Ochrana přírody: Sova pálená a regulace rodenticidů

Sova pálená (Tyto alba) patří k nejkrásnějším a zároveň nejohroženějším sovám České republiky. Se svým nezaměnitelným srdčitým obličejem, tichým letem a vazbou na zemědělskou krajinu je symbolem mizejícího světa starých stodol a tradičního hospodaření.

Zatímco v 70. letech 20. století byla sova pálená přítomna v téměř 60 % mapovacích kvadrátů ČR, dnes jde o roztroušený výskyt s odhadovanou populací kolem 244 hnízdních párů. Druh se postupně vytratil ze středních poloh, z rozsáhlých oblastí jižních Čech i Českomoravské vrchoviny.

Ohrožení sovy pálené

Analýza stovek známých úmrtí z kroužkovacích dat odhalila, že srážky s vozidly a vlaky způsobují přes polovinu veškeré zdokumentované mortality. Sova létá nízko nad zemí a silniční krajnice jsou přitom atraktivní loviště - biotop hraboše.

Až čtvrtina úmrtí připadá na takzvané technické pasti - melasové nádrže na farmách, vertikální ventilační potrubí, vodní nádrže a šachty. Uzavírání kostelních věží proti holubům, rekonstrukce a zateplování zemědělských budov, hygienické normy uzavírající stáje a zánik starých hospodářství - to vše drasticky snižuje počet dostupných hnízdních míst.

Sova pálená je extrémně citlivá na tuhé zimy. Na rozdíl od většiny ptáků nedokáže vytvářet dostatečné tukové zásoby. Sněhová pokrývka nad 7 cm jí znemožňuje lov - mláďata hynou přibližně po týdnu, dospělí po dvou týdnech hladovění. Sekundární otrava antikoagulačními rodenticidy představuje skrytou, ale závažnou hrozbu. Otrávení hlodavci přežívají hodiny až dny a stávají se snadnou kořistí.

Čtěte také: Poznejte Moravský kras

Rodenticidy a jejich dopad na sovu pálenou

Jedním z opatření, která jsou používána k regulaci početnosti hlodavců v zemědělských kulturách, je aplikace pesticidů, které jsou označovány jako rodenticidy. Tyto pesticidy však mohou zapříčinit úhyn i necílových druhů živočichů, které se mohou otrávit přímo pozřením rodenticidu (tzv. primární otrava) nebo pozřením otrávených hlodavců (tzv. sekundární otrava). Sekundární otravou jsou zásadně ohroženy sovy sýček obecný a sova pálená, zejména vzhledem k jejich výskytu v zemědělské krajině a k potravní orientaci na hlodavce. Plošná aplikace rodenticidů tak může přímo ohrozit jejich výskyt v České republice.

Proto je pro zamezení riziku sekundární otravy vyloučeno použití rodenticidů v oblasti jejich výskytu! V oblastech s potvrzeným výskytem zvláště chráněného druhu živočicha není povoleno aplikovat rodenticidy žádným způsobem (plošně ani do nor).

Je však třeba připomenout, že nutným předpokladem pro vyplacení nároku na náhradu újmy je legálnost použití pesticidu i dle dalších (např. I zde je nutné pro aplikaci rodenticidu disponovat výjimkou dle § 56 ZOPK vydanou orgánem ochrany přírody.

Vymezení biotopu sovy pálené

V níže poskytovaných gis vrstvách a mapách je pro křečka, sysla, sýčka a sovu pálenou prezentováno územní vymezení jejich biotopu. V biotopu předmětných druhů není možná jakákoli forma aplikace rodenticidů s výjimkou období zimního spánku syslů v oblastech, kde se vyskytují. Jak již bylo uvedeno výše, použití rodenticidů v biotopu je možné jen na základě výjimky povolené orgánem ochrany přírody.

Konkrétně jde o údaje o použitém zdroji informací o výskytu, od kterého roku byl výskyt daného druhu uvažován a jak byly informace o výskytu druhů v kontextu aplikace rodenticidů interpretovány.

Čtěte také: Možnosti v AOPK ČR

1. Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2023 do 31. 12.
2. Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj.

Finanční náhrada za omezení hospodaření

Pokud jste vlastníkem nebo nájemcem pozemku a z důvodu ochrany přírody Vám je znemožněno na něm hospodařit nebo je vaše hospodaření omezeno, máte nárok na finanční náhradu této újmy podle § 58 zákona č. Uvedeným zákonným omezením však vzniká nárok na náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření dle § 58 ZOPK, resp. za snížený výnos polní plodiny vzniklý v důsledku nepoužití pesticidu.

Náhrada se snižuje o finanční příspěvek podle § 69 ZOPK nebo o náhradu poskytnutou podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. Ministerstvo životního prostředí poskytuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) kompenzační příspěvek na pracovní sílu pro šetrnou aplikaci zvýšené dávky (aplikaci do nor) částkou 500 Kč/ha.

Možnosti podpory a prevence

Nejlepším nástrojem v boji proti hrabošům je zlepšení ekologické rovnováhy v krajině podporou přirozených predátorů hraboše polního, jako jsou lasicovité šelmy nebo dravci a sovy. V krajině je vhodné vytvářet remízy, biopásy a vysazovat dřeviny, které pomohou rozdělit velké půdní celky.

Jednou z podmínek získání dotace je i provedení preventivních opatření (např. Více informací o podmínkách podpory a jak žádat naleznete zde: Národní program ŽP- omezení hraboše. Příjem žádosti probíhá od 6.3.2023 do 21.6.2023.

Ochrana sovy pálené v Česku stojí na kombinaci opatření: dostupných hnízdních možností, bezpečnější krajiny bez technických pastí a dlouhodobé podpory terénních projektů. Podpořte reintrodukční programy.

Čtěte také: AOPK ČR a ekologická obnova

Dostupné formuláře a vyhlášky

• Formulář žádosti o náhradu újmy za ztížení zemědělského hospodaření a hospodaření na rybnících z vyhlášky č. (xls)
• Vzor čestného prohlášení žadatele o finanční náhradu za újmy vzniklou omezením lesního hospodaření z vyhlášky č. (pdf)
• Formulář žádosti o náhradu újmy za ztížení lesního hospodaření z vyhlášky č. (xls)
• Vyhláška č.
• Vyhláška č.

Rozšiřující informace o postupu při řešení výskytu hraboše polního naleznete na webu ÚKZUS a to včetně mapy aktuálního rozšíření v ČR.

tags: #aopk #ochrana #přírody #sova #pálená

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro texty na pohlednice z pobytu v přírodě
• Více o ESG
• Článek: Niklas Luhmann a ekologická komunikace
• Projekty Jana Hoška v oblasti ekologie
• Postup při odhlášení odpadů po úmrtí