Adaptační Opatření pro Nelesní Ekosystémy v Kontextu Klimatické Změny v České Republice

Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Podle Copernicus Climate Change Service a Českého hydrometeorologického ústavu bylo letošní léto, vzhledem ke globální průměrné teplotě vzduchu z let 1991-2020, vůbec nejteplejší. Rovněž letošní začátek září byl nejteplejší v historii měření na území České republiky. Po tomto horkém létě a tropickém začátku září přišly podprůměrné teploty a přívalové srážky, které způsobily ničivé povodně.

Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím. Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU.

Na rozdíl od mitigačních opatření, jejichž cílem je snížení zdrojů emisí skleníkových plynů a zpomalení či zastavení oteplování planety, jsou adaptační opatření úpravami vedoucími ke snižování zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny. V rámci programu Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny byl proveden výzkum postojů k adaptačním opatřením v krajině, jehož cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti k různým typům opatření v různých oblastech krajiny.

Veřejné Mínění a Adaptační Opatření

Z dřívějších výzkumů víme, že drtivá většina lidí v Česku si uvědomuje existenci změny klimatu a domnívá se, že k ní více či méně přispívá lidská činnost. Navzdory tomu náš výzkum z května 2024 ukázal, že téměř polovina respondentů nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště projevy změny klimatu. Navíc je česká veřejnost podobně rozdělená i co se týče otázky schopnosti české krajiny vyrovnat se s dopady klimatické změny bez pomoci člověka. Nadpoloviční většina (50,8 %) respondentů se domnívá, že krajina si s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka.

Čtěte také: Ekologická adaptace

Lidé se pozitivně staví k obnově mokřadů; s tím, aby jejich obnovu stát podporoval, spíše nebo určitě souhlasí 87,8 % respondentů. 83,5 % respondentů se klaní ke zvýšení podílu suchu odolných dřevin a 75,5 % k ponechávání zbytků po těžbě k zetlení a k příspěvkům státu na ekosystémové funkce lesů. Nejmenší podíl respondentů (48,7 %) souhlasí se zákonným omezením umělé výsadby sazenic.

Adaptační Opatření v Zemědělství

Adaptační opatření na zemědělské půdě jsou vesměs přijímána pozitivně. Stejně jako v lesích mokřady jsou u respondentů nejvíce populární zelené biopásy; s povinností vlastníků je vytvářet souhlasí 87,4 % respondentů. Téměř stejný podíl (86,4 %) respondentů se staví za omezení výstavby hal ve volné krajině, s tím že je zde výrazně vyšší podíl těch, kteří s tímto opatřením rozhodně souhlasí (55,2 %). Zvýhodnění ekologického zemědělství podporuje 73,8 % respondentů. Nejnižší podporu z představených adaptačních opatření pro zemědělství mají vyšší tresty za nesprávným hospodařením způsobenou erozi na polích; s nimi souhlasí 68,4 % respondentů.

Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.

Adaptační Opatření ve Vodním Hospodářství

O nutnosti revitalizace vodních toků se ve veřejném mediálním prostoru dozvídáme dlouho a je to opatření, které se těší v této skupině zdaleka nejvyšší podpoře; souhlasí s ním 87,5 % respondentů, z toho 40,2 % souhlasí rozhodně. Stejně jako mokřady v lesích mohou podle veřejnosti mokřady na zemědělských pozemcích plnit svoji adaptační funkci; s jejich obnovením souhlasí 79,5 % respondentů. Zákonná povinnost nakládání s dešťovou vodou u nových staveb se jako potřebná jeví 73,4 % respondentů. Omezení spotřeby pitné vody v období sucha vnímá jako prospěšné už jen 62 % lidí. Česká veřejnost je rozdělená v otázce výstavby přehrad, kdy 42,1 % respondentů s podporou výstavby nesouhlasí a naopak 40,2 % se k ní přiklání.

Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.

Čtěte také: Opatření pro adaptaci na změnu klimatu

Adaptační Opatření pro Ekosystémy

Státní podpora obnovy poškozených ekosystémů se podle očekávání těší drtivé podpoře veřejnosti (91,4 %). Propojení krajiny, tak aby byla prostupná pro biologické druhy, je rovněž většinově podporováno stejně jako zvýšení počtu státem chráněných mokřadů (88 % a 80,7 %). Významné podpoře se těší rovněž vyhlašování nových chráněných území (80,4 %). S finančními náhradami vlastníkům pozemků za mýcení invazních druhů rostlin souhlasí 63,6 % respondentů.

Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Lesní Hospodářství a Změna Klimatu

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů.

Další oblasti a adaptační opatření

• Městské prostředí: Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.
• Doprava: Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování s cílem zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí.
• Průmysl a energetika: Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí.

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld.

Čtěte také: Česká republika a klima

tags: #adaptační #opatření #nelesní #ekosystémy #klimatická #změna

Oblíbené příspěvky:

• Zóny ohrožení lesů v ČR
• Prádelny a ekologické předpisy
• Sortibox 20 l: Recenze
• Praxe ukládání eternitu
• Jak vyčistit ucpaný odpad pomocí Stura Facile