Znečištění povrchových vod v ČR: Příčiny a následky

Bez vody se nedá žít. To není jen otřepaná fráze, ale čirá pravda. A protože doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí, musíme si dávat pozor, co pijeme.

Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku. Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění.

Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.

Příčiny znečištění vody

Co tedy znečišťuje vodu?

1. Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren.
2. Zemědělské hospodaření. To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
3. Havarijní znečištění. Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí. Jejich ochrana bývá mimo jiné součástí regionálních i lokálních adaptačních strategií.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Podle odborníků řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.

Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější. Výpustě jde podle odborníků z TopGis odhalit například pomocí termálního snímkování. Voda ve výpustích má totiž jinou teplotu než voda v řece. Samotnou výpusť lze touto metodou ale odhalit jen ve chvíli, kdy v ní zrovna proudí voda.

Důsledky znečištění vody

Znečištění vody má závažné následky pro lidské zdraví a životní prostředí:

• Lidské zdraví: Znečištění vody zabíjí a způsobuje nemoci. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. I plavání ve znečištěné vodě může představovat riziko.
• Životní prostředí: Poškození kteréhokoli z organismů v ekosystému může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Znečištění vody může způsobit rozkvět řas, což snižuje hladinu kyslíku ve vodě a dusí rostliny a zvířata. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky a dostávají se do potravinového řetězce.

Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět. Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře.

Pesticidy a jejich vliv na znečištění povrchových vod

Práce se věnuje problematice pesticidů v povrchových vodách včetně faktorů, které výskyt pesticidů ve vodách ovlivňují, jako jsou spotřeba pesticidů a chování zejména jejich metabolitů z pohledu vyplavování z půdy do povrchových vod.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Vlastní účinné látky nejsou z pohledu znečištění povrchových vod tak problematické, dlouhodobě jsou problémem metabolity herbicidních látek, používaných zejména na ošetření řepky olejky, řepy a kukuřice. Fungicidní látky se vyskytují v povrchových vodách v menší míře, insekticidy lze ve vodách nalézt výjimečně.

Problematika pesticidních látek ve vodách se s rozvojem analytických technik, a tudíž i možností stanovení širokého spektra těchto látek, stala vysoce aktuální. Ukazuje se, že tyto látky jsou skoro všudypřítomné, využívané vodárenské zdroje nevyjímaje.

Ne náhodou proběhly v ČR významné investiční akce, které mají eliminovat výskyt pesticidů, ale i ostatních cizorodých organických mikropolutantů v upravených pitných vodách. Tyto investice však řeší důsledek, a nikoliv příčinu časté přítomnosti těchto látek ve vodním prostředí.

K řešení této problematiky měly přispět Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice 2013-2017 a Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice 2018-2022.

Pro vyhodnocení výsledků byla využita data z informačního systému ARROW z období 2003-2022 provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem. Tato data byla pořízena v rámci monitoringu jakosti povrchových vod Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s podniky Povodí (v letech 2003-2006 a 2009), Zemědělskou vodohospodářskou správou (v letech 2006-2010), Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M (v letech 2007-2009) a podniky Povodí (v letech 2007-2022).

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Celkem bylo zpracováno 4 678 540 koncentračních hodnot z 84 033 vzorků povrchových vod pro 276 látek z 1 626 profilů.

Vzhledem k tomu, že monitoring pesticidních látek v povrchových vodách v ČR dle Rámcové směrnice o vodách zajišťují podniky Povodí a každý z podniků Povodí má jinak nastaven tento monitoring, nelze považovat výsledky za homogenní z pohledu rozsahu ukazatelů (viz obr. 1 a 2), četnosti sledování ani analytických mezí stanovitelnosti.

Zpracované agregované výsledky pro území celé ČR jsou tedy ovlivněny jak nastavením monitoringu podniky Povodí, tak nepoměrem počtu naměřených hodnot jednotlivými podniky Povodí, viz tab.

Při zpracování údajů o spotřebách přípravků na ochranu rostlin i účinných látek byly využity údaje Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), které jsou dostupné na jeho webových stránkách.

Není tedy překvapením, že zejména herbicidy a v menší míře fungicidy jsou nejčastěji nalézanými pesticidy v povrchových ale i v podzemních vodách, přestože spotřeba herbicidů od roku 2008 klesla a naopak spotřeba fungicidů spíše rostla.

Z pohledu ošetřovaných plodin jsou největší spotřeby evidovány na obiloviny, následované řepkou (od roku 2008 se nezveřejňuje spotřeba specificky pro řepku olejku, nýbrž tato plodina byla zahrnuta do skupiny olejnin), kukuřicí a řepou (zejména cukrovkou).

Z porovnání spotřeb účinných látek s výměrou plodin je jasné, že nejintenzivněji se ošetřuje řepa, kde spotřeba účinných látek je 5 % celkové spotřeby při výměře 2,5 % z celkové osevní plochy.

Řepka také patří k plodinám se zvýšenými nároky na ošetřování pesticidy (od roku 2009 činí spotřeba účinných látek minimálně 20 % spotřeby účinných látek při výměře cca 15 % osevních ploch, s maximem v roce 2017, kdy spotřeba činila téměř 26 % z celkové spotřeby při výměře 16 % z celkové osevní plochy).

V porovnání s řepou a řepkou jsou obiloviny s cca 45% podílem na spotřebě účinných látek při výměře okolo 52 % z celkové osevní plochy a kukuřice s 10% podílem na spotřebě při výměře 12,5 % z celkové osevní plochy méně náročné na aplikaci pesticidů.

Je zajímavé, že pesticidní látky používané pro ošetření obilovin, které se dlouhodobě pohybují nad 50 % celkové výměry pěstovaných plodin, nikterak nedominují ani v nálezech ve vodách, ani ani ve výši koncentrací, tam jednoznačně vedou látky používané na řepku, kukuřici a řepu.

Výsledky ukazují, že účinné látky nejsou až na pár výjimek z pohledu zatížení vodních toků problematické. Problematické jsou transformační produkty účinných látek, které vznikají v půdním prostředí a z pohledu mobility a perzistence se odlišují od mateřských účinných látek.

Je nutno říci, že zejména metabolity chloracetanilidových herbicidů jednoznačně dominují. V současné době je jednoznačným favoritem metazachlor, respektive jeho metabolit metazachlor ESA.

Lidé se často ptají, zda se situace se znečištěním pesticidy opravdu zhoršila, odpověď by měla znít, že se spíše zlepšil stav našeho poznání. Bohuže nemáme k dispozici data, která by umožňovala srovnání v dlouhodobějším horizontu - v minulosti nebyly dostupné analytické metody, které by byly schopné stanovit látky, o kterých dnes víme, že jsou problematické.

Z obr. 9 je zřejmé, že stopa atrazinu od jeho zákazu v roce 2006 pomaličku „chladne“ z 85,5 % pozitivních vzorků v roce 2003 na 8 % v roce 2022, zatímco jeho metabolit atrazin 2-hydroxy se vyskytuje stále v podstatném množství vzorků (mezi 30 a 40 %), obdobně to vypadá u terbuthylazinu (pokles ze 47 na 22 %) a jeho metabolitu terbuthylazinu 2-hydroxy (40-50 % pozitivních vzorků), což odpovídá i častým nálezům těchto metabolitů v půdách.

Jako nejproblematičtější se ukazují metabolity v současnosti používaných chloracetanilidových herbicidů, a to zejména metazachloru (ESA, OA), metolachloru (EAS, OA) a dimethachloru (ESA). Z látek již zakázaných dominují ESA metabolity alachloru a acetochloru.

U některých povolených látek je patrný mírný pokles frekvence nálezů např. z 98,5 % v roce 2013 na 77 % v roce 2022 u metazachloru ESA, nebo pokles v období 2016-2022 z 60 na 40 % u dimethachloru ESA. U metolachloru ESA se mezi roky 2013-2022 frekvence nálezů ustálila na úrovni okolo 60 % pozitivních vzorků.

Pro rok 2022 bylo provedeno zpracování výsledků monitoringu podniků Povodí celkem z 593 profilů (celkem z 5 541 vzorků) pro 262 jednotlivých analytů. Pesticidy byly nalezeny v 562 profilech (94,7 % sledovaných profilů) celkem ve 4 688 vzorcích (84,6 % vzorků).

V roce 2022 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 153 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 41 látek bylo nalezeno ve více jak 5 % vzorků. Výsledky odpovídají i nastavení monitoringu těchto látek jednotlivými podniky Povodí. Tam, kde se sleduje širší spektrum látek, se pesticidy nacházejí častěji.

Nejčastěji byly nacházeny metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, a to jak v současné době používaných (metazachlor, pethoxamid, dimethachlor, dimethenamid), tak již zakázaných (alachlor, acetochlor); pro ošetření kukuřice (používaných: metolachlor, terbuthylazin, pethoxamid, dimethenamid a zakázaných: atrazin, acetochlor), řepy (metabolity od roku 2021 zakázaného chloridazonu), popřípadě totální herbicid glyfosát a jeho metabolit AMPA. Z fungicidů se nejčastěji vyskytovala povolená látka tebukonazol.

Nejvíce látek bylo v roce 2022 nalezeno v profilech Sány - Cidlina (49 látek), Senomaty - Rakovnický potok (48 látek), Luková - Cidlina, Rajhrad - Svratka (46 látek), Ivančice - Rokytná, Kokšín - Točnický potok, Obříství - Labe (45 látek), Židlochovice - Litava (44 látek), Havlíčkův Brod - Šlapanka, Hradčany - Lubě, Lanžhot - Morava, Pod Bihankou - Želetavka, Tovačov - Blata, Ústí - Svitava (43 látek), Vlásenický Dvůr - Cerekvický potok (přítok Želivky) (42 látek), Pikovice - Sázava, Rančice - Třebonínský potok (41 látek), Valy - Labe, Veverská Bítýška - Svratka, Lysá nad Labem - Labe (40 látek.)

Nejvyšší sumární koncentrace pesticidů byly zjištěny v profilech Rohozec - Brslenka (maximum 9,63 µg/l, průměr 5,16 µg/l), Hradec Králové - Piletický potok (maximum 17,5 µg/l, průměr 4,98 µg/l), Bykáň - Opatovický potok (maximum 8,17 µg/l, průměr 4,53 µg/l), Nový Bydžov - Králický potok (maximum 14,3 µg/l, průměr 4,32 µg/l), Bakov nad Jizerou - Kněžmostka (maximum 10,09 µg/l, průměr 4,31 µg/l), vodní dílo Vrchlice - přítok Švadlenka (maximum 9,61 µg/l, průměr 4,04 µg/l), Senomaty - Rakovnický potok (maximum 22,66 µg/l, průměr 3,89 µg/l), Kokšín - Točnický potok (maximum 13,12 µg/l, průměr 2,88 µg/l).

Na obr. 13 je uvedeno vyhodnocení dle NV 401/2015 Sb. pro pesticidy v roce 2022. Ze 48 pesticidních ukazatelů uvedených v NV 401/2015 Sb. byly v roce 2022 překročeny příslušné normy environmentální kvality u 17 z nich, přičemž u 11 byly NEK překročeny pouze u 1-5 profilů, u MCPA byla překročena NEK u 9 profilů, cybutryn překročil NEK u 10, fenitrothion u 20, cypermethrin u 31, metolachlor a jeho metabolity u 53 a alachlor ESA u 89 profilů.

Léčiva ve vodě

Léčiva představují chemicky různorodou a stále se rozšiřující skupinu látek, které jsou hojně používány jak v humánní, tak i veterinární medicíně.

Zatímco většina hodnocení rizik zvažuje sloučeniny jednotlivě, realitou je, že vodní organismy i lidé jsou v životním prostředí vystaveni směsem (nejen) léčiv. Směsi dvou či více látek mohou mít na organismus vliv, který může být v kombinaci významnější než prostý součet účinků jednotlivých látek.

Hlavním zdrojem kontaminace životního prostředí léčivy a jejich metabolity jsou odpadní vody (domácnosti, nemocnice, farmaceutický průmysl), neboť čistírny odpadních vod si s těmito mikropolutanty často neumějí poradit a propouštějí je dále do životního prostředí, a to nejen prostřednictvím vyčištěné odpadní vody, vypouštěné do recipientu, ale i prostřednictvím čistírenských kalů, , jež jsou aplikovány na půdu jako hnojivo, stejně tak jako kejdy/hnoje. Léčiva a jejich metabolity mohou být následně transportována až do zdrojů pitné vody.

V roce 2022 provedla společnost ALS Czech Republic ve 21 vybraných českých městech monitoring výskytu léčiv a jejich metabolitů v pitné vodě. Průměrná sumární koncentrace léčiv v testovaných vodách byla 0,36 µg/l, přičemž nejvyšší koncentrace ve vzorku byla 1,64 µg/l. V průměru bylo v každé vodě detekováno 5 léčiv, nejvíce pak 12 léčiv ve vzorku.

Nejčastěji detekovaným léčivem byl metformin, který by nalezen v 18 z 21 testovaných vod. Tato léčivá látka se využívá při terapii diabetu.

Ve 4 lokalitách (z 21) byla zjištěna sumární koncentrace léčiv vyšší než 0,5 μg/l.

Historické havárie znečištění vod v ČR

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí

Co můžeme dělat?

Abychom chránili vodní zdroje, je nezbytné zavádět udržitelnou politiku hospodaření s vodou, používat zodpovědnější zemědělské postupy a rozvíjet čisté technologie. Tyto kroky pomáhají zachovat a obnovit vodní ekosystémy pro budoucí generace.

Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

• vlhčené ubrousky (ať už pro osobní hygienu, čistící, dezinfekční), vlhčený toaletní papír, hygienické potřeby, dětské pleny, separační pleny, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály nepatří do záchodové mísy.
• lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel, čističů a jiných chemikálií z domácností - z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné - vyléváním do našich záchodů a odpadů může způsobit rozsáhlé škody v čistírnách odpadních vod a v našich vodních tocích
• 50 % chemikálií, které jsou určeny našim trávníkům, zahradám a úrodě na ochranu před hmyzem a škůdci nebo na zvýšení růstu, končí v podzemních a povrchových vodách
• nezapomeňte, že používání solí na sypání chodníků a cest v zimě, může znečistit podzemní i povrchové vody.

tags: #znečištění #povrchových #vod #v #ČR #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Tipy a projekty pro ekologii ve škole
• České odborné časopisy o ekologii
• Srovnání aplikací bojujících s potravinovým odpadem
• Emise z tepláren - podrobný rozbor
• Magisterské studium ekologie na VŠCHT