Plocha zastavěná představuje důležitý aspekt urbanistického plánování a výstavby. Jedná se o plochu pozemku, která je pokrytá budovami nebo jinými stavbami vzhledem k celkovému rozložení území. Plocha zastavěná je klíčovým pojmem v urbanistickém plánování a designu měst a obcí. Zahrnuje veškeré plochy, které jsou obsazeny budovami, infrastrukturou a dalšími stavebními prvky.

1. Plocha zastavěná ovlivňuje hustotu zástavby a tím i počet obyvatel na daném území.
2. Správné plánování plochy zastavěné může přispět k vytvoření kvalitnějšího životního prostředí pro obyvatele.

Plánování plochy zastavěné hraje klíčovou roli v udržitelném rozvoji měst a obcí. Zastavěná plocha a nádvoří je jedním z druhů pozemku dle katastrálního zákona. Zákon je rozlišuje vedle zemědělských a lesních pozemků, vodních a ostatních ploch. Pouze pozemek druhu zastavená plocha a nádvoří může být evidován jako stavební parcela.

Čtěte také: Co jsou EFA plochy?

Abychom zamezili vybetonování či vydláždění celých pozemků, stejně jako jejich případné „přezastavěnosti“, je nutné i toto jakýmsi způsobem regulovat a stanovit určité hranice. Nějaké mantinely nám k tomu dávají právní předpisy, a to jak stavební zákon, tak i některé prováděcí vyhlášky k němu. Nejdůležitější, a zásadní, pravidla jsou pak dána regulativy v územním plánu. Jedním z hlavních regulativů územního plánu bývá tzv. index či koeficient zastavěnosti, kterým je dána hustota zastavění jednotlivých lokalit, bloků nebo pozemků. Koeficientem zastavění pozemku rozumíme poměr mezi součtem výměr všech zastavěných ploch na pozemku k výměře tohoto pozemku.

Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Přičemž zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nejen plocha zastavěná stavbou hlavní, ale i všechny další stavby na pozemku mají svojí zastavěnou plochou vliv na koeficient zastavěnosti pozemku. Prakticky to znamená, že na pozemku rodinného domu je nutno sečíst zastavěné plochy všech objektů na pozemku - tzn. nejen objektu vlastního rodinného domu, ale i všech dalších ostatních objektů tam umístěných jako kůlny, altány, přístřešky atp.

Někdy však mohou být i regulativy územního plánu zpřísněny tak, že je požadováno i dodržení stanoveného procenta zpevněné plochy - tedy plochy, která nevsakuje srážkovou vodu - k celkové ploše pozemku. Z ustanovení prováděcích předpisů, a to zejména vyhlášky č. 501/2006 Sb. v § 20 odst. Dále pak z ustanovení § 21 odst. (3) vyplývá, že vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm.

Také stavební zákon v tomto směru stanovuje určitá kritéria. Týká se to staveb na pozemcích rodinných domů, nebo na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci, které sice nevyžadují umístění, ale přesto je zde stanoven konkrétní požadavek na vsakování dešťové vody na pozemku (viz ustanovení § 79 odst. 2 písm.

Čtěte také: České ekologické zemědělství

Globální Pohled na Růst Zastavěné Plochy

Mapy umožňují analyzovat růst zastavěné plochy a růst populace během posledních 40 let. Zatímco růst lidské populace je velmi detailně sledovanou statistickou veličinou, informace o prostorové distribuci lidstva na zemském povrchu stojí poněkud stranou. Přitom právě tato informace názorně ilustruje celkové dopady lidského počínání na životní prostředí.

Data, mapující plošnou distribuci lidské populace za poslední čtyři desetiletí, jsou součástí balíku dat GHSL (Global Human Settlement Layer). Například to, že od roku 1975 se rozloha zastavěné plochy globálně zvýšila 2,5 x, zatímco lidská populace narostla co do početnosti za tu samou dobu 1,8 x. Změny ve velikosti populace odráží velikost nové zástavby, přičemž největší růst obou veličin je pozorovatelný v Africe. Za čtyřicet let se tu počet obyvatel ztrojnásobil, a zastavěná plocha se rozrostla čtyřikrát. V Evropě se oproti tomu populace početně neproměnila a zůstala stabilní, zatímco zastavěná plocha se tu ale zdvojnásobila.

Pokud bychom se ale držely čistě zasídlené plochy, zjistíme, že globální lidská populace okupuje jen 7,6 % souše. Většina lidí dnes totiž žije ve městech a městských aglomeracích (s průměrným počtem nad 50 000 obyvatel), a s hustotou více než 1500 obyvatel na kilometr čtvereční.

I stížnost na to, že města vytlačují z krajiny zeleň, se ukazuje jako částečně lichá. V posledních pětadvaceti letech se zastoupení zelených ploch na souvisle zastavěném území zvýšilo o 38 %.

Informace z Katastru Nemovitostí

Pro informace je třeba zajít na více míst. Prvním z nich je katastr nemovitostí, který každou plochu definuje dle katastrální vyhlášky určitým druhem a způsobem využití. Ve výpisu z katastru se pak v kolonce „jiný údaj“ objeví způsob využití pozemku. To znamená, zda na něm má být (nebo již je) silnice, zeleň nebo třeba pohřebiště. Avšak druh a způsob využití pozemku není právně závazný údaj a lze jej za určitých podmínek měnit.

Další informace o využití daného pozemku jsou totiž uvedeny ve schváleném územním plánu obce. Z něj lze zjistit, které pozemky jsou považovány za stavební, a jaká omezení se na určité pozemky či území vztahují.

tags: #zastavěná #plocha #vs #příroda #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Mnichovo Hradiště - podrobný rozpis
• Proč jíst kešu?
• Recyklace v Bystřici pod Hostýnem
• Finance VFN Praha
• NET4GAS a spojení s přírodou