Černé skládky v zemědělství a boj proti nim v České republice

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec a představují značné riziko pro životní prostředí. Mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy.

Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá.

Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí. Stranou nezůstává ani estetické hledisko. Ulice nebo škarpy plné odpadků nemohou lahodit snad žádnému oku.

S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. ,,Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Parametry výzvy financované ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR jsou nastaveny tak, aby pomohly co největšímu počtu obcí," říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

,,Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici.

,,Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací. Se vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala recyklovat stále větší množství produkovaných odpadů. Černé skládky přesto zůstávají palčivým problémem našeho životního prostředí. Od vstupu do EU vzniklo v Česku téměř 1250 sběrných dvorů (sběrných středisek odpadu), která schraňují odpad nepatřící do běžných popelnic na směsný komunální odpad. Slouží i jako místa zpětného odběru elektrozařízení a především jsou vybavena speciálními kontejnery na různé typy odpadů, vč. například stavební suti a pneumatik. I přesto všechno Česká republika stále trpí desetiletí starým „nešvarem“, kterým jsou černé skládky. Tedy haldy odpadků poházené často jen tak podél silnic, lesů, opuštěných budov nebo stavenišť.

V okamžiku, kdy někdo vyhodí své odpady na místo, které pro ně není určeno, vzniká nebezpečí úniku jedovatých či jinak škodlivých látek do ovzduší, půdy nebo vody. Přitom ke vzniku černé skládky můžeme přispět nevědomky dokonce i my sami. Třeba jen tím, že na daném místě odhodíme PET lahev, igelitku, nebo jiný obal.

Nakládání s odpady je přitom v dnešní době výrazně jednodušší, než v minulosti. Kontejnery pro tříděný odpad se nacházejí v průměru jen něco přes sto metrů od většiny bydlišť. Dnešní zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.), ač jinak poměrně přísný, pojem „černá skládka“ vůbec nezná.

Jasná je situace pouze v okamžiku, kdy se prokáže, že je zároveň vlastníkem nebo původcem zde shromážděných odpadů. Dohledání „zodpovědné“ osoby, ať už fyzické či právnické, je ale ve většině případů nemožné neboli velmi komplikované. Sankce jsou přitom vysoké, u firem mohou dosáhnout až 50 mil. Kč, u fyzických osob až 1 mil. Tím, kdo zjišťuje původce odpadu je vždy příslušná obec. Sankci ovšem ukládá Česká inspekce životního prostředí v přestupkovém řízení. Možnost uložit pokutu mají však i obce, a to za neoprávněné založení skládky nebo odkládání odpadků nebo odpadů mimo vyhrazená místa.

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

Přitom samotné obce se mohou zasadit o to, aby černé skládky vznikaly méně. Hnutí Duha doporučuje předcházet vzniku černých skládek. Jak jsme vysvětlili výše, dohledat „viníka“ a především mu vinu dokázat je nesnadné, ne-li dokonce nemožné. I to je ale jeden z důvodů, proč odstraňování skládek někdy probíhá tak pomalu - obce se častou přou komu vlastně znečištěné území patří.

Odstranění takové černé skládky představuje totiž pro české obce vždy výdaje navíc. Iniciativu proto v České republice, ale i jinde ve světě, postupně začali přebírat samotní občané. Nevzhledné kupy odpadků povalující se v našem nejbližším okolí pochopitelně většině lidí vadí. Naštěstí se najdou i tací, kteří jsou ochotni s tím začít něco dělat.

Jedná se o interaktivní mobilní aplikaci, do které může každý zaslat informaci o nové černé skládce - vyfotit ji, přesně udat její polohu a složení a také nahlásit stav řešení situace.

Povolení potřebná pro zřízení skládky

Víte o skládce odpadů, u které máte podezření, že nemá všechna potřebná povolení? Skládka je zařízení zřízené za účelem skladování a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že skládky odpadů mohou na životní prostředí ve svém okolí mít řadu negativních vlivů (př. unikající odpadní vody nebo zápach), jejich zřízení je podmíněno několika povoleními.

Z výčtu povolení a rozhodnutí, která musí investor realizující skládku odpadů získat (box 1), je zřejmé, které orgány jsou povinny zasáhnout v případě, kdy je někde realizována skládka »černá«, nepovolená. V takovém případě totiž původce této skládky porušil své povinnosti opatřit si k provozu skládky řadu nezbytných povolení.

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Každá skládka zásadně potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení nebo ohlášení. Jestliže daná povolení nebyla vůbec vydána či udělena anebo je skládka provozovaná v rozporu s nimi, jedná se o přestupek podle § 178 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona nebo o správní delikt dle § 180 odst. 1 stavebního zákona (záleží v tomto případě, kdo je původcem skládky, zda fyzická či právnická osoba).

Za uvedené jednání je možno uložit pokutu do výše 1 mil. Kč a podle § 129 odst. S podnětem k prošetření se může každý obrátit na místně příslušný stavební úřad, který by měl následně zahájit řízení tzv. z moci úřední.

Pokud skládka kvůli svým parametrům potřebuje k legálnímu provozu vydání integrovaného povolení (IPPC), avšak nebylo vůbec vydáno, nebo byly překračovány stanovené podmínky, jde o správní delikt podle § 37 o integrované prevenci, za který lze uložit pokutu do výše 7 mil. Kč. O správních deliktech rozhoduje Česká inspekce životního prostředí, příslušné krajské úřady a krajské hygienické stanice.

Za provozování skládky bez souhlasu příslušného krajského úřadu nebo v rozporu s ním může Česká inspekce životního prostředí uložit provozovateli pokutu až do výše 10 mil. Pokud by se skládka nacházela na lesních pozemcích nebo pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, postihuje takové odnětí přímo zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon č.

Pokud by byla skládkou dotčena příroda (zejména významný krajinný prvek, zvlášť chránění živočichové, rostliny, území, případně památný strom), je namístě se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody. Fyzické i právnické osobě, která znečistí veřejné prostranství nebo naruší životní prostředí v obci, může obec uložit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. Samotné uložení pokuty však nezbavuje osobu povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí (§ 59 odst. 3 zákona č.

Nalézá-li se skládka na sousedním pozemku, je možné vůči vlastníkovi pozemku uplatnit sousedskou žalobu podle § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy vlastník dotčené nemovitosti je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod.

Konečně také lze dát podnět k prošetření přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše 50 tisíc Kč (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2); případně podat v případě velmi rozsáhlé a nebezpečné skládky trestní oznámení podle § 293 zákona č. 40/2009 Sb.

Níže v tabulce uvádíme přehled povolení, která skládka ke svému provozu vyžaduje. Každá skládka musí mít územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas a buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí). Ostatní povolení nevyžaduje vždy (v tabulce označena hvězdičkou).

Pokud máte podezření, že některé z povolení nebylo vydáno nebo jej provozovatel skládky porušuje, můžete se s podnětem obrátit na příslušný orgán.

1. Skládka musí být umístěna v souladu s územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem, případně se zásadami územního rozvoje. Každá skládka dále musí mít platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato rozhodnutí jsou vydávána v územním a stavebním řízení, o nichž se více dočtete v našich manuálech Územní řízení a Stavební řízení. V případě, že skládka tato rozhodnutí nemá nebo je provozována v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, jedná se o černou stavbu. Pokud si myslíte, že se jedná o černou stavbu, podejte podnět stavebnímu úřadu. K podání podnětu můžete využít náš vzor. O černých stavbách obecně se více dozvíte v manuálu Černé stavby.

2. Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění sládky přímo ovlivnit.[4] To znamená, že tyto obce mohou v rámci řízení uplatňovat svoje stanoviska a proti konečnému rozhodnutí se bránit odvoláním, popř. Z pozice občana obce můžete stanovisko obce ovlivnit. Více o tom, jaká máte jako občan obce práva, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů. Na obec se také můžete obrátit s peticí nebo iniciovat konání místního referenda.

Podmínky stanovené v souhlasu vychází z technických požadavků na skládky uvedených v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí.[5] Tato vyhláška reguluje např. podmínky mísitelnosti různých druhů odpadů s cílem minimalizovat možnost chemických reakcí mezi nimi či druhy odpadů, které na skládky nelze ukládat (př.

Každá skládka má vlastní provozní řád, který krajský úřad schvaluje při vydávání souhlasu s provozem skládky. Provozní řád musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat například také přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, nebo způsob monitorování provozu zařízení. Pokud je skládka provozována bez souhlasu krajského úřadu, nebo jsou při jejím provozu porušovány podmínky provozu uvedené v provozním řádu, provozovatel skládky se dopouští přestupku.[6] Přestupku se dopouští také tehdy, když porušuje podmínky provozu skládky vyplývající přímo ze zákona o odpadech.

Tyto situace nastanou, např. když na skládku ukládá odpady, které tam ukládat nesmí (nebezpečné odpady, léčiva atd.) nebo nedodržuje podmínky pro skládkování (př. Pokud se podle vašeho názoru provozovatel skládky dopouští některého z uvedených přestupků, podejte podnět k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP.

3. V případě skládek nebezpečného odpadu potřebuje provozovatel získat souhlasné závazné stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak posouzení vlivů záměru na životní prostředí probíhá a jak je možné se ho účastnit, naleznete v našich manuálech Co je to EIA?

4. Integrované povolení je správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, které komplexně řeší podmínky provozu zařízení dopadajících na životní prostředí a jejich regulaci směrem k ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Jedno integrované povolení prakticky nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny, které by jinak musel provozovatel zařízení získat. Integrované povolení vyžadují pouze větší skládky.

Konkrétně se jedná o skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun.[12] Menší skládky pak pro svůj provoz potřebují jednotlivá povolení od orgánů ochrany ovzduší, orgánu ochrany vod atd. Klíčovou části integrovaného povolení jsou závazné podmínky k provozu zařízení.

Závazné podmínky regulují konkrétní aspekty provozu zařízení tak, aby se minimalizovaly negativní dopady provozu na životní prostředí a lidské zdraví. Pokud je skládka provozována bez platného integrovaného povolení anebo je provozována v rozporu se závaznými podmínkami, jedná se o přestupek,[13] za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. V případě porušování závazných podmínek povolení mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

5. Specifická řízení musí proběhnout v situaci, kdy se skládka nachází na zemědělské půdě nebo v lese. V těchto případech je ke zřízení skládky potřeba, aby došlo k odnětí pozemků, kde se má skládka nacházet. Odnětím se rozumí jejich uvolnění pro jiné využití než zemědělství, resp. plnění funkce lesa. V obou případech je odnětí pozemků zpoplatněno.

6. Pokud výjimka nebyla udělena, ten, kdo skládku provozuje, se dopouští přestupku. Příslušným úřadem k řešení přestupku je ČIŽP,[19] příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností, [20] krajský úřad, [21] případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO).[22] Příslušný úřad může kromě uložení pokut nařídit uvedení do původního stavu (tj.

7. Vzhledem k tomu, že odpady na skládce spolu navzájem reagují a rozkládají se, ze skládky mohou vytékat nebezpečné průsakové vody. Tím dochází k vypouštění odpadních vod. Pokud toto povolení provozovatel skládky nemá,[26] nebo nedodržuje jeho podmínky,[27] dopouští se přestupku.

Pokud bydlíte v blízkosti skládky, možná vás a váš pozemek provoz skládky negativně ovlivňuje. Může doházet například k obtěžování zápachem nebo poletujícím odpadem. Jedná se o tzv. O možnosti podání žaloby z důvodu imisí se více dozvíte v našem manuálu Jak se bránit obtěžování kouřem a pálením odpadu?

Pokuste se identifikovat odpovědnou osobu - provozovatele skládky. Pokud se jedná o skládku povolenou, podejte žádost o informace ke krajskému úřadu, který skládku měl povolit, a zeptejte se jej, kdo je provozovatelem dané skládky. Zjistěte, který správní orgán je příslušný. Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to ale nijak velký problém. Správnímu orgánu podejte podnět (vzor zde) k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku. Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit.

Legislativa a černé skládky

Ukládání odpadu mimo místa k tomu vyhrazená se v České republice postupně stalo poměrně běžným. Nelegální skládky a odpad je tak možné nalézt na rozličných místech a mnohé obce s fenoménem tzv. černých skládek více či méně úspěšně bojují.

Nelegální skládky jsou velkým problémem, který může výrazně ohrozit zdraví a životní prostředí, především proto, že neprobíhá žádná kontrola odpadu, který je ukládán. Ten může být nevhodně smíšen, často dochází k průsakům či uvolňování nebezpečných látek, v důsledku čehož mohou být kontaminovány zejména vodní zdroje a ovzduší.

Černé skládky výrazně neubývají ani přesto, že na mnoha místech (i když dosud nedostatečně) jsou umístěny kontejnery a vznikla řada sběrných dvorů, kde se mohou lidé zbavovat odpadu zpravidla bezplatně. Jak nazírá na tyto jevy současná česká legislativa?

Otázky skládkování odpadů řeší především zákon č. Zákon o odpadech stanoví několik druhů povinností. Mezi ty všeobecné se počítá kupříkladu povinnost odstraňovat odpady způsobem neohrožujícím lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem o odpadech a se zvláštními právními předpisy.

Vedle toho je stanovena celá řada povinností původcům odpadů (§ 16 zákona o odpadech). Speciálně jsou upraveny povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem (§ 17 zákona o odpadech). Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

V souladu se zvláštními právními předpisy je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (například zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených. A ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, pak komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy. Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy, poplatku za komunální odpad nebo místního poplatku.

Jak může obec postupovat?

Často se stane, že se na území obce vyskytne místo, kde se objeví nežádoucí odpad. Jak by měla obec v takovém případě postupovat, kdo je povinen odpad odstranit, kdo může být za takovéto nelegální ukládání odpadu postižen a jakým způsobem?

Především by obec měla stanovit výše popsaný systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území, aby fyzické osoby mohly plnit svoje povinnosti. Dále na tomto místě budeme vycházet především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích) a zákona č. 200/18990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích) a budeme se věnovat spíše správně právnímu náhledu na tuto problematiku.

Obec může především využít možnosti uložit povinnosti obecně závaznou vyhláškou (§ 10), a to k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně1) a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

Představme si, že byla na území obce založena černá skládka. Prvním krokem zpravidla bývá zjištění, zda skutečně jde o odpad a druhým identifikace vlastníka pozemku. Zákon o odpadech dovoluje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zajistil ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo (§ 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Jestliže by šlo o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelem, může jí obec uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže tato osoba neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Navíc jí může obec uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo (§ 58 zákona o obcích). Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Je však třeba, aby obec sledovala výskyt černých skládek ve svém územním obvodu, neboť výše popsané pokuty mohou být uloženy pouze v určených lhůtách.2) Důležité je, že uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

tags: #zemědělství #černá #skládka

Oblíbené příspěvky:

• Mech jako kompas v přírodě
• Odpadové hospodářství v Daňkovicích
• Udržitelné obaly na oběd
• Nová pravidla pro STK a emise v ČR
• Flóra Středokluk