Chování andulek v ohrožení: Agrese, komunikace a péče o zdraví

Ptáci jako mazlíčci jsou velmi náladoví. V jednu chvíli jsou hraví a za chvíli zase nároční a rezervovaní. Někdy naprosto přesně poznáte, o co jim jde, jindy naopak nepoznáte vůbec nic. Papoušci komunikují několika jazyky řeči těla.

Komunikace tělem u papoušků

Pozorujte například jejich nohy, zobák a jednotlivé pózy. Ptáci používají pózování a různé držení těla především ke komunikaci s ostatními členy hejna nebo s jinými ptáky. Některé chování je zcela zřejmé, jiné budete muset vypozorovat a správně interpretovat.

Ptačí nohy

Klepání nohama je typické například pro kakadu, kteří tak dávají najevo svou nadřazenost a vládu v teritoriu. Většinou se takto projevují, cítí-li se ohrožení. Oslabené nohy mohou znamenat určitý protest proti tomu, když se papouška snažíte dát zpátky do klece po hře či jiném kontaktu. Když vracíte ptáka zpátky do klece, pomalu ho na navrácení připravujte: chvíli předtím ho držte, mluvte na něj, věnujte se mu, ať se necítí odstrčený. Vytvořte si z toho rituál, papoušek tak bude navracení do klece snášet mnohem lépe.

Škrábání nohama na dně klece je pro některé druhy naprosto přirozené. V přírodě si tak vyhrabávají potravu ze země. V zajetí to může dělat v domnění, že něco vyhrabe, podobně jako slepice.

Ptačí zobák a hlava

Pták používá svůj zobák nejen k louskání ořechů a semen, slouží mu také k sebeobraně nebo při stavbě hnízda. Skřípání a broušení zobáku je často známkou spokojenosti, zejména, když papoušek usne. Obě části zobáku tře o sebe a jezdí s nimi ze strany na stranu. Někteří odborníci říkají, že si takto zobák udržuje v dobrém zdravotním stavu. Klikání zobákem může znamenat několik věcí: pták vás zdraví nebo něco pochopil. Pokud klikne několikrát za sebou, varuje vás a neměli byste se ho dotýkat. Klikání je obecně více rozšířené mezi korelami a kakadu.

Čtěte také: Andulky vlnkované: Chov

Otírání zobáku je typické po jídle. Často si zobák otírá o bidýlko, o klec, o dno klece. Někteří ptáci si otíráním zobákem značí své teritorium. Toto chování se objevuje zejména tehdy, jestliže je pták uveden do skupiny dalších ptáků nebo jsou poblíž jiní jedinci.

Kousání. Pták kouše z několika důvodů:

• Hájí si své území.
• Má strach.
• Je naštvaný.

Skrčený pták s otevřeným zobákem vám dává najevo, že je připraven vás kousnout. Žvýkáním si pták udržuje zobák v dobré kondici a navíc tak zabavuje sám sebe. Měl by mít k dispozici hračky na žvýkání, aby nežvýkal třeba věci, které by mohly způsobit zdravotní potíže.

Dávení je charakterizováno jako vypuzování jídla zpět ven z jícnu. Pokud váš pták takto vyzvrátil například večeři, ukazuje vám tím velkou náklonnost. Ptáci tímto způsobem živé své potomstvo, ptačí páry si takto upevňují vztah.

Řečnění je jedním z projevů hry.

Čtěte také: Andulka vlnkovaná v zimě

Houpáním hlavou se snaží upoutat vaši pozornost.

Pózování

Celkovým držením těla s vámi váš papoušek komunikuje. Některé pózy mají hlubší význam, některé nemusí nutně nic znamenat. Zde jsou ale ty nejčastější. Relaxace. Pokud je tělo uvolněné, ale hlava je v pozoru, znamená to, že je šťastný a spokojený.

V pozoru: Jsou-li hlava i tělo v pozoru, ale tělo je ztuhlé a peří načepířené, dává vám najevo: „Toto je moje území!“ Uklánění. Pokud pták sklání hlavu a jemně s ní houpe, ukazuje vám, že ho máte pohladit nebo poškrábat.

Chvění. To je známka strachu, velkého nadšení nebo se jen jedná o projev typický pro některé druhy. Visení hlavou dolů. Jestliže se krčí, sklání hlavu dolů a zvedá křídla, snaží se přitáhnout vaši pozornost nebo pozornost druha.

Agrese. Pokud se pták krčí, s hlavou směrem dolů, má upřený pohled, rozevlátý ocas, načechrané peří a pevné tělo, vlní se ze strany na stranu, varuje vás a nebude váhat vás kousnout, pokud ho budete provokovat, byť jen minimálně. Pokud k vám navíc ještě rázně vykročil, bude lepší klidit se mu z cesty, dokud nevychladne. Pokud pták syčí a má zvednutý hřeben na hlavě, je to další indicie, díky které poznáte, že je naštvaný.

Čtěte také: Jídelníček andulky vlnkované

Ležení na zádech. V přírodě se toto nestává tak často, ale v kleci v zajetí se může stát, že váš pták bude ležet na zádech. Někteří takto dokonce i spí. Vyměšovací pozice. Pták udělá několik kroků zpět, zvedne ocas a vykoná potřebu.

Pelichání u papoušků

Jeho výskyt je součástí ročního cyklu pravidelné obměny opeření a jeho způsob je určen geneticky - postupuje podle naprogramovaného plánu. K vnějším podmínkám patří délka světla, která zpřesňuje období výměny opeření, spolu s tvorbou hormonů. Celý proces mají na starosti hormony řízené hypofýzou, z nichž tím rozhodujícím je tyroxin, produkovaný štítnou žlázou. Proto také její porucha ohrožuje vývoj a růst peří včetně stavu jeho struktury.

Tyroxin je aromatická aminokyselina obsahující jod (hormony - tyroxin a trijodthyronin stimulují energetický metabolismus). Působení tyroxinu vede k oxidaci základních živin v organismu a k většímu výdeji energie. Účinek postihuje všechny tkáně zvýšenou základní látkovou přeměnou, nervovou dráždivostí projevující se motorickým neklidem a emocemi včetně agresivity.

Protože při výměně peří rostou nároky na metabolismus a papoušek vydává mnohem více energie, zvyšuje se také jeho tělesná teplota. Roste spotřeba potravy. Například vrabec domácí spotřebuje pro tvorbu 2 g opeření cca 913 kJ (1 kcal = 4,2 kJ; 1 g slunečnicových semen má 24,39 kJ).

Někdy mohou některé druhy papoušků pelichat až třikrát do roka (částečné pelichání), a pokud žijí v bytě, nebývá sezonnost pelichání dodržována jako v přírodním prostředí.

Pelichání se děje plánovitě, aby nedošlo k úplné ztrátě nejen tepelné izolace, ale také ke schopnosti létat. Vypadávání per probíhá na těle symetricky a nově rostoucí pero vytlačuje ze stejného váčku (folikulu) pero staré. Při růstu peří se ze stejného váčku tvoří nejdříve prachové peří u mláděte, dále pero zimního šatu a následně pero šatu svatebního.

Kromě úplného pelichání se během roku obvykle ještě postupně a částečně obměňuje opeření mimo letky a ocasní pera. Částečným pelicháním se mnoho ptačích druhů přepeřuje do tzv. svatebního šatu, který bývá nahrazen šatem prostým, nazývaným také šatem zimním či letním, přichází-li po jarním hnízdění. Šat prostý je výsledkem pelichání úplného a vzniká v období pohlavního klidu.

U něj se ruční letky vyměňují postupně směrem ke špičce křídla, loketní od středu ke špičce a směrem k tělu. V ocasu, který je používán také ke šplhání jako opěra, vypadávají pera postupně symetricky. První přepeření mláděte, např. u žaka, probíhá v 8. až 12. měsíci po vylíhnutí. Velká pera rostou kolem 3-5 mm za den. Uchycení pera v kožním váčku mimo dobu pelichání je pevné.

Koncem března a v průběhu dubna jsem zjistil, že senegalka Bety v ose břišní partie vypelichala tak, že je patrná holá kůže. Nejdříve jsem se obával, že si tajně škube peří, neboť jsem ji nepřistihl, že by se často peří právě zde zobákem dotýkala. Uvědomil jsem si následně, že nastal její čas hnízdění a vytvořily se patrně tzv. nažiny vlivem působení pohlavních hormonů a prolaktinu produkovaného hypofýzou. Samička v této části těla předávává potřebné teplo při sezení na vejcích.

Zvláštním typem náhlé ztráty peří je tzv. pelichání „úlekové“, kdy při okamžitém ohrožení a velkém úleku hladké svaly přidržující brk ve váčku se uvolní a pták odvrhne nejčastěji ocasní pera. Něco podobného mě potkalo, když se moje senegalka Bety polekala při nočním zemětřesení na Chebsku hlukem a otřesy a zavřená v kleci nemohla v ohrožení nikam ulétnout.

Výživa v období pelichání

V období pelichání je nezbytné dbát zvýšenou měrou na přísun pro organismus důležitých živin, jakými jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Zejména tuky jsou důležitým zdrojem a zásobárnou energie, podporují dobrou funkci nervového systému, chovají se jako rozpouštědla vitaminů A, D, E, K a jako podkožní tuk tvoří tepelnou izolaci.

Svou důležitost zde mají mastné kyseliny nasycené a nenasycené. Ty první jsou obsaženy v tuku živočichů (sádlo a máslo), také v rostlinných olejích husté konzistence (např. kokosový a palmový olej), které jsou zejména pro velké papoušky (ara, žako) přirozenou součástí potravy. Nasycené mastné kyseliny jsou odolnější proti oxidaci, což má svou důležitost pro ochranu jater papouška. Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v olejích řídké konzistence (rybí olej a oleje z rostlinných semen).

Olej ze semen pupalky dvouleté obsahuje kyselinu linolovou a kyselinu alfa-linolenovou, z níž organismus vyprodukuje velmi důležitou kyselinu gama-linolenovou. Tato kyselina se kladně projevuje i při onemocnění imunitního a nervového systému.

V období přepeřování je vhodné podávat papouškovi právě pupalkový olej, který zlepšuje kvalitu kůže a ovlivňuje lesk a intenzitu barvy peří (vzniklé psittacofulviny odpovídají za barvu zelenou, žlutou, oranžovou a červenou), snižuje lomivost ostnu peří, zlepšuje kvalitu drápků a zobáku. Olej by měl být podáván současně s antioxidanty (např. E vitamin). Pitnou vodu nebo potravu je vhodné občas obohatit o vitamino-minerální přípravek.

Svou důležitost mají zejména rostlinné bílkoviny. Dále jsou to esenciální aminokyseliny se sirnou sloučeninou - metioninem, který obsahují obilniny, ořechy, vejce, jogurt, maso, cystein (obilniny, česnek, ananas, arašídy, kajenský pepř, paprika, mandarinky), biotin (H vitamin - produkují ho střevní bakterie; obsahují ho játra, kvasnice, žloutek, květák, boby, kuřecí maso), arginin (ořechy), lysin (pšenice, rýže, kukuřice).

Dobré vybarvení peří podporuje potrava bohatá na karotenoidy (mrkev, mango, nektarinky, brokolice, tmavě zelená zelenina), obsahující tyrozin a fenylalanin. Nedostatek aminokyselin obsahujících síru (cystein a metionin) může způsobit pokřivení per. Tmavé příčné pruhy na perech (stresové linie) jsou projevem nedostatku metioninu. Stres ovlivňuje dobrou dostupnost příjmu živin pro růst brku.

Při přepeřování je žádoucí zvýšit pro tvorbu peří a zlepšení termoregulace příjem proteinů o cca 4-8 % v denní dávce krmiva. Jde o látky složené z esenciálních aminokyselin, jejichž základ tvoří dusík a tělo je přijímá v potravě.

U své senegalky pozoruji v období pelichání zvýšený zájem o živočišný tuk (tlusté od šunky) či rostlinný tuk s příchutí másla při jeho mazání na chléb. Po výměně peří zájem zmizí. Zde je nutno dbát, aby nebyla zatěžována zvýšeným příjmem tuku játra papouška také volnými radikály, které vznikají oxidací tuků a u déle skladovaných semen. Postižené jaterní buňky lipidózou nebo fibrózou (nahrazení funkční tkáně tukem nebo vazivem) mohou být příčinou zesvětlání opeření různě na tělním povrchu.

Zdraví papoušků a jak se vyvarovat problémům

Papoušci, a celkově opeřenci, mají drobná tělíčka a jsou mnohem více náchylní, jak k okolním vlivům nebo špatné stravě, než třeba my - lidi. Je důležité na to myslet při jakékoliv změně v jejich chování. Pokud se totiž chovají neobvykle, neměli bychom to podceňovat, ba naopak - měli bychom to začít urychleně řešit s veterinářem.

Jak poznat, že něco není v pořádku?

• Má neobvyklou barvu a konzistenci trusu - trus zdravého papouška nezapáchá, je červovitého tvaru a je zbarvený do zelena s bílou čepičkou na povrchu.

Jak sami vidíte, u papouška je mnoho znaků a změn, které nás mohou varovat, že je náš opeřený kamarád v ohrožení. Ne vždy ale tyto znaky znamenají bůh ví jakou katastrofu. Vodnatější trus může být například příčinou toho, že papouškovi dáváte příliš mnoho ovoce. To stejné platí i u vyvrhování potravy. Zvracení je samozřejmě znakem nemoci a v takovém případě byste měli vyhledat pomoc veterináře. U ptáků je však vyvrhování potravy i charakteristickým rysem přirozeného chování. Pták takhle pečuje o svou ptačí družku, ta to zase dělá kvůli svým mláďatům. Co se týče přirozenému vyvrhování, není třeba vyhledávat lékaře. Pro chovatele začátečníka však může být vyvrhování a zvracení u papouška podobné.

Vitamíny a minerály pro zdraví papoušků

Mám pro vás však jednu radu, jak se jakýmkoliv zánětům, infekcím a ostatním zdravotním problémům papouška snáze vyvarovat. A tou jsou vitamíny. Stejně jako u lidí, i u papoušků je důležité doplňovat do běžné stravy i vitamíny, které jim přispějí ke zdravé funkci celého těla. Klíčovou roli hrají zejména vitamíny A a D, které mají přímý vliv na imunitu, správný vývoj kostí, pohlavní aktivitu a plodnost.

Vitamín A je důležitý pro všechny opeřence, zejména však pro ty v zajetí. Venkovní ptáci ho totiž do těla dostanou z čerstvé potravy, k níž venku mají přístup. Pokud však papoušky chováte, musíte jim do stravy tento vitamín přidávat vy. Pokud papouškovi tento pigment chybí, vede to k šerosleposti, zánětům spojivek, poškození oční sítnice a ostatním zánětům. Nedostatek vitamínu A může ale zapříčinit nejen oční choroby, ale také poruchy dýchání.

Další, a možná ještě podstatnější ve stravě papoušků, je vitamín D. Ten totiž pomáhá absorbovat fosfor a vápník, a podílí se na správném vývoji kostí. Vitamín D, a hlavně dostatek samotného vápníku, by měly mít hlavně samice v době hnízdění. Na jedno vejce totiž samice potřebuje 20 % vápníku. V případě, že ho nemá, je narušena její tělesná rovnováha.

Podstatnou roli však hrají i ostatní vitamíny a minerály. Vše potřebné lze papouškovi dodávat pomocí speciálních vitamínových směsí, a to buď do stravy, nebo do vody. Co se týče vápníku, stačí, když budete ptákovi pravidelně dávat do klece sépiové kosti, které jsou nejen skvělým zdrojem této látky, ale také slouží k obrušování zobáku.

Papouškovi je dobré pomoct s obrušováním drápků a zobáku, přes léto si dávat pozor na příliš velké horko a zbystřit při tom, když si papoušek škube peří.

tags: #andulka #chování #v #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Odbor Životního Prostředí Plzeň
• Recenze čištění odpadu v Dobrušce
• Moderní menstruační pomůcka
• Praktické černé nádoby na odpad
• Odpad Dejvice - řešení problémů