Znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji a jeho vliv na úmrtnost

Znečištění ovzduší představuje závažný problém s prokazatelným dopadem na lidské zdraví. Nejhůře si většinou vede Moravskoslezský kraj. O první místo se často dělí Český Těšín s Bohumínem. Nepříznivá situace bývá i v Ústeckém, Středočeském a Jihomoravském kraji, špatné ovzduší v zimním období hlásí také stanice v Plzni, Karlových Varech, Hradci Králové, Pardubicích nebo Přerově. Obecně bývají nejvíce překračovány právě zmíněné koncentrace prachových částic.

Mezinárodní studie a zjištění

Velká mezinárodní studie odhalila, jak zásadní dopad má znečištěné ovzduší na lidské zdraví. Vědci studovali tento vliv ve více než tisíci evropských měst -⁠ a v první desítce těch, kde znečištění jemnými částicemi připravilo o život nejvíce lidí, se umístila rovnou tři města z Moravskoslezského kraje: Havířov, Karviná a Ostrava.

Studie zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health obsahuje žebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst jedné ze dvou zkoumaných látek znečišťujících ovzduší: jednak jsou to jemné částice (PM2,5) a také oxid dusičitý (NO2). Výzkumný projekt vedl barcelonský Institut pro globální zdraví (ISGlobal) ve spolupráci s výzkumnými pracovníky švýcarského Institutu pro tropické a veřejné zdraví a z Utrechtské univerzity.

Výsledky ukazují, že každý rok by se dalo zabránit 51 tisícům předčasných úmrtí (v případě částic PM2,5) a devíti stům předčasných úmrtí u NO2; stačilo by, aby zkoumaná města dosáhla úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Pokud by ale znečištění ve všech městech odpovídalo úrovni kvality ovzduší nejméně znečištěného města na seznamu, dalo by se předejít ještě většímu počtu úmrtí. Konkrétně: počet předčasných úmrtí, kterým by se dalo každoročně zabránit snížením koncentrace PM2,5 a NO2 na nejnižší naměřené hodnoty, je 125 tisíc, respektive 79 tisíc.

Autoři studie po odhadu předčasných úmrtí, kterým se dá předejít, seřadili města podle míry úmrtnosti u každé ze dvou zkoumaných znečišťujících látek. „Ve výsledcích jsme pozorovali velkou variabilitu,“ komentoval je hlavní autor studie Sasha Khomenko z ISGlobal.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Nejvyšší úmrtnost, kterou lze přičíst NO2 (čili toxickému plynu spojenému především s provozem motorových vozidel), vědci zjistili ve velkých městech Španělska, Belgie nebo Itálie. „Pro PM 2,5 byla města s nejvyšší úmrtností v italském údolí řeky Pád, v jižním Polsku a východní části České republiky. Je tomu tak proto, že tyto částice jsou vypouštěné nejen motorovými vozidly, ale i jinými zdroji spalování, včetně průmyslu, vytápění domácností a spalování uhlí a dřeva,“ dodal Khomenko.

„Nejvyšší procento přirozené úmrtnosti, které by se dalo přisoudit jemným částicím, bylo patnáct procent, a to ve městě Brescia. Pokud jde o oxid dusičitý, nejvyšší procento -⁠ až sedm procent přirozené úmrtnosti -⁠ bylo zjištěno v metropolitní oblasti Madridu,“ vysvětlil Khomenko.

Na opačném konci žebříčku jsou města s nejnižší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst znečištění ovzduší. Nejlépe se v obou žebříčcích umístila severoevropská města.

„Jedná se o první studii, která odhaduje zátěž úmrtnosti způsobenou znečištěním ovzduší na úrovni měst v Evropě,“ poznamenal Mark Nieuwenhuijsen, hlavní autor studie a ředitel iniciativy pro městské plánování, životní prostředí a zdraví ISGlobal.

„Naše zjištění podporují důkazy, které naznačují, že neexistuje žádná bezpečná hranice, pod níž by znečištění ovzduší bylo zdraví škodlivé,“ podotýká dále. „Platná evropská legislativa nedělá pro ochranu zdraví lidí dost -⁠ a proto by měly být maximální úrovně NO2 a PM2,5 povolené zákonem revidovány. Doufáme, že místní orgány budou moci naše výsledky využít k lepšímu plánování rozvoje měst i dopravy tak, aby to zlepšilo veřejné zdraví.“

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Tato studie je součástí rozsáhlého projektu a je první ze série analýz zdravotních dopadů různých environmentálních faktorů, které jsou spojené s životem ve městech.

Vliv prachových částic na zdraví - americká studie

Nová studie ukazuje, že dlouhodobé vystavení ozónu a jemným prachovým částicím ve vzduchu (PM2,5) zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Výzkumníci z Harwardské školy veřejného zdraví zjistili na základě studie, která zahrnula 60 milionů Američanů, z toho asi 97 % lidí starších 65 let, že muži, černošské obyvatelstvo a populace s nízkými příjmy čelí vyššímu odhadu rizika z expozice PM2,5 ve srovnání s národním průměrem.

Výsledky také ukázaly, že pokud by úroveň PM2,5 mohla být celostátně snížena o pouhý 1 mikrogram na metr krychlový, mohlo by se každoročně ušetřit zhruba 12 000 životů. Pokud by se úroveň prachových částic ve vzduchu snížila o pouhý jeden mikrogram, ušetřilo by se ročně spousta životů. „Tato studie je bezprecedentní kvůli masivnímu rozsahu studované populace. Tyto poznatky naznačují, že snížení limitů pro jemné částice bude mít důležitý přínos pro veřejné zdraví, zejména mezi rasovými menšinami a lidmi s nízkými příjmy,“ uvedla Francesca Dominici, profesorka biostatistiky na Harvard Chan School, která studii vedla.

Vědci zkoumali záznamy společnosti Medicare, zahrnující 60 milionů Američanů ve věku nad 65 let v období sedmi let. Model předpovědi expozice využívá satelitní měření a počítačovou simulaci znečištění ovzduší. Díky tomuto ověřenému modelu byl tým schopen do studie zahrnout subjekty, které žijí i v méně osídlených oblastech, aby bylo možné analyzovat účinky znečištění ovzduší na všech 60 milionů lidí bez ohledu na to, zda bydlí v městských, příměstských či venkovských oblastech.

ArcelorMittal a znečištění v Ostravě

Právníci programu GARDE, občanského sdružení Ekologický právní servis (GARDE-EPS) zastupující občany ostravského městského obvodu Radvanice a Bartovice podali k okresnímu soudu v Ostravě další žalobu na ocelářskou společnost ArcelorMittal. Nově zpracované odborné studie potvrzují existenci závažných zdravotních rizik pro obyvatele Radvanic a Bartovic a jako jejich jednoznačného původce označují znečištění ovzduší způsobené především hutním komplexem ArcelorMittal.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Žalobou se tak občané domáhají, aby společnost ArcelorMittal přijala taková opatření, která zajistí snížení znečištění ovzduší v Radvanicích a Bartovicích na zákonné limity. Ty jsou v současné době překračovány u některých látek až o stovky procent.

Rozptylová studie zpracovaná Vysokou školou báňskou v Ostravě ukázala, že ArcelorMittal přispívá v nejpostiženějších částech Radvanic a Bartovic ke znečištění prachem z cca 65% a u karcinogenního arsenu a benzo(a)pyrenu dokonce z více jak 85%. Zdravotní rizika, která ze znečištění ovzduší těmito látkami vyplývají přitom rozhodně nejsou zanedbatelná.

Dle studie zdravotních rizik zpracované Zdravotním ústavem v Kolíně je populace Radvanic a Bartovic v důsledku znečištění arsenem a benzo(a)pyrenem vystavena téměř desetinásobně vyššímu riziku nádorového onemocnění než obyvatelé jiných částí Ostravy a jen prašnost pocházející z provozů ArcelorMittal pravděpodobně zapříčiňuje cca 8 úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění ročně.

Přestože na problém překračování imisních limitů prachu, arsenu a benzo(a)pyrenu v ovzduší městského obvodu Radvanice a Bartovice je dlouhodobě upozorňováno, a to nejen ze strany místních občanů, ale i např. úředníky České inspekce životního prostředí, nebyla společností ArcelorMittal ani Krajským úřadem v Ostravě v posledních 4 letech přijata žádná opatření, která by situaci zásadním způsobem zlepšila.

ArcelorMittal přitom plánuje dále zatěžovat ovzduší v regionu zvyšováním kapacit svých starých zařízení a budováním nových provozů. Příkladem může být nedávné navýšení kapacity ocelárny o téměř půl milionu tun oceli ročně a plánované vybudování nové zinkovny a koksovny.

Právník GARDE-EPS Jan Šrytr k tomu uvádí: „Výsledky odborných analýz jasně ukazují, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě odpovědná za zásadní ohrožení zdraví občanů žijících v jejím sousedství. Po občanech není možné požadovat, aby nadále trpěli takto závažný zásah do svých práv."

Problematice dalších velkých znečišťovatelů ovzduší v kraji a procesu přípravy Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, se ve svých projektech věnuje také sdružení Arnika (www.arnika.org).

Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji (vztaženo k letem 2004, 2005 a 2006). Samotný hutní komplex je umístěn v těsném sousedství obytné zástavby několika obvodů města Ostravy.

Dle dat naměřených monitorovací stanicí provozovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě dochází např. d) cílového ročního limitu celkového obsahu arsenu v částicích PM10 6 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 100%, v roce 2006 o cca 120% a v roce 2007 o cca 90 %.

Dne 14. 2. 2008 podal GARDE-EPS podnět ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k zahájení přezkumu integrovaných povolení vydaných pro provozy ArcelorMittal s odkazem na ustanovení §18 odst. 2 písm. e) zákona č.

tags: #znecistene #ovzdusi #moravskoslezsky #kraj #studie #umrtnost

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu Domažlice
• Definice biodegradace stavebních materiálů
• Aktivity ochránců přírody Dačice
• Environmentální matrice: Definice a význam
• Ruská příroda ve filmu