Akumulace vyvlastněním a environmentální konflikty

24.03.2026

Ivan Bakalov je výzkumník a odborník na mezinárodní politiku, který se v posledních letech zaměřuje především na politickou ekonomii ruské války na Ukrajině. Působí jako výzkumný pracovník na Technické univerzitě v Drážďanech a dříve pracoval na univerzitách v Leidenu, Vídni, Marburgu a Sofii.

Bakalov se domnívá, že mainstreamové teorie, které vysvětlují zahájení vojenské invaze na Ukrajinu ze strany Ruska, jsou nepřesné a nedávají uspokojivé odpovědi na to, proč Rusko zahájilo invazi právě v tento konkrétní moment. Hovoří o organické krizi, na niž nedokázal ruský režim adekvátně reagovat. Podle něj byl konečným stimulem pro růst ruské ekonomiky až vstup země do rozsáhlé opotřebovávací války, která má na vývoj ruské ekonomiky pozitivní vliv.

Bakalov zdůrazňuje důležitost přestat spoléhat na geopolitická vysvětlení současné války na Ukrajině a místo nich přinést vysvětlení materialistická a ekonomická. Geopolitika a výklad civilizační volbou nejsou jen akademické teorie, ale také rámec pro uvažování o světě, který formuje, jak o této válce evropské země a USA mluvily, a určuje, co bude po válce následovat.

Existují různé varianty geopolitiky, ale hlavní proud obvykle říká něco v tom smyslu, že Rusko jen reaguje na rozšiřování NATO. Jeden z nejznámějších článků na toto téma napsal John Mearsheimer už v roce 2014. Předkládá v něm argumenty, proč došlo k anexi Krymu a proč za separatistickou válku na Donbase může Západ. Pokud se tímto vysvětlením budeme řídit a budeme ho brát vážně, k invazi nemělo nikdy dojít.

Jak by podobné geopolitické vysvětlení znělo ze západní strany? „Prozápadní“ geopolitické vysvětlení tvrdí něco ve smyslu: „Rusko vycítilo, že Západ je slabý, a pokusilo se využít této příležitosti k přeskupení bezpečnostní architektury v Evropě.“ Tato verze geopolitiky naznačuje, že Rusko využilo příležitosti, aby aktivně přeskupilo bezpečnostní architekturu Evropy. Stále se však jedná o slabou teorii, protože jde o vysvětlení post hoc.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a akumulace

Civilizační volba jako vysvětlení

Existuje ještě jedno populární vysvětlení, které lze nazvat jako „civilizační volba“. V tomto vysvětlení jde především o to, že agresivita a agresivní zahraniční politika má být vlastní povaze ruského vládnutí a ruského národa obecně. Toto vysvětlení naznačuje, že je na Rusku a Rusech něco specifického, co je nutí napadat jiné země. Tato teorie je ve vysvětlujícím smyslu slabá, protože implikuje, že by Rusko mělo někoho napadat takřka nonstop.

Existuje také euroasijská teorie Alexandra Dugina, která má za své jádro nesmiřitelný boj mezi Západem a Eurasií. Ruská civilizace brání základy křesťanství proti dekadentnímu Západu. Tato invaze je pro něj silou dobra. Rusko se snaží zachránit tradiční hodnoty proti dekadenci západní civilizace. Ale i když přijmete ruskou verzi příběhu o civilizační volbě, stejně vám to nepomůže vysvětlit, proč k invazi došlo tehdy, kdy k ní došlo, a ne třeba o jeden, tři, pět, deset nebo patnáct let dříve.

Slepá ulička kapitalistické transformace

Vysvětlení vychází z historického materialismu a klade důraz na pochopení toho, jak nás rozpory kapitalistické transformace devadesátých let 20. století dovedly až sem. Jde o to, že válka, a především pak ruská invaze jsou výrazem rozporů kapitalistického systému jednak v Rusku a východní Evropě, jednak obecněji na globální úrovni. Ruský vládnoucí blok čelí organické krizi, krizi ruského kapitalismu.

Bakalov uvádí tři ilustrativní příklady, které tuto teorii objasňují:

Stagnující ruská ekonomika: Po globální finanční krizi v letech 2008 a 2009 se růst ruské ekonomiky zastavil kvůli klesajícím cenám vývozu energií a omezené schopnosti ruského kapitálu expandovat.
Demografická krize: Pracovní síla se nereprodukuje takovým tempem, jaké je nutné pro další rozvoj ruského kapitalismu.
Absurdní úroveň nerovnosti: Velmi malý počet lidí koncentruje obrovské bohatství, což vytváří krizi legitimity.

Jak je možné tuto situaci řešit, pokud usilujete o rozsáhlý růst? Vytvoříte integrační blok. Pro tento integrační blok byla však rozhodujícím trhem Ukrajina. Invaze tedy nebyla plánem číslo jedna. Na začátku byla snaha metodou cukru a biče přimět Ukrajinu, aby se k tomuto integračnímu bloku připojila. I to je součástí organické krize. Nejenže se ruský kapitalistický systém potýká s potížemi při reprodukci sebe sama, ale potýká se také s potížemi při vytváření atraktivního obrazu pro vnější společnosti, aby se k jeho integračnímu bloku dobrovolně připojily jiné země.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Připojením Krymu nezískáte najednou jen trh pro ruské banky, telekomunikační operátory a podobně. Vidíte v této populační či demografické krizi i důvod pro nativistický obrat v ruské ideologii? Rozhodně. Diskurz tradičních hodnot a prorodinné nativistické politiky či boje proti interrupcím je součástí širšího diskurzivního základu pro podřízené postavení pracujících, a to zejména v kontextu války. Jedná se o jejich disciplinaci, aby dělali přesně to, co se po nich chce. Práce se tedy má reprodukovat, ale materiální podmínky tyto scénáře narušují.

Podle odhadů Credit Suisse vlastní jedno procento nejbohatších v Rusku 59 procent veškerého domácího bohatství (v USA je to 35 procent), a to pomíjím mimořádně vysokou míru bohatství uloženého v offshorech v zahraničí. Jak svému obyvatelstvu vysvětlíte, že je tak chudé, přestože žije v zemi nesmírně bohaté na zdroje? Pomocí mytologie o velikosti ruského impéria a ruského světa. Ale nejen to. Ruský svět je přece v ohrožení. Pokud se teď nezmobilizujete na jeho ochranu, jeho nepřátelé ho zničí. Nevadí, že váš život už zničili lidé, kteří vám vládnou.

Bylo jasné, že jediným způsobem, jak zachránit stávající mocenskou konstelaci a extravagantní životní styl jachet, paláců a offshorových rájů je pokusit se exportovat vnitřní třídní konflikt do zahraničí v podobě invaze na Ukrajinu. Pro Rusko to nebylo optimální rozhodnutí. Optimální scénář by pro něj znamenalo to, kdyby se Ukrajina dobrovolně připojila k integračnímu bloku. To se však nestalo.

Historicko-materialistické vysvětlení by naznačovalo, že smyslem plánu číslo dvě bylo začlenit Ukrajinu do hospodářského bloku prostřednictvím reintegrovaného Donbasu. Během tří dnů dobýt Kyjev. Krátká a vítězná válka, která potvrdí nadvládu ruského státu i nadvládu ruského kapitálu na ukrajinském trhu. Pokud se vám nepodaří dobýt Kyjev za tři dny, můžete si představit rozsáhlou válku jako skutečnou hnací sílu kapitalistického rozvoje v Rusku.

Zájmy ...

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

tags: #akumulace #vyvlastněním #environmentalni #konflikty