Seznam amerických ekologických organizací a jejich aktivity

29.11.2025

Na počátku ekoterorismu stojí pravděpodobně mladí američtí aktivisté, kteří v 70. letech dospěli k přesvědčení, že velké obchodní koncerny se vysmívají zákonům a rozumějí jen moci. Proto se uchylovali k násilným akcím na ochranu přírody.

Zatloukali hřeby do chráněných stromů, aby otupili pily dřevorubců, zneškodňovali těžební techniku cukrem v benzínových nádržích a v jednom případě dokonce potopili islandskou rybářskou flotilu, která protizákonně lovila chráněné velryby. Sami svou činnost označovali jako ekosabotáž. Jejich myšlenkovým vůdcem byl americký guru Edward Abbey, mezi nejznámější aktivisty patřil Dave Foreman, sdružovalo je hnutí Earth First!

Asi nejznámějším ekoteroristou všech dob je pravděpodobně dnes jednašedesátiletý akademik Ted Kaczynski, médii nazvaný Unabomber, který stojí za 16 explozemi, k nimž došlo v letech 1978 až 1995 a které zabily tři lidi a zranily 29 dalších. Ve svých prohlášeních a textech Kaczynski tvrdí, že technologický pokrok ohrožuje lidskou svobodu.

Zadržen byl v dubnu roku 1996 ve svém srubu v Montaně poté, co jeho bratr ohlásil FBI, že v tzv. Unabomberově manifestu, který byl nucen otisknout list The Washington Post, poznal rukopis svého bratra. Již zmíněný terorista Kaczynski píše ve svém Manifestu: "Hromadné sdělovací prostředky jsou nejčastěji pod kontrolou velkých organizací, integrovaných do systému. Každý, kdo má trochu peněz, může cokoliv vydat, nebo šířit prostřednictvím Internetu či jinak, ale to, co chtěl říct bude zaplaveno obrovským množstvím informací, zveřejňovaných v médiích, takže jeho činnost nebude mít prakticky žádný efekt. Působit na společnost slovy je proto pro většinu lidí a malých organizací nemožné.

Například já. Kdybych se nikdy nedopouštěl násilí a předložil tuto svoji práci vydavateli, pravděpodobně by nevyšla. I kdyby vyšla, pravděpodobně by si nenašla mnoho čtenářů, protože je mnohem zábavnější sledovat zábavný program v médiích, nežli číst střízlivou esej. Dokonce i kdyby moji práci četlo hodně lidí, většina z nich by brzy zapomněla, co četla, protože jejich mysl je zaplavována hromadou informací, které jim předvádějí média.

Čtěte také: Měření Emisí

I původní ekoteroristé v USA brzy zjistili, že pokud se úsilí o ochranu přírody přenese na pole síly, dostávají se korporace do výhody. Disponují totiž nesrovnatelně větší silou než všechny ekologické organizace dohromady. Navíc se proti nim obrací veřejné mínění, a že tedy mají tyto akce spíše kontraproduktivní charakter. Jednoduše řečeno přišli na to, že nejdůležitější zbraní slabšího je zákon, ne síla. Proto ač v Americe jsou dnes potomci prvotních ekoteroristů ochotní uchýlit se k občanské neposlušnosti, ve svých akcích svědomitě ostříhají zákon.

Typickou nenásilnou přímou akcí jsou blokády, se kterými se česká veřejnost, tak obtížně vyrovnává. Jsou to akce sice rozhodné a razantní, ale nenásilné. Radikální nenásilné. Faktem zůstává, že přímé akce (na Šumavě i ve Spolaně Neratovice atd..), které české veřejnosti tak vadí, jsou jedním z mála prostředků, jenž je schopen pohnout úřady k aktivnímu jednání. Nebýt blokády stromů na Šumavě, zmizelo by pět hektarů pralesa a ministerstvo by za pár týdnů mohlo jen s politováním konstatovat, že to se doopravdy stát nemělo.

Problém do značné míry tkví v tom, že tato společnost se obtížně učí chápat nesouhlas jako způsob společenské zúčastněnosti. Při našem tradičním důrazu na konformitu a spořádanost se nesouhlas jeví jako nezdvořilost - a hlasitý nesouhlas jako extremismus. Potom jsou pro nás extremisté či „ekoteroristé" všichni, kdo se ve jménu přírody snaží omezovat lidské nároky, zvlášť když to dělají hlasitě a nápadně.

Americká vládní agentura na ochranu ryb a divoké přírody zařadí žirafy poprvé v historii na seznam ohrožených druhů. Týká se to tří poddruhů žirafy severní, které žijí v západní, centrální a východní Africe. Vyhubení podle agentury ale hrozí i dvěma druhům z východní Afriky. Populace žiraf klesá dlouhodobě kvůli pytlačení, ztrátě přirozeného životního prostoru a klimatické změně.

"Státní ochrana žiraf pomůže zranitelným druhům, podpoří biodiverzitu a zdraví ekosystémů a bude bojovat proti nelegálnímu obchodu se zvířaty...," uvedla v prohlášení šéfka agentury Martha Williamsová. Největšími hrozbami pro tyto dlouhokrké savce je nárůst lidské populace, urbanizace, pytlačení, ztráta biotopu a sucho zapříčiněné klimatickou změnou. Lidé je loví nejčastěji pro jejich srst a ocas. Části jejich těla se také využívají v tradičních medicínách.

Čtěte také: Život krůt v USA

Tři poddruhy žirafy severní žijí převážně v Kamerunu, Čadu, Nigeru a Ugandě. Jejich populace klesla od roku 1985 o 77 procent. Žirafy síťované jsou o něco početnější. Jejich populace se pohybuje okolo 16 000, přičemž 99 procent žije v Keni. Největší množství dosahuje žirafa masajská s 45 402 jedinci. Ale i tento druh zaznamenal od 70. "Navrhovaná ochrana je pro žirafy dobrou zprávou, ale je tragické, že trvalo sedm let, než se k ní dospělo,“ řekla serveru The Guardian Tanya Saneribová z americké neziskové organizace Centrum pro biodiverzitu.

Ekologická organizace Greenpeace musí zaplatit americké energetické firmě Energy Transfer stovky milionů dolarů odškodné za blokování stavby ropovodu ve státě Severní Dakota. Podle agentury AP o tom dnes rozhodla soudní porota, která se zabývala žalobou firmy týkající se protestů z let 2016 a 2017. Greenpeace v únoru uvedla, že v případě nepříznivého verdiktu jí bude v USA hrozit bankrot.

Podle firmy organizace financovala lidi snažící se blokovat výstavbu ropovodu, opatřovala jim vybavení a šířila o stavbě nepravdivé informace. Ekologické hnutí tvrdí, že protesty, které do lokality poblíž siouxské rezervace Standing Rock přilákaly tisíce lidí, neorganizovalo.