Adaptace a aklimatizace živočichů v ekologii: Příklady a principy

Ekologie je věda o místě, které obývají organismy. Vznikla v roce 1866, kdy Ernst Haeckel použil řecké slovo "Oikos" (místo k životu, domov) pro označení tohoto oboru. Nynější zápas mezi organismy a jejich prostředím i hranice tohoto zápasu vymezují organismu žít jen v úzkém rozmezí těchto podmínek.

Autoekologie se zaměřuje na jedince, demekologie na populace a synekologie na biocenózy. Ekosystém zahrnuje fyzickou část s určitými vztahy, které se účastní dynamiky procesů. Základní strukturní složky ekosystému jsou abiotické a biotické.

Ekologická valence a adaptace zahrnují divergence (adaptivní radiace) a konvergence. Důležité pojmy jsou ekotyp a poddruh, stejně jako procesy introdukce, aklimatizace a domestikace.

Ekologické faktory a adaptace

Životní prostředí organismu, tj. soubor podmínek nutných k přežití a rozmnožení daného organismu, hraje klíčovou roli. Rozlišujeme optimum organismu a extrémy. V rozmezí hodnot mezi extrémy mluvíme o ekologické valenci organismu. Prostřednictvím placenty, tj. spojující "intenzitu", tj. hustotu v osídlených oblastech a prevalenci".

Klima, ekologické faktory ovzduší a adaptace na ně zahrnují makro-, mezo- a mikroklima. Důležité jsou záření, světlo, teplota, srážky a vlhkost, cirkulace vzduchu a biorytmy. Charakteristické dlouhodobé vzory a extrémy počasí, přímořské, oceánské, kontinentální. Klasifikace podle Köpenna- označujeme jednu z 5 zimních hodnot, vzor srážek, jednu ze 3 letního průběhu. Poměr srážek a evapotraspirace určuje hlavní rostlinné formace.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Ekologické faktory půdy (základy pedobiologie) zahrnují půdotvorné faktory a edafon (=terrikolní organismy). Důležité je velikostní a ekologické členění zooedafonu, příklady nejdůležitějších zástupců mezofauny, makrofauny a megafauny a detritický potravní (trofický) řetězec.

Vodní prostředí a jeho specifika

Ekologické faktory vodního prostředí (základy hydrobiologie) se dělí na tekoucí a stojaté vody. Tekoucí vody mají abiotické faktory jako proud, teplota, obsah O2. Horizontální členění toku zahrnuje rybí pásma (krenon, ritron, potamon) a vertikální členění toku zahrnuje reopelagiál, bentál, hyporeál. Stojaté sladké vody (x slaná jezera, moře a oceány) se dělí vertikálně a horizontálně na pelagiál (epipelagiál, batypelagiál) a bentál (litorál, sublitorál, profundál, abysál).

Mezidruhové a vnitrodruhové vztahy

Ekologické faktory výživy a potravy jsou klíčové. Ekologická nika, trofogenní kasty a mezidruhové vztahy zahrnují neutralismus, protokooperace, komenzalismus, mutualismus (=symbióza), amenzalismus, kompetice, predace, parazitismus (a parazitoidismus). Vnitrodruhové vztahy zahrnují reprodukční x nereprodukční skupiny a teritorialitu.

Ekologie populací (demekologie)

Ekologie populací (demekologie) se zabývá disperzí, denzitou, migrací, natalitou (fyziologická x ekologická) a mortalitou (specifická rychlost vymírání). Důležitá je struktura (poměr pohlaví, věková struktura) a růst (nebrzděný: specifická rychlost růstu - r, brzděný únosná kapacita prostředí - K). Rozlišujeme r- a K- stratégové a studujeme oscilace, fluktuace a gradace.

Společenstva (biocenózy)

Společenstva (biocenózy) zahrnují fytocenózy (viz fytocenologie) x zoocenózy a biotop. Důležité jsou biocenotické principy, vertikální stratifikace, komplexní společenstva (zonace a mozaiky), ekoton, periodicita (fenologie), fenologické aspekty a sukcese (primární x sekundární), klimax (klimatický x edafický). Zono)biomy zahrnují hylaea, litoraea, skleraea, silvaea, tajga, tundra, step, poušť (životní formy rostlin ) x orobiomy.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Vlastnosti biocenóz

Vlastnosti biocenóz se dělí na kvantitativní (hustota druhů, abundance, produkce - biomasa, dominance), strukturální (presence x absence, frekvence, konstance, faunistická podobnost = druhová identita, diverzita, ekvitabilita) a vztahové znaky (fidelita, koordinace).

Druhová diversita je celkový počet druhů tvořících společenstvo (horizontální a vertikální). Potravní struktura zahrnuje producenty, konzumenti I.a II.řádu. Biogeochemické cykly živin- makro a mikro. 2typy BC- atmosferický a litosferický.

Stabilita ekosystémů je vlastnost společenstev udržet po řadu let stálé strukturní i funkční charakteristiky. Zahrnuje odolnost a pružnost. Sukcesí vývoj vede vždy ke zvyšování stability i diversity. Konečný stav sukcese=klimax - klimaxové společenstvo - závislé jen na mezoklimatu. Div.společenstvo s větší pravděpodobností obnoví své parametry rychleji.

Adaptace a aklimatizace: Příklady

Adaptace a aklimatizace jsou klíčové procesy, kterými se organismy přizpůsobují svému prostředí. Zde jsou některé příklady:

• Chladová aklimatizace: Krátké dny-predormance, dlouhé dny-postdormance.
• R-strategie: Druhy schopné se rychle rozmnožit a tím vyrovnávají ztráty vzniklé četnými disturbancemi. Velké množství potomstva hůře vybaveného do života - kvantita nad kvalitou.
• K-strategie: Dlouhověcí, méně potomstva - kvalita nad kvantitou.
• S-strategie: Lépe odolávají stresu, obývají různé extrémní prostředí.

Ekologická nika je chápána jako soubor podmínek nutných k přežití a rozmnožení daného organismu. Rozlišujeme optimum organismu a extrémy. V rozmezí hodnot mezi extrémy mluvíme o ekologické valenci organismu.

Čtěte také: Příklady adaptace v přírodě

Fitness je zdatnost, množství reprodukce schopného potomstva, nejvýznamnější genetická charakteristika populace. Nejzdatnější jedinci zanechávají nejvíce životaschopného a reprodukčně schopného potomstva. Evoluce nevede k absolutní dokonalosti.

Vnitrodruhová konkurence: Zvýšení populační četnosti vede k tomu, že zdroje se stávají omezenými. Nedostatek zdrojů vede ke strádání, snížené schopnosti rozmnožování, zpomalení růstu. Nepostihuje všechny jedince stejnou měrou=asymetrická konkurence.

Mezidruhová konkurence: Některé zdroje jsou omezené, tím se rozumí, že poptávka převyšuje nabídku.

Základní principy a zákony

• Liebigův zákon minima: Růst rostliny je závislý na množství živiny, která je jí dostupná v nejmenším množství.
• Shelfordův zákon tolerance: Existence organismu.

Tabulka životních strategií

tags: #adaptace #a #aklimatizace #živočichů #ekologie #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana klimatu v EU: případ Greenpeace
• Zákon o ochraně přírody a krajiny – diplomka
• Mackovice a objemný odpad
• Komensalismus a parazitismus
• Ochrana biotopů v Česku