Zpráva o klimatu IPCC: Klíčový dokument pro pochopení klimatické změny

Vždy jednou za několik let vychází tzv. Hodnotící zpráva IPCC, zásadní dokument v oblasti dosavadního výzkumu klimatické změny. Skládá se z několika částí, které jsou zveřejňovány postupně.

Ve stručnosti lze říct, že Hodnotící zpráva IPCC (Assessment Report, AR) je podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury, která se zabývá změnami klimatu. Zprávu sestavuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), založený v roce 1988, u jehož kolébky stály dvě významné mezinárodní instituce: Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

Přestože název může vzbuzovat dojem, že se jedná o politický orgán, ve skutečnosti je IPCC panelem složeným z vědců a expertů ze 195 zemí světa. Jednotlivé členské země mají v panelu své odborné zástupce (každá jednoho, bez ohledu na svou velikost), za ČR je to v současné době RNDr. Koho která země nominuje (v ČR o tom rozhoduje ministr životního prostředí jako zástupce vlády - IPCC je mezivládní panel), záleží čistě na jejím rozhodnutí. Z jednotlivých zástupců je vždy jednou za čtyři roky zvoleno vedení, což jsou jediné volby v rámci fungování IPCC.

Celkem bylo zatím publikováno šest zpráv, první v roce 1990, poslední (AR6) v letech 2021-2022. Materiál poskytuje nejaktuálnější informace o vědeckých, technických a sociálně-ekonomických aspektech změny klimatu. V letech 2021 až 2023 byly postupně zveřejněny jednotlivé části nejnovější Šesté hodnotící zprávy (AR6 IPCC).

Jak už bylo zmíněno výše, Hodnotící zpráva pouze shrnuje a vyhodnocuje dosavadní publikovaný výzkum. Metaforicky řečeno je to podobné, jako když se vyrábí destilát: sesbíráme ovoce, z něj vybereme to nejlepší, které splňuje všechna stanovená kritéria, a poté destilujeme. IPCC tedy nepřináší žádné nové ingredience (neplodí ovoce) - pouze destiluje esenci z toho, co je momentálně k dispozici.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Přípravě Hodnotící zprávy vždy předchází vědecký výzkum zaměřený na oblast klimatické změny, který probíhá v mnoha zemích světa. Zároveň s tím dochází také k jeho přezkoumávání a ověřování. Ukázat si to můžeme třeba na příkladu klimatických modelů: vylepšování těchto modelů nespočívá pouze v jejich pouštění na rychlejších počítačích - nové modely zahrnují také procesy, které ty dřívější neobsahovaly (například podrobnější modelování pohybu ledovců).

Aby byl nový klimatický model uznán jako relevantní, musí projít velmi podrobným testováním, kdy se zkouší, zda dokáže replikovat klima v minulosti a současnosti. Pokud by nebyl schopen dostatečně dobře replikovat současné klima, jak bychom mohli brát jeho předpovědi vážně? Teprve když projde tímto testováním, lze jeho předpovědi zařadit do databáze možností dalšího vývoje klimatu a publikovat je ve vědeckých časopisech.

Podobný proces recenzí a ověřování správnosti výsledků probíhá ve všech oblastech klimatologie. A teprve takto ověřené výsledky jsou pak základem pro Hodnotící zprávu IPCC.

Osnovu připraví experti delegovaní členskými státy (panel IPCC). Po schválení osnovy následuje proces výběru autorů, kteří budou zprávu psát - jména autorů předkládá oficiální zástupce každé země (při přípravě nejnovější zprávy byli za ČR nominováni tři experti z českých výzkumných institucí). Vzniká finální znění zprávy a spolu s ním Shrnutí pro politické představitele.

Na přípravě každého oddílu hodnotící zprávy se podílí velké množství autorů a probíhá velice důkladné připomínkové řízení. Například Fyzikální základy jsou dílem celkem 234 autorů, kteří se museli vypořádat s téměř 80 000 komentáři. První tři oddíly mají každý přes 1000 stran. V srpnu 2021 vyšel první oddíl AR6 (Fyzikální základy), další dva oddíly byly publikovány na jaře 2022, Souhrnná zpráva pak na podzim 2022.

Čtěte také: Podrobnosti o ovzduší v ČR

Spíše než zásadní objevy či změny přinesla první část AR6 zpřesnění dosavadních poznatků a odhadů budoucího vývoje. Druhý oddíl AR6 (Dopady, adaptace a zranitelnost) se zaměřuje na zranitelnost přírodních i socio-ekonomických systémů, pozitivní a negativní důsledky klimatických změn a možnosti adaptace na tyto změny. První část AR6 vyšla ještě před klimatickou konferencí COP26, která proběhla od 31. října do 12. listopadu ve skotském Glasgow. Vlády jednotlivých zemí na ní prezentovaly své nové či revidované plány na snižování emisí a jednaly o mezinárodní spolupráci v oblasti investic, podpory a společné legislativy.

Šestá hodnotící zpráva IPCC mimo jiné uvádí, že pokud chce lidstvo těmto závažným klimatickým změnám předejít, musí:

• do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu,
• nejpozději v 50. letech tohoto století dosáhnout uhlíkové neutrality.

Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, sníží se pravděpodobnost překročení oteplení o 1,5 °C na poloviční. V opačném případě bude riziko výrazné klimatické změny nadpoloviční. K udržení oteplení pod zmiňovanou úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v Pařížské klimatické dohodě v roce 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Změna je stále možná. Změna negativního trendu je však podle autorů hodnotící zprávy stále možná. Bude vyžadovat miliardy dolarů, intenzivní mezinárodní spolupráci a hlubší proměnu naší ekonomiky i společnosti. Zveřejněná hodnotící zpráva nepřináší jen negativní a varovná sdělení. Nachází se v ní i řada výroků a doporučení, na kterých lze stavět naději, že zmíněné negativní trendy je možné zvrátit, a uvádí také, co k tomu můžeme využít. Jde například o následující teze:

• Lidstvo již má k dispozici účinná a proveditelná řešení vedoucí k redukci skleníkových plynů a k adaptaci na klimatickou změnu.
• Mainstreaming efektivních a spravedlivých klimatických opatření provedených v současnosti sníží ztráty a škody pro přírodu i lidstvo v budoucnu.
• Řešení, která máme, přinesou benefity i do dalších oblastí lidského života.
• Celosvětově máme dostatek financí, abychom rapidně snížili emise skleníkových plynů.

Podle šesté hodnotící zprávy IPCC jdou škody a nevratné ztráty oproti odhadům v předchozí zprávě výš. V příštích dvaceti letech bude svět čelit zřejmě nevyhnutelným dopadům s tím, že průměrná globální teplota vzroste o 1,5 stupně Celsia nad dlouhodobý normál předindustriálního období.

Hlavní negativní dopady změny klimatu se v České republice vedle růstu teploty týkají především vodního režimu, častější jsou jak povodně, tak vlny sucha. Ty působí negativně nejen na přístup k pitné vodě, ale také například na lesní porosty. Ruku v ruce se snahou o omezení emisí skleníkových plynů se proto Ministerstvo životního prostředí věnuje adaptacím, s důrazem na projekty, které mají přesah do dalších oblastí, jako je ochrana a zlepšení stavu české krajiny nebo zadržení vody v krajině.

Čtěte také: Zpráva o ochraně přírody

Závěry Šesté hodnotící zprávy IPCC analyzovali také čeští odborníci na klima. Podle vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hany Müllerové je sice nutné se změnami klimatu zabývat na úrovni států, zároveň ale sama Česká republika musí danou problematiku řešit politicky a právně. Müllerová uvedla, že správným krokem by tak bylo přijetí klimatického zákona, což je momentálně otázkou veřejných debat.

Vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz míní, že nová zpráva oproti předchozím nepředstavuje velký posun. Podle něj ale působí komplexnějším dojmem. Klimatolog doplnil, že je zřejmé, že jde jen o teoretické výpočty. „Abychom toho dosáhli, tak bychom už do roku 2030 museli začít snižovat emise o desítky procent, a to nejenom v Evropě nebo v České republice, ale globálně - a to je neřešitelná situace. Ale na druhou stranu to není důvod proto mávnout rukou,“ dodal.

Zpráva obsahuje nejnovější vědecké poznatky o změně klimatu. Jedná se o práci více než dvou stovek vědců z 65 zemí světa a vychází z více než 14 000 vědeckých studií. Zpráva uvádí, že současné oteplování klimatu je způsobeno lidskou činností. Současně pak nastávají rozsáhlé a rychlé změny v atmosféře, oceánech, biosféře a kryosféře.

První část šesté hodnotící zprávy IPCC (kompletní zpráva bude publikována v roce 2022) potvrzuje, že změna klimatu je vyvolána lidských působením, zejména nadměrnou tvorbou CO₂ ze spalování fosilních paliv, ale i dalšími skleníkovými plyny. Rychlost oteplování nemá za posledních 2 000 let obdobu. Spousta pozorovaných změn klimatu je bezprecedentních v posledních tisících až stovkách tisíc let.

I v případě rychlého přijetí ambiciózních plánů ke snížení produkce CO₂ a dalších skleníkových plynů, zejména metanu, dojde k oteplení o 1,5 ˚C či i více oproti předprůmyslovému období během 20 let. Pokud se nicméně dosáhne klimatické neutrality do roku 2050, oteplování se zpomalí, dosáhne hodnot pod 2 ˚C do konce století, může se i snížit na hodnoty pod 1,5 ˚C (na 1,4 ˚C). Podle zprávy IPCC změna klimatu také zintenzivňuje koloběh vody. To s sebou přináší intenzivnější srážky a s nimi spojené záplavy, stejně jako delší a silnější vlny sucha v mnoha regionech. Rovněž další přírodní katastrofy poslední dekády jako například rozsáhlá vlny veder, požáry, tropické bouře atd. jsou projevem změny klimatu a důsledkem lidského počínání.

IPCC také varuje, že všechny scénáře, které nám umožní dosáhnout cílů Pařížské dohody, znamenají rychlý pokles emisí skleníkových plynů právě před rokem 2030. Hlavní příčinou oteplení jsou rostoucí koncentrace CO2. Velkou roli hrají ale i emise metanu. Oba tyto skleníkové plyny do značné míry souvisejí s využíváním fosilních paliv. CO2 se uvolňuje při jejich spalování, zatímco metan uniká do ovzduší často z fosilní infrastruktury, konkrétně při těžbě zemního plynu a ropy.

Poslední zpráva vidí naději hlavně v dramatickém poklesu cen obnovitelné energie. Jenom v letech 2010-⁠2019 zlevnila podle vědců energie ze slunce o 85 %, energie větru o 55 % a lithium-iontové baterie o 85 %.

Příroda je při řešení klimatické krize naším cenným spojencem. V první řadě je třeba zastavit ničení cenných přírodních ekosystémů, hlavně odlesňování v tropických oblastech. Velký potenciál má i správná zemědělská praxe, která by umožnila ukládání uhlíku v zemědělské půdě. Zajímavé jsou v tomto směru třeba regenerativní zemědělství, využití biouhlu nebo agrivoltaika. IPCC ale zmiňuje, že potenciál má i masová změna stravovacích návyků nebo menší plýtvání potravinami. Některé emise skleníkových plynů můžeme do značné míry ovlivnit svým životním stylem, návyky a vlastní poptávkou.

Ministerstvo životního prostředí v loňském roce dokončilo aktualizaci dvou hlavních strategických dokumentů, které definují potřeby ČR v adaptaci na změnu klimatu pro nadcházející léta - Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Oba dokumenty obsahují priority pro adaptaci všech klíčových sektorů a oblastí, jako je lesní hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, urbanizovanou krajinu nebo řešení mimořádných událostí. Například v lidských sídlech chce posílit odolnost vůči všem projevům změny klimatu, tedy nejen zajistit protipovodňovou ochranu, ale snížit také nadměrnou teplotní zátěž obyvatel v důsledku přehřívání. To pomůže zajistit zelená infrastruktura, na kterou jsou bezprostředně vyhrazeny téměř tři miliardy korun v Národním plánu obnovy. Dalších více než 62 miliard korun nabídne Operační programu Životní prostředí na projekty spojené s přístupem k vodě a adaptacím jak ve volné krajině, tak ve městech. Ministerstvo také podporuje zpracování místních adaptačních strategií.

Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (AR6) vychází ve čtyřech částech. Tři speciální části jsou kompilovány pracovními skupinami IPCC pro jednotlivá témata. První část zprávy na téma “Fyzikální základy” vyšla dne 9. srpna 2021. Dne 28.2. 2022 byla uveřejněna druhá část zprávy pracovní skupinou (WGII) na téma „Dopady změny klimatu, adaptace a zranitelnost“. 4. dubna 2022 bude následovat ještě výstup 3. pracovní skupiny (WGIII) na téma "Mitigace změny klimatu". Shrnutí zprávy (Summary for policymakers) bude zhruba do měsíce přeloženo do češtiny a překlad bude dostupný na webu ČHMÚ a MŽP.

Zpráva obsahuje také následující klíčová zjištění:

• Pokud nebudou přijata okamžitá, rychlá a rozsáhlá opatření ke snížení emisí, průměrná globální teplota během příštích 20 let pravděpodobně překročí práh oteplení o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Podle nejpesimističtější varianty by to mohlo být už do roku 2030.
• Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a překročení hranice 1,5 stupně spustí nezvratné změny po celém světě.
• Od roku 1960 absorbovaly lesy, půdy a oceány 56 procent emisí CO2, bez této "pomoci" přírody by planeta už byla mnohem teplejší a nehostinnější.
• Hladina oceánů by se v tomto století mohla kvůli tání ledovců zvýšit o půl metru. Pokud globální oteplení překročí tři stupně Celsia, mohlo by to být až o metr. Během celého 20. století to bylo asi 20 centimetrů. Do roku 2300 by mohl nárůst dosáhnou až dvou metrů.
• Roste množství metanu (CH4), který se rovněž podílí na skleníkovém efektu a přispívá tak ke změně klimatu. Metan je součástí zemního plynu, vzniká při likvidaci odpadu nebo chovu hospodářských zvířat.
• V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle.
• Zpráva také varuje před zpomalením proudů z takzvané Atlantické jižní cirkulace (AMOC), které způsobuje globálního oteplování. Zpráva dokonce varuje před úplným zastavením proudů, což by mělo katastrofické dopady po celém světě.
• Zpráva varuje před možností, že se amazonský prales změní na savanu.

tags: #zpráva #o #klimatu #IPCC

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie bambusových plen
• Blovice: Stav ovzduší
• Kontakt na měření emisí Břeclav
• Pytle na odpadky Paclan Multi: Recenze
• Svoz odpadu Uničov - objednání