Třídění odpadu je v České republice předpokladem pro jeho další efektivní využití a také je to způsob, jak můžeme pomoci snížit naši uhlíkovou stopu. V České republice se ročně vyprodukuje kolem 30 milionu tun odpadu nejrůznějšího původu. Z tohoto množství zaujímá odpad z domácností cca jednu desetinu.
Systém třídění odpadu je v České republice propracovaný a dá se říci, že Češi třídí rádi. Neměli bychom však usínat na vavřínech. Stále je co zlepšovat.
Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU. V roce 2023 jsme se dle šetření Evrospké komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře.
Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů. 941 285 tun tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci. 143 271 tun tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo předáno k energetickému využití.
75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR. A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí. Je to věc, na kterou můžeme být hrdí.
Čtěte také: Ovzduší a zákony
Zamysleli jste se někdy nad odpadem, který vyhazujete do popelnice? Možná ne a překvapí vás informace, že právě směsný komunální odpad, který skončí v popelnici, je často předmětem dalšího „bádání“. Složení obsahu popelnic může díky speciálním analýzám prozradit spoustu zajímavých informací o domácnostech, ze kterých pochází - třeba nákupní chování, finanční situaci, osobnostní profil a v neposlední řadě také environmentální postoj.
V České republice existuje komplexní systém, díky kterému mohou její obyvatelé třídit odpady - k tomu slouží barevné kontejnery, sběrné dvory, mobilní sběry, místa zpětného odběru atd. Jak ukazují výsledky analýz odpadu, v našich popelnicích stále končí značné množství odpadu, který by bylo možné recyklovat nebo využít energeticky například k výrobě tepla, jímž tak můžeme nahrazovat fosilní zdroje.
Dlouholeté sledování skladby domovního směsného komunálního odpadu (SKO) provádí na našem území každý sudý rok EKO‑KOM na základě pravidelně aktualizované metodiky.
Je skvělé, že své odpady třídí 73 % z nás, v tomto směru patříme k nejlepším v Evropě. Na základě výsledků rozboru z roku 2020 je ale patrné, že máme rezervy v kvalitě třídění odpadu - stále totiž tvoří 50 % hmotnosti našich popelnic odpad, který můžeme recyklovat nebo využít například energeticky.
Kromě odpadu, jako je papír (recyklovatelný až sedmkrát), nebo odpadu ze skla (recyklovatelné donekonečna, podobně jako kovy) tvoří dlouhodobě necelých 25 % SKO bioodpad.
Čtěte také: Efektivní správa odpadů a kanalizace
Každý využitelný odpad, který nevytřídíme a nemůže tak být recyklován, představuje větší zátěž pro životní prostředí - nevyužití potenciálu použitých primárních surovin ve výrobcích znamená nové nároky na těžbu surovin, které potřebujeme pro výrobu nových produktů. například při výrobě nových produktů ze skla můžeme ušetřit až 65 % nově vytěžených sklářských písků, kterými je možné nahradit střepy z tříděného skla.
Když si představíme, že biologicky rozložitelný odpad tvoří čtvrtinu veškerého odpadu, který vyhodíme do popelnic, jedná se o obrovské množství odpadu, který bychom mohli efektivně využít.
Analýzy odpadu mohou být například pro obce a svozové firmy efektivním pomocníkem pro zjištění funkčnosti odpadového hospodaření a třídění odpadů obyvatel v dané lokalitě a jsou nápomocné při zkvalitňování systému nakládání s odpady.
Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035. A podle evropské směrnice musíme ke stejnému roku minimálně 65 % komunálního odpadu také recyklovat.
Oběhové hospodářství je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje a současným evropským i světovým fenoménem, který zvláště po přijetí Akčního plánu Evropské komise v roce 2015 nabývá stále více na důležitosti. Balíčky Evropské unie (EU) v oblasti oběhového hospodářství zasáhly hlavní směrnice v odpadovém a obalovém sektoru, konkrétně směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech.
Čtěte také: Ohrožené mechorosty v rašeliništích
Ty se v ČR promítly do nového zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a zákona č. 545/2020 Sb. o obalech. Zvláště pak zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech (dále jen zákon) ukládá obcím v rámci obecního systému (§ 59 zákona) jako původcům odpadu pro příštích 2-12 let povinnosti související s tříděním KO (zajištěním procentního podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky KO), které budou pro obce značně náročné na plnění.
Dle odstavce (4) § 59 zákona „Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou“.
Tyto cíle se staly právně závaznými pro české obce, jejichž současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně limitována, a to jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury komunálního odpadu. K tomu je důležité zmínit, že aktuálně většina obcí v ČR zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot.
Přestože existuje celá řada doporučujících dokumentů, jakým způsobem by měla být veřejnost informována jak o stanovených cílech, tak i strategiích, jak uvedené cíle dosáhnout, lze konstatovat, že v systému jsou značné rezervy. Proto byla vytvořena na zadání Ministerstva životního prostředí Metodika vzdělávání obyvatel pro obce v oblasti oběhového hospodářství (dále již „Metodika“), která má za cíl uvedené rezervy pokrýt a sloužit obcím jako inspirace a návod pro přechod na oběhové hospodářství.
Pro hledání možností, jak zvyšovat třídění odpadů v obcích, je potřeba poukázat na faktory ovlivňující třídění odpadů. Van der Werff a kol. poukazují na to, že právě domácnosti jsou klíčovou skupinou odpadového hospodářství, které jsou díky snížení produkce KO a vytřídění jednotlivých složek KO schopny ovlivnit negativní dopady produkce KO.
Toto chování je významně ovlivněno nejen místní kulturou, ale i dalšími významnými faktory:
U těchto interních faktorů jsou možnosti obce již širší. Informační a vzdělávací kampaně (promotion and education campaigns, dále P&E), které si kladou za cíl povzbudit jedince ke třídění odpadu a recyklaci, můžeme spatřit nejen v ČR, ale téměř po celém světě.
Zásadní je u cílové skupiny vyvolat pozornost namísto zahlcení informacemi. U skupin obyvatel je však klíčové se vyhnout některým základním chybám. Ghani a kol. upozorňují na složitost vytváření P&E kampaní s ohledem na již zmíněné navržení „na míru“ pro určité skupiny obyvatel a vyzývají i k zahrnutí záporných až kritických postojů k tzv.
Vytváření různých P&E kampaní pro odmítače třídění a osoby již v něm zainteresované vyžaduje rozdílné pohledy na informace, které by v kampani měly být. Obyvatelé, kteří již třídí odpad, žádají o nápomocnější informace, jak lépe třídit (jaké další suroviny a kde je dále možné třídit), popřípadě dostupné informace o výsledcích takové činnosti.
K samotnému nastavení systému odpadového a oběhového hospodářství slouží obecní vyhlášky. Ty však samy o sobě mnohdy nepostačují a je vhodné je doplnit dalšími nástroji, které budou komunikovat a informovat o správných, vhodných a žádaných postupech, nebo i přímo k tomu obyvatele edukovat a vychovávat.
Samotnou realizaci P&E kampaně lze vnímat jako určitý projekt, pro který je vhodné definovat postup, resp. co všechno a jak by mělo být v rámci kampaně realizováno, za jakým účelem a kým. Tady lze využít doporučení AOS EKO-KOM, a.s., která má bohatou historii realizace takto zaměřených projektů.
V rámci stanovení záměru a cílů se jedná o určení žádaného cílového stavu oproti stavu aktuálnímu (např. navýšení míry třídění, zahájení třídění nové složky odpadu, zavedení významnější změny v nastavení systému OH v obci).
Výběr cílových skupin opět závisí na stanoveném záměru a cílech. Pokud se jedná o obecnější cíle, cílovou skupinou bude obvykle široká veřejnost, u specifických cílů můžou být kampaně vedeny pro vybranou věkovou skupinu, obyvatelé vybrané části obce nebo drobné podnikatele.
U těchto skupin jsou typickými nástroji letáky, místní tisk, webové stránky, sociální sítě, nálepky na nádobách na odpady nebo pořádání tematicky zaměřených akcí. U skupiny žáků a studentů škol je pak doporučeno využívat aktivní soutěže a hry, dny otevřených dveří a obecně více interaktivní nástroje, aby to cílovou skupinu víc zaujalo.
Časový plán realizace kampaně by ideálně neměl kolidovat s jinými událostmi, které by ji mohly upozadit a v případě realizace venkovních aktivit s osobním setkáním brát v úvahu např. i obvyklé povětrnostní podmínky.
Vhodnými poznávacími znaky kampaně je i využívání jednotného loga, motta nebo hesla, co opět pomáhá lepšímu zapamatování.
Jedním z tradičních komunikačních a motivačních nástrojů jsou brožury, letáky a jiné tiskoviny. Mezi tyto nástroje komunikační kampaně patří také obecní noviny. Ty jsou dle odborné literatury považovány za nejvíce efektivní druh komunikačního nástroje, ačkoliv jsou využitím srovnatelné právě s letáky či osobními dopisy.
Webové stránky obcí představují významný informační zdroj pro své obyvatele, prostřednictvím kterých může občany v oblasti odpadového a oběhového hospodářství informovat, ale především vzdělávat a podporovat jejich motivaci k třídění nebo předcházení vzniku odpadu.
Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým přístupem k informování obyvatel o tom, jak se odpad využívá. Na své webové stránce provozuje interaktivní mapu, která zobrazuje jednak přesnou polohu všech možností pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží.
Město Znojmo vytvořilo portál Rodina Okurkova, který je zaměřen na vzdělávání v oblasti nakládání s odpady a celkově ochrany ŽP. Cílem je jak osvěta, tak zvýšení informovanosti o činnostech městského úřadu v této oblasti a v oblasti péče a údržby zeleně.
Fenoménem 21. století jsou i sociální média, která se řadí mezi komunikační a motivační nástroje, které mohou významně společnost ovlivnit, a to za pomocí sdílení obrázků, která poukazují na různé problémy v oblasti životního prostředí.
Pro přechod na lepší způsoby nakládání s odpady je nutné v první řadě analyzovat data o produkci odpadů a nakládání s nimi. Monitoring odpadů poskytne obcím a městům komplexní přehled, transparentnost a díky následné optimalizaci svozových tras zvýšení efektivity a současně snížení provozních nákladů. Podstatný je také faktor snížení enviromentální zátěže.
Data lze získat pomocí moderních technologií. Hodnotí se např. počet a dostupnost sběrných nádob, frekvence svozu, sběr různých komodit odpadů, vybavenost sběrným dvorem nebo sběrným místem, mobilní svozy NO, objemných odpadů apod.
Monitoring odpadů nám dle vybrané technologie poskytne možnost získat řadu dat. Jedná se například o:
Analýza těchto dat umožňuje začít pracovat na zlepšení systému nakládání s odpadem. Lze tak najít například řešení pro:
Často stačí jen efektivněji nastavit svozové mapy. Bylo zjištěno, že některá auta využívají svou kapacitu jen na 60 procent. Pomocí softwaru dokáží města organizovat svozové trasy tak, aby byly co nejefektivnější a vozy se vrátily vždy plně naložené.
Nitranské komunální služby (NKS) díky monitoringu odpadů ušetřily až 30 % nákladů souvisejících se svozem odpadu.
Smart monitoring odpadů snížil přeplněnost odpadových nádob o 40 %.
Odpadové nádoby jsou opatřeny čipy, což umožňuje přesnou evidenci váhy a druhu odpadu na každou jednotlivou domácnost.
Prostřednictvím chytrých technologií by města měla mít lepší kontrolu nad agendou odpadového hospodářství, pokud jsou veškeré činnosti a odpovědnosti zapojených subjektů přesně a smluvně definovány.
Před výběrem konečného smart řešení je proto důležité mít nejprve zpracovanou podrobnou analýzu produkovaných odpadů v daném území a co nejpodrobnější evidenci všech nádob sloužících pro nakládání s odpady. Nutné je rovněž velmi přesně definovat nastavení všech účastníků zapojených do monitoringu odpadů.
Systém chytrého svozu odpadu může přinést velké provozní úspory, a to především menším městům. Kromě optimalizace svozů, která zamezí přepravě poloprázdných odpadových nádob, pomůže technologie městu získat cenné informace o tom, jak se v konkrétní části města třídí odpad.
V době, kdy sílí tlak na obce kvůli třídění odpadu, je každé navýšení velmi cenné. Občané, kteří mají přehled o volných kontejnerech na separovaný odpad, je zpravidla využijí. Jejich vytříděný odpad tak nekončí volně pohozený nebo v nádobách na směsný odpad.
Výsledkem digitalizace odpadu, čipování nádob a získávání automatických dat není ale jen úspora peněz. Sníží se také celkový dopad na životní prostředí, protože odpadnou zbytečné cesty. Lze i předpokládat, že lepší přehled o odpadovém hospodářství, který odpovědní pracovníci získají, povede k jejich většímu zájmu o vhodnější nakládání s odpadem.
Pro samosprávy má monitorování odpadů i další výhody. Město nebo obec dokáže efektivněji nastavit motivační programy pro občany, aby mohli snižovat svůj odpad na minimum.
I když máme dnes neomezený přístup k informacím a kontejnery na třídění odpadů jsou prakticky na každém rohu, podíl vytříditelných složek v nádobách SKO je stále obrovský.
tags: #monitoring #třídění #odpadu #v #české #republice