Na počasí reagují všichni lidé změnami tělesné teploty, svalového napětí, krevního tlaku, srážlivosti krve a sekrecí hormonů. Asi každý třetí člověk je na počasí vyloženě citlivý a jeho změny u něho vyvolávají podrážděnost, rozladění, případně migrénu, nespavost, poruchy srdečního rytmu, závratě. S různými potížemi se potýká až sedmdesát procent žen.
Na změny počasí jsou citlivější ženy a děti. Existuje domněnka, že má citlivost na počasí souvislost s hladinou hormonů, která se u žen mění daleko více než u mužů, a to jak každý měsíc při menstruačním cyklu, tak hlavně v těhotenství a při menopauze. Reakce na klimatické změny rostou také s věkem.
Výrazně na počasí reagují revmatici, astmatici, lidé s poruchami oběhovými a srdečními. Nejvíce však trpí nepříznivým počasím lidé se sklony k depresím a psychickým nemocem.
Náš organismus ovlivňuje horko, chlad, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, vítr, ale i elektrické impulsy, elektromagnetické pole a elektricky nabité částice v ovzduší. Díky posledně jmenovaným dochází při bouřce k zkysnutí mléka, elektrické impulsy mají vliv na hormonální hospodářství, a tím na naši náladu.
Poslem změn počasí je vítr. Silný vítr ještě ochladí zimu a také vedro je po něm méně snesitelné. Čím je silnější, tím se rychleji změní počasí. Jihozápadní, západní a severozápadní vítr přináší vlhké a deštivé počasí.
Čtěte také: Co je idiopatická environmentální alergie?
Potíže vyvolává příliš rychlý vzestup teplot, příliš vysoká teplota vzduchu pro dané roční období, zvýšení vlhkosti vzduchu proti předchozímu dni, malé teplotní rozdíly mezi dnem a nocí a zvýšení oblačnosti. Někteří jedinci špatně snášejí změny tlaku vzduchu při přechodech teplé a studené fronty. Při přechodu teplé fronty, když je v létě deštivo a v zimě sněží, dochází k poklesu kyslíku v atmosféře a přibývá náhlých příhod srdečních a infarktů myokardu. Někteří lidé jsou aktivnější, protože jim stoupne krevní tlak, ale zároveň mohou pociťovat vnitřní neklid.
V našem těle tikají biologické hodiny, které reagují na množství světla a další změny přicházející během celého roku. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hormonem melatoninem, který je v mozku produkován epifýzou neboli šišinkou. Jeho produkce se zvyšuje za tmy a právě on způsobuje ospalost. Má však také vliv na produkci některých dalších hormonů a na činnost mozku.
V zimě jsou dny krátké, světla je málo a melatoninu se ze šišinky vyplavuje více, což způsobuje únavu a ospalost. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob jak s nedostatkem světla a melatoninem bojovat je dopřávat si zkrátka více světla - hned po ránu rozsvítit velké světlo v ložnici, a nespokojit se jen s malou lampičkou, podobným způsobem se chovat i přes den, a je-li to možné, i v práci. Ovšem pozor, abyste to s množstvím světla zase nepřeháněli a nestali se z vás nespavci.
Když se začnou krátit dny, upadají někteří lidé do nevysvětlitelné deprese, jsou nevýkonní, špatně spí... Nejčastěji nastupují tyto příznaky v prosinci a ustupují s příchodem jara. Většinou tato deprese doléhá po třicátém roce věku a spíše u obyvatel oblastí s častými mlhami a oblačností.
Naše zdraví a náladu ovlivňují fáze měsíce. Třeba když měsíc dorůstá, lidé se více hádají, mívají srdeční komplikace a infarkty. Za svitu úplňku řada lidí nezamhouří oči, má větší sexuální touhy, často jedná zkratovitě.
Čtěte také: Ovzduší a zdraví
Kvůli bláznivému počasí bojujeme na jaře se dny, kvůli kterým jsme vyčerpaní již od první minuty. Naštěstí existují jednoduchá cvičení, která nám pomáhají se rychle srovnat po tělesné i duševní stránce. Trik, který používají Číňané již 5 000 let, aby se nově motivovali: spojíte do sebe prsty na obou rukách a třete o sebe dlaněmi tak dlouho, než se na styčných místech zahřejí.
Při přecitlivělosti na počasí mohou pomoci mírné homeopatické prostředky, například jasmín a rododendron. Homeopaticky zředěné výtažky příznivě ovlivňují bolesti hlavy a podráždění nervů a výkyvy krevního tlaku. Boj s citlivostí na počasí vyžaduje trpělivost, je třeba naučit tělo tyto stavu zvládat. Kdo dokáže naslouchat signálům vlastního těla, může se na případné problémy připravit, upravit dávkování léků, držet dietu, necestovat do oblastí, kde panuje nepříjemné klima.
Důležitý je pohyb na čerstvém vzduchu a vše, co aktivuje obranný systém: sauna, cvičení, Kneippovy střídavé koupele. Nezbytné je také naučit se zvládat stres.
Někteří lidé s odchodem léta a postupným příchodem zimy zapomínají jíst dostatek ovoce a zeleniny. To se nepříznivě odráží na imunitní připravenosti organismu a ve chvíli, kdy je sychravo, snadno podléháme infekcím. Za špatnou náladou v zimě vězí nezřídka nedostatek vitaminu B6 a hořčíku. Vsaďte na lehkou stravu bohatou na beta-karoten, vitaminy C, B, E a stopové prvky. Vhodné je pít denně šálek třezalkového čaje.
Pouhým působením počasí nikdo neonemocní, zdravotní potíže se jeho působením jen aktivují, případně zhorší. Podléháte-li vlivům počasí, měli byste navštívit lékaře, který případně vyléčí primární onemocnění.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Podle statistik je dnes bezproblémové ovzduší jen na třetině území České republiky. Mezi hlavní znečišťující látky patří oxidy síry, oxidy dusíku, polétavý prach, těžké kovy, přízemní ozón a uhlovodíky. Nejčastějším důsledkem znečištěného ovzduší jsou chronické nemoci dýchacího ústrojí. I proto se neustále zvětšuje počet alergiků a astmatiků. Znečištěné ovzduší působí negativně i na ještě nenarozené děti.
Velkým problémem posledního období se stává topení uhlím, uhelnými kaly a odpadky. Nad českými vesnicemi se v zimě vznáší obrovský hnědavý mrak dýmu. Vzduch nepředstavitelně smrdí, pálí z něj oči, nutí kašlat a nedá se kvůli němu ani pořádně dýchat. Do plic obyvatel tak proniká při zatápění uhlím a odpadem například popílek, oxidy dusíku, oxid siřičitý či uhelnatý. A také těžké kovy nebo dioxiny. Vesnicím je tedy lepší se v zimě oklikou vyhnout, ale ani ve městech není situace o moc lepší. Hlavní příčinou jsou teplotní inverze. Vrstva relativně teplejšího vzduchu uzavírá v tomto případě město jako poklička, skrze kterou znečišťující látky neprorazí, a zůstávají tak v blízkosti zdroje.
Znečištěné ovzduší není v České republice nic nového. V časech socialismu jsme v této oblasti patřili ke světovým rekordmanům. Hlavním problémem před rokem 1989 byly emise z velkých zdrojů znečištění ovzduší, hlavně ze severočeských elektráren, které ničily ovzduší nejen u nás, ale dokonce až ve Skandinávii.
Až do roku 2001 se délka života Čechů neustále prodlužovala, na začátku nového tisíciletí ale růst přestala. A odborníci to dávají do přímé souvislosti právě se životním prostředím.
Cítíte se nachlazení? Máte rýmu a ucpaný nos? Přidalo se škrábání v krku? Možná půjde o zánět nosohltanu, který patří mezi nejběžnější onemocnění horních dýchacích cest. Záněty nosohltanu vás potrápí v chladném a sychravém počasí. Často ale může jít i o onemocnění z klimatizace a suchého vzduchu nebo následek alergie.
Nejčastějšími původci zánětu nosohltanu (nazofaryngitidy) bývají nejrůznější druhy virů - adenoviry, pikornaviry, paramyxoviry nebo také koronaviry. Na sliznici nosní dutiny se dostávají spolu s kapénkami ze vzduchu. Zde proniknu do buněk, chytí se své příležitosti a začnou se množit. V této fázi si s nimi často poradí vaše imunita, která hrozbu infekce zažehná už v jejím zárodku. Tělo na zánět reaguje zvýšenou tvorbou hlenů. Zánět může zasáhnout pouze nosní dutinu nebo se rozšířit až do nosohltanu.
Nosohltan je část horních dýchacích cest propojující nosní dutinu a hltan, který se dále napojuje na průdušnici a jícen. V těchto místech se vzájemně kříží trávicí a dýchací cesty. Zánět nosohltanu je infekční onemocnění. Můžete se nakazit například na veřejných místech, kde se pohybuje velký počet osob. Zároveň jde o jeden z typů nachlazení, protože při prochladnutí se oslabuje imunita a pokud se setkáte s původcem onemocnění, snadněji mu podlehnete.
Kromě oslabené imunity další rizikové faktory představují některá onemocnění jako alergie nebo cukrovka. Náchylnější k zánětu nosohltanu mohou být lidé, kteří často přechází mezi klimatizovanými prostory nebo pobývají v místnostech, kde je velmi suchý vzduch. Za zánětem nosohltanu může stát také znečištěné a prašné prostředí nebo kouření.
Virová infekce spustí vodnatou rýmu, sliznice nosu je podrážděná, zarudlá a může otékat. Otok pocítíte jako ucpaný nos. V této fázi by mohlo pořád jít ,,jen’’ o obyčejnou rýmu. Pokud ale zánět zasáhne nejen nosní dutinu, nýbrž i nosohltan, začneme mluvit o nazofaringitidě neboli zánětu nosohltanu.
Zánět nosohltanu poznáte podle zadní rýmy. Hlen tvořící se vzadu v nosohltanu totiž nejde snadno vysmrkat. Ještě méně příjemně se projevuje zánět nosohltanu u dětí. Kvůli zahleněnému nosohltanu zadní rýma stéká do trávicího traktu a dýchacích cest. Hleny v krku mohou dráždit a vyvolat kašel i nevolnost.
Průběh zánětu nosohltanu bývá obvykle mírný. Riziko představuje následná bakteriální infekce.
V naprosté většině případů zánět nosohltanu vyvolají viry. Jak poznáte, že u vás vznikl bakteriální zánět? Obvykle se změní charakter rýmy. Vodnatá nebo bezbarvá rýma se zbarví do sytě žluté a světle zelené.
Neléčený zánět nosohltanu může způsobit závažnější zdravotní komplikace, obzvláště když se spojí s bakteriální infekcí, která se může šířit dále a hlouběji do dýchacích cest. Vedlejší nosní dutiny se drobnými otvory napojují na nosní dutinu. Není tedy divu, že bakterie se mohou dostat i sem. Největší dutiny se nachází v čelní kosti a v horní čelisti. Při zánětu (sinusitidě) se v dutinách tvoří hnis, který se odsud jen obtížně dostává.
Do nosohltanu vede z ucha Eustachova trubice, která slouží na vyrovnávání tlaků. Podél ní se ale do ucha mohou rozšířit přemnožené bakterie.
Angína je zánět krčních mandlí. Projevuje se horečkami, bolestmi při polykání, čepy na mandlích a únavou. Hltan navazuje na nosohltan. Zánět hltanu (faryngitida) se projevuje bolestí a pálením v krku, které se zhoršuje při polykání. Co se týče dalších projevů, obvykle se neobejde zánět hltanu bez teploty a zduření krčních mandlí.
Při zánětu průdušek neboli bronchitidě se bakteriální infekce rozšířila až do dolních dýchacích cest. Z dýchacích cest se může infekce velmi snadno přenést na oči a vzniknout zánět spojivek (konjunktivitida).
S virovým onemocněním si musí tělo poradit samo. Správné fungování imunity podpoříte dostatečným přísunem vitamínů a minerálů. Dbejte proto na pestrou stravu. Při nachlazení a oslabené imunitě navíc doplňte tyto látky vhodnými doplňky stravy.
Jako léky na zánět nosohltanu použijte přípravky na jednotlivé symptomy onemocnění. Horečku snižujte léky na horečku, pokud překročí 38 °C. Ucpaný nos rychle uvolní nosní spreje s dekongescentem jako například xylometazolin, oxymetazolin, nafazolin nebo tramazolin. Ke zvlhčení a čištění nosní sliznice používejte hypertonickou mořskou vodu. Zkuste také výplach nosu pomocí konvičky. Výplachy a čištění nosu mořskou vodou využívejte i preventivně, pokud se u vás respirační infekce často opakují.
Protože za opakujícími se infekcemi horních dýchacích cest může stát příliš suchý vzduch, vyzkoušejte zvlhčovače vzduchu, máme například TrueLife AIR Humidifier H5 Touch nebo Winix L500. Správná vlhkost vzduchu snižuje podráždění a podporuje správnou funkci dýchacích cest.
Aby se hlen lépe dostával z dýchacích cest, použijte léky ze skupiny mukolytik. Mukolytika dokáží hleny účinně ztekutit. Najdete je mezi přípravky určenými na vlhký kašel a vykašlávání. Obsahují léčivé látky jako erdostein, acetylcystein, ambroxol nebo bromhexin.
Od škrábání a bolestí v krku pomohou kloktadla, spreje a pastilky s antiseptickým účinkem. Proti nepříjemnému podráždění působí pastilky s obsahem lišejníku islandského nebo slézový čaj, které zvlhčí ústa a krk.
Při zánětu nosohltanu obvykle není nutné lékařské ošetření. Přesto pokud je překročena obvyklá doba, jak dlouho trvá zánět nosohltanu, nechte se od lékaře vyšetřit. Příčina dlouhotrvajícího nebo často se opakujícího nachlazení a zánětu nosohltanu může tkvět například v pokřivené nosní přepážce. Dlouhotrvající nachlazení může být zaměněno například s infekční mononukleózou. Také pokud na sobě pociťujete příznaky bakteriální infekce, lékaře vyhledejte.
Alergie není jen sezónní záležitost - mnoho lidí trápí příznaky i doma, kde by měli mít od alergenů klid. Pravdou ale je, že náš byt nebo dům často skýtá víc rizik, než si uvědomujeme.
| Alergen | Prostředí výskytu |
|---|---|
| Roztoči domácího prachu | Postele, matrace, čalouněný nábytek |
| Zvířecí srst (kočka, pes, hlodavci) | Koberce, čalounění, oblečení, ruce po kontaktu |
| Plísně (Aspergillus, Penicillium) | Koupelny, kuchyně, špatně větrané místnosti |
| Pyl trav a stromů (bříza, pelyněk...) | Okna, terasy, zahrady, vzduchem zvenčí |
| Peří (polštáře, lůžkoviny) | Ložnice, peřiny, starší lůžkoviny |
| Latex (rukavice, matrace) | Zdravotní pomůcky, matrace, gumové výrobky |
| Chemikálie z čisticích prostředků | Koupelny, kuchyně, skříňky s chemií |
| Spory plísní ze zahrady a kompostu | Kompostéry, stinné záhony, zahradní domky |
| Pyl z okrasných keřů (hortenzie, šeřík) | Okolí domu, záhony, balkony |
| Alergeny ze dřeva a pilin (dílna) | Hobby místnosti, garáže, dílny |
Alergeny mohou v těle vyvolat celou škálu reakcí - od drobného nepohodlí až po výrazné zdravotní potíže. Náš imunitní systém je vnímá jako hrozbu a spouští obrannou reakci, která se může projevovat různě v závislosti na typu alergie i individuální citlivosti. Mezi nejčastější projevy patří:
Důležité je vědět, že příznaky se nemusí objevit okamžitě - někdy se alergie projeví až po opakovaném kontaktu s alergenem. Navíc se může rozvinout i v dospělosti, případně zesílit v obdobích zvýšené zátěže - například při stresu, únavě nebo vlhkém prostředí. Proto je klíčové vnímat své tělo a včas reagovat.
Pokud příznaky přetrvávají, zhoršují se, nebo vám znemožňují spát a normálně fungovat, vyhledejte alergologa. Může doporučit testy na alergie, navrhnout vhodnou léčbu nebo úlevové léky (např. antihistaminika).
Ve vedrech toužíme po ochlazení doma, v autě i ve veřejné dopravě. Jenže při nesprávném použití klimatizace či větráků hrozí rychlý nástup zdravotních potíží. Na pozoru by se měli mít nejen alergici, astmatici a kardiaci. „Tyto náhlé přechody mezi horkem a chladem oslabují imunitní systém, což vede k nachlazení.
„Ochlazování vzduchu pomocí klimatizace přináší dvě rizika. Prvním je zvýšená cirkulace nečistot, jako jsou viry, bakterie, plísně nebo vzdušné alergeny v uzavřeném prostoru. Pro osoby s alergickou rýmou nebo astmatem, jejichž dýchací cesty jsou k infekcím náchylnější, je riziko ještě vyšší než u relativně zdravých lidí.
Na veřejných místech si člověk nevybere, na jakou teplotu je klimatizace nastavená ani zda je systém chlazení udržován v čistotě.
tags: #alergie #na #klimaticke #prechody #příznaky #a