Německo investuje 24 miliard eur do obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje energie vyrábějí v Německu stále více elektřiny. Za prvních šest měsíců to bylo rekordních 44 procent celkové spotřeby v Německu. O rok dříve to bylo 39 procent, takže se jedná o značný nárůst. Vyplývá to z propočtů Centra pro výzkum sluneční energie v Bádensku-Württembersku ZSW a Asociace pro energii a vodní hospodářství BDEW.

Federální vláda Německa a jeho spolkové vlády se hádají kvůli reformě zákona o obnovitelných energiích. Německo se zavázalo do roku 2025 pokrýt 45 procent své energetické spotřeby zelenou elektřinou, Berlín se ale bojí, že se mu to podaří příliš rychle.

Zhruba 90 procent své spotřeby elektřiny pokrylo druhou květnovou neděli Německo z obnovitelných zdrojů. Zelení tak měli důvod k nadšení, ale distributoři elektřiny už méně. Nadbytečné energie se museli narychlo zbavovat a přemlouvat velké spotřebitele, aby jejich elektřinu přijali. O tomto novém druhu problému jednala kancléřka Angela Merkelová s deseti premiéry německých spolkových zemí.

Nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobily v Německu v prvním pololetí větrné turbíny. Meziročně zaznamenaly díky větrnému počasí nárůst o 18 procent na 55,8 miliardy kilowatthodin. Fotovoltaické systémy dodaly 24 miliard kilowatthodin, což je také nový rekord.

Provozovatelé přenosové soustavy, na rozdíl od ekologů, nejsou z výrazného nárůstu produkce zelené elektřiny nadšení. Firma Amprion, jež provozuje přenosovou soustavu na západě Německa, vyzvala vládu, aby vytvořila celkový plán pro transformaci trhu s energiemi a plynem. Modernizace infrastruktury totiž zaostává. Zdroje, které neprodukují oxid uhličitý, jsou sice od státu dotovány, ale podpora integrace do přenosové soustavy už chybí, postěžoval si obchodní šéf společnosti Amprion Hans-Jürgen Brick. Neexistují ani dostatečné kapacity pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů v době, kdy elektřina není potřeba. Neodebraná elektřina pak musí být například přeměněna na plyn a uložena.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Náklady na přechod na obnovitelné zdroje

Náklady přechodu na obnovitelné zdroje v Německu dosáhnou do roku 2025 jen na poli výroby elektrické energie 520 miliard eur (14 bilionů Kč). Do loňského roku takzvaná „Energiewende“ za zhruba pět let trvání spolkla už 150 miliard eur. Zdaleka nejvíce se na nákladech transformace bude podílet přirážka k cenám energie za drahou „zelenou elektřinu“, jejíž formou spotřebitelé zaplatí navíc 408 miliard eur. List Die Welt, který o studii tento týden informoval, připomněl, že když tehdejší ministr životního prostředí Peter Altmaier v roce 2003 odhadl, že náklady na reformu německého energetického sektoru by se mohly do roku 2030 vyšplhat až na bilion eur, dostalo se mu od médií a politiků výsměchu a napomínání.

Odhadnutých 520 miliard eur navíc nepředstavuje zdaleka náklady celé energetické transformace, připomněl ředitel DICE Justus Haucap. Odhady budoucích nákladů jsou založeny na údajích ústavu Öko-Institut, tedy instituce, kterou by asi nikdo nepodezíral z jejich zveličování, řekl ředitel DICE. Odmítl přitom námitky, že tyto odhady nezahrnují úspory nákladů u spotřebitelů, jak často argumentuje lobby obnovitelných zdrojů.

Energetický přechod se „vymkl kontrole“, řekl ke studii Hubertus Pellengahr, šéf Iniciativy pro novou sociálně-tržní ekonomiku (INSM), která studii zadala. Jen „zelená přirážka“ k ceně elektřiny se za pět let zvýšila na dvojnásobek a od počátku tisíciletí dosáhla 17násobku.

Měnící se nálady veřejnosti

Dle studie zveřejněné BMW Foundation Herbert Quandt se nálady německé veřejnosti vůči energetické transformaci nadále proměňují. Podpora Energiewende během posledních let oslabila a obavy z ekonomických dopadů, cen energie a konkurenceschopnosti začínají převažovat nad klimatickými prioritami. Přesto většina společnosti nadále podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do energetické infrastruktury.

Průzkum Energy Transition Future Monitor 2026 ukazuje znatelný ústup klimatického tématu z popředí německé veřejné debaty. Podíl respondentů, kteří jsou „velmi znepokojeni“ změnou klimatu, klesl na 33 %, zatímco v letech 2019 až 2022 se pohyboval stabilně okolo 50 %. Klimatická otázka tak ustupuje do pozadí za témata ekonomické stability, cen energií a bezpečnostních rizik.

Čtěte také: České startupy a energie

„Poprvé v historii šetření si relativní většina Němců spojuje energetickou transformaci spíše s riziky než s příležitostmi. Obavy se týkají zejména rostoucích cen energií, změn v krajině a nejistoty ohledně bezpečnosti dodávek energií.“ konstatuje studie.

Německou politiku odstavení jaderných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů dnes považuje za správnou 43 % respondentů. V roce 2012 to bylo 73 %. Z hlediska stranických preferencí převažuje odmítání mezi voliči AfD a FDP, zatímco příznivci SPD, Levice a Zelených jsou převážně pro pokračování nastavené politiky. U voličů CDU/CSU jsou zastánci (40 %) a kritici (36 %) téměř vyrovnaní.

Velmi dynamický je posun v hodnocení konkrétního provádění transformace. Mezi samotnými podporovateli Energiewende klesl během jediného roku podíl těch, kteří se domnívají, že vláda volí správná opatření a tempo, z 52 na 33 %. Podskupina pochybujících se naopak téměř zdvojnásobila ze 14 na 26 %.

Více než tři čtvrtiny dotázaných očekávají, že energetická transformace přinese výraznou finanční zátěž pro domácnosti i pro celé hospodářství. Mnozí se obávají oslabení konkurenceschopnosti, negativních dopadů na tradiční průmysl a pracovní místa, zatímco již pouze menšina předpokládá výrazné ekonomické přínosy nebo pokles cen elektřiny.

Podpora technologií zůstává relativně silná

Navzdory rostoucím pochybnostem však většina Němců nadále podporuje veřejné financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie a komunitních energetických projektů. Podrobnější pohled ukazuje, že německá veřejnost si i přes rostoucí skepticismus zachovává poměrně jasné představy o tom, jak zajistit budoucí energetickou bezpečnost země. Na otázku, která opatření považují za smysluplná pro zajištění dodávek energie, odpovídají respondenti výraznou podporou rozvoje obnovitelných zdrojů a infrastruktury.

Čtěte také: Více o sluneční energii

• 61 % Němců považuje za rozumné klást větší důraz na využívání bioplynu a biomasy a současně rozšiřovat německou přenosovou soustavu.
• Takřka stejnou podporu má státní financování OZE.
• Geotermální energii by více využívalo 54 % respondentů a 43% podporuje vodík jako budoucí energetický nosič.

54 % souhlasí se zavedením povinné instalace solárních panelů na nové budovy. Téměř stejný podíl podporuje výstavbu velkých offshore větrných parků a rozšiřování velkokapacitních bateriových úložišť. Jejich podpora navíc za poslední rok vzrostla z 38 na 44 %, což ukazuje rostoucí povědomí o významu flexibility v elektrizační soustavě.

Opatrná otevřenost jádru a rostoucí podpora plynu

Zajímavý je postoj k jaderné energii a fosilním zdrojům. Opětovné využívání jádra by nyní považovalo za smysluplné 41 % Němců. U fosilních paliv zůstává podpora nižší, přesto mírně roste. Výstavbu nových plynových elektráren podporuje 31 % dotázaných, oproti 26 % na začátku roku 2025. 34 % by podpořilo těžbu domácích zásob zemního plynu, zatímco před rokem to bylo 31 %.

Postoj k plynovým elektrárnám je přitom ambivalentní: 37 % je považuje za nutné, 26 % je odmítá a stejný podíl zůstává nerozhodnutý. V situacích nedostatku výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie však 61 % Němců souhlasí s tím, aby plyn stabilizoval dodávky při nedostatku větru či slunečního svitu.

Německo v roce 2024 dovezlo přes 16,5 Twh jaderné energie. To je skoro polovina toho, co země vyráběla před rokem 2022, kdy došlo k uzavření posledních tří tamních jaderných elektráren. Příčinou vyšších dovozů energie byla zřejmě cena, jinak by německou ekonomiku totiž musely obsloužit tamní uhelné zdroje, jejichž výroba je ale dražší. Do budoucna má Německu v energetice pomoct zemní plyn, kolem jeho zpracování jsou ale politické problémy. Plánované zahájení těžby zemního plynu v okolí ostrova Borkum čelí kritice nejen od části německé politické scény, ale také v sousedním Nizozemí.

Dopad na spotřebitele a průmysl

Němečtí odběratelé elektrické energie si v příštím roce opět mírně připlatí za podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. Němečtí provozovatelé přenosové soustavy zveřejnili výši poplatku pro příští rok, ve kterém bude činit 6,756 eurocentů za kWh (přibližně 1,74 Kč/kWh). Oproti letošním 6,405 centům se jedná o nárůst o 5,5 %. Poplatek na obnovitelné zdroje v Německu za posledních 10 let vzrostl na více než trojnásobek.

Výpočet poplatku na obnovitelné zdroje v Německu vychází z prognózy očekávané výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2020 a očekávané spotřeby. V příštím roce by výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů měla v Německu oproti letošnímu roku vzrůst o přibližně 8,6 TWh na 226 TWh.

Analytici: Přesun POZE na stát zatíží rozpočet. Převedení veškerých plateb za POZE na stát v příštím roce ušetří domácnostem zhruba deset procent celkové ceny za elektřinu, celkově by mohlo jít o tisíce korun za rok, vyplývá z komentářů analytiků. Snížení nákladů na elektřinu by podle nich měly pocítit i firmy, pro konkurenceschopnost energeticky náročných firem ale budou zapotřebí i další kroky. Zároveň ale mluví o populistickém kroku vlády, který může prohloubit deficit veřejných financí.

„Vychází to vstříc především volání českého průmyslu, který potřebuje srovnat svou konkurenční pozici především s Německem, kde stejné opatření již platí. A uvítají jej i české domácnosti, které tím ušetří cca 600 korun za MWh včetně DPH, což představuje zhruba deset procent celkové ceny,“ komentoval rozhodnutí analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.

Jako dobrou zprávu pro všechny odběratele elektřiny hodnotí rozhodnutí také ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. „Je výborná především pro ty, kteří mají vysoký odběr, tedy pro odběratele s přímotopy a tepelnými čerpadly ve větších objektech. Bude to mít pozitivní vliv i na citlivé, energeticky náročné průmyslové odběratele,“ vysvětlil.

Energeticky náročným provozům však pouze tato úleva nebude podle Macenauera stačit. „Mnoho zemí náklady na energie pro průmysl dotuje, chystá se k tomu i Německo a hrozí tak další prohloubení problémů nejen celosvětově, ale i v rámci EU,“ upozornil Macenauer.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala jde naopak o první velkou chybu vlády, která zapadá do dotačního konceptu hnutí ANO. „Identifikujeme problém, ale vztáhneme ho na celou ekonomiku a bezhlavě dotujeme všem. Protože takto budeme dotovat i velmi bohatým domácnostem a podnikům, které mají velké marže a na ceně elektřiny jim nezáleží. Chtějí to udělat rychle a populisticky.

tags: #24 #miliardy #eur #obnovitelné #zdroje #Německo

Oblíbené příspěvky:

• Hlavní zdroje znečištění
• Jindřichovice pod Smrkem a obnovitelné zdroje
• Dvůr Králové: Odpady
• Získání ekologické známky v Mikulově
• Mechanismus emise peněz