Potůčky, potoky, řeky, přehrady, rybníky, jezera (povrchovou vodu) znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě.
Nedostatek vody je výsledkem kombinace několika faktorů, které se v posledních letech výrazně prohloubily. Mezi hlavní příčiny patří:
Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.
Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším. Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.
OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody.
Čtěte také: Více o znečištění povrchové vody
Těžba nerostných surovin a využívání litosférických zdrojů vždy znamená významný zásah do geologických poměrů území. Těžbou jsou přitom ohrožena jednak ložiska sama, jednak přírodní prostředí, a to i nepromyšleným situováním skládek a jiných zařízení. Ke škodám a devastaci přírodního prostředí docházelo těžbou již ve starověku a středověku, jak o tom svědčí dosud zachované „doly“ na pazourky.
Těžbou však zmizely z povrchu celé hory (Erzberg v Rakousku, Chlum u Chaber na Lounsku). Vznikají velké prolákliny, v Čechách např. po těžbě kaolinu na Plzeňsku a Karlovarsku, nebo po těžbě pyritu u Hromnic u Plzně.
Dochází zejména ke změnám hladiny podzemních vod a v jejich důsledku k degradaci a destrukci půdních profilů a ke znečištění povrchových i podzemních vod.
Při těžbě a úpravě surovin dochází k rozsáhlému znečišťování atmosféry. Většina se usadí v blízkém okolí zdroje, ale aerosoly a částice menší než 0,005 mm zůstávají v ovzduší trvale a dostávají se do vzdálenosti až 2000 km od zdroje. Jejich celková produkce se odhaduje na 3. 105 tun za den.
Jak přitom dnes upozornil ředitel Těžební unie České republiky (TU ČR) František Janáč, přívaly vody při tání i vyšší hladina spodních vod se významně projevuje také v lomech při těžbě nerostných surovin. Těžaři jsou ale na ochranu vod trvale připraveni a poradí si i s jejím větším množstvím. Do krajiny ji pak vrací zpět v maximální kvalitě.
Čtěte také: Dopady lesního hospodářství na vodu
Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.
Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou. Náhodné uvolnění nebo nesprávná likvidace kontaminantů ohrožují podzemní vody, povrchové vody a mořské zdroje.
Důsledky nedostatku vody jsou dalekosáhlé. Nedostatek vody zároveň představuje riziko pro ekosystémy, které jsou na stabilním přísunu vody závislé.
Znečištěná voda způsobuje nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. A komunity s nízkými příjmy jsou nepřiměřeně ohroženy, protože jejich domy jsou často nejblíže nejvíce znečištěným průmyslovým oblastem. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.
Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Tyto kontaminanty jsou toxické pro vodní organismy - nejčastěji snižují délku života a reprodukční schopnost organismu - a dostávají se do potravinového řetězce, když dravec žere kořist. Takto tuňák a další velké ryby hromadí velké množství toxinů, jako je rtuť.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Mnoho lidí na celém světě si uvědomuje velké problémy s vodou. S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:
Problematika antropogenního znečištění těžbou, především acidita prostředí (Acid Mine Drainage - AMD), je v principu stará jako systematická těžba sulfidických rud. Příkladem řešení snah o eliminaci jsou ochranná opatření na těžených pyritových ložiskách v Čechách, např. v Lukavici u Chrudimi (Vodička 1953, Rambousek, Pošmourný 2008).
Legislativa k hodnocení kontaminace těžební činnosti je věcí interdisciplinární a relativně rozsáhlou. Komplexní zhodnocení této problematiky a rozbor jednotlivých právních norem všech stupňů na národní a evropské úrovni je spíše námětem pro samostatnou studii. K částečnému komplexnímu pohledu směřuje implementace směrnice EP a Rady č 2006/21/ES o nákládání s odpady z těžebního průmyslu.
Následující příklady ilustrují historické havárie, které vedly ke znečištění vodních toků v Československu:
Znečištění ve stavebnictví je velký problém, který nelze ignorovat. Nejčastěji je znečišťován vzduch a voda, ale nezanedbatelným zdrojem je také hluk. Pokud nezavedete preventivní opatření pro nakládání s nebezpečným odpadem, může to mít přímý dopad na zaměstnance a lidi žijící v okolí. Znečištění může z dlouhodobého hlediska způsobovat nezvratné poškození zdraví, v některých případech dokonce velmi závažné.
Znečištění vody nastane, když toxické látky skončí ve vodních útvarech, jako jsou řeky, jezera apod. Znečištění může být viditelné, a to buď na hladině nebo dně vody, ale také pouhým okem neviditelné, což jsou většinou chemikálie, které se ve vodě rozpustí. Všechny tyto kontaminanty mají potenciál skončit ve vodě v důsledku odtoku ze stavebních prací. Škodlivé látky ze staveniště se mohou vsáknout do podzemních vod.
Voda kontaminovaná znečišťujícími látkami ze stavebnictví představuje vážné nebezpečí pro životní prostředí. Jakmile se znečištění dostane do vodního systému, může poškodit nebo zahubit ryby a jiné živočichy, které v něm žijí nebo vodu pijí.
Prevence:
tags: #znecisteni #povrchove #vody #priciny #dusledky