Znečištění odpadních vod v ČR: Zdroje a dopady

Bez vody se nedá žít. To není jen otřepaná fráze, ale čirá pravda. A protože doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí, musíme si dávat pozor, co pijeme. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku. Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění.

Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala. Znečištění povrchových vod Počátkem devadesátých let minulého století bylo znečištění vod, zejména povrchových, vnímáno jako jeden z hlavních problémů životního prostředí České republiky.

Zdroje znečištění vody

Co tedy znečišťuje vodu?

1. Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren.
2. Zemědělské hospodaření, atmosférické látky a erozní splachy z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
3. Havarijní znečištění. Je to zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Na kvalitu odtékajících vod mají sice vliv také přírodní podmínky, ale především je závislá na znečištění, které způsobují lidé. Zastavení nebo omezení některých velkých průmyslových výrob významně snížilo znečištění z bodových zdrojů. Omezení a modernizace průmyslových výrob, které měly v 80. letech výjimky z dodržování tehdejšího zákona o vodách, přinesly mimořádně rychlý pokles znečištění ropnými látkami.

Nový zákon o vodách a zákon o vodovodech a kanalizacích nabyly účinnosti r. Podíl čištěných odpadních vod od r. 1999 stagnuje na úrovni 94-96 %. V roce 2007 dosáhl hodnoty 95,8 %, což je maximální hodnota od r. 1990. Kleslo také množství vypouštěných nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek. Snížil se rovněž objem makronutrientů (dusíku, fosforu), protože se více používá biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. Průměrná účinnost čistíren odpadních vod (poměr množství znečištění na přítoku a odtoku) je velmi vysoká, u BSK5 a NL je odstraněno více než 97 % znečištění, u CHSKCr, je to 94 %.

Čtěte také: Indikátory znečištění v ČR

Množství látek vypouštěných do vodních toků klesá a jakost povrchových vod se zlepšuje. U většiny významných vodních toků lze v dlouhodobém vývoji kladně hodnotit posun z kategorií IV.-V. třídy, kde byly počátkem devadesátých let, do třídy I.-III., kam se dostaly během posledních let. Podle některých ukazatelů (BSK5, CHSKcr, NL) jsou naše povrchové vody čistší, narůstá však znečišťování látkami, které se odstraňují hůře (např. rozpuštěnými anorganickými solemi, specifickými polutanty či PPCP - Pharmaceutics and Personal Care Pro ducts). Závažné je zatížení fosfáty a anorganickým dusíkem, které pocházejí ze zemědělství i z domácností (zejména z pracích prášků). Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., za r. Příznivý vliv na kvalitu vod má zmíněné zvyšování počtu čistíren, které umožňují denitrifikaci a nitrifikaci či chemické srážení fosforu.

Kvalita povrchových vod se od počátku devadesátých let zásadně zlepšila, stále se však v některých řekách vyskytují znečišťující látky v nebezpečných koncentracích, které tyto toky řadí do páté, tedy nehorší třídy jakosti vod. Na našem území máme mnoho malých obcí bez čistíren odpadních vod, jež vypouštějí znečištěné vody přímo do vodních toků. Stále se potýkáme s eutrofizací stojatých vod. Z minulých úspěchů se nemůžeme příliš radovat a musíme pokračovat v úsilí za zvyšování kvality našich vodních zdrojů.

Léčiva představují chemicky různorodou a stále se rozšiřující skupinu látek, které jsou hojně používány jak v humánní, tak i veterinární medicíně. Většina léčiv je v organismu metabolizována částečně, následkem čehož se v životním prostředí vyskytuje jak původní léčivo, tak jeho metabolity. Hlavním zdrojem kontaminace životního prostředí léčivy a jejich metabolity jsou odpadní vody (domácnosti, nemocnice, farmaceutický průmysl), neboť čistírny odpadních vod si s těmito mikropolutanty často neumějí poradit a propouštějí je dále do životního prostředí, a to nejen prostřednictvím vyčištěné odpadní vody, vypouštěné do recipientu, ale i prostřednictvím čistírenských kalů, , jež jsou aplikovány na půdu jako hnojivo, stejně tak jako kejdy/hnoje. Léčiva a jejich metabolity mohou být následně transportována až do zdrojů pitné vody.

Společnost ALS Czech Republic, s.r.o. se již řadu let věnuje monitoringu léčiv v životním prostředí. V roce 2022 provedla společnost ALS Czech Republic ve 21 vybraných českých městech monitoring výskytu léčiv a jejich metabolitů v pitné vodě. Průměrná sumární koncentrace léčiv v testovaných vodách byla 0,36 µg/l, přičemž nejvyšší koncentrace ve vzorku byla 1,64 µg/l. V průměru bylo v každé vodě detekováno 5 léčiv, nejvíce pak 12 léčiv ve vzorku. Nejčastěji detekovaným léčivem byl metformin, který by nalezen v 18 z 21 testovaných vod. Tato léčivá látka se využívá při terapii diabetu.

Český kras je rovněž oblastí citlivou na znečištění vodních zdrojů. Obecně jsou zaznamenány vysoké hodnoty emisí fosforu a dusíku přímo na čistírnách odpadních vod nebo pod nimi. Zejména vysoké hodnoty emisí fosforu ve formě rozpustných fosforečnanů (P-PO4), které přímo souvisí s pokročilou eutrofizací a degradací recipientu. V poslední rovině jsou ekonomické možnosti investorů a provozovatelů. Potřebná řešení ale brzdí zásadním způsobem finance.

Čtěte také: Postupy pro analýzu odpadních vod

Znečištění vody se čím dál více skloňuje v médiích. Má totiž závažné následky a měli bychom se mu snažit vyhnout. Naše společnost však dělá pravý opak. Co jsou hlavní příčiny znečištění vody? A jaké jsou následky? Přesně na to se podíváme.

Hlavní příčiny znečištění vody

• Zemědělství: Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.
• Kanalizace a odpadní vody: OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Podle odhadů některých odborníků však stárnoucí a snadno přemožené systémy čištění odpadních vod, s kterými v současnosti lidstvo pracuje, také každoročně uvolňují jen v USA více než 850 miliard galonů nezpracované odpadní vody.
• Znečištění ropou: Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.
• Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Dále také jako univerzity a nemocnice, které používají radioaktivní materiály pro výzkum a medicínu.

Následky znečištění vod

• Lidské zdraví: Znečištění vody zabíjí. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. I plavání může představovat riziko. Čím dál méně vod je totiž vhodných ke koupání.
• Životní prostředí: Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět.

Současná společnost, masivně ovlivněna reklamou na farmaceutické přípravky, používá léčiva a další prostředky osobní péče v hojné míře. Látky, které lidské tělo v různé podobě přijme, přemění, využije a následně i vylučuje, odcházejí společně se splaškovými odpadními vodami na ČOV, kde dochází k jejich částečnému odstraňování, či přeměně. Látky, které biocenóza aktivovaného kalu nedokáže eliminovat, pak následně nejen ovlivňují vodní prostředí, ale mohou kontaminovat i zdroje pitné vody.

Z bodových zdrojů přitéká do řeky voda obohacená o „znečištění“, včetně termálního. U průmyslových zdrojů je znečištění proměnlivé podle momentálního provozu, ale předvídatelné a kontrolovatelné, a likvidace znečištění je obecně vymahatelná s tím, že náklady se jasně projeví v ceně výrobků. Na rozdíl od starých časů jsou dnes ve vyčištěných komunálních odpadních vodách vedle dusíku a fosforu narůstajícím problémem specifické organické polutanty, zejména ze skupiny PPCP (Pharmaceuticals and Personal Care Products), tj. kosmetika, zázračné úklidové prostředky, doplňky stravy a zejména farmaka. Spektrum farmak nacházené v našich řekách se významně mění ze dvou nezávislých důvodů - stále se zavádějí do používání nové látky a stále se zlepšují analytické metody a rozsah sledování. Povětšině jsou to látky lidstvu obecně prospěšné, které nelze zakázat ani významně omezit.

Pro standardní ČOV skutečně můžeme roční produkci podělit 365 dny a počítat s tím, že ČOV vypouštějí poměrně stabilní denní kvantum standardně vyčištěné odpadní vody po celý rok. To ovšem přitéká do významně proměnlivých toků/recipientů, s aktuální teplotou vody odpovídající sezonnímu cyklu (0,2-22 °C) a s průtokem odpovídajícím navíc srážkovým situacím. Za dlouhodobého nadsezonního sucha se ale podíl odpadní vody v celkovém průtoku zvyšuje významněji a mění se charakter vodního toku. Vedle tradičního faktoru znečištění přistupuje další faktor, pozitivní a zatím opomíjený: pitná voda je do obce přivedena „odjinud“, takže vypouštění z ČOV reálně obohacuje recipient o vodu.

V ČR bylo v roce 2016 94,7% obyvatel napojeno na veřejné vodovody a 85,5 % napojeno na veřejnou kanalizaci, resp. 82,2 % na kanalizaci s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod, kterých je evidováno 2597. Pro ČOV, udávající v roce 2016 nad 1 000 připojených obyvatel, jsme tak z databází získali 975 údajů, odpovídajících 7 770 452 obyvatel ČR, tj. cca 89 % obyvatel připojených na kanalizaci s ČOV (cca 75 % obyvatelstva ČR).

Čtěte také: Přípustné znečištění odpadních vod v ČR

Hranice hydrologického sucha zatím nejsou jasně definovány, ani obecně, ani pro jednotlivá povodí, ale všechny výpočty a úvahy se pohybují kolem hodnoty Q355d, resp. 25-30 % průměrného průtoku. Z výsledků zpracovaných plyne, že za dlouhodobého sucha existuje řada ČOV, jejichž vypouštění činí velký až zásadní podíl na reálném průtoku v profilech vypouštění. Týká se to velkých i malých ČOV a stejně tak větších i menších vodních toků. V našem pracovním souboru dat to představuje cca 20 ČOV produkujících při průtoku 0,25 Qd přes 100 %, dalších cca 40 ČOV přes 50 % průtoku v řece/recipientu.

Negativní vliv - významné zvýšení znečištění recipientu: Relativně stálý odtok z komunálních ČOV je jednak ředěn podstatně nižším množstvím původní vody v toku a jednak je vypouštěn do hydromorfologicky změněného koryta/ekosystému, zatíženého sníženou termální stabilitou atd., jak je popsáno výše. Obecně může dojít i k dlouhodobému poškození říčních ekosystémů, spojenému s obtížemi při stanovení ekologického stavu vodních útvarů pro účely Rámcové směrnice pro vodní politiku ES.

Vypouštění čištěných odpadních vod do toků za dlouhodobého sucha lze interpretovat, jednak jako vážné zatížení jakosti vody a obecně říčního ekosystému v korytě již obecně postiženém suchem, jednak jako posílení průtoku přísunem ze vzdálených zdrojů pitné vody. Z výsledků vyplývá, že lze celkem snadno zjistit relativní vliv jednotlivých ČOV na toky, do kterých vypouštějí za různých průtokových situací.

Za dlouhodobého hydrologického sucha mohou vypouštěné čištěné odpadní vody významně negativně ovlivnit jakost vody a stav ekosystémů v úsecích pod vypouštěním, a to i v případech, kdy jsou plněny všechny současné platné limity. Pro kritické úseky toků lze zkoumat možnosti „havarijního“ intenzivního čištění.

tags: #znečištění #odpadních #vod #v #ČR #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Recenze koše Brabantia NewIcon
• Rozmanitost rybích druhů na Mallorce
• Programy na ochranu ovzduší v ČR
• Pracovní listy o kompostování
• Tipy pro výběr koše