Tropický deštný prales je bezesporu jedno z nejúžasnějších prostředí naší planety. Je to nejproduktivnější, nejsložitější a velmi starý ekosystém na světě. Nacházejí se v rovníkových oblastech Země. Je to biom s největším počtem druhů organismů.
Rozkládá se mezi obratníky Raka a Kozoroha, v pásmu tropů, což jsou trvale nejteplejší části světa. Deštné pralesy můžeme nalézt i v některých částech subtropického a mírného pásu. Patří sem střední a velká část jižní Ameriky, většina rovníkové Afriky, jižní Asie a severní Austrálie. Voda je také neodmyslitelnou součástí džungle - bažiny, říční břehy a pravidelně zaplavovaná území umožňují vznik deštných pralesů.
Teplota zde kolísá mezi 20°C až 30°C a roční souhrn srážek je díky vydatným dešťům velmi bohatý, pohybuje se od 400 do 1000 cm. Rozdíly v délce dne v různých ročních období jsou malé, nepatrné. Tyto dlouhodobé a neměnné podmínky vedou k úžasné pestrosti živočichů a rostlin i přestože tropické pralesy zaujímají pouhých 7% zemského povrchu. Žije zde mnohem více druhů než v jakémkoliv jiném prostředí. Udává se až 2/3 všech rostlin a živočichů.
Koruny stromů se tyčí do výšky až 75 metrů, poté přecházejí ve spodní stromové patro a křoviny, které propojují liány a popínavé rostliny. Rostliny v deštném lese jsou uspořádány do několika vrstev, kterým se říká patra. V každém patře jsou odlišné podmínky a obývají jej odlišní živočichové.
Tropické deštné pralesy hrají velkou úlohu v produkci kyslíku, který se uvolňuje jako vedlejší produkt fotosyntézy a zároveň představují obrovskou zásobárnu vody a zásadně tedy ovlivňují vodní a klimatickou rovnováhu celé naší planety. Jejich rychlý úbytek kácením a vypalováním tak přispívá ke změnám počasí na celém světě. Půda v odlesněné krajině je následně ničena erozí (odnášena vodou a větrem) a mnohým rostlinným a živočišným druhům hrozí vyhynutí.
Čtěte také: Život v tropickém deštném pralese
Amazonský deštný prales patří k největším na světě. Jednou z nejteplejších a nejvlhčejších oblastí deštných pralesů je povodí Amazonky - Amazonie je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů a zároveň největší na Zemi. Zhruba ⅕ sladké vody se nachází v povodí Amazonie a jejich funkce v rámci udržitelnosti pitné vody na planetě je nezbytná. Deštné pralesy ukrývají více než ¼ přírodních léčiv, z toho 70 % (více jak 2000 tisíce druhů vyskytujících se rostlin používaných k léčbě několika druhů rakovin je pouze v deštných pralesích). V okruhu 10-ti km2 najdete na 750 druhů stromů, více jak 1500 druhů kvetoucích rostlin. Původní rozloha deštného pralesa byla zhruba 6 mil km2, ale nyní zbývá méně než polovina.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné.
Volně tu rostou rostliny s plody, které využíváme i my, např. kešu oříšky, pepř nebo zázvor. Také se tu vyskytuje endemický druh masožravé rostliny, džbánkovka.
Deštné pralesy jak je známe dnes jsou pouhým zbytkem toho co naše civilizace způsobila. Podíváme-li se na fotografie z minulosti v porovnání se současným stavem, je to až neuvěřitelné, s jakou rychlostí se tak stalo. Celý svět zaplavují zprávy o jednom z největších viníků - průmyslová těžba, která přírodu šíleně devastuje, ale také má za následek vyhnání mnoha suchozemských druhů živočichů z jejich přirozeného prostředí. Dalším důležitým faktem, je že zhruba ⅔ žijí v pralesích a lesích v oblastí rovníku. Díky tomuto necitlivému způsobu jsou na pokraji vyhynutí např. orangutani, tygři, jaguáři, sloni či nosorožci. Cílem tohoto odlesňování je získat více zemědělské půdy, která je ale provozuschopna pouze 3-4 roky.
Tropické deštné pralesy pokrývají zhruba pouhá 2 % celkové plochy planety Země, ale v těchto pralesích žije více jak 50 % všech rostlin a živočichů. Mají největší množství srážek za rok. Deštné pralesy najdeme také na Aljašce, Kanadě, Asii, Africe a Latinské Americe. Nejsou pouze v Antarktidě kvůli přílišné zimě. Pomáhají regulovat teplotu a povětrnostní podmínky.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
tags: #ekosystem #deštného #pralesa #rostliny