Alergie a znečištění prostředí: Jak ovlivňuje ovzduší naše zdraví

Alergická onemocnění jsou stále trvajícím zdravotním problémem na celém světě. Trend nárůstu alergií byl pozorován především ve vyspělých zemích. Celosvětově je dobře zdokumentováno a podloženo, že alergie je epidemií moderní industriální společnosti. Alergická onemocnění narůstají zejména v těch zemích, kde došlo k výrazné urbanizaci a prudkému rozvoji průmyslu a dopravy. V rozvojových zemích, kde zatím nedošlo k tak prudké a výrazné změně životního stylu, zůstává výskyt alergií stále poměrně malý.

Výskyt alergií se od druhé poloviny 20. století do současnosti zvyšoval. Existuje mnoho faktorů, které se podílejí na tomto nárůstu, ačkoli přesná příčina tohoto trendu není zcela jasná. Celosvětová prevalence alergických onemocnění stoupá v důsledku komplexních interakcí mezi geny a prostředím, které formují imunitní systém a reakci jednotlivce.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí alergiemi 5 až 20 procent dospělé i dětské populace. Podle našich údajů trpí některým druhem alergie 20 procent české populace. Výskyt u mladé generace do 15 let je ale ještě o 5 procent vyšší a toto číslo stále stoupá. O kolik se tento počet ještě zvýší, těžko odhadnout. Určité studie zjistily, že více než třetina novorozenců se rodí se zvýšeným rizikem atopie, tedy vrozenou schopností reagovat na různé antigeny zevního prostředí alergickými projevy.

Příčiny a faktory ovlivňující vznik alergií

Alergické reakce jsou nejčastěji způsobeny alergeny, což jsou látky, které většina lidí vnímá jako neškodné, pouze u osob s imunologickými předpoklady (u atopiků) způsobují alergické projevy. Zda se ale u člověka vyvine alergické onemocnění, závisí na mnoha faktorech, v první řadě faktorech genetických. Dispozice stát se alergikem je vždy vrozená. Schopnost tvorby alergických protilátek se dědí z generace na generaci a občas vznikne i nově díky dosud ne zcela přesně známým obměnám v genetickém vybavení jedince, které jsou navozeny vlivem prostředí. Významnou roli v predispozici jednotlivců k alergickým reakcím hrají dědičnost a genetické faktory.

Pokud žádný z rodičů alergické onemocnění nemá, je riziko postižení asi 1:10. V případě výskytu alergie u jednoho z rodičů však riziko stoupá na 1:3, což znamená, že jedno dítě ze tří může být alergické. Významnějším přenašečem dědičné dispozice ke vzniku alergie je samozřejmě matka. Nejrizikovější je situace, kde alergickým onemocněním trpí oba rodiče, v tom případě může být postiženo více než polovina potomků (riziko 1:2).

Čtěte také: Co je idiopatická environmentální alergie?

Možná zahrála negativní roli souhra výše uvedených situací, včetně působení infekcí, nezdravého životního prostředí, stresů, vlivu nikotinu a dalších faktorů, které způsobují rozvoj onemocnění. „Na vzrůstu počtu alergiků se podílejí narůstající psychická zátěž, chemizace a technizace, znečištění ovzduší i změny stravovacích návyků, sedavý způsob života či nárůst automobilismu,“ říká alergolog a imunolog doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Ze zevních vlivů má na rozvoj alergie nesporně zásadní vliv znečištění vnějšího prostředí - ozon, oxidy dusíku, oxid uhličitý, oxid siřičitý, prašný aerosol. Stále více pozornosti se věnuje vlivu škodlivých emisí motorových vozidel na znečištění ovzduší ve městech. Také se mění životní styl, stále více se dostáváme do kontaktu se škodlivými fyzikálními vlivy, chemikáliemi a průmyslově zpracovanými potravinami.

Jedna z teorií naznačuje, že zlepšující se hygienické podmínky a snížená expozice infekcím (zejména ve vyspělých zemích) mohou mít vliv na imunitní systém a přispívat ke zvýšenému výskytu alergií. Znečištění ovzduší, industrializace a urbanizace, změny v kvalitě potravy, kouření, rozšířené používání antibiotik, změny v životním stylu (např. krátkého časového úseku velmi nepravděpodobná, ta by vyžadovala několik generací. V posledních dekádách tak roste zájem o studium vlivu znečištění životního prostředí na lidské zdraví.

Změny ve stravovacích návycích, včetně změn v kvalitě potravin, přidávání přídatných látek a konzumace potravin s vyšším alergenním potenciálem a vysoce zpracovaná strava mohou hrát roli ve zvýšeném výskytu potravinových alergií. Osídlení trávicího traktu bakteriemi a viry již od prvních dnů života tvoří tzv. lidský mikrobiom. Existuje stále více důkazů, že interakce mezi lidským mikrobiomem a imunitními buňkami v raném věku hrají klíčovou roli ve vývoji imunitního systému. Proto se proces rané kolonizace „zdravým“ mikrobiomem objevuje jako klíčová determinanta celoživotního zdraví.

Nejčastější alergeny a projevy alergií

Nejčastěji je způsobena pyly dřevin, travin, včetně obilí, a plevelů, dále pak roztoči domácího prachu, některými dalšími členovci, jako jsou švábi, zvířaty a vzdušnými plísněmi. Nejrizikovější je v tomto směru alergie roztočová. V několika posledních letech jsme svědky nárůstu alergie na pyly plevelu ambrozie. Alergici u nás tvoří asi 30 procent populace. V Evropě jde asi o 69 milionů, u nás zhruba 1,8 milionu.

Čtěte také: Léčba alergie na klimatické změny

Alergická rýma je onemocnění považované mnoha lidmi za banalitu, je to sice obtěžující, ale vždyť se na to neumírá. Proto se také často chybuje, pacienti nevyhledají lékaře a tlumí svoje problémy léky. Přitom alergická rýma je preastmatickým stavem.

Hodně se v poslední době mluví o potravinové alergii a intoleranci. Potravinová alergie u nás postihuje asi pět procent populace. Nejčastějším projevem je orální neboli ústní alergický syndrom, kdy lidé pociťují svědění či pálení v ústech na sliznici rtů, tváří a jazyka. Nebezpečnější, ale naštěstí vzácnější, jsou závažné projevy alergie po požití některých potravin. Po bodnutí včelou, nebo vosou mohou vzniknout ohrožující anafylaktické reakce. Stát se to může i vlivem léků.

Astma

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest postihující lidi všech věkových kategorií. Příznaky mohou zahrnovat kašel, pískání/sípání, dušnost a tlak na hrudi. Přestože astma může být vážným onemocněním, v současnosti jej lze zvládnout správnou léčbou. Astma je velmi časté onemocnění.

Alergické astma může být způsobeno různými vdechovanými alergeny, jako jsou roztoči, pyly, zvířecí srst (i sliny a výměšky) nebo plísně. Díky dostupnosti moderní inhalační léčby, obsahující neškodné malé množství nadledvinkových hormonů, se nemoc v posledních desetiletích stala nemocí „ambulantní“. Minimum pacientů má tak těžkou formu, že musí být občas hospitalizováno v nemocnicích. Úmrtnost na astma je dnes téměř nulová, zatímco ještě v 80. letech narůstá.

Zvýšit riziko astmatu mohou v raném věku události, které ovlivňují vyvíjející se plíce. Se zvýšeným výskytem astmatu v posledních desetiletích je spojována urbanizace, pravděpodobně v důsledku mnoha faktorů životního stylu a stavu životního prostředí. Astma může být spojeno s alergií (tzv. alergické astma), ale není to podmínkou. I těžké astma může být zcela nealergické.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Vliv znečištění ovzduší na alergie a astma

Urbanizace krajiny a stále rostoucí znečištění ovzduší zplodinami automobilové dopravy zcela jistě zvyšují počet respiračních onemocnění. Dlouhodobý negativní vliv znečištění ovzduší na rozvoj nebo zhoršení alergie a astmatu a respiračních onemocnění vůbec dokazuje mimo jiné i vyšší výskyt respiračních onemocnění u lidí žijících v blízkosti frekventovaných dopravních cest.

Stále více pozornosti se věnuje vlivu škodlivých emisí motorových vozidel na znečištění ovzduší ve městech. Ve městech se alergenům nevyhneme, ale v bytě omezit jdou. Alergie se vyskytují nejčastější ve městech, protože kvalita ovzduší je zde výrazně horší. Mezi největší nepřátele čistého vzduchu patří automobilová doprava, teplárny a tepelné elektrárny.

Zplodiny poškozují ale nejen sliznice dýchacího traktu. Narušují také pylová zrna, modifikují jejich povrch a způsobují uvolnění dalších alergenů z jejich nitra. Změny klimatu v souvislosti s globálním oteplováním s sebou přinášejí také méně obvyklé klimatické jevy, jako jsou vichřice, bouřky či prudké změny teploty, které rovněž negativně působí jak na člověka, tak na koncentraci alergenů a škodlivin v ovzduší. Při bouřce například pylová zrna vlivem osmotického šoku uvolní malé částečky velikosti okolo 5 μm, které mohou být vdechnuty rovnou do průdušinek. Do ovzduší jsou jich během bouřky a po ní uvolňována velká kvanta. Znečištění ovzduší ovlivňuje nejen přímo makroorganismus (tedy člověka), ale jak vidno z předchozího textu, celou přírodu včetně rostlin.

V zevním prostředí jsou ve městech vzhledem k automobilové dopravě vysoké koncentrace oxidů síry, dusíku, ozonu, benzenu, kysličníku uhelnatého, latexového prachu a zplodin dieselových motorů. Většina z nich dráždí sliznice dýchacích cest, což vede u alergiků a astmatiků k zesílení zánětu a provokaci záchvatů. Zvýšeně citlivé jsou k těmto škodlivinám také předčasně narozené děti. Exhalace ale nepůsobí pouze na člověka, narušují také pylová zrna, ze kterých je pak uvolňováno více alergenů. Ze souhrnu všech těchto negativních účinků jasně vyplývá neblahý vliv znečištěného životního prostředí na rozvoj alergií.

Prevence a ochrana před alergeny

Prevence alergií je obtížná, nicméně lze snižovat expozici alergenům (např. Dětí predisponovaných k alergiím asi neubude. Měli bychom ale tyto děti včas identifikovat a snažit se je zbytečně nevystavovat alergenům. V prvních měsících života má zásadní imunologický význam kojení. Důležité je i řádně větrat interiéry a vyhýbat se vzdušným alergenům pomocí praček vzduchu.

Nízkoenergetické a pasivní byty udržují příjemnou teplotu po celý rok a zajišťují bez průvanu a zbytečného úniku energie kvalitní čerstvý vzduch. Navíc je zde vzduch filtrován a zbavován tak škodlivých nečistot a prachu. V bytě je stále příjemně vlhký vzduch zabraňující vzniku plísní. Navíc tyto stavby nezatěžují životní prostředí tolik jako běžné novostavby. Potřeba tepla na vytápění nízkoenergetického bytu třídy A nepřevyšuje 50 kWh/m2.a. U společnosti JRD jsou dokonce standardy nízkoenergetických bytů třídy A 30 kWh/m2.a.

Kvalitní vnitřní prostředí v nízkoenergetických stavbách zajišťuje systém řízeného větrání s rekuperací tepla, který odstraňuje pachy. V nízkoenergetickém bytě se nesetkáte se suchým vzduchem, nevyhovující teplotou ani s vydýchaným vzduchem způsobujícím únavu, bolest hlavy i špatný spánek. Nevhodná vlhkost ovzduší má za následek vysoušení sliznic a vznik plísní. Podle studií má kvalita vzduchu přímý vliv i na pracovní výkonnost.

Systém řízeného větrání dodává rekuperací tepla potřebné množství vzduchu pokojové teploty, odvětrává pachy, filtruje vzduch od pylu a prachu a zbavuje vnitřní prostředí plynů a odérů. Neustálé proudění vzduchu navíc zabraňuje oxidu uhličitému, aby zvyšoval svou koncentraci. Ten vzniká především přirozeným procesem dýchání, důsledkem je vydýchaný vzduch, který způsobuje pocit únavy a ospalosti. Výsledkem překračování koncentrace oxidu uhličitého je slabé okysličování mozku vedoucí ke snížení koncentrace a produktivity.

Někdy je špína kolem nás zkrátka lepší, než sterilní prostředí. Přehnanou čistotností a vyšší kvalitou života jsme si totiž uhnali řadu alergií, o nichž jsme ještě před sto lety neměli ani tušení.

tags: #alergie #znečištění #prostředí #vliv

Oblíbené příspěvky:

• Podívejte se na červené seznamy
• Kvalita ovzduší v ČR
• Povolenky na emise skleníkových plynů
• Braník: Odvoz odpadu a kampaň
• Ekologické zemědělství a ostropestřec