Adaptační Opatření na Změnu Klimatu v České Republice: Příklady a Strategie

Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod.

Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím.

Příklady Adaptačních Opatření

Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.

Adaptační Opatření v Různých Oblastech

Lesní Hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti). Obecně lze ale očekávat, že zvýšené náklady na šetrnější těžbu a dopravu dříví budou kompenzovány nižšími náklady na obnovu a výchovu mladých lesních porostů.

Čtěte také: Opatření pro adaptaci na změnu klimatu

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů. Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi. Podle Jiřího Musila ze společnosti Agdata, českého dodavatele technologií pro chytré zemědělství, šetří digitalizace zemědělství zhruba 50 % člověkohodin měsíčně.

Vodní Hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek. Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření. Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010). Stát se navíc podílí například i na kompenzaci dopadů sucha v zemědělství.

Městské Prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov. Předpokládá se, že státní investiční podpora těchto renovací se státu vrací na daních z příjmu firem, zaměstnanců, na nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti atd. Očekává se, že na 1 mld. investovaných korun připadá 0,97-1,21 mld.

Ekosystémy

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů. Protikladem jsou zde invazivní druhy rostlin a živočichů, které jsou odolné vůči změnám klimatu, mohou se nekontrolovaně šířit a zaujmout v ekosystému místo původních druhů. Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Zdraví a Hygiena

Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva.

Čtěte také: Přírodě blízká řešení pro adaptaci na změnu klimatu

Cestovní Ruch

Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu.

Doprava

Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd.

Průmysl a Energetika

Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.

Ekonomické Aspekty a Nástroje

Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov) nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů na zajištění prostředků pro poskytování podpory (např. silniční daň). Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld.

V této oblasti existuje celá řada existujících mechanismů získávání financí pro zavádění adaptačních opatření, například daně z pevných paliv, zemního plynu nebo elektřiny. Dále pak zpoplatnění emisí CO2.

Čtěte také: Adaptační strategie pro české nelesní ekosystémy

Vzdělávání a Osvěta

Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.). Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl. Opatření, která se vážou k tomuto cíli jsou buď průřezová (realizace informační kampaně, propagace informačního systému pro šíření a výměnu informací Climate-ADAPT, popularizace na festivalech nebo v knihovnách apod.), nebo se vztahují k určité oblasti a k odborné veřejnosti.

Výzkum a Vývoj

Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy.

Příklady Realizovaných Projektů v ČR

Klimatická změna je tématem, které si nachází cestu nejen do vzdělávání, ale i komunitního života. Zde vám přinášíme inspirativní příklady projektů, které se realizovaly v českých školách.

1. Klimatická stezka v obci Cehnice: Žáci ZŠ Cehnice zmapovali terén a vytvořili stezku propojující sedm významných opatření pro adaptaci na klimatickou změnu (poldr, retenční nádrž Třtí, sběrný dvůr, ČOVka, Re-use centrum, rybník Mešník).
2. Zvelebení školního dvora na Gymnáziu v Šumperku: Studenti se zaměřili na výsadbu zeleně, zvelebení školního dvora, konzumaci regionálních a sezónních potravin či zalévání dešťovou vodou ze školní zahradní nádrže.
3. Mapování klimatických rizik v Milevsku: Žáci z 1. ZŠ TGM Milevsko mapovali klimatická rizika a příležitosti ve své obci, hledali vhodná opatření, fotili, zaznamenávali do plánků a zjištěné údaje vepsali do klimamapy.
4. Šetrná údržba travnatých ploch v Přelouči: Studenti střední školy z Přelouče přišli pro změnu s opatřením šetrné údržby travnatých ploch. Vytvořili klimamapu města Přelouče a společně s vedením města vytipovali lokality pro šetrnou údržbu travnatých ploch (mozaikové sečení travnatých ploch).

Jak Se Zapojit?

Příklady konkrétních řešení adaptace prostorů měst na klimatickou změnu jsme začali mapovat s místními obyvateli a samosprávou. Jak se popasovat s ozeleněním a zachytáváním vody na sídlišti? Co dělat, když hrozí velká zástavba zelených ploch? A jak se dá zpříjemnit a zadaptovat městský vnitroblok? Sucha a letní vedra se stala něčím, na co jsme si v posledních letech už vcelku zvykli. Projevy klimatické změny jsme začali naplno pociťovat a prognózy nenasvědčují tomu, že by to mělo být v budoucnu jinak. Je proto třeba se adaptovat. Musíme myslet na taková opatření, která nám pomohou letní vedra lépe zvládat, umožní nám lépe a šetrněji hospodařit s vodou, a z našich měst a vesnic vytvoří místa příjemná k životu i v náročnějších podmínkách. Začít můžeme každý u sebe. Je opravdu nutné splachovat nebo zalévat pitnou vodou? Záchytné nádrže na užitkovou nebo dešťovou vodu dnes již mnoho nestojí a časem se vyplatí nejen ekologicky, ale i finančně. Co váš vnitroblok - je plný betonu?

Inspirace ze Zahraničí

Abychom se mohli na měnící se klima adaptovat efektivně, je důležité a jistě i zajímavé sledovat vývoj v okolních zemích.

• Polsko (Myslowice): Inovativní projekt moderního nájemního bydlení s vysokými standardy klimatických opatření, energeticky plusový bytový dům vybavený solárními panely a efektivním hospodařením s vodou.
• Španělsko (Andalusie): Systematický přístup k reakci na sucho s průběžným sledováním indikátorů stavu zdrojů vody a digitalizací informací o spotřebě.

Adaptační Strategie a Plány

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Národním koordinátorem adaptace na změnu klimatu je Ministerstvo životního prostředí. Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření. První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Typy Adaptačních Opatření

Adaptační opatření se rozdělují na tři typy: modro-zelená, šedá a měkká.

• Modro-zelená opatření: Zahrnují přírodní a přírodě blízká opatření.
• Šedá opatření: Zaměřují se na stavební a technologická řešení, jako jsou termoizolace budov, stínění nebo hráze, poldry, náspy, drenážní systémy, dešťové kanalizace, zadržovací nádrže.
• Měkká opatření: Zahrnují vzdělávání, osvětu a změny v chování společnosti.

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1. Schvalující usnesení vlády č. 785 ze dne 13.

Další Zdroje Informací

• Climate-ADAPT: Evropská adaptační platforma (klíčové služby EU, adaptační nástroje a pomůcky, příklady dobré praxe, profily členských států, adaptační politika EU)
• MiSe Klima: Jak můžeme reagovat na změnu klimatu?

tags: #adaptační #opatření #na #změnu #klimatu #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Koše na tříděný odpad: Česká kvalita
• Nášlapný koš – recenze
• Přečtěte si o požárech skládek v Ústeckém kraji
• Jak uvést emisi na trh v České republice
• Vytřídění Tetra Pak