Půda: Důležitá součást neživé přírody pro 3. třídu

Dobře známe své téma a víme, jak je půda důležitá pro život i pro poznání přírody. Víme, že půda je dobrý námět k pozorování, odhalování a zkoumání, že nabízí pro děti překvapivé detaily života, který je obvykle skrytý v temnotě. Na půdě můžeme dětem předvést, že život je nejenom na povrchu světa, ale i hlouběji, že náš život je závislý na tom, co ani nevidíme.

Proto považujeme práci s ní za důležitou a chceme ji s dětmi probírat, ačkoliv RVP ZV o půdě a její roli v přírodě na 1. stupni mluví poměrně málo. Ale to nás nemusí limitovat, protože na úrovni ŠVP si výuku můžeme nastavit tak, jaké jsou naše záměry a cíle.

Učivo doporučované ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět (tematický okruh Rozmanitost přírody) - 1. a 2. Do třetího ročníku si můžeme zařadit něco z průřezového tématu Environmentální výchova, kde v tematickém okruhu Základní podmínky života jsou příkladově uváděna mj. témata - půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy...).

Děti se určitě rády "rýpají" v zemi, pozorují mravence, žížaly a červíky a chodbičky, dívají se, jak se voda vsakuje po dešti, vytrhnou rostlinu a pozorují, jak je svými kořeny zapuštěná v zemi atp. Už ve třetím ročníku toho vědí hodně, a bylo by zbytečné jim vykládat, co už znají.

Vznik půdy

Půda je další nutnou podmínkou života na Zemi. Zvětralé horniny tvoří základ půdy. Rozpadání hornin způsobuje:

Čtěte také: Emisní třída prachu: co to znamená?

• Voda, která je omílá svým prouděním.
• Vítr (proudící vzduch), který horniny obrušuje.
• Změny teplot způsobují pukání hornin.

První rostliny, které se zde uchytily, časem uhynou a obohatí zvětralé horniny živinami. Na úrodnějším podkladu vyroste více rostlin a ty sem přilákají i živočichy. Uhynulé rostliny a živočichové dále obohacují zvětralé horniny živinami. Tak trvá dlouhou řadu let, než vznikne alespoň tenká vrstva půdy - humus.

Metody výuky

Kmeny a kořeny

Budeme ve skupinách pracovat metodou "kmeny a kořeny". Třída se rozdělí do 4 - 6 skupin zhruba po pěti jedincích. Jeden žák za skupinu bude kmen, ostatní budou kořeny. Možná děti samy přijdou na to, co bude úlohou kmene a co úlohou kořenů. Kořeny přinášejí kmeni živiny z okolní půdy. Živinami při učení budou informace, a to odpovědi na otázky o půdě.

Učitel má připravenu pro každou skupinu jednu zásadní otázku. Úkolem kmene bude dělat zapisovatele - bude přijímat informace čili odpovědi na přidělenou otázku, které mu kořeny donesou. Zapíše je srozumitelně na velký list papíru. Pomůže kořenům jejich odpověď na zadanou otázku zformulovat stručně, ale věrně. V tom ho kořen vždy kontroluje. Pokud se odpovědi opakují, stačí k zápisu přidělat další čárku.

Úkolem každého kořene bude přečíst si pozorně otázku zadanou jeho skupině, zapamatovat si její znění a pohybovat se mezi všemi ostatními, aby našel jiný volný kořen - přednostně z jiné skupiny. Jemu svou otázku zpaměti položí v doslovném původním znění, vyžádá si odpověď, nezapisuje si ji, ale pamatuje. Spěchá ji přesně reprodukovat kmeni ve své domovské skupině.

Otázky pro jednotlivé kmeny připraví pro třetí ročník učitel, a to podle zvolených předmětových cílů hodiny. Každý kořen má za úkol položit svou otázku co nejvíce kořenům z ostatních skupin. Podle velikosti třídy učitel určí počet dotázaných, například polovinu z velké třídy o 30 dětech nebo všecky spolužáky ve třídě o 14 dětech apod.

Čtěte také: Příroda kolem nás: ekosystém rybníka

Po uplynutí času se kmen s kořeny sejdou a vyberou (podtrhnou) na soupisu odpovědí všechny ty, které považují za výstižné, nejlepší, důležité. Zároveň zapíší důležité pochybnosti nebo další otázky, které jim mezitím vyvstaly. Na to mají cca 5 minut. Jsou-li hotovi dříve, mohou vybrané odpovědi i nové otázky krasopisně napsat nebo doprovodit kresbou.

Skupina vybere mluvčího, který v dalším kroku sdělí ostatním skupinám, na které důležité odpovědi skupina přišla a které otázky by chtěla položit. Skupiny pak velmi stručně sdělí důležité odpovědi na svou otázku i své dotazy. Učitel může vzniklé otázky psát na tabuli.

Pokud učitel rozdal skupinám dost velký papír, například flipový, může třída rozvěsit flipy jako v galerii a žáci si obejdou a přečtou ty, na kterých sami nepracovali. Učitel pak vypíše nové otázky z flipů na tabuli.

INSERT

Učitel vysvětlí a ukáže žákům postup čtení se značkami INSERT*. Každý žák sám čte text a označuje to, co považuje za důležité. Ve dvojicích si pak žáci ukáží své značky u textu a vysvětlí si, proč kterou použili. Nakonec dostanou pracovní list s tabulkou Věděl jsem - Nevěděl jsem - Chci se ještě zeptat.

Jako reflexe se využívá pro tuto metodu tzv. tabulky INSERTU, kam žáci do sloupců k jednotlivým značkám vpisují určitý počet informací - obyčejně tři až pět. Podstatné je, že informace musejí být konkrétní. Tedy ne: "velikost slona", ale "velikost slona je 2 m na výšku a 2 metry do délky" apod.

Čtěte také: Ekologie - Prvouka 2. třída

Metoda "pošta"

Metodou "pošta" si děti navzájem položí a zodpoví své otázky ze třetího sloupce. Na koberec nebo židli uprostřed místnosti dáme poštovní schránku, tj. krabičku, ve které jsou různě barevné listy A4. Každý žák si vezme jeden list. Na jeho vršek napíše jednu otázku z těch, které má ve třetím sloupci tabulky.

List odnese do schránky. Až všichni žáci vloží svůj list s otázkou do schránky, zazpívají si veršík Jede, jede poštovský panáček a každý si vezme list jiné barvy, než na jakou psal otázku. Přečte si otázku, napíše svou odpověď, list přeloží a vloží zpět do schránky. Opět počkáme na všechny, zazpíváme o poštovském panáčkovi a každý si vezme list, který ještě neměl - jinou barvu, otázku, odpověď. Přečte si otázku a odpověď a napíše k nim svou novou repliku. Pak odnese list do schránky.

Potřetí zazpíváme Panáčka a každý si vezme znovu - tentokrát však si jenom přečte vše, co je v listu napsáno. Na závěr si otázky i odpovědi z alespoň pěti listů přečteme - vždy všecky odpovědi na témž listu, žák může přidat svůj názor a podiskutujeme o správnosti odpovědí.

Jestliže vyučující chce, aby se každé z dětí obíralo představou toho, že půda je zdrojem i pohřebištěm živých těl, může po poště zařadit ještě úlohu Kde se podle článku v přírodě vzaly látky, ze kterých se staví tělo rostlin? Každé dítě by mělo zapsat svůj poznatek.

tags: #3. #třída #neživá #příroda #půda

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Franke Easy Sorte
• Zábavné kvízy o přírodě
• Bezpečnostní opatření při práci s hydroxidem sodným
• Charakteristika klimatických regionů
• Třídění odpadu: cena a výhody