K neodmyslitelným znakům většiny druhů našich ptáků patří zpěv a další hlasové projevy (volání, bubnování, klapot zobákem nebo tleskot křídly), které nám v terénu pomáhají při jejich určování.
Existuje řada sofistikovaných nástrojů k určení druhu na základě hlasu, obvykle však fungují v případě typických a dostatečně hlasitých projevů. Ty je možné zachytit jen v určitou denní a roční dobu.
Určitým řešením je využití hlasového záznamníku k nahrávání hlasů v terénu pomocí metody „akustického monitoringu“. Díky němu můžeme „být“ v jednom okamžiku na více místech současně.
S myšlenkou využít běžně dostupné hlasové záznamníky (diktafony) pro nahrávání hlasů v terénu a jejich následné vyhodnocení s použitím programového vybavení počítače v prostředí české amatérské ornitologie přišel Jan Savický v roce 2008.
V terénu jsou do speciálních pouzder umisťována zařízení, která nahrávají kontinuálně. Nahrávky se následně převedou na spektrogramy, tedy grafické znázornění časového průběhu spektra určitého úseku nahrávky.
Čtěte také: Ovzduší a zákony
Následně se nahrávky vyhodnocují procházením jednotlivých spektrogramů s možností přehrát konkrétní pasáže nahrávky díky propojení spektrogramu s originální nahrávkou. Tuto činnost zajišťuje program AMViewer.
V případě, že záznamníky nepodporují záznam do WMA, využije se formát MP3 a převod do WMA zajistí program AMConvertor. Programová sada AMSrv je nabízena zdarma a šířena elektronicky.
Tento způsob průzkumu (monitoringu) umožňuje zjištění všech ozývajících se druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu ve vzdálenosti odpovídající zhruba „dobře vycvičenému lidskému uchu“.
Její úpravy a modernizaci v letech 2017 a 2019 hradila Agentura ochrany přírody a krajiny.
Záznamníky mohou být využity k mnoha účelům. Uplatnění našli nejen v ornitologii, ale i při monitoringu savců nebo některých skupin hmyzu.
Čtěte také: Český monitoring odpadů
Akustický Monitoring v Praxi
U ptáků, žab, netopýrů (méně často jiných savců), ale třeba i u rovnokřídlého hmyzu se běžně používají různé tradiční metody sledování jejich výskytu zaměřené na poslech, nahrávání a vyhodnocování hlasových nebo jiných zvukových projevů.
U savců se dále studují hlasové projevy hlavně kvůli behaviorálnímu (etologickému) významu, např. při vnitrodruhové komunikaci. Pomineme-li netopýry a monitorování jejich echolokace, méně často se využívají zvuky savců k mapování výskytu v terénu - u nás zatím např. u plcha velkého (Glis glis), což přiblížil článek v Živě (2016, 6: 319-322), nebo u vlka obecného (Canis lupus).
Zefektivnění tohoto výzkumu přináší metoda využívající stacionární diktafony. Akustické monitorování ptáků pomocí diktafonů umístěných na lokalitě se v České republice úspěšně používá již od r. 2005 (vhodné např. u nočních lesních sov).
Tato metoda je však vhodná pro všechny živočichy, kteří se akusticky projevují. V praxi se ukázalo, že kromě ptáků zachytíme hlasy některých druhů savců, a akustické monitorování se proto řadí k metodám jejich hlasové registrace.
Používání této metody patří mezi rozšířené hlavně u ornitologů. Hodnotí se přitom odlišné zobrazení hlasových záznamů jednotlivých druhů zvířat na spektrogramu (grafické znázornění hlasu).
Čtěte také: Efektivní správa odpadů a kanalizace
Živočichové se vyznačují jeho rozdílným zobrazením nebo třeba délkou trvání hlasů (časovými parametry) a také jejich frekvencí, byť při poslechu se může zdát, že jde o totožné hlasy. Při pohledu na spektrogram jsou zkušení ornitologové schopni rozeznat jednotlivé druhy ptáků.
Díky různým frekvencím zachytíme hlasy zvířat, přestože jsou na nahrávce slyšitelné i jiné zvuky. Výzkum savců akustickým monitorováním probíhá na Slovensku v národním parku Malá Fatra a jeho okolí od r. 2013.
V r. 2014 začal i na území České republiky v Beskydech a jejich okolí, v oblasti Kokořínska a Broumovska, a to se zaměřením na lokality, kde se vyskytují velké šelmy.
Ke sledování se využívají samoobslužné diktafony, v současnosti např. Olympus DM-650 a DM-901, na nichž můžeme nastavit začátek i konec nahrávání. Každý diktafon má kryt, který ho chrání před povětrnostními vlivy a napomáhá maskování v přírodě.
V terénu jsou tato zařízení převážně umísťována na stromy, nejčastěji v houštině, kde by měla být dostatečně nenápadná. Vybírají se místa, odkud je dobrá slyšitelnost a lze zachytit zvuky na co největším území.
Diktafony jsou napájeny tužkovými bateriemi, akumulátorem nebo mají externí baterie. Jejich výdrž závisí především na typu, okolní teplotě a délce doby nahrávání. Běžné mikrotužkové baterie (v každém diktafonu jsou dvě) vydrží 2-3 noci (od setmění do rozbřesku).
Citlivost těchto diktafonů je přibližně stejná jako sluch člověka. Nahrávání probíhá ve formátu WMA v intenzitě 32 kb/s nebo 64 kb/s a ve formátu MP3 v intenzitě 320 kb/s.
Nahrávky jsou následně digitálně zpracovány v počítači. V současné době používáme hlavně program AM Savický (2006) v upravené verzi AM 2014. V tomto programu je celý záznam rozčleněn na minutové úseky, poté jsou z nich vytvořeny spektrogramy ve formátu GIF, propojené s nahrávkou.
Další možnost představuje zpracování v programu Audacity, který je vhodný pro formát MP3. V tomto programu je nejvýhodnější rozdělit záznam na hodinové úseky, protože zpracovávání celonoční nahrávky o velikosti 2 GB je zdlouhavé.
Příklady Využití u Různých Druhů
Vlk obecný: Vlk obecný se po celý rok akusticky projevuje hlavně v soumračných hodinách. Obecně je známo, že nejčastěji bývá slyšet od srpna do října. Doposud se akustické monitorování převážně provádělo tak, že mapovatel v noci imitoval vytí v terénu a čekal na odpověď vlků.
U stacionárních diktafonů je výhodou, že mohou na několik nocí pokrýt větší území a bez provokování zaznamenat spontánní vytí. Diktafony mají dva mikrofony, takže pokud v terénu rozmístíme více diktafonů, máme zaznamenáno směrové nastavení mikrofonů a jsou časově sjednocené, je možné zhruba určit místo, kde se vlci při vytí právě nacházeli.
V případě těchto šelem je dosah diktafonu asi 1-4 km. Vzdálenost zvířat lze pouze přibližně odhadnout, protože její zjištění komplikuje řada faktorů ovlivňujících hlasitost signálu. Jde zejména o teplotu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost jeho proudění, tlak, stav prostředí (odrazivost a pohltivost) a celkové množství hluku v prostředí způsobené např. dopravou, větrem, řekou, blízkostí zastavěného území apod.
Spektrogram vytí vlků vypadá jako soubor táhlých linií, které mají různý tvar, i když rozsah frekvencí ozývajících se jedinců se liší. Společné vytí bývá mnohdy zakončeno „nesouladem křivek“, kdy se vlci již pouze „překřikují“.
Jelikož se dá vlčí vytí občas zaměnit s vytím psa, je nezbytné ve sledovaném území vyhledávat další pobytové znaky vlků, jako jsou stopy, trus nebo stržená kořist, ideální jsou snímky či videozáběry z fotopastí. Psí vytí bývá krátké a obvykle zakončené krátkým štěkáním.
Rys ostrovid: Rys ostrovid (Lynx lynx) není na rozdíl od vlka primárně akusticky monitorován tak, že by výzkumníci chodili po terénu a cíleně nahrávali zvuky nebo používali hlasovou imitaci. Mapování rysa probíhá především podle pobytových znaků (zejména stop a trusu) nebo pomocí fotopastí.
Jeho zaznamenání však bývá náhodné. V teritoriu se rys ozýváčasto na přibližně stejných místech, a pokud máme dobře zmapované území a tato místa známe, lze naopak akustické monitorování spolehlivě využít pro jeho aktuální zjištění (průběžné monitorování výskytu).
Hlas rysa zní jako krátké mňoukání, které se na spektrogramech zobrazí jako dva háčky nad sebou, dosahující frekvence 1,5 kHz, přičemž nejvýraznější je spodní háček, mezi 0,5 a 1 kHz. Spektrogram rysa ostrovida je možné zaměnit s podobným zobrazením hlasu lišky obecné (Vulpes vulpes).
Plch velký: Plch velký je dalším savcem, kterého je možno mapovat pomocí diktafonů. Akusticky aktivní bývá od července do září v době páření a výchovy mláďat, kdy se projevuje tichým kvíkáním slyšitelným do vzdálenosti asi 30-50 m.
Monitorování plchů proto není vhodné v místech nebo době, kdy probíhá hlasová aktivita sov. Zejména puštíci obecní se mnohdy ozývají od druhé poloviny srpna a mapování plchů mohou komplikovat.
Hlas plcha se na spektrogramech zobrazí jako dva úzké háčky nad sebou, kdy nižší se nachází mezi 2 a 3 kHz a vyšší mezi 5 až 7 kHz.
Kromě výše uvedených druhů se podařilo touto metodou získat na východním Slovensku informace o přítomnosti šakala obecného (Canis aureus). Měla by být použita i pro mapování výskytu invazních jelenů sika (Cervus nippon) a jejich kříženců s jelenem lesním (C. elaphus), neboť je mnohdy problém odlišit pouhým poslechem křížence a mladého jelena lesního. K určení je proto nutné využít spektrogram.
Výhody a Využití Akustického Monitoringu
Metoda akustického monitorování pomocí záznamníků přináší mnoho výhod - především možnost pokrytí většího území bez dlouhodobé přítomnosti člověka. Hlas, který v terénu slyšíme, trvá časově omezenou, někdy velmi krátkou dobu a badatel má jen omezený prostor na určení jeho původce.
Nahrané hlasy lze kdykoli analyzovat a prohlížet na spektrogramu, sporné zvuky opakovaně přehrávat a rozesílat specialistům, což významně pomáhá k přesnějším výsledkům. Další výhoda spočívá v tom, že během sezony můžeme nasbírat velké množství záznamů a zpracovávat je postupně později.
Tato metoda může kromě pravidelného monitorování sledovaných druhů přinášet jedny z prvních informací o výskytu druhu, který dosud nebyl ve zkoumaném území zjištěn. S monitorováním savců mohou pomoci i výše zmínění ornitologové, kteří pracují se stacionárními diktafony při sledování ptáků.
Využití přístrojů se ukázalo jako praktické při mapování blanokřídlého hmyzu apod., jde o účinný způsob sledování různých vybraných skupin živočichů. Akustickým mapováním savců touto metodou se v současnosti v ČR a na Slovensku zabývají Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa národního parku Malá Fatra, Vlčí hlídky při Hnutí Duha, Český svaz ochránců přírody a Česká společnost ornitologická, podílí se na něm i mnoho dobrovolníků.
Projekty AOPK ČR a Monitoring Biodiverzity
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) je pověřena sledováním stavu biotopů a druhů, které můžeme v širším smyslu označit za monitoring biodiverzity. Monitoring a mapování evropsky významných druhů a biotopů, které slouží k naplnění povinnosti reportingu podle evropských směrnic, jsou hrazeny ze státního rozpočtu.
V letech 2010-2015 to byl první takový projekt Monitoring a celoplošné mapování evropsky významných druhů pro dokončení návrhu soustavy Natura 2000 v ČR, zkráceně Monitoring a mapování EVD. Vlastním obsahem projektu bylo podrobné a plošné mapování vybraných druhů živočichů na celém území ČR, které bylo zahájeno v roce 2012. Mapování bylo prováděno 16 externími dodavateli.
Současně probíhal podobně rozsáhlý projekt Implementace soustavy Natura 2000 v ČR, jehož věcnou náplní byl také sběr dat: inventarizační průzkumy v maloplošných zvláště chráněných územích národních kategorií. Už v roce 2015 tak na odboru monitoringu biodiverzity vznikl návrh, který věcně obě témata spojil: projekt Mapování & Inventarizace, plným jménem Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice.
Projekt měl dvě základní části: (1) mapování a (2) inventarizační průzkumy. Mapování v tomto projektu zahrnulo i rostliny, ale bylo možné ho provádět jen v chráněných územích (CHKO, NP, EVL, PO), inventarizace pak především na nenárodních MZCHÚ ve správě AOPK ČR. V případě mapování a monitoringu ryb, letounů a ptáků byl zachován model externích smluv o dílo.
Záměr projektu naplánoval provést monitoring 14 790 lokalit a provést 5070 inventarizačních průzkumů, vč. 50 průzkumů na území Prahy. Kombinace obou aktivit vedla k větší efektivitě průzkumu. Všechna získaná data byla ukládána a zpřístupněna v Nálezové databázi ochrany přírody (ND OP), kde jsou k dispozici mimo jiné i všem orgánům ochrany přírody.
Výsledky a Data z Projektu MapInv
V NDOP byly vytvořeny dva projekty, které sebraná data sdružují - OP MapInv: Inventarizace MZCHÚ a OP MapInv: Monitoring a mapování vybraných druhů.
Mechy, lišejníky a houby: Projekt MapInv představoval významnou finanční injekci pro takto zaměřený průzkum. Cílem mapování a monitoringu byly druhy červeného seznamu, zejména ty ohrožené nevhodným managementem nebo jeho absencí, reliktní nebo vzácné, nově potvrzené druhy. U mechorostů a lišejníků pak byly mapovány i druhy významné pro vybrané biotopy.
Cévnaté rostliny: V projektu byl stanoven cíl získat kvalitní informace o nejohroženější skupině cévnatých rostlin, aby mohly být navrženy optimální postupy při jejich ochraně. Mapovány byly kriticky ohrožené druhy cévnatých rostlin Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky, doplněné o zvláště chráněné druhy.
Bezobratlí: Velcí lupenonožci, nápadní korýši, byli zmapováni v polích sítě zasahujících do většiny VZCHÚ a ptačích oblastí. Na stu polí sítě v některých CHKO byli mapováni vodní měkkýši, na jiné stovce polí pak měkkýši suchozemští. V případě hmyzu se v projektu mapovala společenstva brouků a rovnokřídlých. Intenzivně a extenzivně byli mapováni i denní motýli. Na základě výsledků intenzivního mapování denních motýlů v CHKO bylo sestaveno monotematické číslo časopisu Příroda.
Obratlovci: V projektu bylo zopakováno celoplošné mapování obojživelníků a plazů, které AOPK ČR provádí od roku 2008 a jehož první vlna byla dokončena v roce 2015 v rámci prvního projektu monitoringu. Bylo využito zavedené metodiky potvrzení aktuálního výskytu jednotlivých druhů v každém čtvrtkvadrátu mapovaného pole síťového mapování, opět v oblastech chráněné krajiny.
V případě ryb je dostatek dat výsledkem dlouhodobé snahy AOPK ČR o využívání různých projektových zdrojů na vykrývání mezer v jejich znalostech. Projekt doplnil a aktualizoval data o populacích zvláště chráněných druhů ryb na území CHKO a EVL. Na 50 lokalitách pokrývajících všechny EVL se každoročně monitorovaly ohrožené pontokaspické druhy. Dvakrát byl zjištěn stav populací v EVL u ostatních evropsky významných druhů ryb. Mimo to byla zmapována společenstva ryb vybraných CHKO.
tags: #akustický #monitoring #agentura #ochrany #přírody #program
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]