Amazonský prales: Ekologické problémy

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná.

Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi.

Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Diagnostika největšího pralesa světa

V Amazonii se situace horší dlouhodobě, v posledních letech ale dramatičtěji. Částečně zodpovědná je tamní vláda prezidenta Bolsonara, jenž patří mezi skeptiky v otázce klimatické změny. Bolsonaro předloni uvedl, že je „omylem“ popisovat amozonský prales jako světové dědictví a „mylnou představou“, že jeho lesy jsou plícemi světa. Ty tak dál trpí.

Ve spojení s těžbou dřeva bohužel dochází k dalšímu negativnímu fenoménu -⁠ rozsáhlým požárům. Z velké části za ně mohou právě lidé, kteří se snaží rozšířit půdu buď právě pro těžbu, nebo zemědělství.

Čtěte také: Bali prales a tipy

Odlesňování nezastavila ani pandemie. Od srpna 2019 do loňského srpna podle studie INPE (brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru) zmizelo v Amazonii nejvíce pralesa za posledních dvanáct let.

Řada ekologů míní, že se region dostává do takzvaného „bodu zlomu“. Třeba podle profesora geografie Roberta Walkera z univerzity na Floridě může hrozit, že se z velké oblasti jižní Amazonie stane do roku 2064 savana. Stane se tak podle něj v případě, že bude nadále pokračovat prodlužování období sucha v regionu.

Ostatně už v roce 2018 vědec z Brazilské akademie věd Carlos Nobre varoval, že „pokud se těžba nezastaví, existuje vážné riziko, že se více než padesát procent amazonského pralesa promění v života neschopnou savanu“.

Podle Walkera může mít negativní trend rozsáhlejší důsledky než jen ty ekologické. Změní se i počasí a tyto dopady pocítí celý kontinent. Vlhkost, která je v oblasti, totiž poskytuje většinu srážek pro toky na celém kontinentě, což by mohlo znamenat, že „desítky milionů lidí v jiných částech Jižní Ameriky budou žíznit a hladovět, pokud amazonské národy bodu zlomu nezamezí“.

Kácení a jeho důsledky

Kácení amazonského pralesa je velice známý fakt, ale jen málokdo ví, s čím vším kácení negativně souvisí:

Čtěte také: Prales Jižní Amerika

1. Na „plíce planety“ si každý může udělat názor sám.
   • Pralesy se kácejí z důvodu prostoru pro pěstování sóji, která se využívá jako krmení pro hospodářská zvířata. Do Evropy se sója dováží převážně ze zámoří - z USA, Brazílie a Argentiny.
   • Pole se sójou jsou tak velká, že z větší části se na postřik pesticidy (chemickými látkami zabíjejícími hmyz) musí kromě traktorů používat letadla, protože jsou jednoduše rychlejší. Kvůli našemu masu trpí na druhém konci světa lidé, kteří u polí musí žít.
   • Sóju využívají v Evropě především intenzivní chovy, kde jsou zvířata zavřená (například prasata, kuřata nebo krávy). Sója se pěstuje někde daleko, kde výroba ničí pralesy, vodu a vzduch, a ještě k tomu se využívá především pro intenzivní chovy, kde se zvířata mačkají v prostorově nevyhovujících podmínkách.
   • Maso, které jíme, souvisí s druhým koncem planety. Pole se sójou a jinými plodinami se budou rozšiřovat natolik, kolik masa budeme spotřebovávat. Nehledě na to, že dobytek, který těmito plodinami krmíme, vypouští do ovzduší metan, což je plyn, který klima otepluje třiadvacetkrát rychleji než oxid uhličitý. A oxid uhličitý je bezbarvý plyn, který vzniká spalováním paliv, rostlinné hmoty a dýcháním.
2. Palmový olej:
   • Je to nejobchodovanější olej na světě. Začal se vyrábět v 60. letech 20. století a každých 10 let se jeho spotřeba zdvojnásobuje. Používá se k vaření, výrobě biopaliv, kosmetických produktů a čisticích prostředků. Odhaduje se, že k obhospodařování plantáží palmy olejné se celosvětově využívá 13 milionů hektarů půdy. Opět se kácí pralesy kvůli něčemu, co pro nás není už vůbec zdravé, ale je to skoro všude a ve všem, co jíme.
   • Kvůli vysoké poptávce po palmovém oleji se ničí tropické pralesy a zakládá se čím dál tím víc nových plantáží. Palmový tuk je nejlevnější olej na světovém trhu.
   • Průmyslově zpracované jídlo (sušenky, brambůrky, hranolky, koblihy, zmrzliny, nanuky,…) často obsahují nejen palmový olej, ale i spoustu cukru, další oleje a tuky.
   • Hospodářská půda vzniklá vypalováním pralesů vydrží být úrodná v konvenčním smyslu jen 2-4 roky, což bývá jednou z příčin dalšího vypalování.
3. Deštné pralesy Amazonka a Kongo mají vodu kalnou, ale dost.
4. CO2 ve velkém množství přispívá k negativní změně klimatu.
   • Výroba masa: Odborníci z OSN považují spotřebu masa za hlavní hybnou sílu, která má na svědomí změnu klimatu. Než se dostane kus masa do obchodu, projde dlouhou a složitou cestou. Například kráva, než vyroste, se musí něčím krmit (voda, tráva, sója atd.). Během krmení vypouští do ovzduší methan, zhruba za 12-14 měsíců se kráva porazí. Proteče spousta vody, v továrnách se spotřebuje spousta energie, než se maso zpracuje a následně roztřídí do plastových obalů. Poté ho kamiony rozvezou do odběrových míst (opět vzniká CO2 z kamionů) a teprve poté si můžeme v supermarketu kus masa koupit. Kdežto rostlinná strava, která z části nahrazuje výživovou hodnotu masa, má mnohem kratší proces výroby. Rostliny se zasejí, zalévají, hnojí a nechají se růst na slunci. Poté se zpracují a zabalí. Kamiony je rozvezou do odběrových míst (zde máme uhlíkovou stopu ze strojů, které rostliny sázejí a hnojí, a z kamionů).
   • Vymizení pralesů: Vymizení deštného pralesa by mělo obrovský vliv na množství CO2 v atmosféře a na globální klima.
   • Doprava: Pokácené stromy a palmový olej musí také něco rozvést po světě.
5. Deštné pralesy jsou domovem mnoha živočichů a rostlin. V pralesích roste 170.000 z celkového počtu 250.000 známých druhů rostlin.

Je naprosto jasné, že kácením a vypalováním přicházejí domorodci o své domovy. Musí přebývat na plantážích palem olejných, ale tam toho moc neroste.

Podle autorů studie, kterou zveřejnil server vědeckého časopisu Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Krajně pravicový politik se zasazoval o větší hospodářské využití Amazonie.

Podle jedné z autorek studie Luciany Gattiové tak úřady "přestaly udělovat pokuty či zabavovat pozemky, na kterých se staly trestné činy proti životnímu prostředí". Nová vláda prezidenta Luize Inácia Luly da Silva tvrdí, že přístup k ochraně amazonského pralesa změnila a že začala zákony a nařízení na jeho ochranu znovu vymáhat. Za ničení amazonského pralesa v Brazílii stojí především snaha o rozšiřování zemědělských ploch.

Brazílie by chtěla zcela zastavit odlesňování v Amazonii do roku 2030.

Praktické tipy

• Sbírejte recepty na vegetariánská jídla a uvařte si je (třeba vám zachutnají a nebudete zvyšovat uhlíkovou stopu).
• Přidejte se k mezinárodní kampani Bezmasé pondělí.
• Kontrolujte obaly potravin, jež kupujete, a snažte se omezit palmový olej ve vaší stravě.

Čtěte také: Více o rostlinách v deštném pralese

tags: #Amazonský #prales #ekologické #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Dotace na likvidaci plevele
• Fakulta veterinární a ekologické
• Nakládání s Odpady: Průvodce pro Výbor
• Obnovitelné zdroje v ČR a Evropě
• Jaro v přírodě: Materiál pro čtvrtou třídu