Alexander Ač a Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice

Na serveru Ekolist.cz vyšla zpráva ČTK, v níž jsou citováni Alexander Ač a Vladimír Wagner. Redakce následně požádala Alexandra Ače o zveřejnění celého znění jeho odpovědi.

Možnosti a Překážky Ukončení Využívání Uhlí

V nedávné době vyšlo několik analýz, které jak z finančního, tak technologického hlediska dokládají v ČR možnost dosažení konce uhlí do roku 2030. Musí ale dojít k mnohem výraznějšímu rozvoji a podpoře obnovitelných zdrojů.

Konec uhlí před rokem 2033 rozhodně možný je, a to zejména v situaci, pokud se rozhodneme, že jde o jednu z priorit. Některé evropské státy fungují bez uhlí už i dnes, a Velká Británie, kolébka průmyslové revoluce, plánuje ukončit využívání uhlí do roku 2025. Proč by to nemohlo jít u nás?

Problém může představovat ne zcela vydařená dosavadní podpora solární elektřiny a odpor vůči výstavbě několika tisíců větrných turbín, které budou potřeba. Ekonomické překážky by měly být minimální, jelikož cena elektřiny jak pomocí větru, tak pomocí slunka, je již nižší než ostatní alternativy, a to dokonce i bez zpoplatnění fosilních paliv.

Role Jádra v Energetickém Mixu

Jádro patří mezi stabilní, spolehlivé a nízkouhlíkové zdroje elektřiny a asijské rychlerostoucí ekonomiky s rozvojem jádra počítají. Proces schvalování nových kapacit však bývá administrativně a časově náročný, a konečná cena obvykle výrazně přesahuje počáteční rozpočet. Cena elektřiny z jádra jako jediná zaznamenala v posledním desetiletí růst.

Čtěte také: Alexander Ač: Věk nerovnováhy

Také samotný provoz jaderné elektrárny není triviální záležitost a vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu. Určitě bych neprotestoval proti rozšíření Dukovan (koneckonců kapacitu JE rozšiřuje také např. Slovensko), pokud se najdou zdroje a vhodný investor, nesmí to však být na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů.

Uhlíkový Rozpočet a Klimatická Změna

Že bude ČR poslední zemí, která opustí uhlí, je spíše ta pozitivní zpráva, protože by znamenala, že se to všem ostatním podařilo. Bohužel stále platí skutečnost, že pokud kterákoliv země překročí svůj uhlíkový rozpočet, tak se zvyšuje i riziko překročení hranice oteplení stanovené v Pařížské dohodě, a tedy a horší důsledky změny klimatu.

Osobní Pohled Alexandra Ače na Klimatickou Změnu

Klimatolog a ekolog Alexander Ač z brněnského Ústav výzkumu globální změny Akademie věd varuje před jednoduchými a populistickými řešeními ochrany klimatu. Ani masová výsadba stromů nemůže nahradit systémová řešení omezení spotřeby fosilních paliv. Český stát měl už dávno zavést uhlíkovou daň, zdůrazňuje vědec.

Alexander Ač se zabývá globální změnou klimatu a ekologickou fyziologií rostlin. Souhlasí s tím, že poslední zpráva panelu OSN IPCC je poměrně optimistická, protože dává lidem ještě nějaký čas na zmírnění důsledků globální změny. Je ale potřeba, aby civilizace během jedné dekády snížila produkci skleníkových plynů fakticky na poloviční úroveň. Globální emise přitom stále rostou.

Je nezbytné, aby země zavedly uhlíkovou daň, včetně České republiky, zdůraznil v rozhovoru pro Euro.cz. Cena za spalování fosilních paliv by měla do roku 2030 dosáhnout několik stovek eur za tunu CO2, abychom měli aspoň nějakou šanci naplnit Pařížskou dohodu. Lidé s nižší spotřebou by platili méně, a ti s vyšší, více. Jsou ale i další způsoby, jak řešit nadměrnou spotřebu.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Jednoznačně ano. Jak samotné lesnictví, tak i zemědělství bude muset projít zásadní transformací, a to ve všech ohledech. Oba sektory jsou z hlediska možností pohlcovat CO2 důležité, a zároveň budou stále více snášet důsledky oteplování. Samotná adaptace nebude ale stačit. Většina toho, co se dnes děje, je v rozporu s udržitelností, nejen z pohledu změny klimatu.

Nebere. Ani zdaleka. Vlastně bychom měli být v krizovém módu. Místo toho chceme rozšiřovat letiště, podporovat osobní dopravu, a vedeme nekonečné diskuze o uhlíkové dani.

Tvrdíte, že současná civilizace má maximálně 12 let na to, aby změny klimatu dokázala ještě ovlivnit. Netvrdíme to. Nemáme ani těch 12 let. Globální emise by měly již klesat, s každým dalším zpožděním se situace zhoršuje.

Ještě máme teoretickou šanci zabránit oteplení o víc jak 2 °C, ale je to šance malá a každým dnem, kdy neklesají emise, se zmenšuje. Do roku 2030 by měly být globální emise nižší téměř o 50 procent - toho nelze dosáhnout dotováním elektromobilů a sázením stromů.

Důsledky Klimatické Změny a Budoucnost

Nejspíše nic zásadního. Budou pokračovat současné trendy. Půda bude vysychat, dopěstovat úrodu bude stále těžší, lesy budou odumírat, lidé budou umírat na extrémní vedra, budeme zde mít stále více exotických teplomilných druhů, které budou dále destabilizovat ekosystémy. V neposlední řadě k nám budou mířit klimatičtí uprchlíci.

Čtěte také: České startupy a energie

Roste i globální koncentrace methanu, zejména v posledních dvou, třech letech. Zatím není jasné, jaký na tom mají podíl přírodní zdroje z oblasti Arktidy. Určitě musíme v budoucnu počítat s extrémnějšími projevy počasí.

Střídání extrémního sucha a extrémních záplav je trend, který už pozorujeme. Bude narůstat výskyt pojistných událostí. Pojišťovny nebudou chtít pojišťovat rizikové oblasti - třeba záplavové zóny -, nebo vás třeba nepojistí proti poškození větrem, nebo proti přírodním katastrofám. Za těch dvacet, třicet let budou lidé přicházet o značnou část svého majetku a nebudou schopni ho nějakým způsobem financovat, udržet.

Bezpečnostní, socioekonomická, finanční situace bude mnohem horší. Vlastně se to bude týkat všech aspektů lidského života.

Většině z nich je to samozřejmě jedno. Co mi na tom přijde důležité: Vyjádření politiků, která zpochybňují tuto problematiku, samozřejmě ovlivňují veřejné mínění. Ten problém zlehčují, bagatelizují. V důsledku to pak široká veřejnost nepovažuje za problém, nevidí důvod se tím zabývat, respektive to nechá na politicích, aby to nějakým způsobem vyřešili za ně.

Je ale potřeba říct, že to není problém politiků, není to problém ropných a uhelných společností. Je to problém nás všech. My všichni jsme součástí tohoto systému, my všichni využíváme moderní výdobytky - elektřinu, většina z nás má auto, v zimě topíme, v létě klimatizujeme, jezdíme na dovolené.

Samozřejmě existují scénáře elektrifikace zejména osobní dopravy, kdy by zaváděním obnovitelných zdrojů byla elektřina v budoucnu mnohem dostupnější, levnější.

Štěpení Evropské unie je obecný problém. Rostou tendence rozporů - a to se nemusíme bavit jen o ekologické politice, energetické politice, ale i o migrační politice, o finanční politice. Nebo o tom, jak jsme se stavěli k dluhové krizi v Řecku, kdy se Evropská unie nezachovala ideálním způsobem.

Pokud chceme použít ekonomické nástroje v rámci existující tržní ekonomiky a demokracie, tak z mého pohledu je nejpřijatelnějším nástrojem zpoplatnění využívání fosilních zdrojů. Existují ekonomické propočty, modely, které ukazují, že by to bylo možné postupným zvyšováním zpoplatnění oxidu uhličitého. To znamená, že nejvíce by bylo zasaženo uhlí, o něco méně ropa a o něco méně zemní plyn.

To by mělo jít samozřejmě ruku v ruce se vzděláváním, s informováním lidí, proč je to důležité.

Alexander Ač: Životopis

Mgr. Alexander Ač, Ph.D. vystudoval environmentální ekologii na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a doktorát v oboru aplikované ekologie získal na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Od roku 2005 působí na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Brně, kde se specializuje na izotopovou analýzu letokruhů stromů a inventarizaci emisí skleníkových plynů ze zemědělských půd.

tags: #alexander #ac #obnovitelne #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Slunka obecná: aktuální stav
• Seznam pravicových spolků
• Efektivní čištění odpadů v domácnosti
• Využití saturejky zahradní
• Bohatství Vltavy