Klimatické poměry Vyškov: Charakteristika

10.03.2026

Obec Prusy-Boškůvky leží v SO ORP Vyškov v Jihomoravském kraji. Katastrální území obce má rozlohu 773 ha a zahrnuje tři místní části: Moravské Prusy, Boškůvky a osada Zouvalka.

Geomorfologická a geologická charakteristika

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty. Okrsek Tištínská pahorkatina je plochá pahorkatina s rozlohou 85,90 km². Je tvořená převážně vápnitými jíly badenu a karpatu. Převážná část oblasti je překryta překryvy spraší a sprašových hlín. Území je tvořeno plochým reliéfem s typickými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a plochými úvalovitými údolími.

Území obce Prusy-Boškůvky je z geologického hlediska tvořeno především spraší a sprašovou hlínou. Výjiměčně lze nalézt pískové podloží. Maximální nadmořská výška na území obce je 356 metrů v západní části, nejnižší pak na východní hranici na toku Pruského potoka, a to 231 metrů. Na většině území převládají nejúrodnější černozemě a černice.

Využití pozemků

Celková rozloha řešeného území činí 773 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (627 ha). Ostatní podskupiny zemědělské půdy jsou zastoupeny minimálně. Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plochy (67 ha).

Využití pozemků v obci Prusy-Boškůvky (dle ČSÚ k 31. 12.)

Čtěte také: Klimatické podmínky

Klimatické podmínky

Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 - 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 - 9 °C.

Ochrana zemědělské půdy

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana životního prostředí. Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované a pozemky, které byly a mají být nadále zemědělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělávány nejsou. Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby.

V ČR platí v současné době následující legislativní nástroje pro ochranu zemědělské půdy: Zákon ČNR č. 334 z 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 402/2010 Sb.; vyhláška MŽP č. 13 z dne 24. ledna 1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a příloha vyhlášky 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011, kterou se definují třídy ochrany zemědělské půdy. Je definováno 5 tříd ochrany na základě zatřídění do BPEJ. I. třída ochrany zemědělského půdního fondu - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně ...

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #poměry #Vyškov #charakteristika