Les není jen spousta kmenů, křoví, mechu a pařezů. Čistá příroda se totiž rovná čisté hlavě! Kdo si občas nezajde do lesa pročistit hlavu nebo jen načerpat novou sílu?
Žáci druhého stupně havířovské Základní školy Karolíny Světlé se zapojili do zajímavého projektu, při kterém zkoumali, zda jsou lesy v Bludovicích a na Podlesí zavaleny odpadky a jestli není voda v potocích zdraví nebezpečná. Největší znečistění lesů objevili školáci podle očekávání v místech, kde si vytvářejí svá útočiště bezdomovci.
Ale my, občané Popovic i okolních obcí, o vaše poklady nestojíme: většina vás dekoratérů lesa to do něj vozí z Jičína, nebo to jsou někteří chalupáři. Jak by se vám dárcům líbilo, kdybychom tyto poklady vysbírali a přivezli je do vašich ulic? Od čeho je sběrný dvůr, kontejnery na tříděný odpad, kde se tohoto zboží můžete zbavit zdarma?
Po zkušenosti ze sběrného dvora, kdy jsme přivezli umělohmotné zbytky z auta, nám bylo řečeno, že tyto věci neberou, a odkázali nás zajet na skládku do Popovic, kde jsme museli uhradit poplatek za složení 150 Kč. Jsme u jádra věci, proč náš les je plny zbytků aut, plastů a dalších odpadků.
Myslíme si, že by bylo lepší brát tento materiál bez poplatku jak ve sběrném dvoře, kde by se připravil další kontejner, nebo na popovické skládce.
Čtěte také: Ohrožené vodní ekosystémy
K další nápravě by mělo vést několik cest:
V minulosti si občané Popovic udělali brigádu a uklidili příkopy od přejezdu až po Vitiněveskou - Tuřskou stranu lesa a za pomoci občanů Vitiněvsi tyto prostory vyčistili, TS zajistily odvoz posbíraného materiálu. Když ale vidíte, že vaše práce přichází vniveč, přestane vás to bavit.
Chtěli bychom, aby les byl čistý, sloužil k procházkám a hrám dětí jako tomu bylo dříve.
Je jisté, že Technické služby Jičín mají s likvidací různého odpadu mnoho nákladů, které by veřejnost jistě zajímaly. Je tedy možné - například jako reakci na tento článek - seznámit čtenáře s problematikou likvidace a třídění odpadů, která je stále nákladnější záležitostí nejen v Jičíně.
Na počátku všeho bylo slovo. A to slovo bylo „les“. To si pravděpodobně řekli i na valném shromáždění OSN v prosinci 2012 a vyhlásili na 21. března Mezinárodní den lesů.
Čtěte také: Účinné čištění záchodu
Před každou oslavou si zvláště dámy lámou hlavy, jak se co nejlépe vyšvihnout. U Mezinárodního dne lesů je to jednoduché. Pojďme jednoduše oblečeni tak, jako bychom šli na houby.
Nejlepším a nejefektivnějším způsobem oslavy je ale navštívit nejbližší les v okolí, zajímat se o něj a o dění v něm, případně ho i trochu vyčistit od odpadků či zasadit pár stromků. V době hashtagů, odkazů, sdílení a lajků se o vaší aktivitě dozvědí stovky lidí dříve, než vůbec stihnete vyslovit slovo „nejnevykrystalizovávatelnější“.
Zájemci o účast na této celosvětové oslavě se mohou zúčastnit (případně i sami zorganizovat) akce např. na výsadbu nových stromků, účastnit se sympozií, výstav či fotosoutěží. Nejčerstvější informace o akcích v jednotlivých regionech lze nalézt na stránkách OSN.
Jen díky tomu, že jsme společně v roce 2017 vytřídili zhruba 542 000 tun papíru, mohou tyto stromy nadále žít a růst. Celková míra recyklace papírových obalů pak dosáhla 90 %. Právě proto jsou noviny, které si s chutí čtete u svého nedělního kafíčka, vyrobeny z 98 % procent z recyklovaného papíru!
Papír patří do modrého kontejneru. Do kontejneru patří zpravidla časáky, noviny, sešity z nenáviděných školních předmětů, krabice, papírové obaly, lepenka či knihy. Určitě sem nepatří knihy s pevnou vazbou, voskovaný papír, uhlový, mastný nebo jinak znečistěný papír.
Čtěte také: Jak vyčistit zašlé obklady?
Budoucnost patří bioměstům. Tak nazývá španělský architekt Vicente Guallart koncept, který přinese do měst větší diverzitu a vrátí do nich i výrobu toho, co město pro svůj život potřebuje.
Měli bychom podporovat stavby, které se řídí zákony přírody. V letech 2011 až 2015 působil jako hlavní architekt Barcelony. Je spoluzakladatelem Institutu pokročilé architektury Katalánska a Fab Lab Barcelona.
Bioměsta se řídí zákonitostmi přírody, aby podporovala život a biodiverzitu. Život by měl být v centru jakéhokoliv plánu na rozvoj měst. Naší každodenní činností ničíme život ve velkém měřítku jak ve městech, tak na celé planetě. Jako lidstvo jsme dokázali změnit složení atmosféry a klima, a způsobili jsme tak obrovské škody.
Les absorbuje oxid uhličitý, město ho naopak vytváří. Les využívá jen ty materiály, které je možné používat opakovaně. Ve městech jsme vymysleli plasty, které ničí život v mořích a poškozují i lidské zdraví. V lese je vzduch čerstvý, protože je čistý. Ve městech je v mnoha případech silně znečištěný.
Měli bychom podporovat stavby, které se řídí zákony přírody. Budovy by měly být jako stromy, to znamená, že by měly vyrábět energii nebo potraviny. Jejich okolí by mělo být vstřícné k chodcům, do práce i do dalších zařízení bychom se měli dostat pěšky.
Musíme vytvářet polyfunkční města, abychom si v nich uměli vyrábět věci, které potřebujeme.
Je dokázáno, že země, které staví více ze dřeva, mají zdravější lesy. Stavebnictví přidává dřevu hodnotu. A když bude mít dřevo větší hodnotu, lidé se budou lépe starat o lesy.
Lesnictví se musí proměnit. Buď můžete stromy zasadit a pak je za 25 let všechny porazit, nebo kácíte stromy po několika v existujícím lese, necháváte dorůst další, a tím hospodaříte udržitelněji. Les dorůstá rychlostí 3 procent dřevní hmoty za rok.
Extrémní sucho trápí lesy na celém Děčínsku. Právě v Českém Švýcarsku před několika týdny trápil hasiče požár nedaleko Dolského mlýna u Jetřichovic.
Správa národního parku se snaží působit na návštěvníky přímo v terénu. Navíc má zřízené i požární hlídky, které by měly upozornit i na začínající požár. Ten se tak může podařit zvládnout dříve, než se rozšíří na větší plochu. Také další dny bude v lesích sucho.
tags: #znečištěný #les #obrázky