Ekologický životní styl: Cesta k udržitelnosti v měnícím se světě

V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na dopady našeho života na životní prostředí, se termín "ekologický životní styl" stává nejen populárním pojmem, ale i nezbytností. Žít ekologicky znamená přijímat způsoby života, které snižují naši ekologickou stopu a podporují snahy o udržitelnost našeho životního stylu v měnícím se světě.

Udržitelné stavebnictví a zdroje energie

Stavební sektor patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů. Produkuje podle různých zdrojů 16-39 % celosvětových emisí CO2, proto je hledání a využívání udržitelných stavebních materiálů naprosto klíčové. Fotovoltaické (PV) panely jsou udržitelným a obnovitelným zdrojem energie, který může výrazně snížit náklady na elektřinu pro majitele rodinných domů. Abyste využili panely co nejefektivněji, je třeba zvážit řadu věcí a zároveň provádět pravidelnou údržbu. Domácí větrné elektrárny představují fascinující a stále se rozvíjející technologii, která nabízí řadu výhod pro domácnosti hledající alternativní zdroje energie.

Dopad lidské činnosti na ekosystémy

Lidská činnost už po tisíciletí přetváří krajinu. Zemědělci, lesníci, rybáři, ale i stavitelé měst, průmyslových hal a silnic. Při přemýšlení o ekosystémech bychom neměli vliv člověka ignorovat a měli bychom s ním počítat.

Většina učebnic ekologie se dosud zabývala přirozeným fungováním ekosystémů, které se omezuje jen na malou část suchozemských území. „Vliv člověka na ekosystémy je značný. Publikace popisuje hlavní ekologické a biologické principy, na nichž stojí moderní zemědělství, lesnictví a rybářství a zabývá se tím, jak intenzifikace výroby mění strukturu ekosystémů.

Produktová ekologie a snižování zátěže životního prostředí

Dosud jsme se v tradičním environmentálním inženýrství věnovali jednotlivým složkám životního prostředí, analyzovali jsme, co tam je, co by tam být nemělo a jak moc to škodí. Případně jsme vymýšleli postupy, jak ty nežádoucí látky odstraňovat nebo jak jejich úniku do prostředí předcházet. Pohledem produktové ekologie jsem si ale uvědomil, že odstraňovat odpady, když už někam tečou, je pozdě.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Produktová ekologie používá chemii jako jeden z nástrojů, přičemž je do ní zapojeno více disciplín: od environmentalistiky přes znalosti technologií, sociologie, ekonomie, managementu až po design, architekturu a urbanismus. Pokud designér navrhne výrobek z šetrnějších materiálů, uspořádá ho tak, aby bylo možné jej lépe rozebrat a jednotlivé součástky oddělit, vyměnit, opravit, tak tím můžeme významně ovlivnit jeho konec na skládce či na spalovně. Designér zde ovlivňuje to, s čím bude environmentální inženýr následně pracovat. A ve stejné roli vedle designéra můžeme dnes vidět i architekta, urbanistu, kuchaře, vývojáře farmak a další.

Pokud bychom změnou spotřebitelského chování změnili to, co na skládku vyhazujeme, tak konečný dopad na životní prostředí můžeme významně ovlivnit. Ze stejných důvodů řešíme stravovací návyky obyvatel a jejich nutriční vzorce. Chceme ukázat, že různý způsob stravování má různou zátěž pro životní prostředí. Každá potravina má jinou environmentální zátěž.

Z pohledu environmentální zátěže je dnes na prvním místě energetika. Teprve na druhém místě stravovací návyky a vše co souvisí s výrobou potravin a odstraňováním nespotřebovaného jídla. Osobní doprava a obaly jsou na škále environmentální závažnosti mnohem dále.

Je třeba si přiznat, že dobří studenti z jiných univerzit mají některé dovednosti komplexnější než naši chemici. Velká témata, která se nyní v ochraně životního prostředí, či šířeji v managementu udržitelnosti otvírají, nyní nestojí na chemických kompetencích. Je třeba s chemií pracovat, využívat její potenciál, ale nesmíme zavírat oči před dalšími disciplínami a metodickými přístupy. Například spolupráce na designu výrobku či architektonickém pojetí stavby.

Úhelným kamenem produktové ekologie je lidská spotřeba. Neporovnává se kilo jedné a druhé látky, nebo jedna či druhá technologie. Snažíme se uspokojovat lidské spotřeby tak, aby byla antropogenní zátěž pro životní prostředí co nejnižší.

Čtěte také: Recyklace Elektronického Odpadu

Finanční domy začínají hledat indikátory udržitelnosti, aby se mohly rozhodnout, které projekty financovat. Rozhodovací proces i ve finanční sféře potřebuje měřitelná environmentální data, se kterými lze důvěryhodně pracovat. Jinak by se nejednalo pouze o greenwashing (dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe pozn. aut.).

Pokud má rouška funkci chránit lidské životy, tak je priorita někde jinde než v životním prostředí. I proto dáváme v našich analýzách do jmenovatele spotřebitelské funkce hodnocených produktů.

Když určujete míru znečištění v kontaminovaných zeminách nebo dokonce na skládkách, je mnohem důležitější, kde kopnete než jak přesnou a jak hi-fi vytuněnou analytickou koncovku použijete. Zde je třeba spíše umět kvalitně vzorkovat a dělat tu okolní „nechemickou“ práci než se soustředit jen na co nejpřesnější analytický výsledek.

Například to co se stalo na Bečvě v roce 2020 tak to nebyly látky nějak super analyticky zajímavé, na kterých by bylo možné si udělat vědeckou práci. Při studiích posuzování životního cyklu produktů pro mě není například důležité, zda odpad bude mít hodnotu 0,03 nebo 0,04 zkoumané environmentální zátěže, ale jestli odpad tvoří < 1 % nebo 30 % z celkové environmentální zátěže. Sledujeme, zda větší zátěž způsobuje doprava, používání výrobku či výroba použitého primárního materiálu.

V tabulce níže je uveden příklad, jak se může lišit environmentální zátěž v závislosti na různých faktorech, jako je doprava nebo způsob výroby:

Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji

V kurzu účastníky učíme chápat udržitelnost nikoli jako checklist, kde si budete odškrtávat splněné položky, ale jako systematický přístup k managementu a fungování činností s ohledem na klíčové oblasti udržitelnosti. Udržitelnost jako přístup není statická, vyvíjí se v čase, jak se mění společenské, environmentální i ekonomické podmínky a potřeby. Zavádění udržitelnosti do praxe je dynamický proces.

Asi nikoho nepřekvapím, že provoz elektrického auto je tak ekologický, jak ekologická je elektřina, na kterou jezdí. Elektrická auta nám nabízí nové spotřebitelské vzorce. Jestliže 60-70 % lidí žije ve velkých městech a většina osobní dopravy se odehrává přes město, tak elektromobilita by mohla vyhostit část emisí mimo město, kde chodíme a dýcháme je. Uhlíková stopa se zatím příliš nesníží, ale zlepší se nám prostředí uvnitř měst.

Planetu máme jen jednu a její zdroje jsou omezené. Lidstvo svou spotřebou výrazně překračuje její biokapacitu a je jasné, že pro přežití budeme muset udělat výrazné změny ve způsobu, jakým žijeme.

Individuální přístup a politika životního stylu

Stále více Čechů si totiž uvědomuje dopady svého životního stylu na okolní prostředí, vyznává environmentální hodnoty a snaží se žít v souladu s přírodou. Domácí potraviny jsou nejen šetrnější a ekologičtější, ale také chutnější a zdravější. Změna životního stylu, kterou již mnozí obyvatelé mají úspěšně za sebou (a další snad před sebou), se však netýká jen potravin.

Je mnoho aspektů lidského života - přístup ke spotřebě, ekonomické a ekologické žití, nakládání s odpady a další, na něž se jedinec může zaměřit. Také v Česku jsou lidé, kteří záměrně snižují svou ekologickou a uhlíkovou stopu a s ohledem na klimatické změny se dobrovolně vzdávají létaní a cestování autem.

Odehrává se v soukromé sféře jednotlivých domácností a vychází z názoru, že změníš-li sám sebe, můžeš změnit i svět. „Volba žít v souladu s přírodou je pro člověka docela náročná. Ačkoli je tento způsob života stále více populární, je minoritní, není běžný. Většinová společnost není takto nastavena a lidé, kteří se snaží žít environmentálně příznivě, narážejí na nepochopení nebo až odpor okolí,“ vysvětluje socioložka, v čem tkví hlavní problém.

Rychlá versus pomalá móda a politický konzumerismus

Takzvaná rychlá móda (fast fashion) je snadno dostupná, levná, často nepříliš kvalitní. Výrobci většinou neberou ohledy na životní prostředí ani na pracovní podmínky svých zaměstnanců. Protikladem je pomalá móda (slow fashion), která se vrací k dobám, kdy se obuv i oblečení vyrábělo ručně.

Právě móda je ideálním příkladem, jak přiblížit jednu z oblastí, které se Marta Kolářová věnuje, a tou je politický konzumerismus. Jde o spotřebitelskou volbu výrobků a výrobců založenou na politických a etických kritériích. Zákazník si klade otázky typu: zaměstnává firma děti? Jak platí své zaměstnance? Využívá ekologické formy dopravy? Jak přistupuje k plýtvání a odpadům?

DIY kultura a minimalizace odpadu

Pokud zvládneme ušít šaty, třeba bychom dokázali vyrobit poličku či koženou brašnu, případně uvařit mýdlo nebo namíchat léčivou směs proti kašli. Do všech těchto činností přístup „udělej si sám“ zasahuje. Kutilství má u nás historické kořeny, populární (a z ekonomických důvodů mnohdy i nezbytné) bylo před revolucí. Dnes se k němu lidé opět vracejí, často však mají jiné motivace. Do popředí se dostávají seberealizace a kreativita.

Lidé z eko bio subkultury často usilují o „zero waste“. Život bez odpadu je však velkou výzvou. Nicméně i v České republice už fungují „bezobalové“ obchody, kde si lze potraviny a drogerii nakoupit do vlastních nádob.

Městská biodiverzita a iEkologie

Města dnes nejsou biologickou periferií, ale laboratoří rychlé evoluce a místem nálezů nových druhů. Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU upozorňují, že bez systematického využití veřejně dostupných digitálních stop - fotografií či videí - a bez cíleného popisu dosud neznámých organismů může zůstat část městské biodiverzity pro vědu i ochranu přírody neviditelná. Města patří k nejrychleji se měnícím ekosystémům na planetě.

Specifikem měst je nejen vysoká koncentrace lidí, ale také obrovské množství digitálních stop, které zde při každodenním životě vznikají. Právě na tomto principu stojí rychle se rozvíjející přístup označovaný jako iEkologie (internetová ekologie).

tags: #analyticky #clanek #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická alternativa kapesníků
• Průvodce výběrem pedálového koše
• Kompost Hustopeče – prodej
• Vše o sršni obecné
• Oživení sexuálního života