Plánovaný vznik CHKO Krušné Hory a výhrady Božího Daru

Krušné hory, pohoří na severozápadní hranici Čech, jsou oblastí s bohatou historií dobývání a osídlování. Toto pohoří, dlouhé 130 km, je součástí Českého masivu a jeho geologická skladba se formovala již v prvohorách. Podobu Krušných hor zásadně ovlivnily vrásnění, denudace a tektonická činnost.

Geologie a geomorfologie Krušných hor

Alpinské vrásnění třetihor vytvořilo současnou podobu pohoří, odpovídající kře skloněné k severozápadu. Tektonická činnost proniká zlomy i do nejvyšších partií pohoří, kde vystupuje nad plochý hřeben v podobě jednotlivých elevací. Božídarský špičák (1 115 m n. m.) představuje nejvýše položené vulkanické těleso v ČR.

Reliéf Krušných hor je tvořen dlouhou a šikmou krou s prudkým zlomovým svahem. Zploštělý hřeben se táhne v ose celého pohoří s průměrnou výškou nevýrazných vrcholů často přesahujících 900metrovou hranici. Nejvyšší část pohoří se nachází v jihozápadní třetině, kde se hřeben táhle zdvihá a několik vrcholů zde výrazněji přesahuje tisícimetrovou hranici. Patří sem například Blatenský vrch (1 043 m n. m.), německý Fichtelberg (1 214 m n. m.) a nejvyšší vrchol - Klínovec (1 244 m n. m.). Mnohé vrcholy jsou dotvořeny výraznými skalními útvary.

Neogenní výzdvih Krušných hor dal vzniknout současné podobě říční sítě, která zjednodušeně nasedá kolmo na osu pohoří a tvoří významné rozvodí. Hojné srážky jsou zachycovány rašeliništi a podmáčenými lesy, které pokrývají celou náhorní plošinu a stabilizují přirozený odtok. Saská strana pohoří je odvodňována do Muldy, česká strana do Ohře a Bíliny. Mezi nejvýznamnější toky patří Svatava, Rolava, Bystřice, Černá, Chomutovka a Flájský potok - Flöha. V hřebenových partiích byly v minulém století vybudovány vodárenské nádrže, z nichž největší jsou Fláje a Přísečnice.

Díky své poloze tvoří Krušné hory nárazníkovou zónu častým změnám počasí, které je převážně ovlivňováno západním prouděním. Roční úhrny srážek zde přesahují i 1 000 mm a charakterizují oblast jako humidní až perhumidní (nadměrně vlhkou). Průměrná roční teplota kolísá mezi 4-6 C, oblast v okoli Klínovce je ještě o dva stupně chladnější.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Historie Krušných hor

Systematické osídlování hor, spojené s odlesňováním a zakládáním trvalých osad, začíná až ve 12. století. Do území přicházejí na pozvání českých panovníků především prospektoři a kolonisté ze Saska, kteří zakládají vysoce ziskové rudné doly a rýžoviště. Druhá kolonizační vlna přichází v době vrcholící těžby kovů v 16. století. Původní osady získávají status hornických měst a celá oblast se rychle rozvíjí. V té době se stávají Krušné hory nejobydlenějšími horami Evropy. Původní lesy rychle mizí, dřevo se spotřebovává při důlní činnosti a v milířích při výrobě uhlí pro hutě. Úpadek hornictví nastává během třicetileté války (1618-1648).

V 19. století přináší výstavba silnic a tratí nový impuls pro moderní průmyslové podnikání i důlní činnost. Novodobá historie území je spojená s počátky turistiky a s nástupem zimních sportů na přelomu 19. a 20. století.

Po 2. světové válce se nejvýznamnějším artiklem území stává uran. Důlní činnost v celých Krušných horách utichla s uzavřením posledního středoevropského železnorudného dolu na Měděnci v roce 1994. Trvalé svědectví o dobývání nerostného bohatství Krušných hor vydává nespočetné množství odvalů, hald, sejpů, štol a propadlin roztroušených po celém území. Spolu s technickými památkami a stavbami jsou vybrané hornické lokality na saské i české straně pohoří evidovány a připravovány k navržení do Seznamu světového dědictví UNESCO jako „hornická a montánní krajina Krušnohoří“.

Flóra a vegetace

Charakter zonální vegetace je ovlivněn prudkým výškovým gradientem na české straně pohoří. Vegetace kolinního a suprakolinního stupně je zastoupena jen okrajově doubravami a dubohabřinami na úpatí zlomového svahu. V nadmořské výšce od 500 m následuje submontánní až montánní stupeň s bučinami a potenciálními jedlobučinami zaujímajícími třetinu území. Ve stromovém patře bučin chybí vyhubená jedle a imisemi je potlačený smrk. Zpestřením submontánního stupně jsou suťové lesy (Tilio-Acerenion) s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), chráněné v přírodních rezervacích.

V nejvyšších polohách jedlobukového stupně se na vlhkých sutích dochovaly klenové bučiny (Aceri-Fagetum) s čípkem objímavým (Streptopus amplexifolius) a druhy vysokobylinných niv. Neúživná stanoviště porůstají bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) s převahou acidofytů jako šťavel kyselý (Oxalis acetosella), borůvka (Vaccinium myrtillus) nebo třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Těsně pod hranou svahů a místy na náhorní planině jsou původním zonálním společenstvem smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), jejichž bylinné patro se sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea), kokoříkem přeslenatým (Polygonatum verticillatum) nebo kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata) plynule navazuje na přirozené smrčiny.

Čtěte také: Program Podpory a ochrana přírody

Pro supramontánní stupeň jsou charakteristické přirozené a polopřirozené smrčiny svazu Piceion excelsae. Lesní typy bukosmrkového a smrkového vegetačního stupně se v současnosti takřka překrývají s územím postiženým imisní kalamitou. Zcela odumřelo více než 60 % smrkových porostů, především východně od Klínovce. Imisemi nejvíce postiženým společenstvem jsou třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Picetum), které se v kvalitní podobě dochovaly jen na Klínovci a dále v západním Krušnohoří.

Nejvýznamnějšími biotopy území jsou nepochybně rašeliniště, která zaujímají 5 767 ha, a řadí tak Krušné hory na druhé místo za Šumavu (6 371 ha). Rozsáhlá horská rašeliniště postglaciálního stáří jsou obvykle 6-7 m mocná, maximální mocnost rašeliny Novodomského rašeliniště je 12 m. Nejhodnotnější vegetace je soustředěna do otevřených ploch s jezírky, šlenky a bulty. Na vrchovišti Myší kout byla nově nalezena drobná orchidej bradáček srdčitý (Listera cordata). Na níže položených vrchovištích je rašelinná kleč nahrazena rodičovskou borovicí blatkou (Pinus rotundata). Botanicky významným biotopem jsou také slatiniště a prameniště.

Plánované vyhlášení CHKO Krušné hory

Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu. Proto se plánuje vyhlášení CHKO Krušné hory, která by měla být s rozlohou kolem 1200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice. Měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník na Děčínsku v Ústeckém kraji. Reprezentují v Evropě řídce se vyskytující typ krajiny, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem ekosystémů, a to i přes dlouhodobé využívání člověkem. Pozůstatky zdejší aktivní důlní činnosti jsou zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO jako Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří od roku 2019. Nejcennější místa Krušných hor jsou chráněna jako maloplošná zvláště chráněná území, podstatná část je také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Výhrady starosty Božího Daru

Starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) se otevřeným dopisem obrátil na ministerstvo životního prostředí (MŽP) s výhradami k plánovanému vzniku CHKO. Podle něj nejsou v plánovaném území s nejvyšší ochranou zahrnuty všechny zásadní plochy, přičemž některé jsou naopak nepodloženě vyjmuty. Mluvčí MŽP Karolína Šůlová ČTK sdělila, že na podání námitek mají dotčené obce měsíční lhůtu. Horník v dopise žádá návštěvu ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) v Božím Daru.

Horník uvádí, že plánované vymezení CHKO nepředpokládá na území Božího Daru vyhlášení nového maloplošného zvláště chráněného území evropsky významné lokality Krušnohorské plató. Kritizuje také vyjmutí rozsáhlých ploch v zastavěné části Jáchymova i lyžařských areálů z návrhu území, které by mělo spadat pod CHKO. Ve svém prohlášení pak starosta Božího Daru naznačuje, že ochránci přírody ustoupili zájmům movitých lyžařských areálů.

Čtěte také: Veselí nad Moravou: Zpráva AOPK

Zástupci obcí v okolí ve vlastním otevřeném dopise uvedli, že město Boží Dar se samo připravilo o možnost najít kompromis, když se jednání odmítlo účastnit. Takovou interpretaci ale Horník odmítá. Božídarský starosta Horník ČTK řekl, že zástupci města se jednání na počátku účastnili a aktivně. "Ale na ta jednání, kde byl i ministr (životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL) a kde se nakonec upekl konečný návrh, jsme přizváni nebyli," řekl Horník.

Starostové obcí, které podporují vyhlášení CHKO Krušné hory, se v dnešním prohlášení distancují od jakéhokoliv nařčení z úplatkářství. Horník dnes rozešle zastupitelům obcí i Karlovarského kraje dopis, v němž upozorní na nebezpečí, které by podle něj vyhlášení CHKO v ohlášeném rozsahu mohlo přinést.

Reakce ministerstva a Karlovarského kraje

Prodloužit termín pro námitky k záměru vzniku CHKO Krušné hory, jak chce zastupitelstvo Karlovarského kraje, podle zákona nelze. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Na posledním jednání zastupitelstva Karlovarského kraje se proti záměru ostře ohradil starosta Božího Daru Jan Horník (STAN).

Náměstek hejtmana Karel Jakobec (ODS) upozornil, že záměr neřídí kraj, ale ministerstvo životního prostředí a AOPK. Jak řekl, osobně ve vzniku CHKO Krušné hory vidí výhodu v tom, že místo mnoha jednotlivých úřadů, které mohou mít odlišné názory, bude ochranu přírody koordinovat jeden orgán, vedení CHKO.

tags: #agentura #ochrany #prirody #a #krajiny #špičák

Oblíbené příspěvky:

• Emisní normy Středočeský kraj
• Balónky a atmosféra: Co se děje?
• Zdravotní rizika nanotechnologií
• Vánoční obaly a recyklace
• Změny v MHD Kladno