24 Senátorů Vyzývá k Ambicióznějšímu Plánu pro Obnovitelné Zdroje

25.11.2025

Skupina 24 senátorů a senátorek vyzvala ministra průmyslu a obchodu, aby změnil svůj klimaticko-energetický plán. Cílem je, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize. Senátoři tvrdí, že dokument je málo ambiciózní. Tento plán má být součástí odpovědi Evropské unie na Pařížskou klimatickou dohodu a vychází z požadavků loni schválené evropské energetické legislativy Čistá energie pro všechny Evropany.

Pozici podporují David Smoljak, Jitka Seitlová, Tomáš Goláň, Lukáš Wagenknecht, Petr Orel, Přemysl Rabas, Václav Láska, Ladislav Kos, Petr Šilar, Šárka Jelínková, Václav Chaloupek, Václav Hampl, Renata Chmelová, Mikuláš Bek, Anna Hubáčková, Jaromíra Vítková, Marek Hilšer, Jiří Vosecký, Miluše Horská, Alena Dernerová, Patrik Kunčar, Jiří Dienstbier, Alena Šromová, Lumír Kantor.

Kritika Stávajícího Návrhu

Ve svém prohlášení se také všímají slabin současného návrhu z dílny Ministrestva průmyslu a obchodu. Hlavní slabinou současného návrhu klimaticko-energetického plánu je proto nízký cíl pro celkovou spotřebu energie z OZE, respektive téměř stagnace výroby elektřiny z OZE. Senátoři žádají i zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Česku.

Dokonce v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle jejich analýzy ministerstského návrhu dochází téměř ke stagnaci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dle plánu má Česká republika navýšit podíl výroby čisté elektřiny z 13,6% na 14,2%. Takto nízký cíl by podle senátorů a senátorek nejen neumožnil dostatečné snížení emisí skleníkových plynů (obnovitelné zdroje jsou jedinou možností, jak v krátké době nahradit plýtvavé a znečišťující uhelné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem emisí), ale ani zdaleka nevyužívá dostupný potenciál přírodních podmínek, kterými Česká republika disponuje.

Požadavky Senátorů

Česká republika by neměla spoléhat na zodpovědnější evropské země, které jsou ve svých návrzích ambicióznější. Senátoři žádají i zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Česku. Podle nich by se Česko mělo zavázat, že se tento podíl do roku 2030 zdvojnásobí proti současnosti. "Náročnost cesty k uhlíkové neutralitě nesmí být apriorním důvodem pro odmítání přechodu na čistší výrobu energie, e-mobilitu nebo větší energetickou efektivitu.

Čtěte také: Nový Zákon o Ochráně Přírody a Krajiny

Senátorům a senátorkám pak v v plánu chybí také opatření na podporu komunitní energetiky. Prostor by v plánu měla dostat i opatření a cíle týkající se komunitní energetiky, zejména obecních projektů, která dosud v plánu zmíněna nejsou. "Považujeme za přirozené, aby byla do rozvoje OZE zapojena veřejnost a z nových možností energetické transformace profitovala. Zejména obce, města nebo i celé regiony by měly posilovat svou energetickou soběstačnost a ekonomicky profitovat z rozvoje obnovitelných zdrojů, jako se to děje v zemích západní Evropy," uvedeli v dnešním prohlášení.

Své kritické zhodnocení práce ministerstva průmyslu promítli také do jasně formulovaných opatření, ve kterých požadují, aby došlo k přepracování klimaticko-energetického plánu a zvýšil se cíl pro celkovou spotřebu energie z OZE ze současných 20,8% na minimálně 24%. Navýšení by se však nemělo dít pomocí dalšího rozvoje biopaliv první generace, ale zajména ve zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dle dostupného potenciálu, tj. alespoň na dvojnásobek dnešní produkce.

Analýza Potenciálu Obnovitelných Zdroju

Senátoři se ve své pozici vůči návrhu ministerstva průmyslu mohou opřít o nezávislou analýzu ekonomického potenciálu rozvoje obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny, kterou vypracovala konzultační společnost Deloitte pro Svaz moderní energetiky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky.

Podle Realistického scénáře v této studii lze zvýšit instalovaný výkon solárních elektráren na 9 GW výkonu a to výstavbou projektů na střechách budov nebo využitím průmyslově znečištěných lokalit (bývalé skládky nebo doly). U větru pak lze získat výkon až 1,4 GW větrných turbín v roce 2030.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Čtěte také: České startupy a energie

tags: #24 #senatoru #obnovitelne #zdroje