Evropská unie klade velký důraz na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU stanovilo 7. akční program pro životní prostředí. Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí skončila dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požadoval, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem pro životní prostředí.
Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu Komise oznámila, že 8. akční program pro životní prostředí by měl podporovat cíle Zelené dohody pro Evropu v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích naší planety“ do roku 2050, v souladu s tím, co již bylo stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. Prioritní cíle 8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů vymezených v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a měl by být v souladu s cíli Pařížské dohody, Úmluv z Ria a dalších relevantních mezinárodních dohod.
8. akční program pro životní prostředí umožňuje systémovou změnu hospodářství Unie, která zajistí dobré životní podmínky v mezích naší planety, kde růst je regenerativní, a měl by rovněž zajistit, aby bylo zelené transformace dosaženo spravedlivým a inkluzivním způsobem a aby tato transformace přispěla ke zmírnění nerovností.
Politika ochrany životního prostředí prošla od počátku evropské integrace dynamickým vývojem. Jako samostatnou politiku zavedl ochranu životního prostředí až Jednotný evropský akt v roce 1987. V současné době má Evropská unie na světové úrovni vedoucí postavení v boji za ochranu životního prostředí, a to především v boji proti změně klimatu.
Vývoj v oblasti ochrany životního prostředí v rámci EU lze shrnout takto:
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Základními principy ochrany životního prostředí v ES jsou:
Ochrana životního prostředí je v rámci EU regulována závaznými i nezávaznými mechanismy. Základem závazné regulace ochrany životního prostředí je Smlouva o EU, podle které musí být ochrana životního prostředí integrována do všech politik Evropského společenství s důrazem na udržitelný rozvoj. Mezi nezávazné mechanismy EU patří zejména dokumenty typu akčního plánu pro ochranu životního prostředí, které stanovují základní cíle EU pro životní prostředí a navrhují kroky k dosažení těchto cílů.
Hlavními institucemi aktivními v oblasti evropské ochrany životního prostředí jsou orgány EU, specializované evropské agentury pro ochranu lidských práv i nezávislé lobbyistické skupiny. Významnou institucí v evropské politice na ochranu životního prostředí je Evropská agentura pro životní prostředí se sídlem v Kodani, jejímž úkolem je přinášet kvalitní a nezávislé informace o životním prostředí.
Cíle v oblasti životního prostředí pro období 2001 až 2010 jsou stanoveny v 6. akčním plánu s názvem Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba. Akční plán se zaměřuje zejména na boj proti změně klimatu, na ochranu biologické rozmanitosti, což představuje ochranu přírodních systému, zabránění půdní eroze a znečišťování, dále na snižování dopadů znečištění životního prostředí na zdraví a lepší využívání přírodních zdrojů a odpadové hospodářství.
Na celém světě panuje stále větší shoda v tom, že pokud rychle nezačneme jednat, hrozí naší planetě nezvratná změna klimatu. Zemská atmosféra není schopna absorbovat emise oxidu uhličitého z fosilních paliv, aniž by nedocházelo ke zvyšování teploty. K dosažení tohoto cíle je potřeba udržitelnějším způsobem využívat zdroje energie a přejít na více forem obnovitelné energie, zachycovat a ukládat oxid uhličitý a důrazněji bojovat proti odlesňování.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Základním kamenem politiky EU v oblasti změny klimatu je Evropský systém obchodování s emisemi, jenž byl spuštěn v roce 2005 jako první svého druhu na světě. Podniky, které vypouštějí do ovzduší méně CO2, než stanovuje určený limit, mohou nevyužité emisní kvóty prodat společnostem, které naopak povolené limity překračují. Díky Evropskému systému obchodování se emisemi lze emise omezovat tehdy, kdy je to nejlevnější, čímž se snižují celkové náklady na jejich snižování.
V roce 2008 přijali vrcholní představitelé evropských zemí tzv. klimaticko-energetický balíček s řadou návrhů na konkrétní opatření a sérií ambiciózních cílů. Evropa se zavázala snížit do roku 2020 celkové množství emisí skleníkových plynů alespoň o 20 % oproti hodnotám z roku 1990 a je odhodlána zvýšit procentní podíl na tomto snížení až na 30 % za předpokladu, že k podobnému omezení přistoupí i další průmyslové země.
Podpora environmentálních projektů pokračuje prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí i v období 2021-2027.
Tabulka: Dotační výzvy v rámci Operačního programu Životní prostředí
| Výzva | Termín pro podání žádosti |
|---|---|
| MŽP_94 | 1. 10. 2025 - 26. 2. 2026 |
| MŽP_88 | 1. 10. 2025 - 15. 5. 2026 |
| MŽP_99 | 1. 10. 2025 - 18. 2. 2026 |
| MŽP_95 | 24. 9. 2025 - 15. 5. 2026 |
| MŽP_83 | 17. 9. 2025 - 31. 3. 2026 |
| MŽP_97 | 17. 9. 2025 - 20. 2. 2026 |
| MŽP_96 | 17. 9. 2025 - 30. 4. 2026 |
| MŽP_89 | 13. 8. 2025 - 30. 1. 2026 |
| MŽP_90 | 30. 7. 2025 - 30. 1. 2026 |
| MŽP_91 | 30. 7. 2025 - 30. 1. 2026 |
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
tags: #6. #environmentální #akční #program #EU #cíle