Antropogenní vliv na stromy

Lidská společnost působí na georeliéf a vytváří příznačné antropogenní tvary. Pochody, je rozhodující činnost společnosti. Geomorfologické pochody a s větší intenzitou. Např. složité vazby mezi přírodními a antropogenními tvary georeliéfu. Např. dělíme na antropogenní zvětrávání, degradaci, agradaci a transport.

Rozvolňuje lidská společnost asi 1 . 10¹¹ tun hornin a zemin za rok. Dochází k drobení, třídění a ke změně složení. Vytváří antropogenní zvětralinová kůra. Při orbě dochází každoročně ke značným změnám půd a zemin. Polí na zemi představuje asi 13 % povrchu pevnin. V souvislosti s hospodářskou činností společnosti, např. antropogenním odnosem, jednak antropogenní agradací (např. navážkami).

Vliv těžební činnosti

Techniky ovlivňují množství materiálů, jako jsou rudy, paliva, stavební materiály, pevné odpady ap. Současně s tím se dostává do oběhu řada látek, jako je např. době značných rozměrů. Za posledních 500 let bylo ze zemské kůry vydobyto např. 5 . 10¹⁰ tun uhlí a ropy a 2 . 10⁹ tun železné rudy.

Těžební činností vznikají tvary. Nezáměrně vznikají poklesové kotliny (obr. 12.16), pinky ap. Značnou plochu zabírají lomy, které dosahují hloubek i několika set metrů. Skládají se ze složitých tvarů, protože se skládají z řady tvarů, např. z těžební fronty, tj. z výsypky, tj. haldy vyplňující vytěžený prostor.

Vznik dutin, závrtovitých sníženin ap. Plastického podloží a ke vzniku vytlačených valů ap. Vzniklé při těžení skalních hornin, zejména stavebního kamene. Zahloubených do svahu vyvýšenin, údolí ap. (stěnové lomy). Většinou mají tvar sníženin. Mají rovněž bud' tvar sníženin (někdy zaplavených vodou), nebo stěn. Jsou štěrkovny, kde se těží štěrk. Sejpy jsou tvary vzniklé při rýžování.

Čtěte také: Životní prostředí v Česku a lidská činnost

Při rýžování vznikají nevelké pahorky, složené hlavně z písku a štěrku. Mají zpravidla výšku 1-2 m, výjimečně kolem 5 m. Při strojovém rýžování (např. pole. které vznikají poklesem povrchu v poddolovaném území, tj. povrchem se provádí důlní těžba. Snahou je, aby se vyrubaného prostoru vyrovnal. Tento pohyb postupně přechází až na povrch terénu. To v rozsahu jednoho až několika let. Ustává a horninové vrstvy se dostávají do stavu přibližné rovnováhy.

Zálomový úhel je nad důlními díly, ale zasahuje do širšího okolí. Času. Terénní stupně, sesuvy ap. Několik kilometrů. Hloubky až n.10 m. Seizmotektonické tvary. Propadnutím a zřícením podpovrchových důlních děl. Eliptický nebo nepravidelný. Průměr dosahuje až několika desítek metrů. Vzniklé prosednutím stropu štol mají tvar pánví nebo trychtýřů. Propadnutím nebo zřícením mají strmé stěny a na dně zřícený materiál.

Průmyslové a zemědělské tvary georeliéfu

Průmyslové tvary georeliéfu vznikají při průmyslové výrobě. Naopak vyrovnáním a zvýšením navážkou. Vznikají tak průmyslové plošiny. Významné jsou i tvary vznikající při provozu závodů (např. průmyslové haldy). Provozu. Chemické ap. Chemickými látkami, popílkem ap.). Vytvářejí naplavené roviny odkališť. Vinných závodů ap.

Tvary vzniklých při zemědělské výrobě. Zahlazování přírodních tvarů hlavně orbou a pak úpravami terénu, např. strží, úvozů, mrtvých ramen ap. Nerovností terénu (např. zemědělských teras). Zemědělských oblastech, zejména v oblastech pěstování rýže. Vodorovnou plošinou a příkřejším svahem terasy. Rozměry, zpravidla převládá délka nad šířkou. V oblastech kamenitých půd se vyskytují zemědělské haldy. Ap.) vysbíraného zemědělci z polí. Rozměry. Z kamení vysbíraného z polí vznikají i zemědělské valy. Protáhlé tvary lemující okraje polí. Pro pěstování některých druhů plodin (např. vodními koryty.

Antropogenní tvary související s vodou, sídly a dopravou

Tvary, jež můžeme rozdělit na vnitrozemské a pobřežní. Zejména přehrad. Zejména sypané hráze přehrad mají značné objemy. Rybníků však dosahují značné délky a výšky. V Asii. Souvislosti s akumulací materiálu v nádrži (odkal ovací, flotační aj. nádrže). Odvodňovacích a zavodňovacích kanálů. Přemístěno při prohlubování plavebních drah, dna přístavů ap. Mechanických vlastností hornin. Velikosti sil, které je vyvolávají. Několika centimetrů až do prvních metrů. Řadu potíží při hospodářském využívání území. - antropogenní kanály (obr. hliniště, štěrkovna - obr. hrázemi s pobřežím).

Čtěte také: Dopady antropogenního znečištění

Tvary sídel. Antropogenní agradací (navážky). Na vrcholech sídelní plošiny. Např. v údolních nivách. Množstvími navážek a navážky v nich dosahují značných mocností. A moří jsou navážkami budovány sídelní ostrovy. Útočiště za vysokých vodních stavů. Nepálených cihel. Měst po druhé světové válce. Např. rozbitých domů v Berlíně se odhaduje na 3,1 . 1954 in Demek 1987). Komunálních odpadků, které jsou vršeny do formy pahorku. Plošiny.

Tvary vznikají při výstavbě povrchové a podpovrchové dopravní sítě. Silnic vznikají např. - dopravní náspy, tj. vyvýšených komunikací, např. pro náspy. Součástí dopravních tvarů jsou i podzemní stavby, např. městech. Poklesových sníženin. Odbavovacími drahami a dalšími konstrukčními prvky letišť. Nezpevněných komunikací vznikají úvozy. Vznikající dopravními pochody na cestách. Ve skalních horninách. Strž vzniklou ze středověkého úvozu.

Vojenské a jiné antropogenní tvary

Vojenské antropogenní tvary vznikají činností vojska. A podle polohy povrchové a podzemní. Konvexní a konkávní. Konvexní tvary jsou např. - vojenské valy, tj. - hradby, tj. mohutné obranné zdi. - zákopy, tj. - okopy, tj. spojenými zvyky. Podle polohy tvary povrchové a podzemní. 230 m, plochu 5,43 ha, hranu základny 230 m, objem 2,521 . Skupiny, zvané hřbitovy.

Antropogenně vyhloubené vodní nádrže s udržovaným režimem vody i břehů, např. pochody (např. povrchem a nezřídka s umělým povrchem, včetně diváckých ochozů, tvořených např. rozsáhlé úpravy georeliéfu. Stejně jako působí antropogenní stanoviště na strom, působí i strom na své stanoviště. Tento proces je autoregulativní. Stresory městského prostředí působí na dřevinu ve městě prostřednictvím půdy jak přímo, tak nepřímo (zvl. prostřednictvím mezoklimatu města). Strom je přitom vůči negativně působícím faktorům v zásadně v nevýhodném postavení.

Vliv stromů na půdu a pedogenezi

Abychom co nejjednodušeji pochopili vliv stromu na půdu, vymezme si vlastní půdní procesy ipsi sibi (samy o sobě). Primárními procesy tvorby půdy jsou procesy rozkladu zvětratelných minerálů a odumřelých organických látek a procesy syntézy sloučenin sekundárních, procesy nárůstu hmoty v pedonu jako celku. Na tyto procesy navazují translokace (přemísťování látek v pedonu) a komplex procesů transformačních (přeměny látek v pedonu). Dochází též k procesům ztráty půdní hmoty erozními jevy různého druhu a různé intenzity.

Čtěte také: Příklady antropogenních vlivů

Pedogenezi většiny městských stanovišť lze tak chápat v přímé souvislosti se vznikem heterogenního půdotvorného substrátu. Z tohoto důvodu tedy nelze převádět závěry stran složení mateční horniny dané lokality na složení minerálního podílu dané půdy. Tuto situaci je nutno zohlednit především v těch případech, kdy se jedná o tzv. dvojsubstráty, tj. minimálně 20 cm mocnou vrstvu mladších sedimentů na jiné hornině, a také když se jedná o tzv. smíšený substrát, tj. Půdy městských stanovišť tak není možno obecně chápat jako profily primárně geologicky určené in situ.

Klimatické změny a snižující se schopnost stromů vázat CO2

Schopnost stromů vázat antropogenní oxid uhličitý slábne, napsal deník Guardian. Zjištění publikovaná minulý týden jsou zásadní. Čím více oxidu uhličitého totiž vypustíme, tím více jej skončí v atmosféře a bude ovlivňovat klima místo toho, aby byl bezpečně uložen ve stromech či v půdě. Tyto výsledky mohou částečně vysvětlit nedávné studie, které naznačily, že množství oxidu uhličitého v atmosféře roste rychleji, než se očekávalo. Pro předpovídání budoucího oteplování je důležitá absorpce uhlíku pevninou a oceánem.

"V současné době dostáváme 50% snížení dopadu emisí z fosilních paliv na klima," uvedl podle deníku klimatolog John Miller z univerzity v Coloradu v komentáři k výzkumu zveřejněném v časopise Nature. To znamená, že polovinu emisí CO2 pohlcují oceány a suchozemské ekosystémy. Vědci analyzovali data z 30 monitorovacích stanic rozptýlených v severních oblastech, včetně Sibiře, Aljašky, Kanady a Evropy. Tým se zaměřil zejména na příchod podzimu, kdy se lesy promění z úložiště uhlíku na jeho zdroj.

"Informace o přibývání zelených ploch, kterou máme ze satelitních dat, vypadala jako dobrá zpráva. Byla zde naděje, že nám to pomůže v boji s emisemi," podle Guardianu řekl Anders Lindroth z Lund University ve Švédsku, který se na studii podílel. Výzkum může částečně vysvětlit výsledky iniciativy Global Carbon Project, které potvrdily, že nárůst koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře zrychluje. Mezi lety 1970 a 2000 rostla koncentrace zhruba o 1,5 ppm, ale od roku 2000 vyskočil roční nárůst na průměrných 1,9 ppm - to je o 35 % více, než se očekávalo.

Ohrožení tropických deštných lesů

V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Pasáž věnovaná klimatickým změnám popisuje, jak čím dál častěji zaznamenáváme projevy extrémního počasí, které spojujeme s lidskou činností. Výsledkem našeho jednání může být nárůst průměrné globální teploty o 1,5 °C, v důsledku čehož budou na planetě Zemi přibývat místa, kde se nebude dát žít.

Narušování lesních ekosystémů v České republice

Lesy jako soubory specifických ekosystémů jsou obecně, tedy i v České republice, v menší či větší míře narušovány a poškozovány. V extrémních případech, pokud jde o lesní porosty a jejich soubory, jsou převážně dočasně likvidovány škodlivými vlivy prostředí. Jde především o řadu faktorů abiotické povahy, zejména činitele vyplývající z variability povětrnostních a klimatických procesů, dále o faktory biotické povahy živočišného a houbového původu. V současné době se výrazně, v řadě oblastí převažujícím způsobem, na zhoršování zdravotního stavu lesů podílejí vlivy antropogenní, zejména znečištění ovzduší z průmyslových a některých dalších zdrojů, depozice některých škodlivých látek v povrchových vrstvách lesních půd aj. Souhrn všech těchto vlivů se projevuje na celkovém zdravotním stavu lesů, který je v ČR výrazně narušen. Ve srovnání se situací v evropských zemích patří k nejméně uspokojivým. Zdravotní stav lesů se pozemním šetřením na monitorovacích plochách soustavně sleduje a hodnotí již od roku 1986.

Důsledky poškození lesů

Poškození způsobené různými vlivy abiotickými, biotickými i antropogenními mohou být velmi různorodá, přímá nebo nepřímá. Ve zcela extrémních případech dochází k likvidaci celých lesních porostů a ke vzniku holin, jinak k narušení a poškozování skupin, hloučků nebo jednotlivých stromů, k prosvětlování lesních porostů, poškozování jednotlivých orgánů nebo jejich souborů u stromů, k negativnímu ovlivňování kvality lesních porostů, znehodnocování dřevní biomasy aj. Z nepřímých škod může jít zejména o snížení přírůstu, zhoršení porostního prostředí, ochuzení biodiverzity lesních ekosystémů apod. Kromě těchto vlivů, pokud jde o stav lesních porostů a porostního prostředí, mají škody na lesích pro populace lesních dřevin i důsledky genetické. Některé dílčí populace mohou být z hlediska genových zdrojů prakticky likvidovány, jinak dochází odumřením některých lesních porostů ke genetické izolaci dílčích populací nebo ke genetické erozi vyřazováním menších či větších souborů jedinců z populace. U následných generací se může projevit zúžení geneticky podmíněné proměnlivosti jako důsledek genetického driftu (náhodného kolísání genových četností v populaci), což může vést ke snižování životaschopnosti následných generací. Pokud jde o geneticky podmíněné složení, může docházet v některých případech k narušování v důsledku zvýšeného podílu příbuzenského křížení až samosprašování.

Adaptace lesních dřevin

Existenci, tj. udržení populací lesních dřevin a celých lesních ekosystémů ve vztahu k podmínkám prostředí, tedy i ke komplexu škodlivých vlivů, podmiňuje adaptace a schopnost přizpůsobovat se ke změnám životních podmínek (adaptační schopnost). Adaptace a adaptační schopnost populace je výsledkem jejího genetického složení. Stromy jsou dlouhověké organizmy, vázané trvale na podmínky prostředí. Jsou proto během relativně dlouhého života vystaveny mnohačetným a měnícím se podmínkám, aniž by měly možnost vyhnout se stresovým situacím. K přežití a další soustavné reprodukci je proto nutná značná genetická proměnlivost na úrovni jedince i celé populace. Je proto jednou z prioritních podmínek úspěšného LH a zajišťování žádoucích produkčních i mimoprodukčních funkcí relativně značná geneticky podmíněná proměnlivost jako základ adaptační schopnosti.

Ekologicko-genetické sledování škod na lesích a vliv těchto zátěží na populace lesních dřevin je v současnosti aktuální. V tomto smyslu jsou předmětem prací ve výzkumu i změny v populačně-genetických procesech, jež mohou škody na lesích vyvolávat. Z výsledků výzkumu a praktických zkušeností řady minulých desetiletí jsou známy četné faktické, tj. prokázané, či jen hypotetické adaptace lesních dřevin na podmínky prostředí. Jde zejména o souvislosti s některými prvky klimatickými (vítr, sníh, námraza, mráz aj.). Adaptace jsou charakteristické např. morfologickým utvářením některých orgánů nebo jejich souborů (habitus koruny, typ větvení, barva šišek u smrku ztepilého aj.) nebo fyziologickými projevy (např. doba rašení u některých druhů dřevin, např. dubů, buku lesního, smrku ztepilého aj.). Tyto projevy byly zatím sledovány a analyzovány na fenotypové úrovni. Informace do jaké míry je proměnlivost podmíněna geneticky, nemáme až na výjimky k dispozici.

Výsledky výzkumu a shrnutí

Na některých hospodářsky významných lesních dřevinách (smrk ztepilý, jedle bělokorá, borovice lesní, buk lesní) byly sledovány zejména otázky selekce viability (životaschopnosti) v důsledku genetického driftu, vliv znečištění ovzduší na četnost mutací, dále problémy fruktifikace lesních dřevin a charakteristiky plodů a semen. Dosavadní výsledky výzkumu citovaných autorů lze stručně shrnout v tato konstatování:

• Senzibilita a tolerance k ekologickému stresu je u lesních dřevin kontrolována geneticky. Stres vede k selekci, tj. eliminaci senzitivních (vnímavých) jedinců z populací. Tím dochází ke zúžení geneticky podmíněné proměnlivosti v důsledku genetického driftu. V porostech, jež se v důsledku stresové situace silně prosvětlují, může docházet k postupné reproduktivní izolaci jednotlivých stromů. Může stoupat podíl samoopylení a docházet k nežádoucím projevům inbreedingu (příbuzenského křížení) v následné populaci.
• Znečištění ovzduší může indukovat mutace. Mohou vznikat mj. i semiletální a letální mutace (tzn. s následkem úplné nebo částečné ztráty životaschopnosti), které způsobí stupňování genetické zátěže populace.
• Stres, specificky znečištění ovzduší, omezuje intenzitu fruktifikace a zhoršuje jakost produkovaného osiva (vliv na podíl plných semen, absolutní hmotnost aj.).

Lze tedy obecně konstatovat, že stresové situace jsou spojeny s negativními genetickými důsledky pro populace lesních dřevin. Dochází především k zužování geneticky podmíněné proměnlivosti a tím i ke snižování adaptační schopnosti lesních dřevin. Tyto skutečnosti by měly být respektovány v adekvátních formách v lesnické praxi (např. při volbě reprodukčního materiálu) a dále v lesnickém výzkumu. Měly by být mimo jiné impulsem pro orientaci lesnického genekologického výzkumu.

Opatření lesnické praxe

Jako možná konkrétní opatření mohou přicházet v úvahu zejména tyto náměty:

• Z obecného hlediska jde o redukci zátěže prostředí, vyvolávané činností člověka. Zhoršování zdravotního stavu lesů vlivem celkového stresu jako důsledku komplexního působení škodlivých činitelů je v dalších důsledcích spojováno i se škodami působenými jednotlivými faktory abiotickými i biotickými.
• Základním úkolem LH je stabilizace lesa jako celku i jeho složek volbou vhodné pěstební techniky a soustavnými kontrolními a prakticky orientovanými opatřeními v oboru ochrany lesů. V rámci výchovy a obnovy lesních porostů přihlížet k aspektům stability a zdravotního stavu lesních porostů.
• Se zřetelem na současný stav lesů patří k základním opatřením záchrana a reprodukce genových zdrojů. Specifickou pozornost je třeba věnovat identifikaci, charakteristice, udržení a reprodukci lesních porostů autochtonních (původních), u nichž lze předpokládat vedle ostatních pozitivních hodnotových ukazatelů žádoucí adaptační schopnost na podmínky prostředí.
• V rámci aktivit spojených s obnovou lesních porostů a zalesňováním, jakož i při plánování a realizaci šlechtitelských projektů je třeba uplatňovat princip dostatečně geneticky podmíněné proměnlivosti jako základu žádoucí adaptační schopnosti na měnící se podmínky prostředí.
• Známé nebo předpokládané adaptace lesních dřevin, morfologické (typy větvení), fyziologické (doba rašení) aj. je žádoucí podle možností využívat při obnově lesních porostů a zalesňování zejména extrémních stanovišť (lokality ohrožené mrazy, zvláště pozdními; námrazou aj.) a v souvislosti s tímto cílem rovněž volit osivo z vhodných mateřských porostů.
• Je žádoucí, aby známé nebo předpokládané morfologické adaptace a jiné variabilní charakteristiky, známé dosud vesměs jen na fenotypové úrovni, byly v rámci geneticko- šlechtitelského výzkumu ověřovány i po stránce genetické, s využitím vhodných genetických markerů. V souladu s výsledky výzkumu by pak měly být vhodné, geneticky podmíněné varianty využívány ve šlechtitelských programech.

tags: #antropogenni #vliv #na #stromy

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení pandy velké
• Zkušenosti s Tomášem Hlaváčkem
• Inspirace měsícem, nocí a stromy
• Nakládání s odpadem v Krumlově
• Služby Marius Pedersen v Kralovicích