Pro pěstování rostlin je klíčové zohlednit klimatické podmínky dané oblasti. K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta.
Především v amerických a polských publikacích jsem se setkala s velmi praktickým členěním rostlin do teplotních zón. Zóny byly původně vytvořeny ministerstvem zemědělství USA jako soustava USDA zón. Postupně se koncept rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rozděluje oblasti a celé kontinenty na zóny podle průměrných ročních minimálních teplot.
Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty). Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období.
Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory - zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím.
Pro naše území jako celek by spíše vyhovovaly rostliny zařazené do teplotní zóny 5, které odpovídají minimální teploty od -29 do -23°C, nebo dokonce do zóny 4 s minimálními teplotami od -34 do -29°C. což by znamenalo, že u nás mohou v pohodě růst rostliny zařazené do teplotní zóny 6, která má minimální teploty od -23 do -18 °C. Toto by bylo skvělé, ale mám obavu, že ne všechny rostliny, které se uvádějí pod číslem zóny 6, naše zimy v pohodě přežívají.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Jestliže si tedy chceme být jistí, a máme zahradu mimo nejteplejší oblasti (jižní Morava, Polabí), vybíráme spíše rostliny s teplotní zónou 5 a nižší, neboť čím menší číslo zóny, tím odolnější rostlina vůči mrazům. Jestliže se nám přesto zalíbila rostlina ze zóny 6 (někdy i 7), může být dobrou pomocí důsledná drenáž místa, kde máme v úmyslu rostlinu vysadit, neboť mnohdy rostlinám více škodí zimní vlhkost než samotný mráz a v prvních letech po výsadbě také může pomoci zimní přikrývka rostliny.
Na druhou stranu je mnoho rostlin, které patří do zóny 6 a dobře je známe z našich zahrad a nemusíme mít o ně obavy, např. zóna 6: rostliny nepůvodní, většinou přizpůsobené našim zimám - cypřišek, magnólie, vajgélie, kalina řasnatá, srdcovka, ale jsou mezi nimi i choulostivé rostliny, např. zóna 8: velmi choulostivé rostliny, u kterých není jisté, zda středoevropskou zimu přežijí (nebo přežijí za určitých podmínek, např. v dobře odvodněné půdě) - Photinia x fraseri ´Red Robin´, kleopatřina jehla a některé jiné rostliny, které dnes obchodníci nabízejí…. těmto rostlinám se může dařit ve vinorodých krajích a/nebo při absenci chladnějších zim - ale musím uznat, že takovým mírným zimám nahrává všeobecné oteplování.
Na pozemku mohou být v půdě uloženy různé technické prvky, někdy velmi mělce. Může to být případ podzemní nádrže na mazut, nad kterou je 30 cm hlíny, nebo v hloubce cca 1,5 m uložené solární hadice zabírající podstatnou část pozemku. Jak vyřešit osázení takových míst?
V prvním z nich, se „zahradním pokojem“, je povrch nad nádrží pokrytý sypkým materiálem - dekorační mulčí nebo štěrkem. Pokoj je vymezen pergolami, za ním vidíme osázený ostrov. Podél plotu, kde již mohou kořínky prorůstat do hloubky (viz plánek níže), je výsadba teplomilných rostlin (pod zástěnami) a trav s trvalkami (naproti zástěnám, vedle lavičky).
Druhé a třetí řešení předpokládá možnost výsadby odolné trávníkové směsi nad nádrž a v okrajích kolem ní výsadbu vysokých trav. Vhodné rostliny: směs druhů trav, rozličných výškově, tvarově i barevně - vysoké trávy Miscanthus sinensis ´Malepartus´, M.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Druhý popisovaný případ, nehluboko (1,5 m) umístěné hadice pro tepelné čerpadlo, nabízí poněkud širší možnosti výsadby a úpravy místa. Jedním z možných řešení by bylo místo navrhnout a osadit jako vřesoviště, pokud nevlastníme pozemek na zásaditých horninách (např. vápenatá půda). Pokud je tato podmínka splněna, dodáme vřesovištním rostlinám do půdy rašelinu s pískem a vytvoříme kompozici z různých vřesů, vřesovců, nízkých azalek a rododendronů. A dalších rostlin, které snášejí kyselou půdní reakci.
rododendrony Rhododendron impeditum, R. hippophaeoides, R. russatum, vřesy Calluna vulgaris ´Spitfire´, vřesovce Erica x darleyensis ´Kramer´s Rote´, E. nízký jalovec Juniperus procumbens ´Nana´, půdopokryvné skalníky Cotoneaster microphyllus var. cochleatus, C. adpessus, nízké panašované brsleny Euonymus fortunei ´Emerald Gold´, E.
Třetí návrh byl vytvořen pro zahradu s vápenatou půdou v teplé oblasti. agáve Agave parryi, Agastache ´Ava´, juka Yucca filamentosa, Y. baccata, Y. rostrata, opuncie Opuntia humifusa, O. U použití pouštních rostlin je nicméně zapotřebí opatrnosti v souvislosti s hadicemi pod zemí, neboť tyto rostliny mohou mít jako adaptaci na původní přírodní podmínky hluboké kůlovité kořeny.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #sispo #klimatické #regiony #charakteristika